Výuka evangelia – naše nejdůležitější povolání
Když se naučíme několika základním zásadám výuky a někdo nám předvede, jak učit, všichni to zvládneme.
Nedávno jsme se se sestrou Oswaldovou rozhodli, že své pětileté vnučky, dvojčata, naučíme skákat přes lano. Skákání přes lano je dětská hra, při níž dva roztáčejí lano, které těm, kteří přes ně skákají, prolétává pod nohama a poté nad hlavou. Dali jsme dívkám jednoduché pokyny a pak si to obě vyzkoušely, ale přes opakované pokusy neuspěly.
Když už jsme se to chystali vzdát, procházely kolem dvě starší sousedovy děti, a tak jsme je požádali o pomoc. Obě sousedovy dívky uměly přes lano skákat, a našim vnučkám velmi dobře ukázaly, jak na to. Všiml jsem si, že když přes lano skákaly sousedovy dívky, zpívaly si píseň, která jim pomáhala skákat v rytmu roztočeného lana.
Jakmile naše vnučky porozuměly zásadám skákání přes lano a poté se podívaly, jak na to, zbytek výuky byl snadný. S trochou procvičování obě dvojčata základy skákání přes lano úspěšně zvládla.
Během výuky skákání přes lano další, pouze tříletá, vnučka seděla na trávníku a vše tiše pozorovala. Když se jí pak někdo zeptal, zda by to také chtěla zkusit, přikývla, přišla blíž a stoupla si vedle lana. Když jsme lano roztočili, skočila k našemu velkému překvapení stejně, jako její sestry. Skočila jednou, dvakrát a pak znovu a znovu a opakovala si nahlas tutéž píseň, kterou předtím zpívaly starší děti.
Všechny tři vnučky si uvědomily, že skákání přes lano vyžaduje jistou zručnost. Bylo to snadné a všechny to zvládly, když se naučily několika základním zásadám a když jim to někdo předvedl. S výukou evangelia je to totéž. Když se naučíme několika základním zásadám výuky a někdo nám předvede, jak učit, všichni to zvládneme.
President Boyd K. Packer nám často připomínal, že „my všichni – vedoucí, učitelé, misionáři i rodiče – máme celoživotní úkol od Pána vyučovat nauku evangelia, jak nám byla zjevena, i se jí učit“.1 Starší L. Tom Perry to podal prostě: „Každá funkce v Církvi vyžaduje efektivního učitele.“2
Protože každý člen je učitelem a „výuka je středem všeho, co děláme“3, my všichni máme posvátnou zodpovědnost naučit se základním zásadám výuky. Je mnoho zásad výuky i učení se a nestačí, když si o nich pouze přečteme. Nejprve musíme těmto základním zásadám porozumět a poté potřebujeme, aby nám úspěšní učitelé předvedli, jak je používají. Toho dosáhneme tehdy, když budeme pečlivě sledovat schopné učitele ve svém sboru či odbočce a když si prostudujeme Celosvětové školení vedoucích o výuce a učení se, které nalezneme na webových stránkách Církve nebo v církevních časopisech.4
Základní zásady týkající se výuky evangelia a učení se evangeliu nalezneme v písmech. Hovoří se o nich také ve skvělém, ale často opomíjeném zdroji pro výuku nazvaném Učení – není většího povolání.5
Při hledání vzoru ideálního učitele, který by nám mohl ukázat, jak učit evangeliu, nás to nevyhnutelně táhne k Ježíši Nazaretskému. Jeho učedníci ho nazývali „Rabbóni“, což znamená Mistr nebo učitel.6 On byl a je Mistrem učitelem.
Ježíš se od ostatních učitelů své doby lišil tím, že učil „jako moc maje“.7 Tato moc učit a sloužit přišla od Jeho Nebeského Otce, neboť „Ježíše … pomazal Bůh Duchem svatým a mocí… nebo Bůh s ním byl“.8
Jan zaznamenal, že Ježíš byl podle tohoto vzoru vyučován svým Nebeským Otcem. Ježíš řekl: „Sám od sebe nic nečiním, ale jakž mne naučil Otec můj.“9 „Nemůžeť Syn sám od sebe nic činiti, jediné což vidí, an Otec činí… Otec zajisté miluje Syna, a ukazuje mu všecko, což sám činí.“10
V písmech nacházíme mnohé další příklady úspěšných učitelů evangelia, kteří měnili život a zachraňovali duše těch, které učili. Z Knihy Mormonovy mě ihned napadají například Nefi11, Alma12 a synové Mosiášovi13. Povšimněte si, jak se synové Mosiášovi osobně připravovali, když se chystali učit evangeliu:
„Zesílili v poznání pravdy; neboť to byli muži zdravého rozumu a zkoumali pilně písma, aby znali slovo Boží.
