Cesta

„Na počátku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha, a to Slovo byl Bůh…

V něm život byl, a život byl světlo lidí.“¹

Řekl: „Já jsem Alfa i Oméga, Kristus Pán; ano, vpravdě já jsem on, počátek i konec, Vykupitel světa.“²

Řekl: „Kdož by se napil vody té, kterouž já dám jemu, nežíznil by na věky, ale voda ta, kterouž já dám jemu, bude v něm studnicí vody prýštící se k životu věčnému.“³

Řekl: „Jáť jsem ten chléb života. Kdož přichází ke mně, nebude nikoli lačněti, a kdož věří ve mne, nebude žízniti nikdy.“⁴

Řekl: „Já jsem světlo světa. Kdož mne následuje, nebude choditi v temnostech, ale bude míti světlo života.“⁵

Řekl: „Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, byť pak i umřel, živ bude.

A každý, kdož jest živ, a věří ve mne, neumřeť na věky.“⁶

Řekl: „Já jsem ta cesta, i pravda, i život. Žádný nepřichází k Otci než skrze mne.“⁷

Ježíš Kristus je ta Cesta. On je Světlem i Životem, Chlebem i Vodou, Počátkem i Koncem, Vzkříšením i Životem, Spasitelem světa, Pravdou i Cestou.

Jen jedna cesta vede ke štěstí a naplnění smyslu života. On je tou Cestou. Každá další cesta, každá jiná cesta, ať už je jakákoli, je pošetilá.

On nám nabízí studnici živé vody. Buď se z ní napijeme a již nikdy nebudeme žíznit, anebo pošetile zůstaneme žízniví.

On je Chlebem Života. Buď z něj pojíme a již nikdy nebudeme lačnět, anebo pošetile zůstaneme slabými a lačnými.

On je Světlem Světa. Buď Ho budeme následovat a uvidíme jasně, anebo pošetile zůstaneme slepými a v temnostech.

On je Vzkříšením i Životem. Řekl: „Slova, kteráž já mluvím vám, Duch jsou a život jsou.“⁸ Buď se od Něho budeme učit a získáme hojnější život,⁹ anebo pošetile zůstaneme mrtvými i nadále.

On je Spasitelem světa. Buď přijmeme požehnání Jeho Usmíření a staneme se čistými a hodnými míti Jeho ducha, anebo pošetile zůstaneme i nadále sami a špinaví.

On je tou Cestou.

„Věříme v Boha, Věčného Otce, a v Jeho Syna, Ježíše Krista, a v Ducha Svatého.“¹⁰ Plán Otce byl uskutečněn Synem, abychom mohli mít Ducha Svatého. Cesta Otce je cestou Syna. Řekl: „Nebudeš míti bohů jiných přede mnou.“¹¹

Jen Bůh nám může žehnat. Jen on nás může udržet při životě. Jen On může způsobit, aby naše srdce bilo a abychom dýchali. Jen On nás může zachovávat a chránit. Jen On nám může dát sílu, abychom unesli břemena života. Jen On nám může dát moc, poznání, pokoj a radost. Jen On nám může odpustit naše hříchy. Jen On nás může uzdravit. Jen On nás může změnit a ukout z nás zbožnou bytost. Jen On nás může přivést zpět do přítomnosti Otce. A On toto všechno, a mnoho dalšího, vykoná, pokud jen na Něho budeme pamatovat, abychom dodržovali Jeho přikázání. Co tedy máme dělat? Budeme na Něho pamatovat, abychom dodržovali Jeho přikázání. To je ta jediná rozumná věc, kterou můžeme udělat.

Jan Křtitel řekl, že zatímco on křtí vodou, Ježíš křtí „Duchem svatým“¹².

Nic v tomto životě nemá větší cenu než nadpozemský dar Ducha Svatého. On je zdrojem radosti, pokoje, poznání, síly, lásky a každé další dobré věci. Spolu s Usmířením je On tou mocí, skrze niž můžeme být změněni a učiněni silnými tam, kde jsme slabí. Spolu s kněžstvím je On tou mocí, skrze niž mohou být sňatky vykonány a rodiny zpečetěny na věčnost.¹³ On je tou mocí, skrze niž se Pán projevuje těm, kteří v Něho věří.¹⁴ Každá dobrá věc v našem životě závisí na tom, zda získáme moc Ducha Svatého a zda si ji udržíme. Na tom závisí všechno.

