Zavolej sanitku!

V roce 1991, když jsem zabedňoval podkroví našeho domu, jsem pocítil v levém oku ostrou bolest. Bolest, která jakoby pocházela od třísky, se brzy rozšířila do celé hlavy. Pokračoval jsem v práci, dokud mne bolest nedonutila, abych si šel do ložnice odpočinout.

Avšak hned jak jsem ulehl, ozval se tichý a jemný hlas. „Vstaň,“ řekl Duch Svatý. „Nesmíš usnout.“

Když jsem o tomto varování přemýšlel a zvažoval, co udělat, rozhodl jsem se vzít si jednu z tabletek mé matky, které měla na migrénu. Šel jsem do ložnice rodičů, našel jsem tabletky, ale když jsem začal otevírat lahvičku, hlas se ozval znovu: „Neber si to.“

O chvíli později se hlas ozval potřetí: „Musíš si zavolat sanitku – teď hned!“

Nikdy dřív jsem na pohotovost netelefonoval, ale hned jsem poslechl. Sanitka brzy přijela a dva zdravotníci mě uložili na nosítka. Poslední, co si pamatuji je, že se mě ptali na jméno. Pak se rozhostila tma.

Později jsem se probudil v nemocnici, na jednotce intenzivní péče. Byl jsem ještě slabý a pod vlivem anestetik, ale pamatuji si dotek rukou na své hlavě, jak mi otec a biskup dávali požehnání. Slyšel jsem slova: „Zcela se uzdravíš, jakoby se nic nestalo.“

Po třech dnech na jednotce intenzivní péče a dalších čtyřech dnech na oddělení jsem se konečně vrátil domů. Teprve pak jsem se dozvěděl, že jsem prodělal krvácení do mozku. Chirurg, který mne operoval, mi později řekl, že jsem „jen o fous unikl smrti“ a že kdybych si vzal tu tabletku na migrénu, byl bych zemřel.

Dnes jsem v pořádku a zdravý, a jsem vděčný, že Pán toho dne vedl mé myšlenky. Byl jsem v chrámu zpečetěn se svou milující manželkou, a máme pět nádherných dětí.

Děkuji Nebeskému Otci a Spasiteli, Ježíši Kristu, za zázrak života. Každý den se snažím využít času, který mi dali, co nejlépe a s vděčností vzpomínám na ochranný vliv hlasu Ducha Svatého.