Pamatuj na trpící svaté své, ó Bože náš

Plán štěstí Nebeského Otce zahrnuje zkušenost prožitou ve smrtelnosti, kdy všechny Jeho děti budou prověřovány a budou čelit zkouškám.¹ Před pěti lety mi lékaři diagnostikovali rakovinu. Kvůli operacím, ozařování a vedlejším účinkům léků jsem měl a dosud mám fyzické bolesti. Během mučivých bezesných nocí jsem zažíval emoční těžkosti. Podle lékařských statistik pravděpodobně opustím smrtelnost dříve, než jsem kdy očekával, a zanechám zde na čas rodinu, která je pro mě vším.

Bez ohledu na to, kde žijete, bylo, je nebo jednou bude součástí vašeho života fyzické či emoční utrpení způsobené různými zkouškami a slabostmi smrtelníka.

Fyzické utrpení může být důsledkem přirozeného stárnutí, nečekaných nemocí či náhodných nehod; hladu či bezdomovectví; týrání či zneužívání; a násilných činů či války.

Emoční utrpení může být důsledkem úzkosti nebo deprese; zrady ze strany manželského partnera, rodiče nebo vedoucího, který se těšil důvěře; pracovních nebo finančních zvratů; nespravedlivého odsouzení ze strany druhých; rozhodnutí přátel, dětí nebo jiných členů rodiny; zneužívání či týrání v mnoha podobách; nesplněných snů o manželství či dětech; závažné nemoci nebo předčasné smrti blízkých; či mnoha dalších důvodů.

Jak je vůbec možné snášet své jedinečné a někdy vysilující utrpení, které potkává každého z nás?

S vděčností zjišťujeme, že naděje se nachází v evangeliu Ježíše Krista a že naděje může být součástí i vašeho života. Dnes se s vámi podělím o čtyři zásady naděje, které jsem načerpal z písem, učení proroků, mnoha návštěv v rámci pastýřské služby a z probíhající zkoušky, která se týká mého zdraví. Tyto zásady mají nejen široké uplatnění, ale jsou i hluboce osobní.

Zaprvé – utrpení neznamená, že je Bůh s vaším životem nespokojen. Před dvěma tisíci lety Ježíšovi učedníci u chrámu spatřili slepého muže a zeptali se: „Mistře, kdo zhřešil, tento-li, čili rodičové jeho, že se slepý narodil?“

Učedníci se zřejmě mylně domnívali – stejně jako příliš mnoho lidí i v dnešní době – že všechny těžkosti a utrpení v životě jsou důsledkem hříchu. Spasitel ale odvětil: „Ani tento zhřešil, ani rodičové jeho, ale aby zjeveni byli skutkové Boží na něm.“²

Dílem Božím je uskutečnit naši nesmrtelnost a věčný život.³ Ale jak mohou zkoušky a utrpení – a zvláště utrpení způsobené hříšným používáním svobody jednání ze strany jiného člověka⁴ – v konečném důsledku Božímu dílu pomáhat?

Pán svému lidu smlouvy řekl: „[Zušlechtím] tě, … přeberu tě v peci ssoužení.“⁵ Ať již jsou příčiny vašich utrpení jakékoli, milující Nebeský Otec je může nasměrovat tak, aby zušlechtila vaši duši.⁶ Zušlechtěné duše dokáží nést břemena druhých s opravdovou empatií a soucitem.⁷ Zušlechtěné duše, které vzešly „z velikého ssoužení“, jsou připraveny na to, aby na věky radostně žily v Boží přítomnosti, kde „setře Bůh všelikou slzu s očí jejich“.⁸

Zadruhé – Nebeský Otec si je vašeho utrpení dopodrobna vědom. Když se nacházíme uprostřed zkoušek, můžeme se mylně domnívat, že Bůh je daleko a naše bolest ho nezajímá. I Prorok Joseph Smith vyjádřil tento pocit v jednom ze svých těžkých životních okamžiků. Když byl Joseph uvězněn v žaláři v Liberty, zatímco tisíce Svatých posledních dnů byly vyháněny ze svých domovů, usiloval o pochopení prostřednictvím modlitby: „Ó Bože, kde jsi? A kde je stánek, který zakrývá místo úkrytu tvého?“ A na závěr pronesl tuto prosbu: „Pamatuj na trpící svaté své, ó Bože náš.“⁹

Pánova odpověď uklidnila Josepha a všechny, kteří trpí:

„Synu můj, pokoj buď duši tvé; protivenství tvé a strasti tvé potrvají jen malou chvilku;

A potom, jestliže v tom vytrváš dobře, Bůh tě oslaví na výsosti.“¹⁰

Mnozí trpící Svatí mi vyprávěli o tom, jak během svých zkoušek pociťovali Boží lásku. Živě si vzpomínám na vlastní zkušenost z jednoho období svého boje s rakovinou, kdy lékaři ještě nediagnostikovali příčinu silných bolestí. Seděl jsem u stolu s manželkou a chystal se pronést modlitbu pro požehnání oběda. Místo toho jsem byl schopen jen plakat a říci: „Nebeský Otče, pomoz mi prosím. Je mi opravdu zle.“ Dalších 20 nebo 30 vteřin jsem byl obklopen Jeho láskou. Nebyl mi sdělen žádný důvod mé nemoci, nebyl mi naznačen konečný výsledek ani jsem nebyl zbaven bolesti. Zkrátka jsem jen pociťoval Jeho čistou lásku, a to mi stačilo a stačí.

