Ježíš byl ve svém rodném městě Nazarétu zavržen. Vyslal Dvanáct apoštolů, aby kázali evangelium. Jan Křtitel byl na příkaz Heródesa Antipy zabit. Ježíš zázračně nasytil zástup čítající více než 5 000 lidí, kráčel po vodě, utišil bouři a uzdravoval nemocné. Poté soucitně uzdravil dítě posedlé ďáblem a také muže, který byl hluchý a měl vadu řeči. U Galilejského jezera nasytil 4 000 lidí a odešel do Betsaidy, kde postupně uzdravil slepého muže.
Ježíš je v Nazarétu zavržen a vysílá Dvanáct apoštolů; je zaznamenána smrt Jana Křtitele; Ježíš zázračně sytí více než 5 000 lidí
Zamyslete se nad touto situací: Nově povolaný misionář je velmi nervózní ze svého odjezdu na misii. Dělá mu potíže pronášet proslovy a není příliš společenský.
Co byste tomuto mladému misionáři řekli?
Při studiu Marka 6 vyhledejte zásadu, která by mohla pomoci tomuto mladému misionáři i nám všem ve chvílích, kdy máme pocit, že nejsme schopni udělat to, co od nás Pán žádá.
V Markovi 6:1–13 čteme o tom, jak byl Ježíš ve svém rodném městě Nazarétu zavržen. (Toto téma budete podrobněji probírat při studiu Lukáše 4:14–30.) Když pobýval v Nazarétu, vyslal Dvanáct apoštolů, aby po dvou kázali evangelium. Zatímco kázali evangelium, vymítali také ďábly a uzdravovali nemocné. Markovo evangelium se zmiňuje také o tom, že Spasitelovi apoštolové pomazávali nemocné olejem.
Obrázek
ruce vložené na mužovu hlavu
Když Heródes uslyšel o mnohých zázracích, které Ježíš vykonal, obával se, že Jan Křtitel vstal z mrtvých a že právě on tyto zázraky koná. (Viz Marek 6:14.) (V Markovi 6:17–29 se dozvídáme, že Heródes, aby vyhověl přání své manželky, dal Janu Křtiteli setnout hlavu.)
V Markovi 6:30–33 se píše, že Dvanáct apoštolů se vrátilo z míst, kde kázali evangelium, a že Ježíš s nimi nastoupil na loď, aby odpluli na místo, kde by mohli být sami a kde by si mohli odpočinout. Lidé z několika nedalekých měst se však vydali na místo, kam měl Ježíš připlout, a čekali tam na Něho.
Přečtěte si Marka 6:34 a zjistěte, jak Spasitel na tento zástup zareagoval, i když si s apoštoly chtěl odpočinout a být sám.
Vzpomeňte si na nějaký zážitek, kdy jste byli svědky novodobého příkladu toho, že někdo obětoval osobní čas službě druhým, tak jako to dělal Ježíš.
Poté co Spasitel celý den učil tento zástup, vykonal veliký zázrak. Přečtěte si Marka 6:35–44 a Matouše 14:18 a očíslujte události podle jejich chronologického sledu. (Správné odpovědi jsou uvedeny na konci této lekce.)
Spasitel rozhojnil to, co učedníci přinesli, a uspokojil, a dokonce ještě předčil, potřeby druhých.
Učedníci řekli, že mají pět chlebů a dvě ryby.
Učedníci navrhovali poslat lidi pryč, aby si mohli koupit jídlo.
Spasitel se učedníků zeptal, co mohou nabídnout.
Spasitel řekl učedníkům, aby dali lidem jídlo.
Zástup neměl co jíst.
Spasitel řekl učedníkům, aby Mu dali, co mají.
Podle řeckého textu Marka 6:44 je zřejmé, že se jednalo o pět tisíc dospělých mužů. Vezmeme-li v potaz, že byli přítomné i ženy a děti, počet nasycených byl větší. (Viz Matouš 14:21.)
Povšimněte si, že než Spasitel vykonal tento zázrak, požádal apoštoly, aby Mu dali oněch pět chlebů a dvě ryby, což bylo vše, co měli. Spasitel zvelebil tento pokrm, aby zástup nasytil.
Obrázek
veliký zástup na pahorku
Jednou ze zásad, kterým se můžeme z tohoto příběhu naučit, je ta, že když Spasiteli nabídneme vše, co máme, může náš dar zvelebit, aby uskutečnil své záměry.
Ačkoli po nás Spasitel nežádá, abychom Mu přinesli veškeré jídlo, které máme, vyzývá ty, kteří usilují o uskutečnění Jeho záměrů, aby Mu odevzdali všechny své touhy, schopnosti, talenty, dovednosti, silné stránky, dary a snahy. (Viz 2. Nefi 25:29; Omni 1:26.)
