V rámci spiknutí s cílem zabít Ježíše Krista Ho židovští vůdci předvedli před Piláta Pontského, římského místodržitele. Pilát vydal Ježíše, aby byl bičován a ukřižován. Ježíš se podrobil utrpení a smrti, aby naplnil vůli svého Otce.
Ježíš je předveden před Piláta, aby byl odsouzen k ukřižování
Vyzvěte studenty, aby se zamysleli nad touto otázkou:
Kdybyste se mohli stát očitými svědky některé události z písem, kterou byste si vybrali?
Požádejte několik studentů, aby se podělili o své odpovědi. Vysvětlete, že v této lekci se budou studenti zabývat jednou z nejvýznamnějších událostí v historii světa. Vyzvěte studenty, aby si představili, že jsou očitými svědky toho, co se událo.
Na tabuli napište tuto nedokončenou větu: Dnes jsem viděl(a) a pociťoval(a) …
Ukažte studentům nedokončenou větu na tabuli a řekněte jim, že na konci lekce budou mít příležitost ji doplnit na základě zkušeností a pocitů získaných při studiu Matouše 27:1–50.
Připomeňte jim, že když byl Ježíš zatčen, „učedlníci všickni opustivše ho, utekli“. (Matouš 26:56.) Nejvyšší kněz Kaifáš a sanhedrin obvinili Ježíše z rouhání – zločinu, který se trestal podle židovského zákona smrtí, avšak pod římskou nadvládou neměli Židé pravomoc někoho za rouhání popravit. Židovští vůdci se proto snažili nalézt přestupek, za který by Ježíš dostal trest smrti podle římského práva.
Shrňte Matouše 27:1–10 tím, že vysvětlíte, že židovští vůdci předvedli Ježíše před Piláta Pontského, římského místodržitele v Judeji. Když to uviděl Jidáš, litoval svého rozhodnutí Ježíše zradit, vrátil peníze, které obdržel od židovských vůdců, a poté si vzal život. Protože stříbrné mince byly „mzda krve“ (Matouš 27:6), nebylo vhodné, aby byly přidány do pokladnice, a tak je židovští vůdci využili k tomu, aby zakoupili hrnčířovo pole, kde měli být pohřbíváni cizinci. Matouš uvedl tuto událost jako naplnění proroctví, které se nachází v Zachariášovi 11:12–13.
Požádejte několik studentů, aby se střídali při čtení Matouše 27:11–14. Ostatní členy třídy vyzvěte, aby text sledovali a zjistili, z čeho židovští vůdci Ježíše před Pilátem obvinili.
Jakou otázku podle verše 11 Pilát Ježíšovi položil?
Vysvětlete, že židovští vůdci nařkli Ježíše z velezrady, respektive z pokusu o svržení římské vlády, a tvrdili, že se Ježíš prohlásil za krále a usiloval o zřízení vlastního království.
Vyzvěte studenty, aby se zamysleli nad tím, co by mohli Pilátovi říci na obranu Spasitele, kdyby měli možnost promluvit. Několik z nich požádejte, aby se o své myšlenky podělili s ostatními členy třídy.
Shrňte Matouše 27:15–16 tím, že vysvětlíte, že bylo zvykem, aby římský místodržitel každoročně během svátku přesnic udělil amnestii některému odsouzenému zločinci. Lidu bylo dovoleno, aby si zvolil jednoho vězně, který měl být propuštěn. Jedním známým vězněm v době Ježíšova odsouzení byl muž jménem Barabáš, který byl usvědčen jako lupič, buřič proti římské správě a vrah.
Požádejte několik studentů, aby se střídali při čtení Matouše 27:17–25. Členy třídy vyzvěte, aby text sledovali a zjistili, na co se Pilát zeptal davu shromážděného před místodržitelovým palácem.
Požádejte některého studenta, aby přečetl Matouše 27:26, a členy třídy vyzvěte, aby se zaměřili na to, co se s Ježíšem dělo, než byl ukřižován.
Mohli byste studentům ukázat malý kamínek s ostrým nebo zubatým okrajem a vysvětlit, že biče používané k bičování měly často v několika pramenech vpletené ostré předměty (jako například kousky kamenů, kovu či kostí). Tento druh trestu byl vyhrazen pro služebnictvo, zatímco lidé urozeného původu či svobodní římští občané byli biti holí. Mnoho lidí bičování nepřežilo kvůli vážným zraněním, která jim to způsobilo.
Požádejte několik studentů, aby se střídali při čtení Matouše 27:27–32. Členy třídy vyzvěte, aby text sledovali a zjistili, co římští vojáci Ježíšovi udělali.
Jak římští vojáci Ježíše zesměšňovali?
