Ježíš Kristus učil o posvátnosti manželství. Zdůraznil, jak je důležité zvolit si věčný život místo světského bohatství, a učil podobenství o dělnících na vinici. Ježíš Kristus také předpověděl svou smrt a učil své učedníky, aby sloužili druhým.
Ukažte studentům fotografii šťastného manželského páru, který byl zpečetěn v chrámu. Poukažte na to, že Pánova nauka ohledně manželství a rozvodu se v mnohém liší od názorů a postojů světa.
Jaké jsou názory a postoje světa ve vztahu k manželství a rozvodům? (Upozornění: Vyvarujte se toho, abyste strávili příliš mnoho času zaobíráním se tématy, jako je například sňatek osob stejného pohlaví, na úkor důležitých zásad obsažených v dnešní lekci.)
Vyzvěte studenty, aby se při studiu Matouše 19:1–12 zaměřili na Pánovo učení týkající se manželství a rozvodu a zamysleli se nad tím, jaký má pro ně toto učení význam.
Požádejte některého studenta, aby přečetl Matouše 19:1–3. Členy třídy vyzvěte, aby text sledovali a zjistili, jakou otázku farizeové Ježíšovi položili. Požádejte studenty, aby se podělili o to, co zjistili.
Vysvětlete, že slova „propustiti manželku svou z kterékoli příčiny“ (Matouš 19:3) se týkají muže, který se se svou manželkou rozvádí z jakéhokoli důvodu, dokonce i když je tento důvod banální či sobecký.
Požádejte některého studenta, aby přečetl Matouše 19:4–6, a členy třídy vyzvěte, aby se zaměřili na to, čemu Spasitel učil o manželství a rozvodu.
Jakým pravdám o manželství se učíme ze Spasitelovy odpovědi farizeům? (Studenti mohou rozpoznat několik pravd, zdůrazněte však, že manželství mezi mužem a ženou je posvátný vztah určený a ustanovený Bohem.)
Požádejte některého studenta, aby přečetl Matouše 19:7, a členy třídy vyzvěte, aby zjistili, na co dalšího se farizeové Spasitele zeptali.
Na co se farizeové Spasitele zeptali?
Požádejte některého studenta, aby přečetl Matouše 19:8–9, a členy třídy vyzvěte, aby vyhledali Spasitelovu odpověď.
Proč podle Spasitele Mojžíš dovolil, aby se Izraelité rozváděli? (Kvůli tomu, že lidé měli zatvrzelé srdce.)
Abyste studentům pomohli lépe porozumět tomu, jak se toto učení vztahuje na dnešní dobu, požádejte některého z nich, aby přečetl tato slova staršího Dallina H. Oakse z Kvora Dvanácti apoštolů:
Obrázek
Starší Dallin H. Oaks
„Ten druh manželství, jenž je požadován pro oslavení – věčný trváním a božský kvalitou – neuvažuje o rozvodu. V chrámech Páně jsou manželské páry oddány na celou věčnost. Ale některá manželství nesměřují k tomuto ideálu. Pro ‚tvrdost srdce [našeho]‘ [Matouš 19:8] Pán v současnosti neuplatňuje následky celestiálního měřítka. Povoluje rozvedeným osobám, aby znovu uzavřely sňatek bez poskvrny nemorálnosti specifikované ve vyšším zákoně.“ („Rozvod“, Liahona, květen 2007, 70.)
Zvažte možnost studenty požádat, aby se podělili o své svědectví o tom, že Bůh určil a ustanovil manželství jako posvátný vztah mezi mužem a ženou.
Ježíš učí o věčném životě a uvádí podobenství o dělnících na vinici
Požádejte některého studenta, aby přišel dopředu. Řekněte mu, že když udělá 10 kliků, dostane malou odměnu (například 10 bonbónů). Poté, co udělá 10 kliků, ho odměňte a požádejte dalšího dobrovolníka, aby přišel dopředu. Požádejte ho, aby udělal jeden klik, a zeptejte se členů třídy, jakou by měl podle nich dostat odměnu a proč. Poté oběma studentům řekněte, aby se vrátili na své místo. Řekněte členům třídy, že druhý student dostane svoji odměnu později v průběhu hodiny na základě toho, co se studenti dozvědí z písem.
