Důvěra ve smlouvy uzavřené prostřednictvím Ježíše Krista

Drazí bratři a setry, modlím se, abychom tento víkend mohli dosáhnout duchovní obnovy díky inspirovaným poselstvím našich vedoucích a radovat se z toho, co rád nazývám „důvěrou ve smlouvy uzavřené prostřednictvím Ježíše Krista“. Tato důvěra je tichým, ale spolehlivým ujištěním o tom, že obdržíme požehnání, jež Bůh slibuje těm, kteří dodržují své smlouvy, a je v současných náročných podmínkách velmi zapotřebí.

Budování těchto nových domů Páně, ke kterému dochází pod inspirovaným vedením presidenta Russella M. Nelsona po celém světě, přináší členům Církve velkou radost a slouží jako důležitý symbol rozmachu Pánova království.

Když jsem přemýšlel o tom, jak úžasně jsem se cítil při zasvěcení chrámu Feather River v Kalifornii loni v říjnu, napadlo mě, zda se někdy neztrácíme v nadšení z nových chrámů v našich městech a společenstvích a neopomíjíme svatější účel, který mají posvátné smlouvy, jež v chrámu uzavíráme.

Na průčelí každého chrámu stojí posvátné prohlášení: „Svatost Pánu.“¹ Tato inspirovaná slova jsou jasným pozváním, jež říká, že když vstoupíme do domu Páně, vydáme se na posvátnou cestu učení, abychom jako Kristovi učedníci dosáhli vyšší a svatější úrovně. Zatímco uzavíráme ve svatosti před Bohem smlouvy a zavazujeme se následovat Spasitele, získáváme moc měnit své srdce, obnovovat svého ducha a prohlubovat svůj vztah s Ním. Takovéto úsilí přináší naší duši posvěcení a vytváří posvátné pouto s Bohem a s Ježíšem Kristem, kteří slibují, že můžeme zdědit dar věčného života.² Díky této posvátné cestě získáváme svatější a vyšší důvěru pro svůj každodenní život v rámci našich smluv uzavřených prostřednictvím Ježíše Krista.

Taková důvěra představuje vrchol našeho nadpozemského spojení s Bohem a může nám pomoci prohloubit naši oddanost Ježíši Kristu a Jeho smírné oběti a vděčnost za ně. Tato důvěra posiluje naši schopnost milovat druhé a sloužit jim a posiluje naši duši, abychom dokázali žít v bezbožném světě, který je stále temnější a nevábnější. Dává nám sílu překonávat semínka pochyb a zoufalství, strachu a frustrace, zármutku a beznaděje, jež se nám nepřítel snaží vsadit hluboko do srdce, zejména když je život těžký, zkoušky dlouhé nebo okolnosti obtížné. Jeden verš z Bible poskytuje nám všem, kteří vzdorujeme ostrému větru výzev dnešního světa, dobrou radu: „Protož nezamítejtež smělé [důvěry] své.“³

Drazí bratři a sestry, ti, kteří získávají upřímnou důvěru ve smlouvy uzavřené v domě Páně prostřednictvím Ježíše Krista, vládnou jednou z nejmocnějších sil, ke kterým můžeme mít v tomto životě přístup.

Během letošního studia Knihy Mormonovy v rámci osnov Pojď, následuj mne jsme byli svědky toho, jak byl Nefi krásným příkladem moci tohoto druhu, která pramení z důvěry ve smlouvy, a to díky své věrnosti, když čelil nezdarům a obtížím, například ve snaze získat desky, jak mu to přikázal Pán. Nefi, ačkoli jej Lamanův a Lemuelův strach a nedostatek víry nesmírně rmoutily, si zachoval důvěru v to, že jim Pán desky dá. Nefi svým bratrům řekl: „Jakože žije Pán a jakože žijeme my, nesejdeme k svému otci do pustiny, dokud neuskutečníme věci, které nám Pán přikázal.“⁴ Nefi díky své důvěře v Pánova zaslíbení byl schopen uskutečnit to, co mu bylo přikázáno.⁵ Později spatřil ve vidění vliv tohoto druhu důvěry a napsal: „Já, Nefi, jsem spatřil moc Beránka Božího, jak sestoupila na svaté z církve Beránkovy a na lid smlouvy Páně, … a byli ozbrojeni spravedlivostí a mocí Boží ve veliké slávě.“⁶

