Může uzdravit i mě!

Moroni slibuje, že když budeme číst Knihu Mormonovu a poté se zeptáme Boha Věčného Otce, s upřímným srdcem, s opravdovým záměrem, majíce víru v Krista, zda-li je pravdivá, Bůh nám projeví její pravdivost mocí Ducha Svatého.¹ Miliony lidí tento slib uplatnily a získaly potvrzující svědectví o Znovuzřízení plnosti evangelia Ježíše Krista.

Moroni nás nabádá, abychom při četbě Knihy Mormonovy „pamatovali, jak milosrdný byl Pán k dětem lidským od stvoření Adama až do [této] doby, … a [abychom] o tom přemítali v srdci svém“.² Příběhy a učení v Knize Mormonově nám připomínají Spasitelovu lásku, soucit a milosrdenství a svědčí o nich.

V dubnu 2013 mi zemřel tatínek. Při přípravě proslovu na jeho pohřeb jsem si uvědomil, jak požehnán jsem byl tím, že znám jeho oblíbené verše z písem a mám je rád. Dělil se o ně při rodinných setkáních a četl je se mnou, když jsem potřeboval radu, vedení nebo posílit víru. Slyšel jsem ho, jak se o ně dělí v proslovech a pověřeních. Nejenže jsem je znal, ale stále si vybavuji i jeho tón hlasu a duchovní pocity, které jsem měl, když tyto verše pronášel. Tatínek mi díky tomu, že se dělil o verše z písem a o své pocity, pomohl položit pevné základy víry v Pána Ježíše Krista.

Tatínek měl zejména rád příběh o tom, jak Spasitel navštívil lid Nefiův.³ Tento posvátný příběh pojednává o vzkříšeném a oslaveném Pánu Ježíši Kristu. Pil z hořkého kalicha a vytrpěl všechny věci, abychom my trpět nemuseli, budeme-li činit pokání.⁴ Navštívil duchovní svět a zorganizoval v něm kázání evangelia.⁵ Vstal z mrtvých, byl s Otcem a obdržel od Něj přikázání, aby se s Nefity podělil o písma, která požehnají budoucím generacím.⁶ Byl oslaven a získal veškerou svou věčnou moc a možnosti. Můžeme se učit z každého detailu Jeho učení.

Ve 3. Nefim 11 čteme, jak Spasitel sestoupil z nebe, aby Nefity učil, že On je Ježíš Kristus, o němž proroci svědčili, že přijde na svět. Prohlásil, že On je Světlo světa a že oslavil Otce tím, že na sebe vzal hříchy světa. Vybídl lidi, aby k Němu přistoupili a vložili ruce v Jeho bok a pocítili stopy hřebů v Jeho rukou a nohou. Chtěl, aby věděli, že On je Bůh Izraelský, který byl zabit pro hříchy světa. Lidé s radostí zareagovali a přistupovali jeden po druhém, až všichni uviděli a pocítili, že je to skutečně Ten, o němž psali proroci, že má přijít.⁷

Ježíš Nefity učil o tom, jak je důležité pokání, jak se stát takovými, jako jsou malé děti, a o tom, že je zapotřebí být pokřtěn někým, kdo má Jeho pravomoc. Poté učil mnohému z nauky, kterou letos studujeme v Novém zákoně.

Ve 3. Nefim 17 čteme, jak Ježíš lidem oznámil, že nastal čas, aby odešel k Otci a také aby se ukázal ztraceným kmenům Izraele.⁸ Když se rozhlédl po zástupu, všiml si, že pláčí a upřeně na Něj hledí, jako by Jej chtěli požádat, aby ještě chvíli zůstal.⁹

To, jak na ně Spasitel zareagoval, bylo dojemné i poučné. Řekl: „Vizte, nitro mé je naplněno soucitem vůči vám.“¹⁰

Domnívám se, že Jeho soucit byl něčím více než jen reakcí na slzy oněch lidí. Zdá se, že na ně nahlížel optikou své smírné oběti. Vnímal každičkou bolest, strast a pokušení. Vnímal jejich nemoci. Vnímal jejich slabosti, a díky svému nesmírnému utrpení v Getsemanech a na Golgotě věděl, jak jim pomoci podle jejich slabostí.¹¹

Podobně, když náš Spasitel Ježíš Kristus hledí na nás, vidí i naše bolesti a břemena našich hříchů a rozumí jim. Vidí naše závislosti a těžkosti. Vidí naše všemožné potíže a strasti – a je vůči nám naplněn soucitem.

