Boží láska, ta nejradostnější pro duši

Bratři a sestry, víte, jak bezpodmínečně vás Bůh, náš Nebeský Otec, miluje? Pocítili jste hluboko ve své duši Jeho lásku?

Když víte a chápete, jak bezpodmínečně jste jakožto děti Boží milováni, vše se tím mění. Mění se to, jak vnímáte sebe samé, když uděláte chybu. Mění se to, jak se cítíte, když přicházejí těžkosti. Mění se to, jak pohlížíte na Boží přikázání. Mění se to, jak pohlížíte na druhé a na svou schopnost něco změnit.

Starší Jeffrey R. Holland učil: „Prvním velikým přikázáním celé věčnosti je milovat Boha celým svým srdcem, myslí, mocí a silou – to je první veliké přikázání. Ale první velkou pravdou celé věčnosti je to, že Bůh miluje nás celým svým srdcem, mocí, myslí a silou.“¹

Jak může každý z nás hluboko v duši porozumět této velké pravdě věčnosti?

Proroku Nefimu byl ve vidění ukázán nejmocnější důkaz Boží lásky. Když Nefi spatřil strom života, zeptal se na jeho význam. Jako odpověď mu anděl ukázal město, matku a dítě. Když Nefi pohlédl na město Nazaret a na Marii, spravedlivou matku držící v náručí novorozeného Ježíše, anděl pravil: „Viz, Beránek Boží, ano, dokonce Syn Věčného Otce!“²

V onom posvátném okamžiku Nefi porozuměl, že Bůh projevil narozením Spasitele svou čistou a bezpodmínečnou lásku. Láska Boží, svědčil Nefi, „se rozlévá do široka v srdci dětí lidských“.³

Obrázek

Strom života

Boží lásku si můžeme představit jako světlo vyzařující ze stromu života, rozlévající se do široka přes celou zemi do srdce dětí lidských. Boží světlo a láska prostupují všechna Jeho stvoření.⁴

Někdy si chybně myslíme, že Boží lásku můžeme pociťovat až poté, co následujeme tyč ze železa a pojíme z ovoce. Boží lásku však nepřijímají jen ti, kteří přicházejí k zmíněnému stromu, ale tato láska je právě tou silou, která nás motivuje onen strom hledat.

„Je nejvíce žádoucí ze všech věcí,“ učil Nefi a anděl odvětil: „Ano, a nejradostnější pro duši.“⁵

Před dvaceti lety odešel jeden milovaný člen rodiny z Církve. Měl hodně nezodpovězených otázek. Jeho žena, která byla do Církve obrácena, zůstala své víře věrná. Usilovně pracovali na tom, aby zachovali své manželství i přes rozdílné názory, které vyvstaly.

Minulý rok si dotyčný napsal tři otázky týkající se Církve, které pro něj bylo těžké rozřešit, a poslal je dvěma manželským párům, se kterými se přátelil již několik let. Vybídl je, aby se nad těmito otázkami zamysleli a přišli na večeři, kde by se o svoje myšlenky podělili.

Po této přátelské návštěvě šel do své pracovny a začal pracovat na nějakém projektu. Večerní rozhovor a láska, kterou mu jeho přátelé projevili, vystoupily v jeho mysli do popředí. Později napsal, že byl nucen přestat pracovat. Řekl: „Moji duši naplnilo jasné světlo. … Tento hluboký pocit osvícení jsem již znal, ale v tomto případě rostl a sílil více než kdy dřív a trval několik minut. Tiše jsem seděl s pocitem, který jsem rozpoznal jako projev lásky, kterou ke mně chová Bůh. … Pocítil jsem duchovní vnuknutí, že se mohu vrátit do Církve a projevovat tuto Boží lásku tím, co tam budu dělat.“

Poté přemítal o svých otázkách. Pocítil, že Bůh si jeho otázek váží, a to, že na ně nemá jasné odpovědi, mu nemá bránit v tom, aby spěl kupředu.⁶ A zatímco bude pokračovat v přemítání, má se o Boží lásku dělit se všemi. Když následoval toto vnuknutí, pocítil spřízněnost s Josephem Smithem, který po svém Prvním vidění poznamenal: „Mou duši naplnila láska a mnoho dní jsem se mohl radovat velikou radostí.“⁷