Byl jsem očitým svědkem toho, jak do života Božích dětí proudí Pánova láskyplná zaslíbení a moc, jež je posilují, aby se dokázaly vypořádat se situacemi, jež život přináší. Nedávno se moje manželka vrátila domů z návštěvy chrámu a vyprávěla mi, jak hluboce ji dojalo, co tam zažila. Když vstoupila do domu Páně, uviděla muže na invalidním vozíku, který se pohyboval velmi pomalu, a ženu kráčející o holi s velkými obtížemi po jeho boku, jak statečně přicházejí uctívat Pána v Jeho domě. Když moje žena vešla do prostoru pro předobřady, spatřila milou sestru, které chyběla jedna paže zcela a druhá částečně, jak nádherně a celestiálně plní všechny úkoly, které jí byly svěřeny.

Když jsme s manželkou o této zkušenosti mluvili, dospěli jsme k závěru, že pouze čistá a upřímná důvěra ve věčná zaslíbení, která nám Bůh dává prostřednictvím posvátných smluv, jež s Ním uzavíráme v Jeho domě, mohla přimět tyto úžasné Kristovy učedníky, aby navzdory své osobní situaci opustili onoho velmi mrazivého dne svůj domov.

Drazí přátelé, pokud bychom mohli mít jen jedinou věc – a předat ji svým dětem a vnoučatům, aby jim pomáhala během prověřování a zkoušek, jež je čekají – byla by to důvěra ve smlouvy uzavřené prostřednictvím Ježíše Krista. Získání takového božského vlastnictví jim pomůže žít tak, jak Pán slíbil svým věrným následovníkům: „Učedníci moji budou státi na svatých místech a nepohnou se.“⁷

Jak můžeme takovou důvěru prostřednictvím Ježíše Krista získat? Pramení z pokory, z toho, že se v životě zaměřujeme na Spasitele, žijeme v souladu se zásadami evangelia Ježíše Krista, přijímáme obřady týkající se spasení a oslavení a ctíme smlouvy, které uzavíráme s Bohem v Jeho svatém domě.

Náš drahý prorok nám ve svém závěrečném proslovu na generální konferenci v říjnu 2019 připomněl důležitý krok k dosažení důvěry ve smlouvy, když řekl: „Osobní způsobilost ke vstupu do domu Páně vyžaduje značnou dávku osobní duchovní přípravy. … Osobní způsobilost vyžaduje, abychom byli v mysli i v srdci plně obrácení, máme-li se stát více takovými, jako je Pán, a být bezúhonným občanem, lepším příkladem a svatějším člověkem.“⁸ A tak když učiníme změny ve své přípravě na vstup do chrámu, změní se i náš prožitek v chrámu, což pak promění i náš život mimo chrám. „Potom bude růsti sebedůvěra tvá v přítomnosti Boží; a nauka kněžství bude skrápěti duši tvou jako rosa z nebe.“⁹

Jeden biskup, kterého znám, nemluví o nejstarší třídě v Primárkách jako o „Primárkách“, ale jako o třídě „přípravy na vstup do chrámu“. V lednu zve biskup členy této třídy a jejich učitele do své kanceláře, kde probírají, jak se budou celý rok věnovat přípravě na vstup do chrámu. Biskup věnuje čas tomu, aby s nimi prošel příslušné otázky z pohovoru k získání chrámového doporučení, které se pak stávají součástí lekcí Primárek. Vyzývá děti, aby se připravily, aby až za rok přijdou do biskupovy kanceláře, měly sebejistotu, důvěru ve smlouvy a byly připraveny obdržet chrámové doporučení a vstoupit do domu Páně. Letos se biskup setkal se čtyřmi dívkami, které byly tak nadšené, připravené a přesvědčené, že si přejí jít do chrámu, že chtěly, aby jim biskup vytiskl doporučení na Nový rok hned minutu po půlnoci.