Ale to není vše; věnovali se velice modlitbě a půstu; tudíž měli ducha proroctví a ducha zjevení, a když učili, učili s mocí a pravomocí Boží.“14
Dalším mocným učitelem evangelia byl Moroni, který byl vybrán, aby jako „posel poslaný z přítomnosti Boží“15 učil a vyučoval Proroka Josepha Smitha. Joseph nám podal stručný, ale podrobný popis toho, co Moroni říkal a dělal, když ho učil.16
Moroni se Josephu Smithovi ukázal poprvé, když byl Joseph mladým sedmnáctiletým chlapcem s minimálním vzděláním. Joseph sám sebe popisuje jako „bezvýznamného chlapce… ve světě [ne]důležitého“17 a jeden přítel ho později nazval „neučeným“ a „nevzdělaným“18. V rukou trpělivého a laskavého učitele, jakým byl Moroni – a další poslové seslaní z nebe, kteří ho učili – se tento mladý muž stal ústřední postavou toho, co Pán nazval „podivuhodným dílem a divem“.19
Které ze zásad výuky a učení můžeme rozpoznat, když pozorně sledujeme způsob, jakým Moroni učil Josepha Smitha? Mohli bychom hovořit o řadě důležitých zásad, ale zaměříme se na tři základní zásady, které jsou pro dobrou výuku nezbytné.
Zásada číslo 1: Projevujte lásku těm, které učíte, a nazývejte je jménem
Joseph Smith řekl, že když se mu anděl Moroni poprvé ukázal, bál se, „ale strach [ho] brzy opustil“. Co Moroni udělal, aby pomohl rozptýlit jeho strach? Joseph řekl: „Nazval mne jménem.“20 Učitelé, kteří mají své studenty rádi a nazývají je jménem, se řídí nebeským vzorem.21
Na nedávné schůzce s presidentem Thomasem S. Monsonem jsem si všiml, že každého z nás přivítal jménem. Pověděl nám o své učitelce Nedělní školy z mládí, Lucy Gertschové, a poznamenal, že byla učitelkou, která znala jména všech studentů své třídy. President Monson o ní řekl: „Věrně navštěvovala ty, kteří jednu neděli zameškali nebo kteří prostě nepřišli. Věděli jsme, že se o nás zajímá. Nikdo z nás na ni nezapomněl, ani na lekce, které učila.“22
Zásada číslo 2: Učte z písem
Další zásada výuky, kterou použil Moroni, je ta, že znal písma a učil z nich. Joseph Smith řekl, že při jejich prvním setkání Moroni „započal s citováním proroctví Starého zákona… Citoval mnohé další úryvky z písem a poskytl mnohá vysvětlení.“23 Z mnoha úryvků písem, které Moroni citoval, se Joseph dozvěděl o své prorocké úloze při příchodu Knihy Mormonovy a Znovuzřízení pravého evangelia zpět na zemi.24
Zásada číslo 3: Povzbuzujte k přemítání o pravdách evangelia
Třetí zásada, kterou Moroni použil při výuce Josepha Smitha, byla ta, že ho nechal přemítat o tom, čemu byl učen. Joseph uvádí, že po svém třetím setkání s Moronim „byl opět ponechán…, [aby přemítal o tom], co … právě zažil“.25 Efektivní učitelé se budou chtít řídit vzorem vzkříšeného Krista, který, když byl mezi Nefity, požádal zástup, aby se navrátili do svého „domova a přemítali o věcech“, jimž je učil, aby jim mohli „porozuměti“.26
Nefi nám připomíná, že akt přemítání nezapojuje pouze naši mysl, ale také naše srdce. Řekl: „Srdce mé neustále přemítá o tom, co jsem viděl a slyšel.“27 Akt přemítání o písmech a věcech, které jsme viděli a slyšeli, zve do našeho života osobní zjevení.
Svědčím o tom, že výuka evangelia je posvátné a svaté povolání. Když budete mít své studenty rádi a budete je nazývat jménem; když budete otvírat písma a učit z nich; a když budete povzbuzovat své studenty, aby přemítali o pravdách znovuzřízeného evangelia a používali je, pak bude znásobena vaše schopnost konat dobro a život vašich studentů bude hojněji požehnán. Toho slavného dne vám řeknou, tak jako to pravili o Ježíši Nazaretském: „Víme, že jsi od Boha přišel mistr.“28 Ve jménu Ježíše Krista, amen.