Svědčím o tom, že Nebeský Otec, který si všímá pádu i jediného vrabce, o vašem utrpení ví.¹¹

Zatřetí – Ježíš Kristus nabízí svou uschopňující moc, aby vám pomohl mít sílu snášet utrpení dobře. Tato uschopňující moc je dostupná prostřednictvím Jeho Usmíření.¹² Obávám se, že až příliš mnoho členů Církve si myslí, že když budou jen trochu houževnatější, dokáží přečkat každé utrpení sami. Takový způsob života je těžký. Vaše dočasná chvilka síly se nikdy nemůže vyrovnat Spasitelově nekonečné zásobě moci, která může posilovat vaši duši.¹³

Kniha Mormonova učí tomu, že Ježíš Kristus „na sebe vezme“ naše bolesti, nemoci a slabosti, aby nám mohl pomáhat.¹⁴ Jak můžete čerpat z moci, kterou vám Ježíš Kristus nabízí, aby vám ve chvílích utrpení pomohl a posílil vás? Klíčem je spojit se se Spasitelem tím, že budete dodržovat smlouvy, které jste s Ním uzavřeli. Tyto smlouvy uzavíráme, když přijímáme kněžské obřady.¹⁵

Lid Almův uzavřel smlouvu křtu. Později trpěli v porobě a nesměli veřejně uctívat Boha a ani se nahlas modlit. Přesto dodržovali své smlouvy, jak nejlépe mohli, a mlčky volali k Bohu ve svém srdci. V důsledku toho se dostavila božská moc. „Pán je posílil, takže snášeli svá břemena lehce.“¹⁶

V dnešní době nás Spasitel vyzývá: „Hleďte ke mně v každé myšlence; nepochybujte, nebojte se.“¹⁷ Pán slibuje, že když budeme dodržovat smlouvu svátosti, že na Něj budeme vždy pamatovat, bude Jeho Duch s námi. Duch nám dodává sílu snášet zkoušky a zvládat to, co sami nedokážeme. Duch nás může uzdravit, i když, jak učil president James E. Faust, „něco může být vyléčeno až v příštím světě“.¹⁸

Jsme také požehnáni chrámovými smlouvami a obřady, v nichž se „projevuje moc božskosti“.¹⁹ Navštívil jsem jednu ženu, která přišla při hrozivé nehodě o dospívající dceru a později o manžela, který měl rakovinou. Zeptal jsem se jí, jak dokáže snášet takovou ztrátu a utrpení. Odpověděla, že sílu jí dodává duchovní ujištění o věčné rodině, kterého se jí dostává při pravidelné službě v chrámu. Jak je slíbeno, obřady Pánova domu ji vyzbrojily mocí Boží.²⁰

Začtvrté – rozhodněte se nacházet radost každý den. Ti, kdo trpí, mají často pocit, že noc se neustále protahuje a denní světlo nikdy nepřijde. Je v pořádku si poplakat.²¹ Ale i když se ocitnete v temných nocích utrpení, můžete se díky tomu, že se rozhodnete pro víru, probudit do zářivého rána radosti.²²

Navštívil jsem například jistou mladou maminku, která se léčila s rakovinou, a navzdory bolesti a ztrátě vlasů se v křesle nádherně usmívala. Setkal jsem se s manželi středního věku, kteří s radostí sloužili jako vedoucí mládeže, ačkoli sami nemohli počít děti. Poseděl jsem s milou ženou – mladou babičkou, matkou a manželkou – která měla za několik dní zemřít; ale mezi slzami členů rodiny se objevoval smích a radostné vzpomínky.

Tito trpící Svatí ztělesňují to, čemu učil president Russell M. Nelson:

„Pocity radosti mají s naší životní situací společného jen málo, ale s tím, na co se v životě zaměřujeme, mají společné úplně všechno.

Když se v životě zaměřujeme na Boží plán spasení… a na Ježíše Krista a Jeho evangelium, můžeme pociťovat radost bez ohledu na to, co se v našem životě děje – nebo neděje.“²³

Svědčím o tom,²⁴ že Nebeský Otec pamatuje na své trpící Svaté, miluje vás a je s vaším životem dopodrobna obeznámen. Náš Spasitel ví, jak se cítíte. „Zajisté on snášel zármutky naše a bolesti naše on nesl.“²⁵ Jakožto každodenní příjemce této moci²⁶ vím, že dodržování smluv odemyká moc smírné oběti Ježíše Krista, která vám, kteří trpíte, může dodávat sílu, a dokonce i radost.

Za všechny trpící se modlím: „Nechť vám Bůh dá, aby břemena vaše byla lehká skrze radost ze Syna jeho.“²⁷ Ve jménu Ježíše Krista, amen.