Úvod k První epištole Pavla k Tessalonicenským

První epištola k Tessalonicenským je považována za první ze stávajících epištol, které Pavel napsal, a mohla by být nejstarší knihou Nového zákona. Pavlovy nauky obsažené v této epištole se zaměřují zejména na Druhý příchod Ježíše Krista, a to včetně strastí, kterým budou čelit následovníci Ježíše Krista před Jeho návratem (viz 1. Tessalonicenským 3:3), vzkříšení křesťanů při Druhém příchodu (viz 1. Tessalonicenským 4:13–14) a čas Kristova Druhého příchodu (1. Tessalonicenským 5:1–2). Díky studiu této knihy se studenti dozvědí o Druhém příchodu a budou povzbuzeni k tomu, aby zůstali věrni Pánu.

1. Tessalonicenským napsal Pavel. (Viz 1. Tessalonicenským 1:1; viz také 2:18.)

„Pavel napsal … epištoly Tessalonicenským z Korintu během své druhé misionářské cesty“ kolem roku 50–51 po Kr. (Průvodce k písmům, „Pavlovy epištoly“, scriptures.lds.org.)

Pavel napsal 1. Tessalonicenským členům Církve v Tessalonice. Tessalonika byla nejlidnatější a nejbohatší město starověkého řeckého království Macedonie díky dvěma důležitým rysům: město bylo postaveno v nejlepším přirozeném přístavu Egejského moře a nacházelo se na hlavní cestě propojující Řím s Asií.

Pavel a jeho společníci – Sílas, Timoteus a Lukáš – byli během Pavlovy druhé misionářské cesty vedeni Duchem, aby se vydali přes Egejské moře do Macedonie. (Viz Skutkové 16:6–12.) Tím započalo kázání evangelia v Evropě. Pavel a Sílas poté, co kázali ve Filippis (viz Skutkové 16:12–40), cestovali do Tessaloniky.

Pavel a Sílas v Tessalonice pracovali, ale židovští vedoucí je z města vyhnali. (Viz Skutkové 17:1–9.) Timoteus Pavlovi později pověděl, že tessaloničtí Svatí zůstali navzdory pronásledování věrní a že jejich spravedlivý vliv se šíří. (Viz Skutkové 18:5; 1. Tessalonicenským 1:7–8; 3:6–8.)

Obrácení Tessaloničtí patřili k prvním Evropanům, kteří přijali evangelium, a v důsledku toho čelili pronásledování. Měli také mnoho otázek ohledně Druhého příchodu. Pavel proto ve svém dopise Tessalonicenským napsal slova, jež je měla povzbudit a posílit, a zodpověděl jejich otázky ohledně Druhého příchodu Ježíše Krista.

Jedním z hlavních témat Pavlovy první epištoly Tessalonicenským je Druhý příchod. Pavel se zaměřil na účast spravedlivých při událostech Druhého příchodu, obzvláště Svatých, kteří zemřeli již dříve. (Viz 1. Tessalonicenským 2:19; 3:13; 4:13–17; 5:1–10.) Na rozdíl od mnoha dalších Pavlových epištol neobsahuje 1. Tessalonicenským žádná větší pokárání, ale místo toho tessalonicenské Svaté chválí a vyzdvihuje.

1. Tessalonicenským 1–3 Pavel vyjadřuje Svatým v Tessalonice upřímné uznání. Připomíná svým čtenářům, jak mezi nimi vlídně sloužil, a vyjadřuje potěšení nad jejich věrností. Povzbuzuje Svaté, aby chovali hlubší lásku k sobě navzájem i ke všem lidem.

1. Tessalonicenským 4–5 Pavel Svatým říká, že mají být svatí a posvětit se. Vysvětluje, že až Pán opět přijde, Svatí, kteří byli ve svém svědectví o Kristu věrní, a to jak ti, kteří již zemřeli, tak i ti, kteří budou stále naživu, povstanou a setkají se s Ním. Apoštol Pavel členům Církve připomíná, že se mají na den Kristova příchodu připravovat a očekávat ho.