Raději bych byl požehnán!

V Guyaně, v zemi na severu Jižní Ameriky, diskutují dospívající Svatí posledních dnů o desátcích a postních obětech.

„Raději bych byl požehnán!“ říká Simeon Lovell, kterému je 14 let, během lekce semináře ve sborovém domě Prashad Nagar v Georgetownu. Ve třídě si právě přečetli Malachiáše 3:8–12, ve kterém Malachiáš varuje, že ti, kteří loupí Boha tím, že neplatí desátek, budou prokleti, ale také zde slibuje, že ti, kteří desátek platí, budou mít tak veliká požehnání, že je nebudou moci spočítat.

„Zamyslete se nad tím, co všechno nám je slíbeno,“ říká Xiann Kippinsová, které je 16 let. „Budete ochráněni. Budete prospívat. Průduchy nebeské vám budou otevřeny.“

Clint Callender z Druhé odbočky Garden Park (také v Georgetownu), kterému je 17 let, říká: „Všechno na zemi je od Nebeského Otce. On nás žádá, abychom mu z toho malou část vrátili, a tím nám pomáhá projevovat mu vděčnost. A tak platím desátek rád. Jsem rád, že se mohu jednou za měsíc postit a darovat peníze na podporu chudých. A když vidím, co všechno Církev dělá, když je někde tsunami, hurikán nebo jiná katastrofa – všechno to oblečení a potravinové zásoby, které Církev zajišťuje – mám radost, když pomyslím na to, že toho mohu být součástí tím, že dávám štědré oběti.“

Na jiném místě, v Misii West Indies, vysvětluje 17letá Curfew Aliová z odbočky Arima v městě Port of Spain na Trinidadu Marku Mangrayovi, kterém je také 17 let, že i když si vydělává jen málo peněz, platí 10 procent ze svého příjmu jako desátek a přispívá také na postní oběti. „Díky tomu vím, že Pán mi může bez problémů žehnat,“ říká. Také Markovi vysvětluje, co to znamená konečné vyrovnání desátků, a jak skvěle se cítí, když může prohlásit, že platí plný desátek.

Mark se dívá na prázdnou poukázku příspěvku, pročítá si ji a říká: „Máš pravdu, Curfew. Zítra přinesu na shromáždění svůj desátek.“