Úvod k První epištole obecné Jana

V této epištole se Jan věnoval nebezpečnému šíření odpadlických vlivů v Církvi. Varoval Svaté, aby neměli společenství s temnotou a aby zůstávali v bezpečí světla evangelia. Studium 1. Janovy může studentům pomoci lépe rozpoznat falešné nauky o Ježíši Kristu a následování Janových rad jim může pomoci uchovat si blízké společenství s Pánem, když budou zůstávat v pravdě. Kromě toho studium této knihy může studentům pomoci porozumět velké lásce, kterou Nebeský Otec chová ke každému svému dítěti a která se projevila tím, že nabídl svého Syna Ježíše Krista jako oběť za celé lidstvo.

„I když pisatel těchto tří epištol se nezmiňuje o sobě jménem, jazyk … silně připomíná jazyk Jana“ – jednoho z původních dvanácti apoštolů. (Průvodce k písmům, „Jan, syn Zebedeův“, nadpis „Epištoly Janovy“.)

Autor Janových epištol byl očitým svědkem vzkříšeného Spasitele, což o apoštolovi Janovi zcela jistě platí. (Viz 1. Janova 1:1–4; 4:14.)

Není přesně známo, kdy a kde byla 1. Janova napsána. Byla pravděpodobně napsána někdy v druhé polovině prvního století po Kr.

Ačkoli Jan strávil většinu první části svého života v Palestině, po zničení Jeruzaléma a jeho chrámu v roce 70 po Kr. byla tato oblast vůči křesťanům a Židům nepřátelská. Tradice uvádí, že Jan z Palestiny odešel a žil ve svých pozdějších letech v Efezu. Je-li to pravda, Jan mohl tento dopis napsat z Efezu někdy mezi lety 70 a 100 po Kr.

Není konkrétně uvedeno, komu je 1. epištola Janova adresována, ale z Janových slov se zdá, že psal věřícím (viz 1. Janova 1:3–4; 2:12–14) – možná těm, kteří přebývali v Malé Asii (dnešní Turecko), kde podle některých historických pramenů Jan možná žil a sloužil na konci prvního století po Kr.

V té době způsobili falešní učitelé mezi Svatými v tamější oblasti rozkol (viz 1. Janova 2:18–19, 22, 26; 4:1) a Církví se šířilo odpadlictví. Jednou z filozofií, která získávala na oblíbenosti, byl doketismus. Doketismus byl součástí širšího hnutí zvaného gnosticismus. Základní naukou různých forem gnosticismu bylo to, že duch je zcela dobrý, a že hmota, včetně fyzického těla, je zcela zlá.

Následovníci gnosticismu věřili, že spasení se nedosahuje osvobozením od hříchu, ale osvobozením ducha od hmoty, což znamená od fyzického těla. Také věřili, že spasení se dosahuje skrze zvláštní poznání (gnózi), nikoli skrze víru v Ježíše Krista.

Následovníci doketismu kladli přehnaný důraz na Ježíšovu duchovní podstatu – až do té míry, že zavrhovali myšlenku, že Kristus přišel na zemi ve skutečném těle. Věřili, že Bůh je neviditelný, nesmrtelný, vševědoucí a nehmotný, a považovali fyzický svět a fyzické tělo za něco nízkého a zlého. Domnívali se tudíž, že Ježíš je nadpozemský Syn Boží, a proto nemohl zažít omezení související s lidským životem. Podle jejich názoru se Ježíš Kristus nenarodil doslova v těle a neobýval hmatatelné tělo, nekrvácel, netrpěl, nezemřel ani nevstal s fyzickým vzkříšeným tělem – pouze se zdálo, že toto vše vykonal. Název doketismus pochází z řeckého slova dokeō, což znamená „zdát se“ nebo „vypadat“.

Ačkoli 1. epištola Janova tyto falešné nauky vyvrací, působily i nadále a vkrádaly se mezi členy Církve. Tyto i další falešné nauky jsou součástí toho, co vedlo k Velkému odpadlictví.

Jan, jakožto jeden z původních apoštolů Ježíše Krista, byl zvláštním svědkem vzkříšeného Spasitele. Svůj dopis zahájil prohlášením, že osobně viděl, slyšel a dotýkal se Ježíše Krista. Jan navázal na toto své osobní svědectví a vyzval své čtenáře, aby měli „obecenství … s Otcem i s Synem jeho Jezukristem“. (1. Janova 1:3.) Ústředním námětem Janovy první epištoly je láska. Jan zdůraznil, že ti, kteří říkají, že milují Boha, ale nemají rádi druhé kolem sebe, jsou lháři. (Viz 1. Janova 4:20–21.)

1. Janova 1–3 Jan učí, že skrze poslušnost můžeme poznat Boha, mít s Ním společenství a stát se takovými, jako je On. V posledních dnech povstanou antikristové. Spasitelova láska k nám se projevuje skrze Jeho smírnou oběť.

1. Janova 4–5 Jan povzbuzuje Svaté, aby rozpoznali, zda je učitel od Boha. Bůh je láska, a díky veliké lásce, kterou k nám chová, seslal svého Syna, aby za nás trpěl. Ti, kteří Boha milují, budou dodržovat Jeho přikázání. Ti, kteří věří v Ježíše Krista a jsou zrozeni z Boha, překonají svět.