2005
SEMINÁŘ PO SETMĚNÍ
Říjen 2005


SEMINÁŘ PO SETMĚNÍ

Na ostrově Takaroa, 600 km severovýchodně od Tahiti, se nevyučuje seminář časně ráno, ale večer. Každý týden ve středu, když zapadá slunce, sestra Hina Garbutt učí své studenty znovuzřízenému evangeliu. Řídí se vzorem studia, který zde byl zaveden kolem roku 1850, když tu poprvé začali učit misionáři. A studenti semináře se scházejí vedle kaple, která byla postavena kolem roku 1890.

Pro dospívající na ostrově Takaroa je seminář jediným formálním vzděláním, které je k dispozici. I když výuka na základní škole je zajištěna, ti, kteří chtějí studovat na střední škole, musejí odejít na internátní školu na jiný ostrov, který je daleko.

„Mladí muži, které zde máme, jsou všichni kněží,“ říká Tetuarere Temahaga (výše; 17 let), který je z druhé odbočky Takaroa z okrsku Takaroa Tuamotu. „Všichni jáhnové a učitelé odešli pryč do školy. Ale šest kněží a tři mladé ženy, kteří zde zůstali, chodí do semináře. Všichni to pokládají za školu, která tu je pro nás, a tak sem chodí. Hodně se naučíme a jsme rádi pohromadě. Seminář nám umožňuje pokračovat ve studiu.“

Tetuarere, tak jako většina mladých na Takaroa, pracuje na farmě na pěstování perel. Musí vstávat již o půl páté a stráví den tak, že se potápí, plave a zvedá těžké šňůry ústřic do lodi. Jiní, například mladé ženy (vpravo) Hinanui Tehinaová (14 let) a Tapiu Tinoová (15 let), po celý den přivazují ústřice na nylonové šňůry, aby je jiní mohli dát zpět do vody. Tímto způsobem se pěstují perly, což na ostrově Takaroa pomáhá uchovat fungující hospodářství. „Je nás zde potřeba,“ vysvětluje Tapiu. Odešla na nějakou dobu do internátní školy, ale setkala se tam s mnoha negativními vlivy, a tak se vrátila, aby mohla být se svou rodinou, s těmi, které má ráda.

Co dělají dospívající na Takaroa po dlouhé celodenní práci, aby si odpočinuli? „Moc toho není,“ směje se Tetuarere. „Díváme se na televizi, i když tam toho moc na sledování není, nebo jdeme plavat. Většinou jdeme chytat ryby. Chytáme je nejen k jídlu, ale chytáme je i pro zábavu.“

Neděle a středy jsou zvlášť oblíbené. „V neděli jdeme samozřejmě na shromáždění, a ve středu je seminář,“ vysvětluje Hinanui. „Učíme se toho hodně z evangelia.“ Tetuarere mluví o jedné z mnoha zásad, které studuje: o důležitosti chrámu. „Tam nemůžete jít a vzít si s sebou věci tohoto světa. Je to dům Páně a žádná nečistá věc tam nemůže vstoupit.“

Jedním z inspirujících cílů, který mají studenti semináře, je šetřit peníze, které si vydělají, a jet s dalšími členy odbočky do chrámu na Tahiti. „Budeme vykonávat křty za zemřelé,“ říká Hinanui. „To je dobrý cíl. Vše, čemu se učíme v Církvi, a vše, čemu se učíme v semináři, směřuje k domu Páně.“