2019
Požehnání odměnou
Říjen 2019


Hlasy Svatých posledních dnů

Požehnání odměnou

Roberto Atúncar Nieto

Lima, Peru

Obrázek
man holding bags of food

Ilustrace Ale + Ale, Morgan Gaynin

S manželkou Carmen se nám právě narodilo naše první dítě, když jsem byl povolán jako biskup našeho sboru. V té době jsme se potýkali s finančními potížemi. Zaopatřování rodiny a současné bdění nad členy sboru a péče o ně mě začaly vyčerpávat.

Jednu neděli jsem si na shromáždění svátosti povšiml jedné svobodné matky se čtyřmi malými dětmi. V kapli seděla v poslední řadě a dělala vše pro to, aby své děti udržela v tichosti. Věděl jsem, že má také finanční potíže, ale nikdy nepožádala o pomoc. Týdny ubíhaly a ona se svými dětmi každou neděli přicházela na shromáždění.

Jednoho dne jsem obdržel výplatu. Byl jsem požehnán tím, že jsem obdržel odměnu, a tak jsem se rozhodl použít peníze navíc na nákup materiálu na tolik potřebné opravy svého domu. Ale zatímco jsem šel na trh, přišla mi na mysl tato sestra a její děti. Měl jsem pocit, že bych pro ně měl za peníze navíc nakoupit potraviny. Zavolal jsem Carmen a řekl jsem jí o svém úmyslu. Souhlasila.

Jak jsem nakupoval, zahlédl jsem sušenky a napadlo mě, že by děti možná ocenily něco sladkého. Naplnil jsem dvě tašky potravinami a vydal jsem se k domu této sestry.

Několikrát jsem zaklepal na omšelé dřevěné dveře. Když už jsem se chystal odejít, dveře se konečně otevřely. „Biskupe,“ řekla sestra, „vás bych tu tedy nečekala.“ Její děti okamžitě vyběhly za ní.

„Trochu jsem vám nakoupil,“ řekl jsem.

Jedna z jejích dcer našla sušenky a vykřikla: „Sušenky!“ Její bratři a sestry se nadšeně seskupili okolo. Sedmiletá dcera mě objala. „Děkujeme, biskupe!“ řekla.

Nahlédl jsem do jejich domova a viděl jsem, že tato sestra prala oblečení v hrnci na podlaze. Rodina neměla žádný stůl a spali na matraci na podlaze. Uvědomil jsem si, jak moc strádají. Zajistil jsem, aby měli stůl a aby každý z nich měl postel.

Tato zkušenost mi pomohla uvědomit si, že Pán vede své služebníky a žehná jim. Nepotřebujeme zvláštní povolání, abychom mohli pomáhat svým bratrům a sestrám. Úplně stačí, abychom žili v souladu s Duchem, rozpoznali, kdo potřebuje naši pomoc, a byli ochotni být nástroji v rukou Páně.