Pomáhejme pást Spasitelovy beránky

Spasitel byl ukřižován a pak vzkříšen. Jeho učedníci odešli do Galileje. Celou noc rybařili, ale nic neulovili. Když se za svítání přiblížili ke břehu, nejprve Ho nepoznali. Zavolal na ně a poradil jim, kde mají rozhodit své sítě, a když tak učinili, jejich sítě se naplnily. Pospíchali, aby se s Ním na břehu přivítali.

Našli tam rozdělaný oheň, na kterém se pekla ryba, a chléb. Poté jim Spasitel dal přikázání, které platí pro každého z nás i dnes.

„A když poobědvali, řekl Ježíš Šimonovi Petrovi: Šimone Jonášův, miluješ-li mne více než [tyto]? Řekl jemu: Ovšem, Pane, ty víš, že tě miluji. Dí jemu: Pasiž beránky mé.“ (Jan 21:15.)

Svatí Boží byli vždy vázáni smlouvou k tomu, aby se vzájemně duchovně vyživovali, a obzvlášť aby vyživovali ty, kteří jsou v evangeliu slabí.

I dítě dokáže dělat to, co živí víru druhých. Děti mohou pozvat nedávno obráceného, aby s nimi šel na shromáždění. Děti se mohou usmát na nového člena, který vchází do kaple nebo do třídy, a mohou ho přivítat. A když to děláme, Duch Svatý se stává naším společníkem.

Každé slovo, které vyslovíme, může víru posílit nebo oslabit. Potřebujeme pomoc Ducha, abychom pronášeli slova, která živí a posilují.

Prostou poslušností můžeme Pánu pomoci zavést beránky, Jeho beránky, do Jeho náruče a domů k jejich Otci a k našemu Otci.

Vím, že Ježíš je Kristus. Vím, že žije. A vím, že nás vede v tomto díle – ve svém díle – tak, aby byl uskutečněn věčný život dětí Jeho Otce.