Vaše patriarchální požehnání – inspirované pokyny od Nebeského Otce

Vychovali mě úžasní rodiče, kteří nás, své děti, milovali a věrně učili evangeliu. Moji milovaní rodiče se naneštěstí léta potýkali s manželskými problémy. Když jsem byl ve věku Primárek, bylo mi řečeno, že se pravděpodobně jednou rozvedou a já a moji sourozenci si budeme muset vybrat, se kterým rodičem budeme žít. V důsledku toho jsem dlouhá léta pociťoval značnou úzkost; ale všechno nakonec pomohl změnit jistý dar od Nebeského Otce – mé patriarchální požehnání.

Když mi bylo 11 let, stále více jsem se strachoval ohledně vztahu svých rodičů a moc jsem si přál obdržet patriarchální požehnání. Věděl jsem, že Nebeský Otec mě dokonale zná a je si vědom mé konkrétní situace. A také jsem věděl, že od Něj mohu obdržet vedení a pokyny. Patriarchální požehnání jsem obdržel krátce po svých dvanáctých narozeninách. Je to už více než půl století, ale podrobnosti týkající se onoho posvátného zážitku si živě vybavuji dodnes.

Jsem vděčný za inspirované pokyny týkající se patriarchálních požehnání v církevní Všeobecné příručce:

„Každý způsobilý pokřtěný člen má nárok na získání patriarchálního požehnání, které poskytuje inspirované pokyny od Nebeského Otce.“

Člen má být „dostatečně vyspělý na to, aby porozuměl významu a posvátné povaze požehnání“, a „má rozumět základní nauce evangelia“.

„V ideálním případě má být člen dostatečně mladý, aby ho mnohá důležitá životní rozhodnutí teprve čekala. … Kněžští vedoucí nemají stanovovat minimální věk, kdy člen může patriarchální požehnání obdržet. …

Každé patriarchální požehnání je posvátné, důvěrné a osobní. …

Ten, kdo patriarchální požehnání přijímá, má uchovávat slova požehnání jako poklad, má o nich přemítat a žít tak, aby byl hoden obdržet slíbená požehnání v tomto životě i na věčnosti.“¹

Náš milovaný president Russell M. Nelson opakovaně učí o významu patriarchálního požehnání² a o tom, že každému příjemci toto požehnání sděluje „prohlášení rodové linie sahající až k Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi“³ a že každé požehnání „je pro vás osobním písmem“.⁴

Patriarchální požehnání mělo pro mě v mém mládí zásadní význam, a to z mnoha důvodů. Předně mi patriarchální požehnání prostřednictvím moci Ducha Svatého pomohlo porozumět mé pravé věčné identitě – tomu, kým skutečně jsem a kým se mohu stát. Pomohlo mi poznat, že jsem, jak učil president Nelson, „syn Boží“, „[dítě] smlouvy“ a „učedník Ježíše Krista“.⁵ Věděl jsem, že Nebeský Otec a Spasitel mě znají a milují a že se v mém životě osobně angažují. To mi pomohlo získat touhu k Nim těsněji přilnout a prohloubit svou víru a důvěru v Ně.

Jeden drahý přítel, který do Církve vstoupil jako mladý dospělý, řekl: „Když mi patriarcha položil ruce na hlavu a vyslovil mé jméno, vše se změnilo, … ne pouze v tu chvíli, ale po zbytek mého života. Ihned jsem pocítil – prostřednictvím moci, se kterou promlouval – že Bůh mě důvěrně a hluboce zná. Slova, která patriarcha promlouval, pronikala celou mou duší. Věděl jsem, že Nebeský Otec mě zná skrz naskrz.“

Poznání toho, kým skutečně jsem, mi pomohlo porozumět tomu, co ode mě Bůh očekává, a přát si podle toho jednat.⁶

To mě vedlo k tomu, abych studoval smlouvy, které jsem uzavřel, a požehnání slíbená v rámci Boží smlouvy s Abrahamem.⁷ Poskytlo mi to perspektivu věčnosti, která mě inspirovala, abych v plnější míře dodržoval své smlouvy.

