Generální konference
Sloupy a paprsky
Generální konference – duben 2024


Sloupy a paprsky

I my budeme moci získat svůj sloup světla – jeden paprsek po druhém.

Mé poselství je určeno těm, kteří si dělají starosti ohledně svého svědectví, protože neměli ohromující duchovní zážitky. Doufám, že je trochu upokojím a uklidním.

Znovuzřízení evangelia Ježíše Krista započalo explozí světla a pravdy! Dospívající chlapec s velmi obyčejným jménem Joseph Smith vstupuje v severní části státu New York do lesíka, aby se pomodlil. Dělá si starosti o svou duši a o to, jak si před Bohem stojí. Usiluje o odpuštění hříchů. A je zmatený ohledně toho, do které církve má vstoupit. Potřebuje získat jasno a pokoj – potřebuje světlo a poznání.1

Když Joseph pokleká k modlitbě a předkládá Bohu přání svého srdce, obklopí ho hustá temnota. Cosi zlého, tíživého a velmi skutečného se ho snaží zastavit – svázat mu jazyk, aby nemohl mluvit. Síly temnoty jsou tak intenzivní, že si Joseph myslí, že zemře. Ale vynakládá veškerou svou moc, aby volal k Bohu, aby ho vysvobodil z moci tohoto nepřítele, který ho uchvátil. A pak, právě ve chvíli, kdy propadá zoufalství a poddává se zničení, kdy neví, zda to ještě dokáže vydržet, naplní les nádherný jas, který zažene temnotu i nepřítele jeho duše.2

Na Josepha postupně sestoupí „sloup světla“, jasnější než slunce. Zjeví se jedna postava a pak další.3 Jejich „jas a sláva se vymyká veškerému popisu“. Nejprve ho Nebeský Otec osloví jménem a ukáže přitom na druhou postavu: „[Josephe!] Toto je můj Milovaný Syn. Slyš Jej!4

A tímto ohromujícím zábleskem světla a pravdy započalo Znovuzřízení. Následovala skutečná záplava božských zjevení a požehnání: nová písma, znovuzřízené kněžské klíče, apoštolové a proroci, obřady a smlouvy a znovuzaložení Pánovy pravé a živé Církve, která jednoho dne naplní zemi světlem a svědectvím o Ježíši Kristu a Jeho znovuzřízeném evangeliu.

To vše a mnohem více začalo naléhavou modlitbou jednoho chlapce a sloupem světla.

I my máme naléhavé potřeby. I my se potřebujeme osvobodit od duchovního zmatku a světské temnoty. I my sami potřebujeme poznat pravdu.5 Právě proto nás president Russell M. Nelson vyzval, abychom se ponořili do „vítězoslavného světla Znovuzřízení“.6

Jednou z velkých pravd Znovuzřízení je to, že nebesa jsou otevřená – že i my můžeme obdržet světlo a poznání z výsosti. Svědčím o tom, že je to pravda.

Musíme si ale dát pozor na jednu duchovní past. Věrní členové Církve někdy ztrácejí odvahu, a dokonce se stávají méně aktivními, protože nezískali žádné ohromující duchovní zážitky – protože nezažili svůj sloup světla. President Kimball varoval: „Mnozí, kteří vždy očekávají něco velkolepého, zcela přehlédnou stálý proud zjevované komunikace.“7

President Joseph F. Smith rovněž vzpomínal: „[Když jsem byl mladý,] Pán… přede mnou zázraky zadržel a ukazoval mi pravdu, řádek za řádkem, předpis za předpisem, tu trochu a tam trochu.“8

Toto je Pánův typický vzor, bratři a sestry. Pán nám nepošle sloup světla, ale spíše paprsek a pak další a další.

Tyto paprsky světla jsou na nás vylévány nepřetržitě. Písma učí, že Ježíš Kristus „je světlo a život světa“,9 že Jeho „Duch dává světlo každému člověku, jenž přichází do světa“,10 a že Jeho světlo naplňuje „nesmírnost prostoru“ a dává „život všem věcem“.11 Světlo Kristovo je doslova všude kolem nás.

