Úvod k Titovi

Pavlův dopis Titovi, stejně jako jeho dopisy Timoteovi, obsahuje nadčasové rady apoštola Pavla určené místnímu vedoucímu Církve. Pavel napsal, že zaslíbení naděje „života věčného“ se nám od Boha poprvé dostalo v předpozemském životě „před časy věků“. (Titovi 1:2.) Učil, že Svatí se mají těšit na blahoslavenou naději oslavení a na Druhý příchod. (Viz Titovi 2:13.) Pavel psal Titovi také o „obmytí druhého narození“ a „obnovení Ducha Svatého“ (Titovi 3:5), čímž poukazoval na obřad křtu a na očišťující účinek přijetí daru Ducha Svatého, které nás připravují na to, abychom „byli dědicové v naději života věčného“ (Titovi 3:7). Skrze studium inspirovaných rad, které Pavel udělil Titovi, můžete prohloubit svou víru v to, že nauky a obřady evangelia přinášejí naději na věčný život.

Knihu Titovi napsal Pavel. (Viz Titovi 1:1.)

Je pravděpodobné, že Pavel napsal epištolu Titovi mezi sepsáním 1. a 2. epištoly Timoteovi, kolem roku 64–65 po Kr. (Viz Průvodce k písmům, „Pavlovy epištoly“, scriptures.lds.org.) Napsal ji poté, co byl poprvé uvězněn v Římě. Pavel neuvedl, kde se právě nacházel, když tuto epištolu psal.

Pavel tuto epištolu napsal Titovi, o kterém hovořil jako o vlastním synovi „u víře obecné“. (Titovi 1:4.) Titus byl Řek (viz Galatským 2:3) a k evangeliu ho obrátil sám Pavel (viz Bible Dictionary v anglickém vydání Bible SPD, „Titus“). Titus po svém obrácení pracoval s Pavlem na šíření evangelia a organizování Církve. (Viz Bible Dictionary v anglickém vydání Bible SPD, „Titus“.) Pomohl vybírat příspěvky pro chudé v Jeruzalémě (viz 2. Korintským 8:6, 16–23) a také doprovodil Pavla na radu v Jeruzalémě (viz Galatským 2:1). Pavel Tita pověřil, aby Svatým, kteří žili v Korintu, doručil jeho první epištolu. (Viz 2. Korintským 7:5–15.) Pavel Titovi napsal, aby ho posílil v pověření vést odbočku Církve na Krétě a pečovat o ni navzdory protivenství. (Viz Titovi 1:5, 10–11; 2:15; 3:10.)

Tento dopis je spolu s 1. a 2. Timoteovi jednou z pastorálních epištol (určenou pastorovi neboli vedoucímu v Církvi). (Viz Bible Dictionary v anglickém vydání Bible SPD, „Pauline Epistles“.) Epištola Titovi nám poskytuje nejranější důkaz o tom, že na Krétě, řeckém ostrově ve Středozemním moři, byla ustanovena Církev. (Viz Titovi 1:5.) Titovou zodpovědností bylo povolávat na ostrově nové biskupy. Pavel uvedl některé duchovní požadavky pro biskupy. (Viz Titovi 1:6–9.) Kromě toho udělil mužům, ženám a služebníkům konkrétní rady ohledně toho, jak se mají Svatí vhodně chovat. (Viz Titovi 2:2–10.)

Titovi 1. Pavel vyzývá Tita, aby vysvětil církevní vedoucí, a poté uvádí některé požadavky pro biskupy. Nabádá Tita, aby napravil kacířství a pokáral falešné učitele, kteří „vypravují o tom, že Boha znají, ale skutky svými toho zapírají“. (Titovi 1:16.)

Titovi 2. Pavel povzbuzuje Tita, aby pověřil starší členy Církve tím, aby se stali příkladem pro mladší Svaté. Také Tita žádá, aby učil služebníky, aby se poddali svým pánům. Pavel vysvětluje, jak mají učedníci žít, aby se připravili na Pánův návrat. Popisuje vykoupení uskutečněné prostřednictvím Ježíše Krista.

Titovi 3. Pavel učí, že členové Církve mají být dobrými občany a spravedlivými následovníky Ježíše Krista. Skrze křest můžeme prostřednictvím Pánovy milosti obdržet věčný život.