Pak následovala Jeho milostivá výzva Nefitům: „Máte mezi sebou nějaké, kteří jsou nemocní? Přiveďte je sem. Máte nějaké, kteří jsou chromí nebo slepí nebo kulhající nebo zmrzačení nebo malomocní nebo ochrnutí nebo kteří jsou hluší anebo jakkoli sužovaní? Přiveďte je sem a já je uzdravím, neboť mám s vámi soucit; nitro mé je plné milosrdenství.“¹²

A lidé předstoupili „se všemi těmi, kteří byli jakkoli sužováni; a on uzdravil každého, jak před něho byli předvedeni“.¹³

V roce 1990 jsme žili v městečku Sale v australském státě Victoria. Byli jsme šťastně zaneprázdněni rodinnými, církevními a pracovními závazky. Během jedné krásné letní soboty těsně před Vánoci jsme se rozhodli navštívit několik parků a oblíbenou pláž. Poté, co jsme si s rodinou užili nádherný den plný her, jsme všichni nasedli do auta a vyrazili domů. Během jízdy jsem na okamžik usnul a přitom jsme se mou vinou čelně srazili s jiným autem. Když jsem se po chvilce vzpamatoval, rozhlédl jsem se po vozidle. Manželka Maxine měla těžce zlomenou nohu a špatně se jí dýchalo. Měla zlomenou hrudní kost. Naše tři dcery byly v šoku, ale naštěstí se zdály být v pořádku. Já utrpěl několik lehkých zranění. Ale náš pětiměsíční syn vůbec nereagoval.

Uprostřed stresu a zmatku na místě nehody naše nejstarší dcera, 11letá Kate, naléhavě zvolala: „Tati, musíš dát Jaromovi požehnání.“ Po určitých potížích se mi s dcerami podařilo dostat z auta. Maxine se nemohla hýbat. Opatrně jsem Jaroma vytáhl; pak jsem si lehl na zem na záda, položil si ho na hrudník a dal mu kněžské požehnání. Když asi o 40 minut později dorazila sanitka, byl už Jarom při vědomí.

Té noci jsem zanechal tři členy rodiny v nemocnici a mlčky jsem jel taxíkem se dvěma dcerami domů. Během oné dlouhé noci jsem Nebeského Otce naléhavě prosil, aby se má rodina a zranění z druhého vozu uzdravili. Naštěstí byly mé modlitby a vroucí modlitby mnoha dalších zodpovězeny. Časem se všichni uzdravili – jak veliké požehnání a láskyplné milosrdenství!

Stále jsem však měl hluboké pocity viny a výčitky svědomí kvůli tomu, že jsem způsobil tak hroznou nehodu. Během noci jsem se budil a znovu prožíval ony úděsné okamžiky. Roky jsem zápasil s tím, abych si dokázal odpustit a nalezl pokoj. A pak, zatímco jsem jakožto kněžský vedoucí pomáhal druhým činit pokání a pociťovat Spasitelův soucit, milosrdenství a lásku, jsem si uvědomil, že On může uzdravit i mě.

Spasitelova uzdravující a vykupující moc se vztahuje na jakékoli neúmyslné chyby, špatná rozhodnutí, těžkosti a zkoušky – a také na naše hříchy. Když jsem se na Něho obrátil, pocity viny a výčitky svědomí postupně nahradil pokoj a klid.

President Russell M. Nelson učil: „Když Spasitel vykonal Usmíření pro celé lidstvo, otevřel cestu, aby ti, kteří Ho následují, mohli mít přístup k Jeho uzdravující, posilující a vykupující moci. Tyto duchovní výsady jsou dostupné všem, kteří usilují o to, aby Ho slyšeli a následovali.“¹⁴

Bratři a sestry, ať již si nesete břímě nevyřešeného hříchu, trpíte, protože vás kdysi dávno někdo urazil, nebo se vám nedaří odpustit si neúmyslnou chybu, máte přístup k uzdravující a vykupující moci Spasitele Ježíše Krista.

Svědčím o tom, že žije. Je to náš Spasitel a Vykupitel. Miluje nás. Má s námi soucit, je naplněn milosrdenstvím a může uzdravit i vás. Ve jménu Ježíše Krista, amen.