Bojovala jsem, abych pornografii překonala. Proč se o to nechtěl pokusit on?

Chodila jsem s mladým mužem, do kterého jsem byla asi rok bláznivě zamilovaná. Opravdu jsem si myslela, že se za něj provdám! Nikdy by mě ale nenapadlo, že když s ním budu chodit, setkám se s problémem, který jsem se kdysi sama ze všech sil snažila překonat.

Když jsem se připravovala na misii, musela jsem zajít za biskupem a vyznat, že jsem v minulosti zápolila s pornografií. Poté, co jsem učinila pokání a toto břímě jsem ze své duše sňala, jsem si nikdy nepomyslela, že by můj život pornografie znovu nějak ovlivnila. Ale mýlila jsem se.

Když jsem zjistila, že se tento muž, za něhož jsem se chystala provdat, zaobírá pornografií, byla jsem velmi ochotná mu pomoci a podpořit ho, aby to překonal. Sama jsem si v životě prošla pokáním a úsilím o překonání pornografie, a tak jsem věděla, co pro něj může Pán udělat. Ale připadalo mi, že pokaždé, když jsem se ho snažila nasměrovat k pomoci, kterou k překonání svého problému potřeboval, se něco pokazilo. Zdálo se, že o pomoc nestojí. Po určité době jsem poznala, že na pornografii nemáme tentýž názor. Ano, oba jsme byli členy Církve, ale jako by učení evangelia znamenalo pro každého z nás něco jiného.

Byla jsem zoufalá. Milovala jsem ho a věřila jsem, že s určitou pomocí může tento problém překonat. Také jsem měla pocit, že jsem sama zranitelná, protože jsem musela čelit problému, jehož překonání mě v minulosti stálo nesmírné úsilí. Rozhodla jsem se jednou večer pomodlit a požádat Otce v nebi o moudrost ohledně toho, co mám dělat, protože jsem potřebovala sílu, abych odolala pokušení, a také jsem chtěla vědět, jak pomoci někomu, s kým jsem plánovala společný život.

Když odpověď nakonec přišla, pocítila jsem pokoj a věděla jsem, že si s mužem, s nímž chodím, musím cíleně promluvit. Chtěla jsem mu vysvětlit, co si od toho, že s někým chodím, slibuji – totiž to, že uzavřu sňatek v chrámu a že budeme mít děti. Potřebovala jsem zjistit, zda máme do budoucna stejné cíle a zda on kráčí ke Spasiteli. Potřebovala jsem vědět, zda máme v našem vztahu pokračovat. Dělala jsem si velké naděje a věřila jsem, že poté, co si promluvíme, se vše vyřeší.

Jednoho slunečného odpoledne jsem se s ním podělila o své sny a cíle ohledně své budoucí rodiny a výchovy dětí v evangeliu. Poté, co si mě vyslechl, ho k mému překvapení má slova podráždila. Uvědomila jsem si, že jsme o budoucnosti měli velmi odlišné představy. Zdrtilo mě to, ale překvapivě jsem pociťovala pokoj a věděla, že jsem dostala odpověď, že mám vztah ukončit. On nebyl ve stadiu, kdy by byl ochoten zkusit překonat své obtíže s pornografií nebo se obrátit ke Spasiteli a požádat Ho o pomoc, a já jsem mu pomoci nemohla, když o mou pomoc nestál.

Chvíli jsem se zamýšlela nad tím, proč i poté, co jsem udělala to, co je správné, a snažila se mu ze všech sil pomoci, mám navzdory všemu srdce roztříštěné na milion kousků. Ale nakonec jsem kvůli němu uronila poslední slzu a zaměřila se na onen pokoj, který jsem pocítila v okamžiku, kdy jsem vztah ukončila. Věděla jsem, že tato odpověď přišla z nebe.

Od doby, kdy jsem s tímto mužem ukončila vztah, uplynulo několik let. Stále na něj pohlížím jako na dobrého člověka, kterým vždy byl. Ale vím, že on sám musí přijít za Spasitelem s prosbou o pomoc – já ho k tomu nutit nemohu. Má vlastní svobodu jednání a já mám tu svou. Od tohoto zážitku se snažím následovat hlas Svatého Ducha bez váhání. Vím, že Nebeský Otec má pro všechny plán a že můžeme důvěřovat v to, že když budeme činit rozhodnutí založená na nabádáních Ducha, Nebeský Otec nikdy nedovolí, abychom byli svedeni na scestí. Vždy nás připravuje na to dobré, co má přijít.