Znovu se zamyslete nad dříve zmiňovanou situací nově povolaného misionáře, jenž byl ze svého povolání nervózní, a do studijního deníku odpovězte na tyto otázky:
Co by podle vás mohl na základě výše uvedené zásady tento misionář udělat, aby dal Spasiteli vše, co má? Co by podle vás udělal Spasitel?
V jakých dalších situacích, ve kterých by byla znalost této zásady užitečná, by se mohl mladý člen Církve ocitnout?
Jak Pán zvelebil vaše úsilí, aby uskutečnil svoje záměry?
V Markovi 6:45–56 se píše, že Ježíš poté, co nasytil 5 000 lidí, řekl svým učedníkům, aby na lodi přepluli na druhý břeh Galilejského jezera. Pak řekl zástupu, aby se rozešel, a odešel na horu, aby se pomodlil. Během noci propukla bouře a Spasitel z hory pozoroval, jak Jeho učedníci zápolí s větrem. Poté k nim přišel po vodě a bouři utišil. Informace obsažené v těchto verších byly podrobněji probrány již dříve – při studiu Matouše 14.
Ježíš kárá farizee, uzdravuje sužované a sytí 4 000 lidí
Při studiu Marka 7–8 zjistěte, čemu nás Spasitel učil, abychom dělali, když si všimneme člověka v nouzi.
V Markovi 7:1–23 čteme, že Spasitel pokáral farizee za to, že se řídí nesprávnými tradicemi a učil je a svoje učedníky, že zlé myšlenky a činy pocházejí „z vnitřku z srdce lidského“ (Mark 7:21) a následně člověka poskvrňují.
Starší Bruce R. McConkie z Kvora Dvanácti apoštolů učil o „ustanovení starších“ (Marek 7:5) toto:
Obrázek
Starší Bruce R. McConkie
„Zákoníci a učitelé v průběhu let přidali k zákonu Mojžíšovu rabínské obřady a výklady. Tyto tradice neboli ustanovení byly v praxi i formálně považovány za důležitější a závaznější, než samotný zákon. Mezi tyto tradice patřilo rituální omývání, jakási údajná ochrana před obřadní nečistotou, které Ježíš a jeho učedníci ignorovali.
Tento proces přeměny pravdy na tradice – přeměny zákona Božího na ‚nauky a přikázání lidí‘ [Překlad Josepha Smitha, Marek 7:7, v anglickém vydání Bible SPD] vzniklý v důsledku výkladů a dodatků od neinspirovaných učitelů – je přesně tentýž proces, který probíhal během velkého odpadlictví křesťanské éry. Zákoníci a kněží z doby počátku křesťanství přidávali k čistým a jednoduchým naukám Kristovým například prodávání odpustků, které osvobozovaly hříšníka od jeho minulých hříchů a opravňovaly ho páchat budoucí zločiny bez božského trestu; (údajné) odpuštění hříchů skrze opakované a povrchní vyznání; modlení se ke … svatým, nikoli k Pánu; uctívání obrazů a zpodobenin; … zákaz ženit se určený kněžím a dalším církevním představitelům; … nošení drahocenných rouch a převleků kněžími a dalšími církevními hodnostáři; používání komplikovaných náboženských titulů; rozšiřování církevních prostředků prostřednictvím hazardních her atd.
Všechny tyto a další rádoby tradice jsou některými lidmi považovány za důležitější než zákon Boží, který nám původně dal Mistr. Vskutku, takzvaná křesťanská církev v dnešní době je z velké části založena na tradicích ‚starších‘, nikoli na nebeských zjeveních.“ (Doctrinal New Testament Commentary, 3 vols. [1965–1973], 1:366–367.)
V Markovi 7:24–30 čteme, že Ježíš uzdravil dceru jedné řecké ženy, která byla posedlá ďáblem. Uvědomte si, že v oné době se Spasitelovo působení týkalo domu Izraele, nikoli pohanů, ale On přesto soucitně pomohl této pohanské ženě, která byla v nouzi a měla v Něho víru.
Na biblické mapě č. 11, „Svatá země v době novozákonní“, vyhledejte města Týrus a Sidon a Galilejské jezero. Poté, co Spasitel opustil Týrus a Sidon, odešel na východní stranu Galilejského jezera do oblasti Desíti měst, což byla oblast obývaná především pohany.
Přečtěte si Marka 7:31–37 a zaměřte se na to, jak Spasitel projevil soucit s mužem, který byl hluchý a neschopný se srozumitelně vyjadřovat.
Přečtěte si Marka 8:1–3 a zjistěte, jaké lidské potřeby si Ježíš všiml.
Ve verši 2 si povšimněte toho, co Spasitel k zástupu pociťoval.
