Následovníci Knížete pokoje

V rámci naplnění proroctví proneseného Zachariášem¹ vjel Ježíš vítězoslavně do Svatého města na oslátku, což bylo v literatuře považováno za „dávný symbol židovských králů“² a je to pro Krále králů a Knížete pokoje vskutku příhodné.³ Obklopovaly Ho zástupy jásajících učedníků, kteří rozprostřeli svá roucha, palmové ratolesti a další listí podél cesty, kterou Ježíš projížděl. Chválili Boha a hlasitě volali: „Požehnaný král, kterýž se béře ve jménu Páně. Pokoj na nebi, a sláva na výsostech.“⁴ A opět: „Hosanna synu Davidovu. Požehnaný, kterýž se béře ve jménu Páně. Hosanna na výsostech.“⁵ Tato vznešená událost, kterou si dnes připomínáme jako Květnou neděli, byla radostnou předehrou trýznivých událostí, jež se odehrály během onoho osudného týdne a jež vyvrcholily Spasitelovou nesobeckou obětí a velkolepým zázrakem v podobě prázdného hrobu.

Jakožto Jeho následovníci jsme Jeho zvláštním lidem, povolaným zvěstovat Jeho ctnosti,⁶ a těmi, kteří šíří pokoj, jenž je nám prostřednictvím Krista a Jeho smírné oběti tak velkoryse nabízen. Tento pokoj je darem přislíbeným všem, kteří obracejí srdce ke Spasiteli a žijí spravedlivě; takovýto pokoj nám dává sílu těšit se ze smrtelnosti a umožňuje nám snášet bolestivé zkoušky našeho putování.

V roce 1847 předal Pán konkrétní pokyny pionýrům z řad Svatých, kteří potřebovali pocítit pokoj, aby zůstali klidní a jednotní, zatímco čelili nečekaným těžkostem na své cestě na západ. Pán Svatým mimo jiné řekl: „Ustaňte se jeden s druhým svářiti; ustaňte mluviti jeden o druhém zle.“⁷ Písma potvrzují, že těm, kteří konají díla spravedlivosti a snaží se kráčet v mírnosti Ducha Páně, je slíben pokoj, který potřebují k tomu, aby přečkali dny zmatku, v nichž v této době žijeme.⁸

Jakožto učedníkům Knížete pokoje nám bylo řečeno, abychom měli „srdce svá spojena v jednotě a ve vzájemné lásce“.⁹ Náš milovaný prorok, president Russell M. Nelson, nedávno prohlásil: „Sváry porušují vše, co Spasitel zastával a čemu učil.“¹⁰ Náš prorok nás rovněž naléhavě žádal, abychom „udělali vše, co [můžeme, abychom] ukončili konflikty, jež momentálně zuří [v našem] srdci a životě“.¹¹

Zamysleme se nad těmito zásadami v souvislosti s čistou láskou, kterou k nám Kristus chová a o niž jakožto Jeho následovníci usilujeme, abychom ji k sobě navzájem chovali. Písma tento druh lásky definují jako pravou lásku.¹² Když přemýšlíme nad charitativním aspektem pravé lásky, obvykle nás napadnou štědré skutky a příspěvky určené ke zmírnění utrpení těch, kteří zakoušejí fyzické, materiální či emoční těžkosti. Pravá láska se však netýká pouze toho, co někomu darujeme, ale jde o vlastnost Spasitele, která se může stát součástí našeho charakteru. Není tedy překvapivé, že nám Pán řekl, abychom se oděli poutem pravé lásky, „což je pouto dokonalosti a pokoje“.¹³ Bez pravé lásky nejsme ničím¹⁴ a nemůžeme zdědit ono místo, které pro nás Pán připravil v příbytcích našeho Nebeského Otce.¹⁵

Ježíš dokonale ztělesňoval to, co znamená mít toto pouto dokonalosti a pokoje, obzvláště když čelil trýznivým událostem, které předcházely Jeho mučednické smrti. Přemýšlejte chvíli o tom, co Ježíš musel pociťovat, zatímco pokorně omýval nohy svým učedníkům s vědomím, že jeden z nich Ho právě onoho večera zradí.¹⁶ Nebo když o několik hodin později milosrdně uzdravil ucho jednomu z mužů, kteří doprovázeli Jidáše, onoho zrádce, aby Ježíše zatkli.¹⁷ Nebo i tehdy, když Spasitel stanul před Pilátem, byl nespravedlivě nařčen předními kněžími a staršími, a ani slůvkem se proti falešným nařčením neohradil, čemuž se římský vladař divil.¹⁸

Prostřednictvím těchto tří smutných případů nás Spasitel, navzdory tomu, že byl obtížen nesmírným zármutkem a stresem, učí svým příkladem tomu, že pravá „láska trpělivá jest, dobrotivá jest, … nezávidí, … [nevychloubá se, není nadutá]. V nic neslušného se nevydává, nehledá svých věcí, nezpouzí se [a] neobmýšlí zlého“.¹⁹

Dalším důležitým aspektem, který je třeba zdůraznit a který se přímo týká našeho učednictví a toho, jak šířit Spasitelův pokoj, je to, jak se k sobě navzájem chováme. Během Spasitelovy pozemské služby se Jeho učení zaměřovalo – nikoli výlučně, ale především – na takové ctnosti, jako je láska, pravá láska, trpělivost, pokora či soucit – což jsou základní vlastnosti těch, kteří se Mu chtějí přiblížit a šířit Jeho pokoj. Takovéto vlastnosti jsou darem od Boha, a když budeme usilovat o to, abychom je rozvíjeli, začneme vnímat odlišnosti a slabosti svých bližních s větší mírou empatie, ohleduplnosti, respektu a tolerance. Jedním z nejzřejmějších známek toho, že se Spasiteli přibližujeme a že se stáváme více takovými, jako je On, je to, jak láskyplně, trpělivě a laskavě jednáme s bližními, a to v jakékoli situaci.