Pokud jsme obdrželi dar Ducha Svatého a snažíme se používat víru, činit pokání a ctít smlouvy, jsme hodni přijímat tyto božské paprsky neustále. Řečeno památnými slovy staršího Davida A. Bednara: „Žijeme ve zjevení.“12

A přesto je každý z nás jiný. Žádní dva lidé nezakoušejí Boží světlo a pravdu naprosto totožně. Zamyslete se na chvíli nad tím, jak vnímáte světlo a Ducha Páně vy.

Možná jste tyto záblesky světla a svědectví zažili jako „pokoj [vnesený] do mysli [vaší] ohledně [určité] záležitosti“,13 která vám dělala starosti.

Nebo jako vnuknutí – tichý a jemný hlas – který se vám usadil v „mysli… a v srdci“14 a nabádal vás, abyste udělali něco dobrého, například někomu pomohli.

Možná jste při lekci na shromáždění – nebo na táboře pro mládež – pocítili silnou touhu následovat Ježíše Krista a zůstat věrní.15 Možná jste i vydali svědectví, o němž jste doufali, že je pravdivé, a pak jste pocítili, že pravdivé je.

Nebo jste se možná modlili a pocítili radostné ujištění, že vás Bůh miluje.16

Možná jste slyšeli někoho vydávat svědectví o Ježíši Kristu a to zapůsobilo na vaše srdce a naplnilo vás to nadějí.17

Možná jste četli Knihu Mormonovu a některý verš promluvil k vaší duši, jako by ho tam Bůh vložil jen pro vás – a pak jste si uvědomili, že to skutečně udělal.18

Možná jste pocítili Boží lásku k druhým lidem, když jste jim sloužili.19

Nebo je pro vás možná těžké pociťovat Ducha kvůli depresi či úzkosti, ale máte dar se ohlédnout a rozpoznat, jaká „láskyplná milosrdenství“20 vám Pán udělil v minulosti.

Chci tím říci, že je mnoho způsobů, jak obdržet nebeské paprsky svědectví. Toto je samozřejmě jen několik z nich. Možná nejsou okázalé, ale všechny tvoří součást našeho svědectví.

Bratři a sestry, nespatřil jsem sloup světla, ale tak jako vy jsem zažil mnoho božských paprsků. V průběhu let jsem se snažil takovéto zkušenosti s láskou schraňovat. Zjišťuji, že díky tomu je lépe rozpoznávám a pamatuji si je. Uvedu několik příkladů ze svého života. Možná na někoho moc nezapůsobí, ale pro mě jsou drahocenné.

Vzpomínám si, jak jsem se na jednom křtu jako dospívající choval hlučně. Když mělo shromáždění začít, pocítil jsem nabádání Ducha, abych se posadil a byl uctivý. Posadil jsem se a zbytek shromáždění jsem strávil v tichosti.

Před misií jsem se obával, že nemám dost silné svědectví. Nikdo z mé rodiny nikdy na misii nesloužil, a já jsem nevěděl, zda to zvládnu. Vzpomínám si, jak jsem usilovně studoval a modlil se, abych získal jistější svědectví o Ježíši Kristu. Pak jednoho dne, když jsem naléhavě prosil Nebeského Otce, jsem v nitru silně pocítil světlo a teplo. A najednou jsem to věděl. Zkrátka jsem to věděl.

Vzpomínám si, jak mě o mnoho let později jednou v noci probudil pocit „čisté inteligence“, který mi řekl, že budu povolán sloužit v kvoru starších.21 O dva týdny později jsem byl povolán.

Vzpomínám si na generální konferenci, na níž jeden drahý člen Kvora Dvanácti apoštolů pronesl přesně to svědectví, o kterém jsem řekl příteli, že bych si ho přál slyšet.

