Vybídněte Krista, aby psal váš příběh

Na začátku vám položím několik otázek určených k sebereflexi:

• Jaký druh osobního příběhu píšete pro svůj život?

• Je cesta, kterou ve svém příběhu popisujete, přímá?

• Končí váš příběh tam, kde začal – ve vašem nebeském domově?

• Je v tomto příběhu někdo vaším vzorem – a je to Spasitel Ježíš Kristus?

Svědčím o tom, že Spasitel je tvůrcem a dokonavatelem naší víry.¹ Vybídnete Ho, aby byl tvůrcem a dokonavatelem vašeho příběhu?

Zná vše od počátku do konce. To On stvořil nebe a zemi. Přeje si, abychom se vrátili domů k Němu a k našemu Nebeskému Otci. Vložil do nás všechno a přeje si, abychom uspěli.

Co nám podle vašeho názoru brání v tom, abychom svůj příběh nechali na Něm?

Možná vám při sebehodnocení pomůže tento názorný příklad.

Efektivní advokát ví, že u soudu se má svědka při křížovém výslechu na něco, na co nezná odpověď sám, ptát jen výjimečně. Položením takové otázky svědka vyzýváte, aby vám – a soudci a porotě – řekl něco, co ještě nevíte. Mohli byste dostat odpověď, která vás překvapí a bude v rozporu s verzí případu, kterou jste si vytvořili vy.

I když pro advokáta je možnost položit svědkovi otázku, na kterou sám nezná odpověď, nemoudrá, pro nás platí opak. Svému milujícímu Nebeskému Otci můžeme klást otázky ve jménu našeho milosrdného Spasitele a svědkem, který naše otázky zodpoví, je Duch Svatý, který vždy svědčí o pravdě.² Díky tomu, že Duch Svatý působí v dokonalé jednotě s Nebeským Otcem a Ježíšem Kristem, víme, že projevy Ducha Svatého jsou věrohodné. Proč tedy někdy odmítáme požádat o tento druh nebeské pomoci – o pravdu, kterou nám projeví Duch Svatý? Proč odkládáme položení otázky, na niž neznáme odpověď, když svědek je nejen přátelský, ale také vždy říká pravdu?

Snad je to proto, že nemáme víru přijmout odpověď, kterou bychom mohli dostat. Snad je to proto, že přirozený člověk v nás odmítá předat Pánovi kontrolu nad úplně vším a naprosto Mu důvěřovat. Možná proto si volíme, že se budeme držet verze, kterou jsme si napsali sami – pohodlné podoby svého příběhu, do které nezasáhl Mistr Tvůrce. Nechceme položit otázku a dostat odpověď, která do příběhu, který si pro sebe píšeme my sami, hezky nezapadá.

Upřímně, jen málo z nás by si do svého příběhu napsalo zkoušky, které nás tříbí. Ale nemáme snad při četbě rádi to skvělé vyvrcholení příběhu, kdy hrdina ve svém zápase vítězí? Zkoušky jsou součástí zápletky, díky níž jsou naše oblíbené příběhy strhující a nadčasové, posilují naši víru a stojí za vyprávění. Právě tyto krásné zápasy zapsané do našeho příběhu nás více přibližují Spasiteli a tříbí nás, a my se tak stáváme více takovými, jako je On.

Aby mohl David přemoci Goliáše, musel se s obrem utkat. Pohodlná verze příběhu by nechala Davida vrátit se k pasení ovcí. Ale místo toho se David zamyslel nad tím, jak předtím zachránil své ovce před lvem a medvědem. Na základě těchto hrdinných činů sebral víru a odvahu dovolit Bohu psát jeho příběh, přičemž prohlásil: „Hospodin, kterýž vytrhl mne z moci lva a z moci [medvěda], onť mne vytrhne z ruky Filistinského tohoto.“³ Chlapec David díky přání dovolit Bohu převládnout, díky naslouchání Duchu Svatému a díky ochotě dovolit Spasiteli být tvůrcem a dokonavatelem jeho příběhu porazil Goliáše a zachránil svůj lid.

Vznešená zásada svobody jednání nám samozřejmě dovoluje psát svůj vlastní příběh – David se mohl vrátit domů, k pasení ovcí. Avšak Ježíš Kristus je připraven učinit z nás božský nástroj, ořezanou tužku ve své ruce, a napsat mistrovské dílo! Je milosrdně ochoten učinit ze mě, slabé tužky, nástroj ve svých rukou, pokud budu mít víru Mu to dovolit, pokud Ho nechám psát můj příběh.

Ester je dalším krásným příkladem, jak můžeme Bohu dovolit převládnout. Namísto toho, aby se držela opatrné verze svého příběhu zaměřené na sebezáchovu, projevila víru a naprosto se odevzdala Pánu. Aman tajně plánoval zničení všech Židů v Persii. Mardocheus, Esteřin příbuzný, se o spiknutí dozvěděl a vyřídil jí naléhavou prosbu, aby se svého lidu před králem zastala. Vylíčila mu, že ten, kdo krále osloví, aniž by k tomu byl vyzván, je odsouzen k smrti. Projevila však nesmírnou víru tím, že Mardochea požádala, aby Židy shromáždil a aby se za ni postili. „Já podobně, i panny mé postiti se budou,“ řekla, „a teprv vejdu k králi, což však neobyčejné jest, a jestližeť zahynu, nechť zahynu.“⁴

Ester byla ochotna dovolit Spasiteli, aby psal její příběh, i když konec mohl být – viděno optikou smrtelnosti – tragický. Král naštěstí Ester přijal a Židé v Persii byli zachráněni.