Shrňte Matouše 19:13–27 tím, že vysvětlíte, že Ježíš povzbuzoval své následovníky, aby místo světského bohatství usilovali o věčný život. Petr se zeptal, co apoštolové obdrží za to, že se vzdali světského majetku kvůli tomu, aby následovali Spasitele. (Poznámka: Událostmi, o kterých se hovoří v těchto verších, se bude podrobněji zabývat lekce vycházející z Marka 10.)
Požádejte některého studenta, aby přečetl Matouše 19:28–30. Členy třídy vyzvěte, aby text sledovali a zjistili, jak Spasitel Petrovi odpověděl.
Co podle verše 29 zdědí každý, kdo opustí vše, co má, aby následoval Spasitele?
Vysvětlete, že Spasitel poté učil své učedníky podobenství, aby jim pomohl porozumět tomu, že Nebeský Otec si přeje, aby všechny Jeho děti dostaly příležitost obdržet věčný život. V tomto podobenství si jeden muž najímá dělníky, aby pracovali na jeho vinici v různou denní dobu. Běžný pracovní den v dobách Nového zákona trval od 6:00 do 18:00 hodin a v různých ročních obdobích se jeho délka nepatrně lišila.
Na tabuli překreslete následující tabulku nebo ji nakopírujte na papír, který rozdáte studentům:
Dělníci (začátek směny)
Dohodnutá mzda
Odpracované hodiny
Vyplacená částka
Brzy ráno (6:00)
3. hodina (9:00)
6. hodina (12:00)
9. hodina (15:00)
11. hodina (17:00)
Vyzvěte studenty, aby pracovali ve skupinkách. Vybídněte je, aby si v rámci své skupiny přečetli Matouše 20:1–7 a zaměřili se na to, jak dlouho jednotlivé skupiny dělníků pracovaly a s jakou mzdou souhlasily. („Peníz“ označuje denár, což byla římská mince, která se zhruba rovnala dělníkově denní mzdě.)
Po uplynutí dostatečné doby požádejte několik studentů, aby přišli k tabuli a vyplnili první dva sloupce v tabulce (nebo je požádejte, aby je vyplnili na papíře, který jste jim rozdali).
Komu by mělo být podle vás nejlépe zaplaceno?
Požádejte některého studenta, aby přečetl Matouše 20:8–10, a členy třídy vyzvěte, aby se zaměřili na to, kolik dostaly jednotlivé skupiny dělníků zaplaceno.
Kolik dostaly jednotlivé skupiny dělníků zaplaceno? (Poté, co studenti odpovědí, napište 1 peníz do každého políčka ve sloupci nadepsaném slovy „Vyplacená částka“.)
Jaké myšlenky nebo pocity byste možná měli, kdybyste byli ve skupině dělníků, kteří pracovali celý den a obdrželi stejnou odměnu jako ti, kteří pracovali pouze hodinu?
Požádejte některého studenta, aby přečetl Matouše 20:11–14. Členy třídy vyzvěte, aby text sledovali a zjistili, co ti, kteří pracovali celý den, řekli pánovi vinice a jak jim pán odpověděl.
Na co si ti, kteří pracovali celý den, stěžovali?
Co jim na to pán vinice řekl?
Jak byl pán vinice k těm, kteří pracovali celý den, spravedlivý?
Abyste studentům pomohli v tomto podobenství najít nějakou pravdu, vysvětlete, že mzda rovnající se jednomu penízi může představovat nekonečný neboli věčný život, jak je to zmíněno v Matoušovi 19:29. Napište na tabuli tuto nedokončenou větu: Bůh dává věčný život všem lidem, kteří …
Co by mohla v tomto podobenství představovat práce, jestliže odměna představuje věčný život? (Odpovědi studentů se mohou lišit, ale nezapomeňte zdůraznit, že práce může v tomto podobenství představovat uzavírání posvátných smluv s Bohem a jejich dodržování. Poté, co studenti odpovědí, dokončete pravdu napsanou na tabuli takto: Bůh dává věčný život všem lidem, kteří se rozhodnou uzavřít s Ním posvátné smlouvy a dodržovat je.)