Proto vstoupil Ježíš Kristus do zahrady zvané Getsemany, kde pro nás překonal hřích. Vzal na sebe naše hříchy. Vytrpěl trest za naše chyby. Zaplatil za naše vzdělání. Nevím, jak dokázal to, co vykonal. Vím jen to, že to dokázal a že díky tomu mohou být vám i mně odpuštěny naše hříchy, abychom mohli být obdarováni Jeho mocí. Na tom závisí všechno. Co tedy máme dělat? Budeme na sebe bráti jméno Syna a vždy na něj pamatovati a zachovávati jeho přikázání, jež nám dal; abychom mohli vždy míti jeho Ducha, aby byl s námi.¹⁵Na tom závisí všechno.

Jedna z nejoblíbenějších a nejpřitažlivějších lidských filozofií je – žij si po svém, dělej si své, buď sám sebou, nedovol druhým, aby ti říkali, co máš dělat. Ale Pán řekl: „Já jsem ta cesta.“¹⁶ Řekl: „Následuj mne.“¹⁷ Řekl: „Jakými lidmi máte býti? Vpravdě pravím vám, dokonce jako já jsem.“¹⁸

Nemyslete si, že to nedokážete. Můžeme si myslet, že Ho ve skutečnosti následovat nemůžeme, neboť úroveň Jeho života je tak nesmírně vysoká, že se zdá nedosažitelnou. Můžeme si myslet, že je to, alespoň prozatím, příliš těžké, příliš náročné, že se toho požaduje příliš mnoho a že je to nad naše síly. Tomu nikdy nevěřte. Přestože Pán je tím nejvyšším vzorem, nikdy nevěřte tomu, že ho může dosáhnout jen pár vybraných jedinců, kteří jsou nejschopnější.

V tomto konkrétním případě nás životní zkušenosti uvádějí v omyl. V životě se učíme, že největší úspěchy, v jakémkoli lidském snažení, jsou vždy ty nejobtížnější, a tudíž dosažitelné pouze několika vybranými jedinci, kteří jsou nejschopnější. Čím je vzor vyšší, tím méně jedinců ho může dosáhnout.

Ale v tomto případě to neplatí, protože na rozdíl od všech ostatních životních zkušeností tohle není lidské snažení. Je to dílo Boží. A Božím dílem a Jeho slávou je „uskutečniti nesmrtelnost a věčný život člověka“.¹⁹ Nic jiného se tomu nepodobá. Nikde jinde. Nikdy jindy.

Žádná instituce, plán, program nebo systém, který kdy člověk vynalezl, nemá přístup k vykupující a proměňující moci Usmíření Ježíše Krista a daru Ducha Svatého. Takže, i když je Pánova výzva, abychom Ho následovali, tou nejvýznamnější ze všech, je ale také tou, která je dosažitelná všemi, a to ne díky našim schopnostem, ale protože On je tak schopný a protože On může uschopnit i nás. „Věříme, že skrze Usmíření Kristovo může býti spaseno veškeré lidstvo [každý člověk, žijící i mrtvý] skrze poslušnost zákonů a obřadů evangelia.“²⁰

Pánova cesta není těžká. Život je těžký, ne evangelium. „Existuje protiklad ve všech věcech…“²¹, všude, a pro všechny. Život je pro každého z nás těžký, ale život je také jednoduchý. Máme jen dvě možnosti.²² Buď můžeme následovat Pána a být obdařeni Jeho mocí a mít pokoj, světlo, sílu, poznání, důvěru, lásku a radost, anebo můžeme jít nějakou jinou cestou, jakoukoli jinou cestou, každou další cestou a kráčet sami – bez Jeho podpory, bez Jeho moci, bez vedení, v temnotě, ve zmatku, pochybách, žalu a beznaději. A já se ptám, která cesta je snazší?

On řekl: „Poďtež ke mně všickni, kteříž pracujete a obtíženi jste, a já vám odpočinutí dám.

Vezměte jho mé na se, a učte se ode mne, … a naleznete odpočinutí dušem svým.

Jho mé zajisté jestiť rozkošné, a břímě mé lehké.“²³

Život je těžký, ale život je také jednoduchý. Dejte se na cestu a nikdy, za žádných okolností, to nevzdávejte. Nikdy to nevzdávejte. Jděte stále vpřed. Nezastavujte se a dokážete to.

Jen jedna cesta vede ke štěstí a naplnění smyslu života. Ježíš Kristus je ta Cesta. Každá další cesta, každá jiná cesta, ať už je jakákoli, je pošetilá.

Vydávám o Něm, o Ježíši Kristu, své svědectví, že On je Synem živého Boha, že je Chlebem Života, že je Pravdou, že je Vzkříšením i Životem, že je Spasitelem a Světlem Světa. On je tou Cestou, tou jedinou Cestou.

Kéž bychom měli dost rozumu na to, abychom Ho následovali. V Jeho svatém jménu, ve jménu Ježíše Krista, amen.