Poté co se Ježíš dozvěděl o smrti Jana Křtitele, hledal samotu, ale byl následován zástupem lidí. Měl s nimi soucit, uzdravil jejich nemocné a více než 5 000 jich zázračně nasytil. Té noci Ježíš kráčel po moři k lodi, na které byli Jeho učedníci.
Ježíš vyhledává samotu a poté nasytí více než 5 000 lidí
Vzpomeňte si na nějakou situaci, kdy jste byli velmi smutní. Co jste udělali, abyste svůj smutek dokázali snést a překonat?
Uveďte příklady toho, jak se lidé snaží snášet a překonávat smutek:
Při studiu Matouše 14:1–21 zjistěte, co vám může pomoci snášet a překonávat zármutek.
V Matoušovi 14:1–11 se píše, že král Heródes nespravedlivě uvěznil Jana Křtitele na naléhání své nové manželky Herodiady, která si přála, aby Jan Křtitel přestal odsuzovat její nezákonný sňatek s králem Heródesem. (Viz Marek 6:17–19.) Heródes slíbil veřejně dceři své manželky (Salome), poté co před ním tančila, že může mít vše, „zač by ho jen požádala“ (Matouš 14:7). Ta po poradě s matkou požádala o hlavu Jana Křtitele, a v důsledku toho dal Heródes Jana stít.
Jan Křtitel byl přítelem a příbuzným Ježíše Krista a byl vyvolen Bohem, aby byl prorokem, který připraví cestu pro Mesiáše.
Představte si, že jste blízkým přítelem Jana Křtitele. Jak byste reagovali na zprávu o jeho nespravedlivé smrti?
Přečtěte si Matouše 14:12–13 a zjistěte, co Ježíš udělal, když se doslechl o Janově smrti.
Slova „místo pusté soukromí“ ve verši 13 označují osamělé místo.
Co se stalo, když se Ježíš pokoušel vyhledat samotu?
Jak byste se cítili, kdybyste byli smutní a přáli byste si být o samotě, ale druzí by usilovali o vaši pozornost?
Přečtěte si Matouše 14:14 a zjistěte, jak Ježíš zareagoval, když uviděli zástup, který Ho následoval.
Z tohoto příběhu se dozvídáme, že tím, že projevujeme soucit vůči druhým dokonce i tehdy, když sami zažíváme smutek, následujeme příklad Ježíše Krista.
Shrňte pro některého z členů rodiny nebo přátel příběh o tom, jak Ježíš projevil soucit vůči druhým poté, co se doslechl o smrti Jana Křtitele. Pak s tímto člověkem diskutujte o následujících otázkách. Do studijního deníku si napište, s kým jste hovořili, a stručně si poznamenejte, o čem jste diskutovali.
Jak nám může projevování soucitu vůči druhým pomoci, když sami trpíme?
Proč může být obtížné projevovat vůči druhým soucit, když sami trpíme?
Kdy jste vy nebo někdo, koho znáte, zažívali hluboký smutek, a přesto jste projevili soucit vůči někomu druhému? Jak vám to, že jste sloužili někomu druhému, pomohlo?
Přečtěte si Matouše 14:15–21 a zjistěte, jak Ježíš i nadále projevoval vůči zástupu soucit.
1. situace: Jedna mladá žena pociťuje bezmoc, když vidí, jak její matka trpí smrtelnou nemocí. Začíná pochybovat o tom, zda Nebeský Otec o bolesti její rodiny ví. Zoufale touží věřit v Boha, ale její pochybnosti ji začínají přemáhat.
2. situace: Jeden mladý muž se nedávno stal členem Církve. Mnozí z jeho starých přátel jeho rozhodnutí stát se členem Církve otevřeně kritizují. Začíná přemýšlet o tom, zda by měl zůstat aktivním a věrným členem Církve.
V jakých jiných situacích mohou lidé zažívat pochybnosti nebo strach, když se snaží následovat Ježíše Krista?
Při studiu zbývající části Matouše 14 vyhledejte pravdy, které vám mohou pomoci překonat obavy, pochybnosti a sklíčenost.
Přečtete si Matouše 14:24–25 a zjistěte, co se stalo, když učedníci uposlechli Pána a plavili se přes Galilejské moře.
Slova „byl vítr odporný“ ve verši 24 znamenají, že vítr vál opačným směrem, než kam mířili.
V Matoušovi 14:23 si povšimněte, že když Ježíš sám pobýval na hoře a učedníci se plavili přes Galilejské moře, byl večer. Vzdálenost, přes kterou se měli přeplavit, činila zhruba 8 kilometrů a za dobrého počasí ji měli být schopni přeplout za dvě až tři hodiny. Spasitel k nim přišel při čtvrtém bdění, což bylo někdy mezi třetí a šestou hodinou ranní. To znamená, že učedníci zápolili s větrem, aby se přeplavili přes moře, po celou noc.
Přečtěte si Marka 6:47–48 a vyhledejte další podrobnosti, které Marek o této události poskytl.