Je pozoruhodné, že za několik měsíců obdržel tento člen rodiny stejné povolání, které měl před 20 lety. Když měl toto povolání poprvé, vykonával svoje povinnosti jako svědomitý člen Církve. Nyní se již neptal: „Jak mohu toto povolání vykonávat?“, ale: „Jak mohu prostřednictvím své služby projevovat Boží lásku?“ S tímto novým přístupem pociťoval ve všech aspektech svého povolání radost, smysl a účel.

Sestry a bratři, jak můžeme obdržet proměňující moc Boží lásky? Prorok Mormon nás vyzývá: „Modlete se k Otci z celé síly srdce, abyste mohli býti naplněni touto láskou, kterou uděluje všem, kteří jsou pravými následovníky Syna jeho, Ježíše Krista.“⁸ Mormon nás vyzývá, abychom se modlili nejen o to, abychom mohli být naplněni láskou, kterou Bůh chová k druhým, ale také o to, abychom mohli poznat čistou lásku, kterou Bůh chová k nám.⁹

Když obdržíme Jeho lásku, nalezneme větší radost v úsilí milovat druhé a sloužit jim tak, jako to činil On, a staneme se „pravými následovníky Syna jeho, Ježíše Krista“.¹⁰

Boží lásku nenalezneme v okolnostech svého života, ale v tom, že Bůh je v našem životě přítomen. Jeho lásku poznáme, když obdržíme sílu přesahující naši vlastní a když nám Jeho Duch přinese pokoj, útěchu a vedení. Někdy může být obtížné Jeho lásku pocítit. Můžeme se modlit, aby se nám otevřely oči, abychom viděli Jeho ruku ve svém životě a Jeho lásku v nádheře toho, co stvořil.

Když rozjímáme nad Spasitelovým životem a Jeho nekonečnou a věčnou obětí, můžeme začít chápat lásku, kterou k nám chová. Uctivě zpíváme slova, která napsala Eliza R. Snowová: „Krví svou On nás očistil a tíži viny sňal.“¹¹ Pokora, kterou Ježíš projevil, když za nás trpěl, skrápí naši duši a otevírá naše srdce tomu, abychom u Něj hledali odpuštění, a naplňuje nás přáním žít tak, jak žil On.¹²

President Russell M. Nelson napsal: „Čím více se odhodláme napodobovat Jeho život, tím čistější a více božskou se naše láska stane.“¹³

Náš syn vyprávěl: „Když mi bylo 11 let, rozhodli jsme se s kamarády, že se našemu učiteli Primárek schováme a nepůjdeme na první polovinu hodiny Primárek. Když jsme tam konečně dorazili, učitel nás k našemu překvapení vřele přivítal. Poté se ze srdce pomodlil a upřímně poděkoval Pánu za to, že jsme se rozhodli toho dne přijít do Primárek ze své vlastní svobodné vůle. Nepamatuji si, o čem byla lekce ani jak se ten učitel jmenoval, ale i nyní, téměř o třicet let později, mne stále dojímá čistá láska, kterou mi toho dne projevil.“

Před pěti lety jsem si všimla příkladu božské lásky, když jsem navštívila Primárky v Rusku. Viděla jsem, jak jedna věrná sestra poklekla před dvěma chlapci a vydala jim svědectví, že i kdyby žili na zemi jako jediní, Ježíš by trpěl a zemřel jen za ně.

Svědčím o tom, že náš Pán a Spasitel vskutku zemřel za každého z nás. Projevil tím nekonečnou lásku, kterou chová k nám i ke svému Otci.

„Já vím, že žije Spasitel, ve starosti můj těšitel, … On žije, láskou [nám] žehná.“¹⁴

Kéž otevřeme své srdce, abychom mohli obdržet čistou lásku, kterou k nám Bůh chová, a kéž ji poté šíříme ve všem, co děláme, a v tom, kdo jsme. V posvátném jménu Ježíše Krista, amen.