Nemám o Církev zájem

Když se mě manželka zeptala, zda mohou misionáři učit naše syny, nechtěl jsem mít s Církví nic společného. Ale nezakázal jsem jim to, protože ona již členkou byla.

Když k nám misionáři začali dvakrát týdně chodit, šel jsem vždy k sousedům za kamarádem. Kamarád byl horlivým členem jiné křesťanské církve. Pokaždé, když jsem si s ním povídal, chtěl mluvit o Bibli. Říkal jsem mu, že na takové věci nejsem a že se o náboženství nechci zajímat. On se mě však stále snažil přesvědčit, až jsem nakonec souhlasil. A tak jsem se svým kamarádem dlouhou dobu studoval Bibli, zatímco misionáři učili mé chlapce.

Jednoho dne k nám opět měli přijít misionáři. Rozhodl jsem se neodejít, ale zůstat ve vedlejší místnosti. Když misionáři začali učit mé syny, zjistil jsem, že bych chtěl slyšet více. Posouval jsem se blíž a blíž ke dveřím, abych lépe slyšel. Učili mé syny o apoštolech a prorocích.

Později jsem si uvědomil, že se chci dozvědět více. Mluvil jsem s misionáři a rozhodl jsem se, že se s nimi budu učit – jen já sám. Má žena tam pokaždé byla také, ale nikdo jiný o tom nevěděl.

A tak, když k nám misionáři přicházeli dvakrát týdně učit mé chlapce, chodíval jsem k sousedům za kamarádem. Jiný den pak učili mě.

Když jednou kamarád řekl něco špatného o Církvi, zastal jsem se jí. On, stejně jako mnoho dalších lidí na Marshallových ostrovech, toho o Církvi moc nevěděl a špatně chápal některé věci, kterým Svatí posledních dnů věří. Když dál nehezky mluvil o Církvi, znovu jsem se jí zastal.

Tak to šlo sedm měsíců. Potom jsem si jednoho dne uvědomil, že mi Duch Svatý potvrzuje, že všechno, co mě misionáři učili, je pravdivé. Uvědomil jsem si, že se musím dát pokřtít, i když vím o evangeliu stále tak málo.

Poté, co jsem se v roce 2007 nechal pokřtít, jsem byl velmi šťastný. Začali jsme šetřit peníze, abychom mohli jet do chrámu na Havaji. Tam jsme byli v prosinci 2008 s manželkou a našimi třemi dětmi zpečetěni.

To, že jsem se stal členem Církve, mělo obrovský vliv na můj život. Rozhodl jsem se skončit se svou druhou prací baviče v restauraci, protože jsem přicházel domů pozdě a mé oblečení bylo cítit tabákovým kouřem. I přes ztrátu dodatečného příjmu se o nás Pán postaral.

Díky Duchu, kterého pociťuji, a díky požehnáním, která jsem obdržel, vím, že Církev je pravdivá a že Joseph Smith je prorok Boží.