2022
Ko e Fakatupú
Sānuali 2022


Haʻu, ʻo Muimui ʻIate Au

Ko e Fakatupú

Sēnesi 1–2; Mōsese 2–3; ʻĒpalahame 4–5

ʻĪmisi
earth with sun and moon

Naʻe fakatupu ʻe Sīsū Kalaisi ʻa e māmaní ʻi he malumalu ʻo e fakahinohino ʻa e Tamai Hēvaní koeʻuhí ke tau lava ʻo maʻu ha feituʻu ke tau nofo, ako, mo fakaʻaongaʻi ai ʻetau tauʻatāina ke filí ke fai ha ngaahi fili ʻoku leleí (vakai, ʻĒpalahame 3:24–26).

Naʻe akoʻi ʻe he Palōfita ko Siosefa Sāmitá ke “fakatupú … ʻoku ʻikai ʻuhinga ia ke fakatupu ha meʻa mei he ʻatāloá; ka ʻoku ʻuhinga ia ke fokotuʻutuʻu, ʻo hangē ko hano fokotuʻutuʻu ʻe ha tangata ha ngaahi naunau ʻo foʻu ha vaka.”1 ʻOku ʻuhinga ʻa e foʻi lea faka-Hepelū ki he “fakatupú” ki he fōtunga, ākenga, fokotuʻutuʻu, mo e fōtunga (vakai, Sēnesi 1:1; ʻĒpalahame 3:24).

Naʻe fakamatalaʻi ʻe Palesiteni Lāsolo M. Nalesoni “naʻe fokotuʻutuʻu ʻa e Fakatupu fakatuʻasinó ʻi ha ngaahi vahaʻataimi pau,” kae ʻikai ko ha ngaahi ʻaho ʻo e tohi māhiná. “Neongo pe naʻe ui ko e ʻaho, ko ha taimi, pe ko ha taʻu, ka ko e konga takitaha [ʻo e Fakatupú] ko ha vahaʻataimi ia ʻo ha ongo meʻa pau ʻe ua naʻe hoko—ko ha vahevahe ʻo e taʻengatá.”2

ʻUluaki ʻAhó: Māmá mo e poʻulí

“Pea folofola ʻa e ʻOtuá, ke maama,” pea naʻá Ne “vaheʻi … ʻa e māmá mei he poʻulí,” ʻo fakatupu ʻa e ʻahó mo e poʻulí (vakai, Sēnesi 1:3–5).

ʻAho Hono Uá: Ngaahi Vaí mo e Langí

Naʻe fakamāvaheʻi ʻe he ʻOtuá ʻa e ngaahi vaí mo e langí. “Pea naʻe folofola ʻa e ʻOtuá, ke ʻai ʻa e ʻatā ʻi he vahaʻa ʻo e ngaahi vaí. … Pea naʻe ui ʻa e ʻataá ʻe he ʻOtuá ko e langi.” (Vakai, Sēnesi 1:6–8.)

ʻAho Hono Tolú: Ngaahi ʻŌsení mo e Māmaní

“Pea naʻe ui ʻe he ʻOtuá ʻa e mōmoá ko e fonua; pea ko e ngaahi vaí … naʻá ne ui ko e tahi” (Sēnesi 1:10). Naʻe mateuteu leva ʻa e māmaní ki he meʻa moʻuí (vakai, Sēnesi 1:11–12).

ʻAho Hono Faá: Laʻaá mo e Ngaahi Faʻahitaʻú

Naʻe ngaohi ʻe he ʻOtuá ʻa e laʻaá, māhiná, mo e ngaahi fetuʻú ke “vaheʻi ʻa e ʻahó mei he poó” pea “pea ke fakaʻilonga ʻaki ia ʻa e ngaahi faʻahitaʻú, mo e ngaahi ʻahó, mo e ngaahi taʻú” (vakai, Sēnesi 1:14–16).

ʻAho Hono Nimá: Meʻa Moʻui

Naʻe fakatupu ʻe he ʻOtuá ʻa e “meʻa moʻui kotoa pē” (Sēnesi 1:21). Naʻe fekauʻi ʻa e ngaahi meʻa moʻuí ni ke nau fakatokolahi mo fakafonu ʻa e māmaní pea mo e tahí (vakai, Sēnesi 1:22).

ʻAho Hono Onó: ʻĀtama mo ʻIvi

Naʻe hoko atu hono fakatupu ʻe he ʻOtuá ʻa e moʻuí ʻaki e “fanga manu ʻo e fonuá,” “fanga pulu,” mo e “meʻa kotoa pē ʻoku totolo” (ʻĒpalahame 4:24–25). Naʻá Ne fakatupu leva ʻa ʻĀtama mo ʻIvi “ʻi he tatau ʻo hono sino ʻoʻoná” (Mōsese 6:9) pea fekau kiate kinaua ke na “fanafanau, mo fakatokolahi, mo fakakakai ʻa māmani, pea pule … [ki he] meʻa moʻui kotoa pē” (Sēnesi 1:28).

ʻAho Hono Fitú: ʻAho ʻo e Mālōloó

Hili hono fakaʻosi ʻe he ʻOtuá ʻEne ngāué, naʻá Ne mālōlō ʻi he ʻaho hono fitú. “Pea naʻe tāpuakiʻi ʻe he ʻOtuá ʻa hono fitu ʻo eʻ ahó, mo ne fakatapuʻi ia: koeʻuhí ko ia ia naʻá ne tutuku ai mei heʻene ngāue kotoa pē, ʻa ia naʻe fakatupu mo ngaohi ʻe he ʻOtuá” (Sēnesi 2:3).

Naʻe fekau ʻe he ʻOtuá kimui ange ke tau “manatu ki he ʻaho sāpaté, ke tauhi ia ke māʻoniʻoni” (ʻEkesōtosi 20:8).

Te tau lava ʻo ʻai ʻa e ʻaho Sāpaté ke māʻoniʻoni ʻaki ʻetau tuku ha taimi ke ʻalu ki he lotú, maʻu ʻa e sākalamēnití, mo manatuʻi ʻa e Fakamoʻuí. Naʻe akoʻi ʻe he ʻEikí, “He ko e moʻoni ko e ʻaho ʻeni kuo tuʻutuʻuni kiate koe ke ke mālōlō ai mei hoʻo ngaahi ngāué, pea fai hoʻo ngaahi huú ki he Fungani Māʻolungá” (Tokāteline mo e Ngaahi Fuakava 59:10).

ʻI he ʻaho Sāpaté, “ko ʻetau fakakaukaú, ngāué, mo e ʻulungāngá ko ha ngaahi fakaʻilonga ia ʻoku tau ʻave ki he ʻOtuá mo fakahaaʻi ai ʻetau ʻofa kiate Iá ʻi Hono ʻaho tapú.”3

Maʻuʻanga Fakamatalá

  1. Joseph Smith, discourse given on Apr. 7, 1844, in History, 1838–1856, volume E-1 [1 July 1843–30 April 1844], page 1973, josephsmithpapers.org.

  2. Russell M. Nelson, “The Creation,” Liahona, July 2000, 103.

  3. David A. Bednar, “Ngaahi Talaʻofa Lahi ʻAupito mo Mahuʻinga,” Liahona, Nōvema. 2017, 92; vakai foki, Russell M. Nelson, “ʻOku Fakafiefia ʻa e ʻAho Sāpaté,” Liahona, Mē 2015, 130.