Své patriarchální požehnání jsem studoval často a jako mladý muž někdy i denně, a to mi pomohlo pociťovat utěšující a vedení přinášející vliv Ducha Svatého, jenž mi pomáhal snižovat míru úzkosti, když jsem se řídil Jeho nabádáními. To prohloubilo mou touhu aktivně přivolávat světlo, pravdu a Ducha Svatého každodenním studiem písem a modlitbou a tím, že jsem se snažil pilněji studovat a následovat učení Božích proroků a apoštolů. Mé patriarchální požehnání mi také pomohlo přát si, abych byl poddajnější vůli Nebeského Otce, a když jsem se na to zaměřoval, pomohlo mi to zakoušet velkou radost i navzdory mé osobní situaci.⁸

Pokaždé když jsem své patriarchální požehnání studoval, jsem obdržel duchovní sílu. Když se moji rodiče nakonec rozvedli, mé patriarchální požehnání, jak učil president Thomas S. Monson, se pro mě stalo „drahocenným a neocenitelným osobním pokladem“, vskutku „osobní Liahonou“.⁹

Nechápejte mě prosím špatně. Nebyl jsem dokonalý. Dělal jsem řadu chyb. A má věčná společnice by vám potvrdila, že je stále dělám. Ale patriarchální požehnání mi pomohlo a dál pomáhá přát si, abych si vedl lépe a byl lepší.¹⁰ Časté studium patriarchálního požehnání prohloubilo mou touhu odolávat pokušení. Pomohlo mi mít touhu a odvahu činit pokání, a pokání se postupně stalo radostným procesem.

To, že jsem patriarchální požehnání obdržel, když jsem byl ještě mladý a mé svědectví se dosud vyvíjelo, pro mě bylo zcela klíčové. A budu navždy vděčný za to, že moji rodiče i biskup chápali, že má touha byla znamením, že jsem připraven.

Když mi bylo 12 let, ve světě bylo mnohem méně zmatku a rušivých vlivů, než je tomu dnes. President Nelson popsal, že dnešní doba „je v historii světa dozajista tou nejsložitější“ a že svět je „hříchem nasycený“ a „sebestředný“.¹¹ Naštěstí jsou dnešní mladí lidé mnohem dospělejší, než jsem byl já ve 12 letech, ale i oni musí ve svém mládí dělat kriticky důležitá rozhodnutí! I oni potřebují vědět, kdo skutečně jsou a že je Bůh miluje a dokonale zná!

Ne každý si bude přát obdržet patriarchální požehnání ve stejném věku jako já. Modlím se však o to, aby se členové, kteří dosud patriarchální požehnání neobdrželi, s modlitbou snažili poznat, kdy budou připraveni. Slibuji vám, že pokud se budete duchovně připravovat, váš zážitek pro vás bude posvátný, tak jako byl ten můj. Také se modlím o to, aby ti, kteří patriarchální požehnání již obdrželi, ho studovali a cenili si ho. To, jak jsem si svého patriarchálního požehnání v mládí vážil, mi požehnalo odvahou, když jsem byl sklíčený, útěchou, když jsem měl obavy, pokojem, když jsem pociťoval úzkost, nadějí, když jsem byl zoufalý, a radostí, když jsem ji nejvíce potřeboval. Patriarchální požehnání pomohlo prohloubit mou víru a důvěru v Nebeského Otce a ve Spasitele. Také díky němu vzrostla má láska k Nim – a stále roste.¹²

Svědčím o tom, že patriarchální požehnání skutečně poskytuje inspirované pokyny od Nebeského Otce. Vydávám svědectví o tom, že náš Otec v nebi a Jeho Syn – náš Spasitel Ježíš Kristus – skutečně žijí a že nás znají a milují a přejí si nám žehnat. Také s jistotou vím, že president Russell M. Nelson je Božím prorokem na zemi v dnešní době. Ve jménu Ježíše Krista, amen.