Příprava není jen pro ty, kteří jdou do chrámu poprvé. Na návštěvu domu Páně se máme bez ustání připravovat všichni. Jeden kůl, který znám, si zvolil motto: „Soustředěni v domově, podporováni Církví a orientováni na chrám.“ Anglickým ekvivalentem slova „orientovaný“ je výraz bound¹⁰ a je zajímavý tím, že znamená nejen zaměřený určitým směrem, ale také s něčím spjatý či připravený něco udělat. Když jsme tedy orientovaní na chrám, jsme spjatí se Spasitelem, což nám dává zaměření správným směrem a stabilitu a zároveň je zajištěno, že máme důvěru ve smlouvy uzavřené prostřednictvím Ježíše Krista. Proto bychom všichni měli záměrně posilovat tuto vazbu tím, že si naplánujeme další setkání s Pánem v Jeho svatém domě, ať již to máme do chrámu blízko, či daleko.¹¹

Náš milovaný prorok, president Russell M. Nelson, nám připomíná tyto klíčové zásady takto: „Chrám je ústředním místem posilování naší víry a duchovní houževnatosti, protože v samotném srdci chrámu se nacházejí Spasitel a Jeho nauka. Všechno, čemu se v chrámu učíme prostřednictvím předávaných ponaučení a prostřednictvím Ducha Svatého, prohlubuje naše porozumění Ježíši Kristu. Jeho nezbytné obřady nás k Němu poutají prostřednictvím posvátných kněžských smluv. Když pak své smlouvy dodržujeme, obdarovává nás svou uzdravující a posilující mocí. A my Jeho moc budeme v nadcházejících dnech skutečně potřebovat!“¹²

Spasitel si přeje, abychom byli připraveni velmi jasně porozumět tomu, jak přesně jednat, když v Jeho jménu uzavíráme smlouvy s naším Nebeským Otcem. Přeje si, abychom byli připraveni na prožitky spojené s našimi výsadami, zaslíbeními a zodpovědnostmi; abychom byli připraveni získávat duchovní postřehy a vnímavost, jež v tomto životě potřebujeme. Vím, že když Pán uvidí byť jen jiskřičku touhy nebo záblesk spravedlivého úsilí v naší ochotě zaměřovat se v životě na Něj, na obřady, jež vykonáváme v Jeho domě, a na smlouvy, které tam uzavíráme, bude nám svým dokonalým způsobem žehnat zázraky a láskyplnými milosrdenstvími, jež potřebujeme.

Dům Páně je místem, kde můžeme být vyššími a svatějšími způsoby proměněni. A tak když odcházíme z chrámu, proměněni svou nadějí v zaslíbení obsažená ve smlouvách a vyzbrojeni mocí z výsosti, bereme si chrám s sebou do svého domova a života. Ujišťuji vás, že to, že v sobě máme ducha domu Páně, nás zcela mění.

Z chrámu také víme, že pokud chceme, aby Duch Páně v našem životě neomezeně působil, zkrátka nemůžeme a nesmíme k nikomu chovat nelaskavé pocity. Dopřejeme-li ve svém srdci či mysli místa nelaskavým pocitům nebo myšlenkám, povede to k nelaskavým slovům a činům, ať už na sociálních sítích, nebo doma, a způsobí to, že se Duch Páně z našeho srdce stáhne. Proto prosím neztrácejte důvěru, ale nechte ji namísto toho vzrůstat.

Pokračující a zrychlující se výstavba chrámů nám bude i nadále přinášet nadšení, inspiraci a požehnání. Ale ještě důležitější je skutečnost, že když učiníme změny ve své přípravě na vstup do chrámu, změní se i náš prožitek v chrámu, což pak promění i náš život mimo chrám. Kéž nás tato proměna naplní důvěrou v naše posvátné smlouvy uzavřené s Bohem prostřednictvím Ježíše Krista. Bůh žije, Ježíš je náš Spasitel a toto je Jeho znovuzřízená Církev na zemi. Tyto pravdy prohlašuji s úctou v posvátném jménu našeho Spasitele Ježíše Krista, amen.