Poukažte na to, že tato pravda nám pomáhá porozumět milosrdenství, jež Nebeský Otec projevuje vůči jednotlivcům, kteří neuzavřou nebo nedodržují posvátné smlouvy v mládí, a vůči těm, kteří nemají příležitost tak učinit během svého života. (Viz NaS 137:7–8.)
Proč je podle vás důležité, abychom věděli, že Bůh dává věčný život všem lidem, kteří se rozhodnou uzavřít s Ním posvátné smlouvy a dodržovat je, bez ohledu na to, kdy tak učiní?
Připomeňte studentům druhého dobrovolníka, který udělal pouze jeden klik, a zeptejte se:
Jakou odměnu by podle vás měl dostat za to, že udělal jeden klik? (Odměňte ho stejně, jako jste odměnili studenta, který udělal 10 kliků.)
Požádejte některého studenta, aby přečetl Matouše 20:15–16. Členy třídy vyzvěte, aby text sledovali a zjistili, jak pán vinice odpověděl těm, kteří si stěžovali na jeho laskavost vůči ostatním dělníkům.
Co podle vás měl pán vinice na mysli, když se zeptal: „Čili oko tvé nešlechetné jest, že já dobrý jsem?“ (Verš 15.)
Vysvětlete, že starší Jeffrey R. Holland z Kvora Dvanácti apoštolů parafrázoval tuto otázku takto: „Proč byste měli žárlit na to, že jsem se rozhodl být laskavý?“ („Dělníci na vinici“, Liahona, květen 2012, 31.)
Co ve verši 16 znamená to, že „mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených“? (Být povolaný znamená, že jsme přizváni, abychom se podíleli na díle Nebeského Otce. Být vyvolený znamená obdržet Jeho požehnání – včetně požehnání věčného života.)
Jaké zásadě se můžeme naučit z verše 16? (Studenti mohou uvést celou řadu zásad, včetně této: Jestliže se rozhodneme, že budeme žárlit na to, že Nebeský Otec žehná druhým, potom můžeme přijít o požehnání, která chce dát nám.)
Přečtěte následující slova staršího Jeffreyho R. Hollanda a vyzvěte studenty, aby přemítali o tom, jak jsou možná pokoušeni, aby žárlili na požehnání, která Nebeský Otec dává druhým lidem:
Obrázek
Starší Jeffrey R. Holland
„V našem životě nastanou chvíle, kdy někdo jiný obdrží nečekané požehnání nebo získá nějaké mimořádné uznání. Naléhavě nás žádám, aby se nás nijak nedotklo – a abychom dozajista nepociťovali závist –, když někomu jinému přeje štěstěna. Nic neztrácíme, když je někomu jinému něco přidáno. Nezávodíme proti sobě v tom, kdo je nejbohatší nebo nejnadanější nebo nejkrásnější, nebo dokonce nejpožehnanější. Závod, jehož se ve skutečnosti účastníme, je závod proti hříchu. …
Chamtivost, nevrlost či hanobení druhých vás nepozvedá a ani ponižování někoho jiného nezlepšuje vnímání vaší osobní hodnoty. A tak buďte laskaví a buďte vděční za to, že Bůh je laskavý. Takto prožijete život šťastně.“ („Dělníci na vinici“, 31, 32.)
Vydejte svědectví o pravdách, které studenti rozpoznali při studiu podobenství o dělnících na vinici.
Na tabuli napište následující větu. Dejte studentům chvíli na to, aby ji dokončili ve svém studijním deníku nebo zápisníku: Na základě toho, čemu jsem se z tohoto podobenství naučil(a), budu …
Po uplynutí dostatečné doby požádejte několik studentů, kterým to nebude nepříjemné, aby se s ostatními členy třídy podělili o to, co napsali.
Ježíš předpovídá svou smrt a učí své učedníky, aby sloužili druhým
Shrňte Matouše 20:17–34 vysvětlením, že Spasitel předpověděl, že při svém návratu do Jeruzaléma bude zrazen a odsouzen k smrti. Učil své učedníky, že místo toho, aby usilovali o postavení a pravomoc, mají následovat Jeho příklad a sloužit druhým.