Často vídáme lidi, kteří pronášejí negativní, a dokonce i hanlivé poznámky ohledně domnělých vlastností, slabostí a názorů druhých, zejména když se tyto vlastnosti a názory liší nebo odporují tomu, jak jednají a smýšlejí oni sami. Velmi často vídáme, jak tito lidé takovéto poznámky dále sdělují druhým, kteří opakují, co slyšeli, aniž by znali veškeré okolnosti dané situace. Sociální sítě naneštěstí takovéto jednání ve jménu relativní pravdy a transparentnosti podporují. Konverzace na internetu bez jakýchkoli zábran vedou často lidi k osobním útokům a vášnivým sporům, jež přinášejí zklamání, zraňují city druhých a šíří nepřátelské postoje.

Nefi prorokoval, že v posledních dnech bude nepřítel zuřit a podněcovat lidi ke hněvu vůči tomu, co je dobré.²⁰ Písma učí tomu, že „každá věc, která vyzývá a nutká činiti dobro a milovati Boha a sloužiti mu, je inspirována Bohem“.²¹ Na druhé straně „to, co je zlé, přichází od ďábla; neboť ďábel je nepřítelem Boha a bojuje proti němu neustále, a vyzývá a ponouká hřešiti a činiti to, co je zlé, neustále“.²²

S ohledem na toto prorocké učení není překvapivé, že jednou z protivníkových taktik je podněcování nepřátelství a hněvu v srdci Božích dětí. Protivník se raduje, když vidí, jak se lidé navzájem kritizují, zesměšňují a pomlouvají. Takové jednání může zničit charakter osoby, její pověst a její sebevědomí, zvláště je-li dotyčná osoba souzena nespravedlivě. Je nanejvýš důležité poukázat na to, že dáme-li ve svém životě prostor takovýmto postojům, vytváříme tím v srdci místo protivníkovi, aby mezi nás zasadil semínko neshod, a riskujeme, že se chytíme do jeho nenasytné pasti.

Pokud si nedáváme pozor na své myšlenky, slova a skutky, může to dopadnout tak, že se necháme polapit vychytralými lstmi nepřítele, které zničí naše vztahy s lidmi kolem nás a s našimi blízkými.

Bratři a sestry, jakožto Pánův zvláštní lid a ti, již šíří Jeho pokoj, si nemůžeme dovolit, aby tyto lsti onoho zlého zaujaly v našem srdci místo. Nemůžeme nést takovéto zhoubné břímě, které ničí pocity, vztahy, a dokonce i životy. Evangelium představuje zvěsti veliké radosti.

Nikdo z nás samozřejmě není dokonalý a nepochybně nastanou chvíle, kdy budeme k takovému jednání svedeni. Spasitel se nás ve své dokonalé lásce a vševědoucí znalosti našich lidských sklonů vždy snaží před těmito nebezpečími varovat. Učil nás: „Nebo kterýmž soudem soudíte, týmž budete souzeni, a kterou měrou měříte, bude vám zase odměřeno.“²³

Drazí bratři a sestry, zatímco usilujeme o rozvíjení vlastností podobných těm Spasitelovým, můžeme se stát nástrojem v přinášení Jeho pokoje světu podle vzoru, který On sám stanovil. Vybízím vás, abyste se zamysleli nad tím, jak se můžeme změnit, abychom se stali lidmi, kteří pozvedají a podporují druhé, lidmi, kteří mají srdce naplněné porozuměním a odpouštěním, lidmi, kteří v druhých hledají to nejlepší a kteří vždy pamatují, že „je-li cokoli ctnostné, milé nebo dobropověstné nebo chvályhodné, o to usilujeme“.²⁴

Slibuji vám, že budeme-li tyto vlastnosti rozvíjet a osvojovat si je, budeme se stávat srdečnějšími a citlivějšími k potřebám našich bližních²⁵ a budeme zakoušet radost, pokoj a duchovní růst.²⁶ Pán naše úsilí nepochybně uvidí a poskytne nám dary, které potřebujeme, abychom byli shovívavějšími a trpělivějšími vůči odlišnostem, slabostem a nedokonalostem druhých. Kromě toho budeme lépe schopni odolávat nutkání urazit se nebo urážet ty, kteří nám ublížili. Naše touha odpouštět – tak jak to činil Spasitel – lidem, kteří se k nám chovají nehezky nebo o nás mluví zle, zajisté poroste a stane se součástí našeho charakteru.

Kéž dnes během této Květné neděle rozprostřeme své roucho lásky a palmové ratolesti pravé lásky a kráčíme ve stopách Knížete pokoje, zatímco se připravujeme na to, že příští neděli budeme oslavovat zázrak prázdného hrobu. Jako bratři a sestry v Kristu radostně provolávejme: „Hosanna synu Davidovu. Požehnaný, kterýž se béře ve jménu Páně. Hosanna na výsostech.“²⁷

Svědčím o tom, že Ježíš Kristus žije a že Jeho dokonalá láska vyjádřená prostřednictvím Jeho smírné oběti je dostupná všem, kteří si přejí kráčet s Ním a těšit se z Jeho pokoje v tomto světě i ve světě, který přijde. To říkám ve svatém jménu Spasitele a Vykupitele Ježíše Krista, amen.