Úvod k Markovi

Kniha Markova nám přibližuje službu, smrt a Vzkříšení Ježíše Krista prostřednictvím vyprávění, které má rychlý spád a které se často zaměřuje na Spasitelovy mocné skutky. Mezi nimi je na prvním místě Usmíření, které je, jak Marek zdůrazňoval, ústředním bodem poslání Ježíše jakožto dlouho slibovaného Mesiáše. Prostřednictvím studia Markova záznamu a svědectví o tom, jak Spasitel naplnil své smírné poslání, se můžete více obrátit k evangeliu a najít odvahu následovat Ho.

Autorem této knihy je Marek (také nazýván Jan Marek). Přestože Marek nebyl mezi původními učedníky Ježíše Krista, byl později obrácen, stal se pomocníkem apoštola Petra a napsal své evangelium nejspíš na základě toho, co se dozvěděl od něj. (Viz Průvodce k písmům, „Marek“.)

Marek a jeho matka Maria žili v Jeruzalémě a jejich domov byl místem, kde se shromažďovali někteří první křesťané. (Viz Skutkové 12:12.) Marek odešel z Jeruzaléma, aby pomáhal Barbanášovi a Saulovi (Pavlovi) na jejich první misionářské cestě. (Viz Skutkové 12:25; 13:4–6, 42–48.) Pavel později napsal, že s ním byl Marek v Římě (viz Kolossenským 4:10; Filemonovi 1:24) a chválil si ho jako společníka, který mu byl „velmi potřebný k službě“ (2. Timoteovi 4:11). Petr ho nazýval „Marek syn můj“ (1. Petrova 5:13), čímž dával najevo, jak si jsou blízcí.

Kdy bylo Markovo evangelium sepsáno, není přesně známo. Marek své evangelium napsal pravděpodobně v Římě mezi lety 64 a 70 po Kr., možná krátce poté, co apoštol Petr kolem roku 64 po Kr. vytrpěl mučednickou smrt.

Evangelium podle Marka obsahuje detaily, jako například překlad aramejských citací, latinských výrazů a vysvětlení židovských zvyků, z nichž lze usoudit, že je určeno převážně Římanům a příslušníkům dalších pohanských národů a také těm, kteří se obrátili ke křesťanství s největší pravděpodobností v Římě a Římské říši. Mnozí považují za pravděpodobné, že během období těžkých zkoušek víry, jimiž procházelo mnoho členů Církve po celé Římské říši, byl Marek s Petrem v Římě.

Třetina Markova evangelia se zabývá Spasitelovými naukami a tím, co prožil během posledního týdne svého života. Marek vydal svědectví o tom, že trpící Syn Boží nakonec zvítězil nad zlem, hříchem a smrtí. Toto svědectví znamenalo, že Spasitelovi následovníci nemusí mít strach, protože když čelí pronásledování, zkouškám, nebo dokonce smrti, následují svého Mistra. Mohou s důvěrou vytrvat, neboť vědí, že jim Pán pomůže a že se všechna Jeho zaslíbení nakonec vyplní.

Markovo evangelium začíná náhle a dramaticky, udržuje si rázné tempo a líčí události v rychlém sledu. Marek často používá slova hneda i hned, čímž dodává ději rychlé tempo a spád.

Přestože se více než 90 procent obsahu Markova evangelia nachází i v Matoušovi a Lukášovi, Markovo vyprávění často obsahuje i další podrobnosti, které nám umožňují více docenit Spasitelův soucit a reakce lidí kolem Něj. (Porovnej Marka 9:14–27 s Matoušem 17:14–18.) Marek například vypráví o všeobecném nadšeném přijetí, kterého se Spasiteli dostalo na počátku Jeho služby od lidí v Galileji i na různých dalších místech. (Viz Marek 1:32–33, 45; 2:2; 3:7–9; 4:1.) Rovněž věnuje velkou pozornost negativní odezvě od zákoníků a farizeů, jejichž odpor se rychle proměnil ze skeptických myšlenek (viz Marek 2:6–7) v osnování spiknutí, které mělo za cíl Ježíše zabít (viz Marek 3:6).

Mezi důležitá témata v Markovi patří otázka, kdo byl Ježíš a kdo poznal Jeho totožnost, a rovněž role učedníků jako těch, kteří na sebe musí vzít svůj kříž a následovat Ježíše (viz Marek 8:34). Markovo evangelium je navíc jediné, které obsahuje podobenství o semeni, které roste samo od sebe (viz Marek 4:26–27), uzdravení hluchého v oblasti Desíti měst (viz Marek 7:31–37) a postupné uzdravení slepého muže v Betsaidě (viz Marek 8:22–26).

Marek 1–4. Ježíš je pokřtěn Janem Křtitelem a začíná kázat, povolávat učedníky a konat zázraky. Když vůči Němu narůstá odpor, učí v podobenstvích.

Marek 5–7. Spasitel dál koná mnoho zázraků a projevuje tím svůj soucit s druhými. Poté, co je zabit Jan Křtitel, sytí Ježíš více než 5 000 lidí a kráčí po vodě. Promlouvá proti falešným tradicím.

Marek 8–10. Ježíš Kristus dál koná zázraky. Petr svědčí o tom, že Ježíš je Kristus. Spasitel třikrát prorokuje o svém utrpení, smrti a Vzkříšení, ale Jeho učedníci ještě plně nerozumějí tomu, co má na mysli. Učí je o pokoře a službě, která se od Jeho učedníků vyžaduje.

Marek 11–16. Spasitel během posledního týdne svého života vstupuje do Jeruzaléma, učí své učedníky, trpí v Getsemanech a je ukřižován. Ježíš Kristus je vzkříšen.