Vzpomínám si, jak jsem se stovkami bratří poklekl k modlitbě za jednoho drahého přítele, který po zástavě srdce ležel v bezvědomí na ventilátoru v malé odlehlé nemocnici. Když jsme se v srdci sjednotili v prosbě za jeho život, probudil se a sundal si ventilátor z obličeje. Dnes slouží jako president kůlu.

A vzpomínám si, jak jsem se probudil se silnými duchovními pocity po živém snu o drahém příteli a rádci, který odešel příliš brzy a zanechal v mém životě velké prázdno. Usmíval se na mě a vypadal radostně. Věděl jsem, že se má dobře.

Toto je několik mých paprsků. Máte své vlastní zážitky – vlastní světlem naplněné záblesky svědectví. Když tyto paprsky rozpoznáváme, pamatujeme na ně a shromažďujeme je „v jedno“,22 začíná se dít něco úžasného a mocného. „Světlo se přimyká ke světlu“ – „pravda se chápe pravdy“.23 Opravdovost a moc jednotlivých paprsků svědectví se posilují a spojují s dalšími a pak dalšími a dalšími. Řádku za řádkou, předpis za předpisem, tu paprsek a tam paprsek – jeden malý, drahocenný duchovní okamžik po druhém – tak v nás vzniká jádro duchovních zážitků, naplněných světlem. Nejspíše žádný paprsek není sám dost silný ani jasný na vytvoření úplného svědectví, ale společně se mohou stát světlem, které temnota pochybností nemůže překonat.

„Ó, cožpak to není skutečné?“ ptá se Alma. „Pravím vám, ano, protože to je světlo.“24

„To, co je od Boha, je světlo“, učí nás Pán, „a ten, kdo přijímá světlo a zůstává v Bohu, přijímá více světla; a to světlo je jasnější a jasnější, až přijde dokonalý den.“25

To znamená, bratři a sestry, že časem a s „velikou pílí“26 budeme i my moci získat svůj sloup světla – jeden paprsek po druhém. A uprostřed tohoto sloupu i my najdeme milujícího Nebeského Otce, který nás osloví jménem, ukáže k našemu Spasiteli Ježíši Kristu a vyzve nás: „Slyš Jej!“

Vydávám svědectví o Ježíši Kristu, že On je světlo a život celého světa – a vašeho i mého osobního světa.

Svědčím o tom, že je to pravý a žijící Syn pravého a živého Boha a že stojí v čele této pravé a živé Církve, kterou vedou a řídí Jeho praví a žijící proroci a apoštolové.

Kéž rozpoznáváme a přijímáme Jeho nádherné světlo a poté se rozhodujeme pro Něj namísto pro temnotu světa – navždy a na věky. Ve jménu Ježíše Krista, amen.

Poznámky

  1. Viz Joseph Smith–Životopis 1:10–13.

  2. Viz Joseph Smith–Životopis 1:14–16.

  3. Viz Joseph Smith, Journal, Nov. 9–11, 1835, 24, josephsmithpapers.org.

  4. Joseph Smith–Životopis 1:17.

  5. Viz Joseph Smith–Životopis 1:20. Když se Joseph Smith po Prvním vidění vrátil domů, matka se ho zeptala, zda je v pořádku. Odpověděl: „Je mi docela dobře. … Zjistil jsem sám pro sebe, že presbyteriánství není pravdivé.“ (Zvýraznění přidáno.)

  6. Russell M. Nelson, „Slovo závěrem“, Liahona, listopad 2019, 122.

  7. Spencer W. Kimball, in: Conference Report, Munich Germany Area Conference, 1973, 77; citováno v: Graham W. Doxey, „The Voice Is Still Small“, Ensign, Nov. 1991, 25.

