Hlavní úhelný kámen naší víry

V každém novém chrámu se koná obřadní oslava úhelného kamene v souladu s tradicí, která pochází z dávných dob. Před tím, než se začal běžně používat beton, byly základové zdi budov tvořeny velkými kameny. Vykopal se příkop a kameny byly umístěny jako pata zdi. Počínaje výchozím bodem, základová zeď se táhla jedním směrem až k úhelnému kamenu; potom zeď zabočila a táhla se do dalšího rohu, kde byl umístěn další kámen, ze kterého se zeď táhla do dalšího rohu a odtamtud do výchozího bodu. … Poslednímu kameni se říkalo hlavní úhelný kámen a jeho položení bylo důvodem pro velkou oslavu. Po umístění tohoto úhelného kamene byly základy připraveny pro vrchní stavbu. Odtud plyne podobenství, které Pavel použil při popisu pravé Církve:

„Aj, již tedy nejste hosté a příchozí, ale spoluměšťané svatých a domácí Boží,

Vzdělaní na základ apoštolský a prorocký, kdež jest gruntovní úhelný kámen sám Ježíš Kristus,

Na němž všecko stavení příslušně vzdělané roste v chrám svatý v Pánu.“ (Efezským 2:19–21.)

Máme základní úhelné kameny, na nichž Pán založil a postavil tuto velkolepou Církev posledních dnů, „stavení příslušně vzdělané“. Jsou pro toto dílo naprosto zásadní – samotným základem, hlavními nosníky, na kterých je Církev založena. … Zmiňuji [však] hlavní úhelný kámen, který uznáváme a ctíme jako Pána Ježíše Krista. …

On je hlavním úhelným kamenem Církve, která nese Jeho jméno, Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů. Není jiného jména daného lidem, skrze něž bychom mohli být spaseni. (Viz Skutkové 4:12.) On je Původcem našeho spasení a Dárcem života věčného. (Viz Židům 5:9.) Žádný se Mu nevyrovná. Nikdo podobný zde nikdy nebyl. A ani nikdy nebude. Buď Bohu díky za dar Jeho Milovaného Syna, který dal svůj život, abychom my mohli žít, a který je oním hlavním a neochvějným úhelným kamenem naší víry a své Církve.