„Já i moji kamarádi máme problém s pomlouváním. Jak s tím mohu skoncovat já sám a jak mohu pomoci i jim?“

Pomlouvání nás obklopuje každý den, a může druhým nesmírně ublížit. Může se zdát skvělé, když můžete přátelům sdělit ty „nejžhavější novinky“, ale pomyslete na toho, o kom mluvíte. Řekli byste to, co říkáte, kdyby ten, o kom mluvíte, byl přítomen? Řekl vám ten člověk, že to můžete říci i ostatním? Přemýšlejte, jak byste se cítili vy, kdyby vás někdo pomlouval. „Všechny věci, jakkoli byste chtěli, aby lidé činili vám, čiňte právě tak jim.“ (3. Nefi 14:12.) Když vaši přátelé někoho pomlouvají, jemně změňte téma.

Pomlouvání se vždy účastní tři skupiny: my; ti, kteří nám naslouchají; a lidé, o kterých mluvíme. Dejte si závazek, že s pomlouváním přestanete, a pak tento závazek dodržujte. Toto jsou některé z léků, které léčí pomlouvání: 1) Když přátelé začnou někoho pomlouvat, změňte téma. 2) Neodpovídejte, a oni tak nebudou mít ke komu hovořit. 3) Řekněte jim otevřeně, aby nemluvili ošklivě o svém bližním (viz Jakub 4:11).

Pomlouvání má ničivou moc a může zranit city toho druhého. Když pomlouváme, otevíráme tím dveře protivníkovi, aby mohl zničit něčí pověst. Tohoto zlozvyku se zbavíme, když se budeme vyhýbat pronášení negativních poznámek o druhých. Když takové řeči zaslechneme, máme se je snažit zastavit, bez ohledu na to, zda jsou pravdivé či ne. Pokud to pokračuje dál, máme odejít (viz Matouš 12:36).

Svým přátelům pomůžeme, když jim poradíme, aby se takových hovorů nikdy neúčastnili, a když je budeme, jako členy Církve a věrné následovníky Krista, nabádat, aby se vždy snažili bránit pravdu a spravedlivost, aby vždy byli dobrým příkladem a druhé chválili (viz Články víry 1:13).

Abychom se vyhnuli pomlouvání, můžeme se zpaměti naučit nějaký verš z písma, například Leviticus 19:18, který nás učí milovat své bližní jako sebe sama, a můžeme si ho odříkávat v duchu pokaždé, když se chystáme někoho pomlouvat. Můžeme se také zpaměti naučit nějakou píseň – např. [„Kdyby stál Spasitel za mnou“ (Písně pro děti, č. 15)] – a v duchu si ji zpívat. Další možností je, že o tomto člověku řekneme dvě dobré věci. Takto zapomeneme na jeho nedostatky a naopak si všimneme jeho dobrých stránek.

Zbavit se pomlouvání může být těžké. Myslím si však, že když budete pamatovat na to, abyste své bližní milovali, tak si dobře rozmyslíte, než pronesete poznámku, které byste litovali. Nepřísluší nám soudit druhé. Myslím si, že pomáhá, když v druhých hledáme to, co je dobré, a ne to špatné.

Říká se, že „svými ústy stavíme hradby mezi sebe a své blízké“. Domnívám se, že k tomu, abychom s tím přestali, potřebujeme notnou dávku osobní a duchovní odvahy. Pokud my, členové Církve, skutečně rozumíme evangeliu, neměli bychom nikoho pomlouvat, protože Bůh nás učí, abychom svými ústy hlásali evangelium celému světu, a ne abychom kritizovali nebo pomlouvali druhé.

Pamatujte, že pomlouvání může mít na druhé hluboký a trvalý dopad. Představte si sebe na jejich místě a přemýšlejte, jak byste se cítili, kdyby druzí říkali nelaskavé věci o vás. Vaše touha zbavit se tohoto zlozvyku je správná. Když budete upřímně usilovat o Pánovo vedení skrze modlitbu, požehná vám silou a proměnou srdce.