  8. Učení presidentů Církve: Joseph F. Smith (2003), 201: „Když jsem jako chlapec začínal sloužit, často jsem vycházel a prosil Pána, aby mi ukázal nějakou zázračnou věc, abych mohl obdržet svědectví. Pán ale přede mnou zázraky zadržel a ukazoval mi pravdu, řádek za řádkem, předpis za předpisem, tu trochu a tam trochu, dokud neučinil, abych znal pravdu od hlavy až k patě, a dokud jsem nebyl absolutně očištěn od pochyb a strachu. Nemusel vyslat anděla z nebe, aby toto učinil, ani nemusel hovořit hlasem pozounu archanděla. Svědectví, které mám, mi dal skrze našeptávání tichého jemného hlasu Ducha žijícího Boha. A podle této zásady a touto mocí bude dávat všem dětem lidským poznání pravdy, které s nimi zůstane, a to způsobí, aby poznaly pravdu, jako ji zná Bůh, a aby činily vůli Otce, jako ji činí Kristus.“

  9. Mosiáš 16:9.

  10. Nauka a smlouvy 84:46; viz také Jan 1:9.

  11. Nauka a smlouvy 88:12–13.

  12. David A. Bednar, Duch zjevení, (2021), 7.

  13. Nauka a smlouvy 6:23.

  14. Nauka a smlouvy 8:2; viz také Helaman 5:30.

  15. Viz Mosiáš 5:2; Nauka a smlouvy 11:12.

  16. Viz 2. Nefi 4:21; Helaman 5:44.

  17. Pán označil schopnost věřit ve svědectví druhých za duchovní dar (viz Nauka a smlouvy 46:13–14).

  18. Pán v novodobém zjevení učí o slovech písem toto: „Jsou vám dána mým Duchem…; a pokud by to nebylo mou mocí, nemohli byste je míti; pročež, můžete svědčiti, že jste slyšeli můj hlas a znáte moje slova.“ (Nauka a smlouvy 18:35–36.)

  19. Viz Mosiáš 2:17; Moroni 7:45–48.

  20. 1. Nefi 1:20. Starší Gerrit W. Gong mluvil o tom, jak se dívat „očima, které vidí, a [radovat] se z mnoha Pánových láskyplných milosrdenství v našem životě“ („Pastýřská služba“, Liahona, květen 2023, 18), a o tom, že „Pánovu ruku ve svém životě často rozpoznáme nejlépe s odstupem času“ („Vždy na Něj pamatujme“, Liahona, květen 2016, 108). Dar vděčně rozpoznávat a uznávat ruku Páně ve svém životě, i když jsme ji v danou chvíli nerozpoznali nebo nepociťovali, je mocný. Písma často hovoří o duchovní moci spočívající v tom, že na něco pamatujeme (viz Helaman 5:9–12; Nauka a smlouvy 20:77, 79), což může vést ke zjevení (viz Moroni 10:3–4).

  21. Joseph Smith učil: „Člověku může přinést užitek, když věnuje pozornost prvnímu nabádání ducha zjevení; například když cítíte, jak se do vás vlévá čistá inteligence, mohou vás náhle napadat myšlenky, takže když jim věnujete pozornost, můžete zjistit, že se to splní tentýž den nebo krátce nato; (tj.) tyto věci, které vám do mysli přivedl Duch Boží, se stanou; a tak skrze poznávání a chápání Ducha Božího můžete dorůstat k zásadě zjevení, až se stanete dokonalými v Kristu Ježíši.“ (Učení presidentů Církve: Joseph Smith [2008], 130.)

  22. Efezským 1:10.

  23. Nauka a smlouvy 88:40: „Neboť inteligence se přimyká k inteligenci; moudrost přijímá moudrost; pravda se chápe pravdy; ctnost miluje ctnost; světlo se přimyká ke světlu.“

  24. Alma 32:35. Alma zdůraznil, že tyto světlem naplněné zážitky, i když jsou často malé, jsou v každém ohledu skutečné. Jejich realita se stává ještě mocnější, když se spojí dohromady a vytvoří mocný celek.

  25. Nauka a smlouvy 50:24.

  26. Alma 32:41.