První předsednictvo a Kvorum Dvanácti apoštolů prohlásilo: „Štěstí v rodinném životě dosáhneme s největší pravděpodobností tehdy, když je založeno na učení Pána Ježíše Krista. Úspěšná manželství a rodiny jsou založeny a udržovány na zásadách víry, modlitby, pokání, odpuštění, úcty, lásky, soucitu, práce a hodnotných odpočinkových činností.“¹

Je zajímavé, že se nad těmito jednoduchými pravdami založenými na plánu štěstí našeho Nebeského Otce lidé ve světě občas podivují. Podle nedávné studie se však zjistilo, že dospívající mladí lidé, kteří nejsou členy Církve, také nacházejí štěstí v duchovnosti a v rodinných vztazích. V roce 2007 dvě významné mediální organizace provedly průzkum mezi mladými lidmi ve věku 12–24 let, aby zjistily, co jim přináší štěstí.

Studie uváděla, kromě jiného, tyto výsledky:

• Mladí lidé „se spoléhají na své rodiče jako na životně důležitý zdroj bezpečí a štěstí“.

• „Mladí lidé budou stále více hledat štěstí v duchovnosti a ve víře.“

• „Obnovený zájem mladých lidí o tradiční rodinné uspořádání se bude rozšiřovat.“

• V jedné shrnující pasáži v této studii se uvádělo: „I když se na základě našeho prvního výzkumu zjistilo, že dnešní mládež se drží tradičních hodnot více než generace minulé, překvapilo nás zjištění, do jaké míry se mladí s velkou radostí těší na manželství a na svou vlastní rodinu.“²