Ponořte se do semináře
Dospívající na Tahiti jsou ponořeni do studia písem.
Na krásném ostrově v tropech, kdesi uprostřed oceánu, tam, kde vánek má vůni květin a kde palmy ční k nebi, dospívající Svatí posledních dnů objevují moc písem.
Na ostrově, který se jmenuje Tahiti, což znamená „shromažďovací místo“, se mnozí z těchto mladých mužů a žen shromažďují každé ráno již ve čtvrt na šest, aby studovali písma a učili se tomu, jak může evangelium změnit jejich život.
Účast studentů v semináři na Tahiti, tak jako na několika dalších ze 117 ostrovů, které tvoří Francouzskou Polynésii, je dobrá. Vstát tak brzo ráno není určitě snadné, ale tito mladí zjišťují, že požehnání převáží tuto oběť.
„Není to snadné,“ říká Vaitiare Timová (17 let) ze sboru Mahina z kůlu Arue Tahiti. „Z toho se ale člověk vykroutit nemůže. Musím tam chodit. Musím sloužit Pánovi po tom všem, co On udělal a dělá pro mne.“
Každý z mladých má své vlastní důvody k tomu, aby tam chodil. Přicházejí, aby se učili, aby pochopili nové věci, aby je používali v životě, aby našli přátele, aby získali denní pomoc pro problémy v životě, aby se připravili na misii a na manželství, aby se obrátili, aby sloužili Pánovi, aby pociťovali dobro a aby našli bezpečí. Zjišťují, že jim seminář pomáhá ve všech těchto směrech, a i v dalších.
Ponořte se do písem
„Přicházím, abych se učila,“ říká Raymonde Chapmanová (15 let) ze sboru Orofero z kůlu Paea Tahiti, „abych znala lépe písma a život proroků. Chci porozumět písmům.“
Pokud Raymonde chce znát lépe písma, seminář je to pravé místo. Není neběžné slyšet, jak učitel semináře říká něco jako: „Snažíme se, aby se studenti ponořili do písem, aby se tak písma stala součástí jejich života.“
Je zřejmé, že tito studenti jsou ponořeni do písem a že se písma součástí jejich života stávají.
Nejoblíbenějším veršem osmnáctiletého Karereho Teiha je v této době NaS 10:5: „Modli se vždy, abys mohl vyjíti jako vítěz; abys mohl poraziti Satana a abys mohl uniknouti rukám služebníků Satanových, kteří podporují dílo jeho.“
„Satan je velmi silný,“ říká Karere, člen sboru Mahina. „Každé ráno před seminářem se modlím, abych získal pomoc a abych byl ochraňován před pokušeními. Funguje to.“ Pokrčí rameny. „Nejsem dokonalý, ale až dosud dostávám požehnání, díky nimž nacházím sílu pokušením odolávat.“
Když studenti jako Karere začnou uplatňovat to, čemu se učí, moc písem skutečně začne měnit jejich život.
„Seminář nám pomáhá uplatňovat evangelium v našem životě,“ říká Benjamin Tuahiva (14 let) ze sboru Orofero. „Život proroků je pro nás příkladem.“
„Líbí se mi ta část, kde Jozef odpustil svým bratrům,“ říká Benjaminova spolužačka Rumia Temauriová (14 let), když popisuje to, jak byl Jozef prodán do Egypta. „Je to dobrý příklad, který pomáhá udržovat dobré vztahy v rodině. To mi pomáhá.“
Sestra Ariiotima Mahiravaová, učitelka semináře Benjamina a Rumii, žádá své studenty, aby se každý týden naučili jeden verš z Mistrovství v písmech. Na zadní straně každé kartičky z Mistrovství v písmech je návrh toho, jak student může v životě aplikovat to, čemu daný verš učí. Sestra Mahiravaová vyzývá studenty, aby uplatňovali během týdne to, čemu se učí, a aby se potom podělili se třídou o svědectví, v němž vyjádří, jak je to požehnalo.
„Myslím si, že si studenti uvědomují, že evangelium není to, podle čeho se žije pouze v neděli,“ říká sestra Mahiravaová. „Je pěkné sledovat, jak se v nich zažehne světlo.“
Požehnání semináře
Studenti semináře ve Francouzské Polynésii jsou vděčni za to, že mají příležitost navštěvovat seminář. Uvědomují si, že za svou věrnost dostávají mnoho požehnání.
„Vědět, že Kniha Mormonova je slovo Boží, je velké požehnání,“ říká Karere. „Je závěrným kamenem našeho náboženství. Bude nám pomáhat být obrácenými k našemu Nebeskému Otci a k Ježíši Kristu. Mám Je ráda stále víc.“
Studenti také stále více oceňují slova proroků a jejich zkušenosti a zážitky.
„Příběhy, o nichž se učíme v písmech, nám pomáhají každý den,“ říká Vaitiare. „To, co proroci dělali tehdy, nám může pomáhat dnes. Zážitky ze života novodobých proroků, zejména Josepha Smitha, mi pomáhají také.“
„Vím, že mi seminář bude pomáhat,“ říká Karere. „Vím, že když sem budu chodit každé ráno, abych se učil evangeliu, bude mi to pomáhat, až půjdu na misii, abych věděl, jak učit a jak svědčit.“
Najděte někoho, o koho se můžete opřít
Seminář neposiluje studenty jen individuálně, ale studenti nalézají sílu také díky tomu, že jsou pohromadě.
„Několik tříd se schází v tutéž dobu,“ říká Vaitiare. „Poznáváme tak studenty z jiných tříd a z jiných sborů. Protože většina z nás chodí do stejné školy, pomáhá nám to najít ve škole přátele, kteří jsou členové.“
Protože tito studenti písem mají přátele, kteří zastávají stejná měřítka, pomáhá jim to i ve škole držet se svého přesvědčení.
„Děláme spoustu věcí s přáteli, kteří nejsou členy,“ říká Vaitiare. „Ale někdy je pěkné mít někoho, o koho se můžete opřít a o kom víte, že věří tomu, čemu vy.“
Bezpečí v posledních dnech
Vaitiare má také oblíbený verš. Přinejmenším do té chvíle, dokud při svém studiu nenajde jiný, který jí bude právě tak pomáhat. Jde o Zjevení 1:3: „Blahoslavený, kdož čte, i ti, kteříž slyší slova proroctví tohoto, a ostříhají toho, což napsáno jest v něm; nebo čas blízko jest.“
„Písma nás budou učit pravdě, jestliže je budeme číst,“ říká. „To, co učí proroci, je pro nás vodítkem. Jestliže se budeme řídit písmy a slovy proroků, budeme během těchto posledních dnů v bezpečí.“
To je jen další důvod k tomu, abychom se scházeli na semináři a abychom se ponořili do písem.
PŘÁTELÉ V SEMINÁŘI
„Děkuji vám, že se snažíte… chodit na institut a na seminář a že přijímáte požehnání, která tam lze získat, a to nejen díky výuce evangelia, ale i díky společenství, jehož jste tam součástí. Chci vám říci – hledejte si přátele mezi členy Církve. Scházejte se a vzájemně se posilujte. A když přijde chvíle pokušení, budete mít někoho, o koho se můžete opřít, aby vás požehnal a dal vám sílu v době, kdy to potřebujete.“
President Gordon B. Hinckley: „Words of the Living Prophet“, Liahona, Aug. 1998, 16.