Proč podle vás vojáci našli někoho jiného, aby nesl Ježíšův kříž? (Ježíš byl příliš fyzicky vyčerpaný poté, co vytrpěl nepředstavitelnou bolest a přišel o velké množství krve, když trpěl v Getsemanech a při bičování.)
Kdybyste věděli, že Ježíš je Syn Boží a Spasitel světa, jaké by byly vaše pocity, kdybyste byli přinuceni nést Ježíšův kříž?
Požádejte některého studenta, aby přečetl Matouše 27:33–34, a členy třídy vyzvěte, aby zjistili, co Ježíš před svým ukřižováním odmítl.
Co Ježíš odmítl udělat? (Vypít tekutinu, kterou Mu nabídli.)
Nabídnutí tohoto nápoje bylo naplněním proroctví, které se nachází v Žalmu 69:21. Mohli byste vysvětlit, že ocet smíšený se žlučí (Matouš 27:34), nebo jak zaznamenal Marek „víno s mirrou“ (Marek 15:23), byl nápoj běžně podávaný jako anestetikum, aby zmírnil utrpení umírajícího člověka. Tím, že se Ježíš odmítl napít, se vědomě rozhodl, že nenechá otupit své smysly, a projevil odhodlání zůstat po zbytek svého smírného utrpení při vědomí.
Požádejte několik studentů, aby se střídali při čtení Matouše 27:35–45, a členy třídy vyzvěte, aby zjistili, jak ještě lidé Ježíše zesměšňovali nebo pokoušeli.
Jak lidé Ježíše zesměšňovali a pokoušeli?
Když víme, že Ježíš měl moc se vysvobodit, proč podle vás z kříže nesestoupil?
Vyzvěte studenty, aby si přečetli Matouše 27:46 a zjistili, co Ježíš řekl, když byl na kříži.
Co Ježíš řekl? („Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?“)
Abyste studentům pomohli porozumět tomu, co se v této chvíli odehrálo, požádejte některého z nich, aby přečetl tato slova staršího Jeffreyho R. Hollanda z Kvora Dvanácti apoštolů:
Obrázek
Starší Jeffrey R. Holland
„Z hloubi celé své duše svědčím o tom, že … dokonalý Otec neopustil svého Syna v oné hodině. Osobně věřím, že během celého Kristova působení ve smrtelnosti možná Otec nebyl blíže svému Synovi než v těchto mučivých posledních okamžicích utrpení. Nicméně … Otec Ježíšovi na okamžik odebral útěchu svého Ducha a podporu své osobní přítomnosti.“ („Nikdo nebyl s Ním“, Liahona, květen 2009, 87.)
Proč podle vás Nebeský Otec odebral Ježíšovi v tuto chvíli svého Ducha?
Abyste studentům pomohli rozpoznat pravdu ve verši 46, přečtěte pokračování slov staršího Hollanda:
„To bylo nutné; vskutku to bylo zásadní pro význam Usmíření – aby tento dokonalý Syn, který nikdy nepromluvil křivého slova, ani neudělal nic špatného, ani se nedotkl ničeho nečistého, musel poznat, jak se cítí zbytek lidstva – my, každý z nás – když tyto hříchy pácháme. Aby mohlo být Jeho Usmíření nekonečné a věčné, musel pocítit, jaké to je zemřít nejen fyzicky, ale i duchovně, musel pocítit, jaké to je, když se božský Duch vzdálí a ponechá člověka s pocitem naprosté, hluboké a zoufalé osamělosti.“ („Nikdo nebyl s Ním“, 87–88.)
Jak byste na základě Matouše 27:46 a slov staršího Hollanda shrnuli to, co Spasitel prožil jako součást Usmíření? (Studenti mohou použít různá slova, ale ujistěte se, že v jejich odpovědích zazní tato pravda: Součástí Usmíření bylo to, že Ježíš Kristus pocítil odejmutí Ducha Nebeského Otce.)
Proč podle staršího Hollanda Ježíš Kristus zakusil odejmutí Ducha? (Aby pocítil, jaké to je duchovně zemřít.)
Vysvětlete, že když hřešíme, prožíváme duchovní smrt neboli odejmutí Ducha Nebeského Otce. Vydejte svědectví o tom, že jelikož Ježíš Kristus zakusil v zahradě getsemanské a na kříži duchovní smrt, může nám pomoci, když jsme odloučeni od Ducha Nebeského Otce v důsledku svých špatných rozhodnutí. Může nám také pomoci, když se cítíme osaměle.
Vyzvěte studenty, aby zjistili z Matouše 27:50 a z výňatku z Překladu Josepha Smitha, Matouš 27:54, který mění verš 50 takto: „Ježíš pak opět zvolav hlasem velikým, řka Otče, dokonáno jest, Tvá vůle jest učiněna, vypustil duši.“, co dalšího Spasitel řekl, když byl na kříži.
