„Toto vše mi žehná“

Pokud je sobota, najdete Elviru Guagliarellovou, jak pilně pracuje doma v kuchyni ve městě Puerto Madryn na pobřeží argentinského zálivu Nuevo Gulf v jižní provincii Chubut.

Odměří mouku a vodu a natáhne se pro další přísady. Moc toho při práci nenamluví, její činy hovoří hlasitěji než její slova. Však také jedná na základě Pánova pověření.

„Mám z toho dobrý pocit, neboť vím, že dělám něco dobrého,“ říká při míchání přísad sestra Guagliarellová. Při práci myslí na Spasitele a myšlenka, že výsledek její služby pomůže ostatním členům Církve, aby na Něj také pamatovali, ji činí šťastnou.

Sestra Guagliarellová, které je 82 let, ráda slouží jako navštěvující učitelka, pomáhá ve svém sboru s vedením hudby a peče chléb, který se používá při obřadu svátosti – povolání, které zvelebuje již téměř deset let. Pro sebe si upeče bochník chleba během týdne, ale, jak říká, soboty si vyhrazuje na pečení chleba „jen pro Církev“. „Říkám si: ‚Musím upéct chleba a musím jít na shromáždění.‘ Nechci selhat.“

Když jí to zdraví dovolí, navštěvuje také chrám – podniká každoroční dvacetihodinovou cestu autobusem na sever do argentinského chrámu Buenos Aires.

„Sestra Guagliarellová vždy ráda slouží, kdekoli může,“ říká její biskup Jesús Santos Gumiel. „Členové sboru se na ni mohou spolehnout. I přes svůj vysoký věk připravuje každou sobotu chléb a každou neděli chodí na shromáždění. Je nám dobrým příkladem.“

Sestra Guagliarellová se setkala s misionáři na plný úvazek v roce 1962 v Mar del Plata, jižně od Buenos Aires, když pracovala v penzionu, kde misionáři bydleli. Když jí o patnáct let později a poté, co se přestěhovala do Puerto Madryn, zaklepali na dveře, poznala je, vyslechla si misionářské diskuse, dala se pokřtít a začala žít službou v Církvi.

Dnes žije sama, ale necítí se osamocená. Má písma, za svou rodinu považuje sbor a často rozmlouvá skrze modlitbu se svým Nebeským Otcem. Kromě toho se také těší ze společenství Ducha, jehož Pán slíbil těm, kteří Mu slouží skrze službu druhým.¹

„Toto vše mi žehná,“ říká s úsměvem sestra Guagliarellová. „Církev nás ponouká k dílu, a mě to činí šťastnou. Služba Otci v nebi mi vždy přinášela radost.“