Přečtěte si Marka 8:4–9 a zaměřte se na to, co Spasitel udělal, i když o to nebyl požádán.
Ze Spasitelova soucitu k zástupu lidí, kteří měli hlad, a z toho, co pro ně udělal, se dozvídáme, že Spasitelův příklad můžeme následovat tím, že budeme vnímaví k potřebám druhých a poté jim pomůžeme tyto potřeby naplnit.
Sestra Linda K. Burtonová, generální presidentka Pomocného sdružení, učila, že abychom mohli následovat Spasitelův příklad služby Božím dětem, musíme se řídit tímto: „Nejprve si všímejte, pak služte“. („Nejprve si všímejte, pak služte“, Liahona, listopad 2012, 78.) Zvažte možnost napsat si tato slova do písem vedle Marka 8:4–9.
Když se budeme modlit a žádat Nebeského Otce o pomoc a když se budeme v myšlenkách soustředit spíše na druhé než na sebe, může nám to pomoci lépe porozumět potřebám druhých a pomoci je naplňovat. Pamatujte na to, že některé potřeby nemusí být hned zřejmé.
Co může bránit naší schopnosti vnímat potřeby druhých a pomáhat je naplňovat?
Přečtěte si tato slova presidenta Thomase S. Monsona:
Obrázek
President Thomas S. Monson
„Kolikrát se dotklo vašeho srdce, když jste viděli někoho, kdo něco potřeboval? Jak často bylo vaším záměrem být tím, kdo mu pomůže? Nicméně jak často se do toho vložily záležitosti všedního života, a vy jste nechali na ostatních, aby pomohli, s pocitem, že ‚se o to určitě postará někdo jiný‘?
Stáváme se velmi pohlceni zaneprázdněností našeho života. Kdybychom ale trochu poodstoupili a podívali se na to, co děláme, možná bychom zjistili, že jsme pohlceni důležitostí toho, co je ‚nedůležité‘. Jinými slovy, až příliš často věnujeme většinu času staráním se o to, na čem v celkovém plánu života vůbec nezáleží, a zanedbáváme věci důležitější.“ („Co jsem dnes pro někoho udělal?“, Liahona, listopad 2009, 85.)
Do studijního deníku napište něco o situaci, kdy jste si uvědomili, že někdo potřebuje pomoci, a udělali jste si čas na to, abyste mu pomohli. Také popište nějakou situaci, kdy si někdo všiml, že potřebujete pomoci, a pomoc vám nabídl.
Dnes i v budoucnu se modlete o příležitosti, při kterých můžete pomáhat druhým naplnit jejich potřeby, a vyhledávejte je.
V Markovi 8:10–21 čteme, že poté co Ježíš zázračně nasytil čtyři tisíce lidí, odplul se svými učedníky do města zvaného Dalmanuta. Tam po Něm farizeové žádali, aby jim ukázal znamení. Ježíš jim odmítl toto znamení dát a jak se dozvídáme z Překladu Josepha Smitha, učil, že „tomuto pokolení nebude dáno žádné znamení, vyjma znamení proroka Jonáše; neboť jako byl Jonáš tři dny a tři noci v břiše velryby, tak bude Syn muže pohřben v útrobách země“. (Překlad Josepha Smitha, Marek 8:12, v anglickém vydání Bible SPD.)
V Betsaidě přivedli ke Spasiteli slepého muže, aby ho uzdravil. Přečtěte si Marka 8:22–26 a zaměřte se na to, jak Spasitel tohoto muže uzdravil.
Ve verši 24 si povšimněte toho, že když Spasitel poprvé vložil ruce na slepého muže, vrátil se mu zrak, ale neviděl zcela jasně.
Obrázek
Ježíš vkládá muži ruce na jeho oči
V Markovi 8:25 čteme, že onomu muži se poté, co na něho Spasitel vložil ruce podruhé, zrak zcela vrátil.
Proč je důležité porozumět tomu, že některá požehnání, jako jsou například získání svědectví o evangeliu či fyzické nebo duchovní uzdravení, často přicházejí spíše postupně než okamžitě či všechna najednou?
V Markovi 8:27–38 si můžeme přečíst Petrovo prohlášení o tom, že Ježíš je Kristus. Spasitel řekl svým učedníkům, aby ještě nezveřejňovali Jeho totožnost jakožto Krista neboli Mesiáše. Také je začal učit o svém nadcházejícím utrpení a smrti v Jeruzalémě.
Do studijního deníku si pod dnešní látku napište toto:
Prostudoval(a) jsem si Marka 6–8 a dokončil(a) jsem tuto lekci (datum).
Další otázky, úvahy a postřehy, o které bych se rád(a) podělil(a) se svým učitelem: