POCÍTIL JSEM VEDENÍ

Když jsem jako mladý misionář sloužil v Norsku, můj misijní president svolal misionáře a oznámil nám, že jsme byli požádáni, abychom zpívali na dvou zasedáních při zasvěcení chrámu Londýn v Anglii, které se konalo v roce 1958. Já jsem byl požádán, abych pěvecký sbor doprovázel.

Když jsme přišli do chrámu, s překvapením jsem zjistil, že budu hrát na varhany a nikoli na piano. S hraním na těchto varhanách jsem neměl žádné zkušenosti, a tak bylo nutné někoho požádat, aby mi pomohl nastavit správné rejstříky. Nebeský Otec vyslyšel mou naléhavou prosbu a jedna sestra mě přišla zachránit – nastavila varhany pro tiché preludium a také pro doprovod pěveckého sboru.

Uprostřed této zoufalé situace jsem najednou pocítil klid. A když jsem hrál na neznámé varhany, které jsem si nemohl předem vyzkoušet, pociťoval jsem vedení Spasitelovou láskou. Po jednom hudebním čísle pěveckého sboru se president David O. McKay podíval na našeho misijního presidenta a řekl: „Bravo!“ Byl jsem celý dojatý z toho, jak jsme byli při našem vystoupení požehnáni. Bylo naprosto bezchybné.

Ježíš Kristus je Syn Boží, Jednorozený Otce. On je svatý Mesiáš, Kníže pokoje. On žije a znovu přijde na zem.