Tak velká odvaha, jakou měla Ester, se po nás jistě žádá málokdy. Avšak dovolit Bohu, aby převládl a byl tvůrcem a dokonavatelem našeho příběhu, od nás vyžaduje, abychom dodržovali Jeho přikázání a smlouvy, jež jsme uzavřeli. Dodržování přikázání a smluv nám otevře komunikační spojení, které nám umožní přijímat zjevení prostřednictvím Ducha Svatého. A prostřednictvím projevů Ducha budeme pociťovat, jak spolu s námi píše náš příběh Mistrova ruka.

V dubnu 2021 nás náš prorok president Russell M. Nelson požádal, abychom se zamysleli nad tím, co bychom mohli dělat, kdybychom měli více víry v Ježíše Krista. S větší vírou v Ježíše Krista bychom mohli položit otázku, na niž neznáme odpověď – požádat našeho Otce v nebi ve jménu Ježíše Krista, aby nám seslal odpověď prostřednictvím Ducha Svatého, který svědčí o pravdě. Pokud bychom měli více víry, tuto otázku bychom položili a pak bychom byli ochotni přijmout odpověď, kterou dostaneme, i kdyby se nehodila do naší pohodlné verze příběhu. A slíbeným požehnáním, jež získáme díky jednání s vírou v Ježíše Krista, je větší víra v Něj jako našeho tvůrce a dokonavatele. President Nelson prohlásil, že „více víry [získáme] tím, že [uděláme] něco, co více víry vyžaduje“.⁵

A tak se bezdětný manželský pár trpící neplodností může s vírou zeptat, zda má adoptovat děti, a být ochoten přijmout odpověď, i když verze příběhu, kterou si pro sebe napsal, obsahovala zázračné narození.

Starší manželský pár se může zeptat, zda nadešel čas, kdy má sloužit na misii, a být ochoten na ni jít, i když ve verzi příběhu, kterou si pro sebe napsal, se měl dál věnovat svému zaměstnání. Nebo možná odpověď bude znít „zatím ne“ a teprve v dalších kapitolách svého příběhu se tito manželé dozvědí, proč jich bylo zapotřebí doma ještě o trochu déle.

Dospívající mladý muž nebo mladá žena se mohou s vírou zeptat, zda pro ně má největší význam, aby se věnovali sportu, studiu nebo hudbě, a být ochotni následovat nabádání dokonalého svědka, Ducha Svatého.

Proč si přejeme, aby byl Spasitel tvůrcem a dokonavatelem našeho příběhu? Protože On zná dokonale náš potenciál a zavede nás na místa, o kterých jsme neměli ani zdání. Může z nás učinit Davida nebo Ester. Bude rozpínat naše schopnosti a tříbit nás, abychom byli více takovými, jako je On. To, čeho dosáhneme, když budeme jednat s větší vírou, posílí naši víru v Ježíše Krista.

Bratři a sestry, právě před rokem se nás náš drahý prorok zeptal: „Jste i vy ochotni dovolit Bohu, aby ve vašem životě převládl? … Jste ochotni dovolit, aby cokoli, co Bůh potřebuje, abyste udělali, mělo přednost před každým jiným přáním?“⁶ K těmto prorockým otázkám pokorně dodávám: „Dovolíte Bohu, aby byl tvůrcem a dokonavatelem vašeho příběhu?“

Ve Zjevení se dozvídáme, že budeme stát před Bohem a budeme souzeni z knih života podle svých skutků.⁷

Budeme souzeni podle své knihy života. Můžeme se rozhodnout, že pro sebe napíšeme pohodlnou verzi příběhu. Nebo můžeme dovolit Mistru Tvůrci a Dokonavateli, aby psal náš příběh s námi a aby role, kterou potřebuje, abychom hráli, měla přednost před ostatními přáními.

Dovolte Kristu, aby byl tvůrcem a dokonavatelem vašeho příběhu!

Dovolte Duchu Svatému, aby byl vaším svědkem!

Napište příběh, v němž vaše cesta bude přímá a bude se ubírat směrem, který vás povede zpět do nebeského domova, kde budete moci žít v přítomnosti Boha.

Kéž jsou protivenství a strasti, které jsou součástí každého dobrého příběhu, prostředkem, díky němuž se více přiblížíte Ježíši Kristu a díky němuž se stanete více takovými, jako je On.

Vyprávějte příběh, v němž rozpoznáte, že nebesa jsou otevřena. Klaďte otázky, na něž neznáte odpověď, s vědomím, že Bůh je ochoten vás prostřednictvím Ducha Svatého seznámit se svou vůlí.

Kéž je váš příběh příběhem víry a následování vašeho vzoru – Spasitele Ježíše Krista! Ve jménu Ježíše Krista, amen.