Starší F. Burton Howard ze Sedmdesáti vysvětlil, že proroci odedávna učili tomu, jakou úlohu má v Božím plánu manželství:
„Věčné manželství je zásada, která byla ustanovena před založením světa a která byla zřízena na této zemi předtím, než na ni vstoupila smrt. Adam a Eva byli dáni Bohem jeden druhému v zahradě Eden ještě před Pádem. Písma praví: ‚V ten den, v kterémž stvořil Bůh člověka, ku podobenství Božímu učinil ho. Muže a ženu stvořil je a požehnal jim.‘ (Gen. 5:1–2; zvýraznění přidáno.)
Proroci jednotně učí, že konečným a vrcholným prvkem velikého Božího plánu pro požehnání Jeho dětí je věčné manželství.“ („Věčné manželství“, Liahona, květen 2003, 92.)
Julie B. Becková, která sloužila jako generální presidentka Pomocného sdružení, mluvila o tom, proč je manželství ustanoveno Bohem:
„Víme, že v oné veliké předsmrtelné bitvě jsme stál[i] po boku našeho Spasitele Ježíše Krista, abychom si uchoval[i] možnost patřit do věčné rodiny. … Věříme ve vytváření věčných rodin. To znamená, že věříme v uzavírání sňatků.“ („To, co ženy Svatých posledních dnů umějí nejlépe – stát pevně a nepohnutě“, Liahona, listopad 2007, 110.)
Starší Dallin H. Oaks z Kvora Dvanácti apoštolů mluvil o tom, jaký dopad má na rodinu rozvod:
„Je mnoho dobrých členů Církve, kteří byli rozvedeni. … Víme, že mnozí z vás jste nevinné oběti – jste členy, jejichž bývalí manželští partneři vytrvale porušovali posvátné smlouvy nebo po delší dobu nedbali na manželské zodpovědnosti nebo je odmítali vykonávat. …
Všichni, již rozvodem prošli, znají bolest a potřebu uzdravující moci a naděje, která pochází z Usmíření. Tato uzdravující moc a tato naděje jsou zde pro ně i pro jejich děti. …
Nemůžeme ovládat rozhodnutí druhých a ani za ně neneseme zodpovědnost, dokonce ani tehdy, když mají na nás tak bolestivý dopad. …
Ať je výsledek jakýkoli a bez ohledu na to, jak jsou vaše zkušenosti obtížné, máte slib, že vám nebudou odepřena požehnání věčných rodinných vztahů, milujete-li Pána, dodržujete-li Jeho přikázání a děláte-li zkrátka to nejlepší, co je ve vašich silách.“ („Rozvod“, Liahona, květen 2007, 70–71, 73.)
Starší Bruce R. McConkie z Kvora Dvanácti apoštolů vysvětlil, že v dávných dobách se lidé mylně domnívali, že je žádoucí, aby žili v celibátu:
„Je zřejmé, že lidé, kteří se vykastrovali, byli muži, kteří se ve falešném pohanském uctívání úmyslně zmrzačili v odpadlické představě, že tím zvýší své šance na spasení. Je jasné, že to nebyl žádný pravý požadavek evangelia. V evangeliu neexistuje žádné záměrné vykastrování; taková nauka odporuje všem pravdivým zásadám plození a celestiálního manželství.“ (Mormon Doctrine, 2nd ed. [1966], 241.)
Starší Dallin H. Oaks z Kvora Dvanácti apoštolů zmínil důležité ponaučení, které můžeme získat z podobenství o dělnících na vinici:
„Toto podobenství, podobně jako jiná, nás může naučit několika různým a důležitým zásadám. Pro momentální účely jeho poučením je, že Mistrova odměna při konečném soudu nebude založena na tom, jak dlouho jsme pracovali na vinici. Svou nebeskou odměnu nezískáváme skrze odpíchnutí na píchacích hodinách. Důležité je to, aby naše práce na Pánově pracovišti způsobila, že jsme se něčím stali. Pro některé z nás to vyžaduje delší čas než pro jiné. Důležité na konci je to, čím jsme se skrze svou práci stali.“ („Výzva stát se“, Liahona, leden 2001, 42.)