Proč podle tohoto verše v Překladu Josepha Smitha Ježíš toto všechno vytrpěl? (Studenti by měli rozpoznat tuto pravdu: Ježíš Kristus trpěl, aby naplnil vůli Nebeského Otce.)
Připomeňte studentům, že v předešlé lekci se při studiu Matouše 26 učili o Spasitelově utrpení v Getsemanech a o Jeho ochotě podrobit svou vůli vůli Otcově. Mohli byste jim navrhnout, aby si do písem vedle Matouše 27:50 napsali křížový odkaz na Matouše 26:39, aby jim pomohl pamatovat na to, že Ježíš vykonal to, co slíbil.
Proč bylo Otcovou vůlí to, aby Ježíš prošel vším tímto utrpením, které započalo v Getsemanech a bylo dovršeno na kříži?
Pro zopakování, a abyste studentům pomohli pocítit pravdivost a důležitost událostí, nauk a zásad, kterým se naučili z Matouše 27, můžete pustit video ze série Mormon Messages [Mormonská poselství] „None Were with Him“ (4:25). Toto video obsahuje dramatické ztvárnění Spasitelova Ukřižování a Vzkříšení a úryvek z proslovu „Nikdo nebyl s Ním“ (Liahona, květen 2009, 86–88), který pronesl starší Jeffrey R. Holland z Kvora Dvanácti apoštolů na generální konferenci v dubnu 2009. Toto video lze najít na stránkách LDS.org.
Vysvětlete, že jedním z nejlepších způsobů, jak můžeme Pánu projevit svou vděčnost za to, co za nás vytrpěl, je to, že budeme žít spravedlivě. Obraťte pozornost studentů k neúplné větě, kterou jste napsali na tabuli na začátku hodiny: „Dnes jsem viděl(a) a pociťoval(a) …“ Vyzvěte studenty, aby si ji ve svém studijním deníku nebo zápisníku doplnili. Poté, co jim poskytnete dostatek času, byste mohli několik z nich požádat, aby se podělili o to, co si napsali.
Je ironií, že jméno Barabáš znamená „syn otce“. Dav, podněcován hlavními kněžími a staršími, žádal Barabášovo propuštění, zatímco zavrhl pravého Syna Otce. V určitém smyslu jsme všichni jako Barabáš – jsme hříšnými syny, kteří jsou osvobozeni, protože pravý Syn Otce byl odsouzen k smrti. Barabáš byl zloděj, vrah a zrádce, zatímco Ježíš Kristus byl dokonalý. Těm, kteří odsoudili Spasitele, byla dána jasná volba a oni si vybrali zlo.
Mojžíšův zákon poskytl nástin Barabášova propuštění již několik staletí před samotnou událostí. Zákon Mojžíšův učil, že jednou ročně, v Den usmíření, vybere nejvyšší kněz dva kozly. Jeden se stal Azazelem a byl vypuštěn živý do pustiny, zatímco druhý byl „pro Pána“ a byl zabit jako oběť za hříchy lidu. (Viz Leviticus 16:8–10.) Nejvyšší kněz vzal krev zabitého kozla do stánku do svatyně svatých. Pokropil jí víko archy úmluvy (zvané slitovnice), čímž symbolicky provedl usmíření za hříchy Izraele.
Gerald N. Lund, který se později stal členem Sedmdesáti, vysvětlil, jak události Dne usmíření byly předobrazem Spasitelovy oběti Jeho krve: „Kristus, jako Jehovův beránek a nejvyšší kněz, prolil svoji vlastní krev, aby vstoupil do nebeské svatyně svatých, kde tato krev vykupuje z hříchů ty, kteří v Něho uvěří a budou dodržovat Jeho přikázání. (Viz Židům 9:11–14, 24–28; 10:11–22; NaS 45:3–5.)“ (Jesus Christ, Key to the Plan of Salvation [1991], 67.)
Starší Bruce R. McConkie z Kvora Dvanácti apoštolů vysvětlil, co znamenalo být bičován:
„Tato surová praktika, která předcházela ukřižování, spočívala v tom, že oběti roztrhli oblečení, připoutali ji k nějakému sloupu nebo konstrukci a šlehali ji bičem vyrobeným z proužků kůže, jejichž součástí byly ostré kousky olova a kostí. Toto mučení způsobilo, že trpící krvácel, omdlel, a někdy i zemřel.“ (Doctrinal New Testament Commentary, 3 vols. [1965–1973], 1:807.)
Při jiné příležitosti starší McConkie zopakoval to, že „mnozí zemřeli jen po bičování samotném, ale [Ježíš Kristus] po utrpení způsobeném bičováním vstal, aby mohl zemřít potupnou smrtí na krutém kříži Kalvárie“. („The Purifying Power of Gethsemane“, Ensign, May 1985, 9–10.)