Pokání a odpuštění

Na různých místech ve třídě vystavte tři následující otázky. Poblíž každé otázky umístěte do kruhu několik židlí. Poukažte na to, že tyto otázky se podobají otázkám v oddílu 1 v přípravných materiálech.

• Co ve skutečnosti znamená činit pokání? Co byste poradili tomu, kdo učinil všechny kroky vedoucí k pokání, ale nepociťuje žádnou změnu?

• Jak můžeme najít sílu k opravdové změně? Co byste řekli tomu, kdo ztrácí odvahu, protože se ze všech sil snaží být lepší, ale dělá pořád stejné chyby?

• Co když má někdo pocit, že je ztracený případ? Jak byste mohli pomoci tomu, kdo má pocit, že nemá smysl obtěžovat se s pokáním, protože jeho hříchy jsou tak špatné, že mu nikdy nemůže být odpuštěno?

Vyzvěte studenty, aby si představili, že jsou misionáři, kteří se připravují odpovědět svým zájemcům na jednu sadu výše uvedených otázek nebo že se připravují pomoci někomu blízkému, kdo má s pokáním obtíže. Poté je požádejte, aby se posadili k těm otázkám, o kterých by rádi diskutovali. Povzbuďte studenty, aby čerpali z příběhu o Almově zážitku a z dalších pasáží z Knihy Mormonovy, které by jim na otázku mohly pomoci odpovědět.

Pro každou skupinu určete vedoucího, který povede diskusi, a dejte mu výtisk pokynů, které se nacházejí na konci této lekce. Dejte skupinám dostatečný čas na smysluplnou diskusi.

Poté, co studentům poskytnete dostatek času na diskusi, byste mohli jednoho nebo dva dobrovolníky z každé skupiny požádat, aby v krátkosti shrnuli, čemu se členové jejich skupiny během diskuse naučili a co pocítili.

Vyzvěte studenty, aby se zamysleli nad tím, zda sami nebo někdo, koho znají, někdy přemýšleli o tom, jak mohou poznat, že jim Spasitel odpustil jejich hříchy. Vyzvěte je, aby v Enosovi 1:4–8; Mosiášovi 4:1–3; a Almovi 36:19–21 zjistili, jak poznáme, že nám bylo odpuštěno.

• Která slova nebo části textu vás v těchto verších nejvíce zaujaly? Proč vás tyto části textu zaujaly?

• Proč je důležité, abychom věřili, že Ježíš Kristus má ochotu, schopnost a touhu odpustit nám hříchy a zbavit nás viny, a abychom to přijímali? (Zvažte možnost vyzvat studenty, aby si prošli oddíl 3 v přípravných materiálech.)

• Jak můžeme poznat, že nám Spasitel odpustil naše hříchy? (Pomozte studentům rozpoznat zásadu podobnou této: Když činíme upřímné pokání a máme víru v Ježíše Krista, On nám odpouští a žehná nám radostí a pokojem svědomí.)

• Kdy jste zažili radost a pokoj plynoucí z odpuštění Páně a jak vás tato zkušenost v životě ovlivnila? (Povzbuďte studenty, aby mluvili o svých pocitech týkajících se odpuštění a ne o svých konkrétních hříších.) Jaké myšlenky vás napadají v souvislosti se Spasitelovou schopností a touhou vám odpustit, a jaké pocity to ve vás vyvolává?

V rámci této diskuse by mohlo být užitečné podělit se o následující citát od staršího Neila L. Andersena:

Obrázek

Starší Neil L. Andersen

Vás, kteří se opravdově kajete, ale nejste schopni pocítit úlevu, nabádám, abyste nadále dodržovali přikázání. Slibuji vám, že úleva se dostaví v čase Pánem určeném. Uzdravení také vyžaduje čas. („Čiňte pokání … abych vás mohl uzdraviti“, Liahona, listopad 2009, 42.)

Poznámka: Povzbuďte studenty, kteří se mohou cítit zklamáni procesem pokání, protože jejich úsilí zatím nepřineslo úlevu, a vyzvěte je, aby se nadále obraceli k Pánu a zvážili možnost podělit se o své konkrétní obavy s biskupem.

Dejte studentům čas na to, aby zhodnotili svůj život a zjistili, zda z něčeho potřebují činit pokání. Vybídněte je, aby si zaznamenali jakékoli nabádání, které obdrží.

Vydejte svědectví o nauce pokání a odpuštění. Zvažte možnost požádat studenty, aby se také podělili o svědectví.