Lukáš 17

Vyzvěte studenty, aby si vybavili konkrétní situace, které po nich mohou vyžadovat, aby nějak použili víru (například požádání o kněžské požehnání, placení desátku nebo pronesení proslovu či výuka lekce na shromáždění). Požádejte několik z nich, aby se podělili o to, co je napadlo, a jejich odpovědi pište na tabuli.

Vyzvěte studenty, aby přemítali o těchto otázkách:

• Přáli jste si někdy mít větší víru? Pokud ano, jaké zkušenosti nebo zážitky vás k tomuto přání přivedly?

Vyzvěte studenty, aby při studiu Lukáše 17 vyhledali zásady, které jim mohou pomoci prohloubit víru.

Shrňte Lukáše 17:1–2 vysvětlením, že Spasitel varoval, že ti, kteří druhé svádí z cesty nebo je přemlouvají k hříchu, se z toho budou zodpovídat.

Vyzvěte studenty, aby si přečetli Lukáše 17:3–4 a zjistili, jaké přikázání, které by mohlo vyžadovat víru, dal Spasitel svým učedníkům.

• Co měli učedníci podle Ježíšova přikázání ve verši 3 dělat, když jim někdo ukřivdí nebo ublíží?

• Kolikrát měli učedníci podle verše 4 odpustit? (Zvažte možnost vysvětlit, že Spasitelova odpověď říká, že nehledě na to, kolikrát se to stane, máme odpustit tomu, kdo nám ublížil a činí pokání.)

• Proč může být obtížné odpustit někomu, kdo vám ublížil opakovaně?

Požádejte některého studenta, aby přečetl Lukáše 17:5. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zjistili, o co apoštolové Spasitele požádali poté, co jim řekl, aby odpouštěli těm, kteří se vůči nim nějak prohřešují.

• O co apoštolové Spasitele požádali? (Mohli byste studenty vyzvat, aby si slova „přispoř nám víry“ v písmech označili.)

• Jak mohla snaha o posílení víry v Pána apoštolům pomoci, aby byli poslušni přikázání odpouštět druhým?

Shrňte Lukáše 17:6 tím, že vysvětlíte, že Spasitel poté apoštoly učil tomu, že víra o velikosti malého hořčičného zrna může způsobit zázraky. Aby Ježíš apoštolům pomohl poznat, jak mohou svou víru prohloubit, uvedl poté podobenství popisující vztah mezi pánem a služebníkem.

Na tabuli napište tuto neúplnou větu: Naše víra se prohloubí tehdy, když …

Požádejte několik studentů, aby se střídali při čtení Lukáše 17:7–10. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zjistili, co pán od svého služebníka očekával.

• Co pán od svého služebníka očekával?

Vysvětlete, že v biblické době se pán staral o všechny životní potřeby svého služebníka a služebník věrně plnil požadované povinnosti. Díky tomu pán nemusel služebníkovi vyjadřovat zvláštní díky nebo se vůči němu cítit zavázán kvůli tomu, že služebník vykonává své povinnosti.

• Jak se Nebeský Otec podobá pánu z tohoto podobenství? Co od nás očekává? (Že učiníme „všecko, což [nám] přikázáno“ [verš 10].)

Doplňte větu na tabuli tak, aby zněla takto: Naše víra se prohloubí tehdy, když se budeme snažit činit vše, co nám Nebeský Otec přikazuje.

Abyste studentům pomohli zjistit, co dalšího může prohloubit jejich víru, zeptejte se jich:

• Co mají podle verše 10 služebníci říci poté, co dodržovali přikázání svého pána?

• Co to znamená být „služebníci neužiteční“? (Znamená to, že nehledě na to, jak dobře lidé dodržují přikázání, jsou vůči Bohu vždy dlužníky.)

• Proč jsme vůči Nebeskému Otci vždy dlužníky, i když jsme poslušní a žijeme spravedlivě? (Jelikož nám Nebeský Otec vždy žehná, nikdy mu svůj dluh nemůžeme splatit. [Viz Mosiáš 2:20–26.])

Doplňte větu na tabuli tak, aby vyjadřovala tuto zásadu: Naše víra se prohloubí tehdy, když se budeme snažit činit vše, co nám Nebeský Otec přikazuje, a když budeme pamatovat na to, že jsme vůči Němu vždy dlužníky. Mohli byste studenty povzbudit k tomu, aby si tuto zásadu napsali do písem.

• Jak snaha činit vše, co nám Nebeský Otec přikazuje, prohlubuje naši víru?

Vyzvěte studenty, aby si vzpomněli na nějakou situaci, kdy zachovávali přikázání nebo poslušně vykonávali své povinnosti, v důsledku čehož pocítili, že jejich víra se prohlubuje. Vybídněte je, aby si své myšlenky zaznamenali do studijního deníku nebo zápisníku.

Po uplynutí dostatečné doby studenty požádejte, aby se o to, co napsali, podělili s jiným studentem. Požádejte několik z nich, aby se o své myšlenky podělili s ostatními členy třídy.

Na tabuli napište tuto neúplnou větu: V biblických dobách bylo nesmírně obtížné být malomocným, protože …

Pomozte studentům zopakovat si to, co vědí o malomocenství, tím, že je požádáte, aby členům třídy řekli, jak by větu doplnili. Studenti mohou například uvést to, že malomocenství může vést ke znetvoření či smrti; že malomocní byli odděleni od zbytku společnosti, aby tak bylo ochráněno zdraví druhých; a že ty, kteří k nim přicházeli, museli varovat zvoláním slova „Nečistý!“. (Viz Biblický slovník anglického vydání Bible SPD, „Leper“.)

Požádejte některého studenta, aby přečetl Lukáše 17:11–12. Vyzvěte členy třídy, aby zjistili, koho Ježíš potkal, když se cestou do Jeruzaléma zastavil v jedné vesnici. Požádejte studenty, aby se podělili o to, co našli.

• Kdybyste byli jedním z oněch malomocných, co by vás možná při spatření Ježíše napadlo?

Požádejte některého studenta, aby přečetl Lukáše 17:13–14. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zjistili, co malomocní řekli Spasiteli, a jaká byla Jeho odpověď.

• O co malomocní Ježíše požádali?

• K čemu je Ježíš vyzval?

Vysvětlete, že Mojžíšův zákon stanovil, že malomocní se mají po uzdravení ukázat kněžím, aby byli přijati zpět do společnosti. (Viz Leviticus 14.)

• Co se stalo, když se malomocní vydali za kněžími?

• Jaké zásadě se můžeme z verše 14 naučit o tom, co musíme dělat, abychom obdrželi Pánova požehnání? (V odpovědích studentů by měla zaznít pravda podobná této: Když děláme to, o co nás Pán žádá, získáváme Jeho požehnání.)

Vyzvěte studenty, aby se zamysleli nad tím, jaké by to asi bylo být jedním z malomocných, kteří byli uzdraveni.

• Co byste podle vás udělali, jakmile byste si uvědomili, že jste byli od malomocenství očištěni?

Požádejte několik studentů, aby se střídali při čtení Lukáše 17:15–19. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zjistili, jak se reakce jednoho z malomocných lišila od reakce ostatních.

• Jakým skutkem malomocný Samaritán projevil svou vděčnost Spasiteli?

• Proč se asi Lukáš zmínil o tom, že vděčný malomocný byl Samaritán – někdo, na koho většina Židů shlížela spatra? Jak tato drobná informace přispívá našemu porozumění tohoto příběhu?

• Jaké pravdě se můžeme naučit od malomocného, který se vrátil, aby Pánu poděkoval? (V odpovědích studentů by měla zaznít pravda podobná této: Je důležité vyjadřovat vděčnost za požehnání, která dostáváme.)

• Proč je důležité vyjadřovat Bohu vděčnost za požehnání, která dostáváme?

• V jakém smyslu se někdy můžeme podobat oněm devíti malomocným?

Požádejte některého studenta, aby přečetl tato slova presidenta Thomase S. Monsona:

Obrázek

President Thomas S. Monson

„Bratři a sestry, pamatujeme na to, abychom vzdávali díky za požehnání, která získáváme? Upřímné projevy díků nám nejen pomáhají uvědomit si svá požehnání, ale také odemykají brány nebes a pomáhají nám pociťovat lásku Boží.“ („Božský dar vděčnosti“, Liahona, listopad 2010, 87.)

• Co podle verše 19 Spasitel řekl, že se tomuto malomocnému díky jeho jednání stalo? (Byl uzdraven.)

• Jak nám může vzdávání díků Pánu za svá požehnání pomoci v tom, abychom byli uzdraveni?

Vyzvěte studenty, aby si do studijního deníku zaznamenali konkrétní požehnání od Nebeského Otce, za která jsou vděční. Vybídněte je, aby si zapsali, jak mohou v životě projevovat vděčnost za tato požehnání.

Shrňte Lukáše 17:20–37 tím, že vysvětlíte, že Ježíš učil o svém Druhém příchodu. (Poznámka: Podobné nauky byly probírány v lekci Matouš 24 a Joseph Smith–Matouš.)

Na závěr byste mohli vydat svědectví o pravdách probíraných v této lekci. Povzbuďte studenty, aby tyto pravdy uplatňovali ve svém životě.

Tuto činnost můžete použít, abyste studentům pomohli naučit se nazpaměť pasáže z mistrovství v písmu.

Rozdělte studenty do skupinek po čtyřech nebo po pěti. Každé skupině dejte hrací kostku a tužku. (Pokud nemáte kostky, mohli byste dát do obálky nebo do nádoby šest lístečků s čísly od jedné do šesti.) Každý student bude také potřebovat prázdný papír. Vyzvěte studenty v každé skupině, aby se posadili těsně vedle sebe kolem stolu nebo v kruhu. Vybídněte je, aby si otevřeli písma na straně s pasáží z mistrovství v písmu, které by se chtěli naučit nazpaměť. Vysvětlete, že cílem této činnosti je být prvním ze skupiny, kdo si přepíše celou pasáž na papír. Studenti však musí používat pouze jednu tužku, kterou skupina dostala přidělenu. A tužku může používat jen ten, kdo hodil kostkou jedničku (nebo si vytáhl lístek s jedničkou). Řekněte studentům, aby se ve skupině střídali při házení kostkou (nebo aby střídavě losovali lístky a vraceli je zpátky). Když někomu z nich padne jednička, vezme si tužku a začne opisovat slova daného verše na papír a odříkávat je. Další členové skupiny mezitím pokračují v házení kostkou. Jakmile dalšímu z nich padne jednička, vezme si tužku od studenta, který psal doposud, a začne psát verš na svůj papír a odříkávat jednotlivá slova. Student, který psal doposud, se připojí k ostatním členům skupiny v házení kostkou. Pokud student, který má nárok na tužku, má už část verše napsanou, musí tuto část přečíst předtím, než začne psát část další. (Toto opakování studentům pomůže naučit se verš nazpaměť.) Činnost končí v okamžiku, kdy má některý student z každé skupiny celou pasáž z mistrovství v písmu napsanou.

Po této činnosti vyzvěte členy třídy, aby verš společně nahlas zopakovali.