Pokud Ježíš věděl o těžkostech, s nimiž Jeho učedníci zápolili, mohl je jich podle vás ušetřit dříve? Co mohlo být účelem toho, že učedníci byli ponecháni, aby po nějakou dobu čelili těžkostem, než byli vysvobozeni?
Z těchto záznamů o plavbě učedníků přes moře se dozvídáme, že i když nás Bůh nemusí vždy ušetřit těžkostí, ví, co prožíváme, a ve svém vlastním čase nám přijde na pomoc..
Do studijního deníku si napište odpovědi na tyto otázky:
Co dobrého může přinést to, když nějakou dobu čelíme těžkostem, místo toho, aby nás Pán z našich zkoušek okamžitě vysvobodil?
Jak může vědomí toho, že Pán o našich těžkostech ví, posílit naši víru v Něho, i když nás od těchto těžkostí okamžitě neosvobodí?
Představte si, že jste na lodi, na které za noci již mnoho hodin zápolíte se silným větrem a s vlnami, a vtom uvidíte, jak k vám někdo kráčí po vodě. Co byste si v této situaci asi mohli pomyslet nebo co byste mohli pocítit?
Přečtěte si Matouše 14:26–27 a zjistěte, jak učedníci zareagovali, když uviděli Ježíše. To, co jim Ježíš řekl, byste si mohli označit.
Přečtěte si Matouše 14:28–30 a zjistěte, co si Petr přál udělat, když uslyšel Pánův hlas.
Jak Petr zpočátku projevil svou víru?
Co způsobilo, že Petr dostal strach, začal pochybovat a tonout?
Zamyslete se nad tím, co z toho, co by vás mohlo přimět ke strachu nebo pochybnostem, by mohly ve vašem životě představovat vlny a vítr z tohoto příběhu?
Z Petrovy zkušenosti se dozvídáme, že uchováme-li si víru v Ježíše Krista, obavy a pochybnosti nás nepřemohou.
Obrázek
President Howard W. Hunter
Přečtěte si následující slova presidenta Howarda W. Huntera a označte si, co nám podle něj hrozí, když si nedokážeme uchovat víru v Pána: „Pevně věřím, že pokud bychom jako jednotlivci, jako rodiny, obce a národy dokázali podobně jako Petr upřít svůj zrak na Ježíše, dokázali bychom i my vítězně kráčet po ‚vzdouvajících se vlnách nevíry‘ a zůstat ‚nezastrašeni uprostřed zvedajících se vichrů pochybností‘. Pokud však odvracíme zrak od toho, v Něhož musíme věřit, a je velmi snadné se odvrátit a svět je k tomu tolik pokoušen, pokud spíše hledíme na moc a zuřivost oněch strašlivých a ničivých živlů kolem sebe než k tomu, který nám může pomoci a může nás zachránit, pak se nevyhnutelně potopíme do moře konfliktů, bolesti a zoufalství.“ („Maják v přístavu pokoje“, Liahona, duben 2002, 24.)
Do studijního deníku si zapište několik příkladů toho, jak můžeme „upřít svůj zrak“ na Ježíše Krista, jako to zpočátku činil Petr. Také popište nějakou situaci, kdy jste byli svědky toho, jak víra v Ježíše Krista někomu umožnila nepodlehnout obavám či pochybnostem.
Zamyslete se nad tím, jaké změny můžete ve svém životě učinit, abyste si uchovali víru v Ježíše Krista, a dejte si za cíl tyto změny provést.
Podobně jako Petrovi se někdy i nám nemusí podařit uchovat si víru v Ježíše Krista a můžeme podlehnout strachu, pochybnostem a sklíčenosti.
Přečtete si Matouše 14:30–32 a zjistěte, co se stalo, když Petr kráčel ke Spasiteli.
Obrázek
Kristus kráčí po vodě
Co podle verše 30 Petr udělal, když si uvědomil, že tone? (To, co Petr řekl, byste si mohli označit.)
Stejně jako tomu bylo i v případě Petra, vyhledáme-li v době, kdy naše víra ochabuje, Boží pomoc, Bůh nás může z našich obav a pochybností pozvednout.
Do studijního deníku si napište odpověď na tuto otázku: Jak nás Bůh pozvedá z našich obav a pochybností?
Přečtěte si Matouše 14:33 a zjistěte, jak učedníci v lodi zareagovali poté, co do ní Ježíš a Petr nastoupili.
V Matoušovi 14:34–36 se dozvídáme, že po této události Ježíš a Jeho učedníci pokračovali v cestě a přistáli na vzdáleném břehu Galilejského moře. Když se lidé dozvěděli o Ježíšově příjezdu, přivedli k Němu ty, kteří trpěli nemocemi. Jejich víra byla tak velká, že všichni, kteří přišli, byli uzdraveni tím, že se dotkli lemu Jeho oděvu. Porovnejte to s tím, co se stalo v případě lidí, o kterých se píše v Matoušovi 13:57–58.
Do studijního deníku si pod dnešní látku napište toto:
Prostudoval(a) jsem si Matouše 14 a dokončil(a) jsem tuto lekci (datum).
Další otázky, úvahy a postřehy, o které bych se rád(a) podělil(a) se svým učitelem: