Kapitola 15

Manželství na věčnost

„Z celestiálního sňatku vyplývá plnost a požehnání kněžství a evangelia. Toto je vrcholný obřad evangelia a vrcholný obřad chrámu.“

Ze života Josepha Fieldinga Smitha

Když bylo Josephu Fieldingu Smithovi osmnáct let, bylo mu řečeno, že s rodinou Smithových bude bydlet jistá mladá žena – Louie Emily Shurtliffová – během svého studia na vysoké škole. Překvapilo ho však, a potěšilo, když jednou přišel domů z práce a spatřil Louie, jak na jejich rodinné piano hraje náboženskou píseň. Od onoho dne na konci léta roku 1894 se Joseph a Louie spřátelili a později se jejich vztah prohluboval, až se do sebe nakonec zamilovali. 26. dubna 1898 byli zpečetěni v chrámu Salt Lake.¹

Louie s Josephem měli láskyplný vztah. Když byl Joseph krátce po jejich sňatku povolán sloužit na dvouletou misii v Anglii, Louie pracovala pro svého otce, aby mohla Josepha finančně podporovat. Posílala mu povzbudivé dopisy, a tím ho podporovala také citově a duchovně. Po návratu z misie založili šťastnou rodinu a přivítali do ní dvě dcery. Avšak po 10 letech manželského života Louie během třetího těhotenství vážně onemocněla a ve věku 31 let zemřela.

Joseph nacházel útěchu v ujištění, že Louie odešla „do lepšího světa“, a do deníku si zaznamenal modlitbu, v níž prosil, aby „byl hoden setkat se s ní ve věčné slávě a znovu být s ní“.² Nehledě na útěchu a naději, kterou v evangeliu našel, se mu po Louise velmi stýskalo. Také si dělal starosti o své dcery, které zůstaly bez matky. Krátce po Louieině smrti se Joseph seznámil s Ethel Georginou Reynoldsovou. I když jeho láska k Louie neztratila na síle, do Ethel se zamiloval a jeho dcery ji měly také rády. Se svolením svých rodičů, Louiených rodičů i Etheliných rodičů Joseph požádal Ethel o ruku. Byli zpečetěni 2. listopadu 1908. Prožili spolu radostný a událostmi naplněný život – měli spolu dalších devět dětí. Jejich domov se vyznačoval pořádkem, usilovnou prací, úctou, čistotou, láskyplnou kázní, láskou a hodnotnou zábavou.³

Po 29 letech manželství Ethel zemřela na vysilující nemoc, která ji oslabovala 4 roky. Joseph opět zůstal sám, ale čerpal útěchu z ujištění o platnosti věčného sňatku.⁴ A opět se setkal s někým, s kým mohl sdílet svůj život. 12. dubna 1938 byl zpečetěn s Jessie Evansovou. „Během 33 let společného života ho doprovázela téměř všude, na místa blízká i vzdálená. On jí na oplátku pomáhal s nákupy, utíral nádobí po večeři a na podzim zavařoval ovoce do sklenic. Nedělal si žádné výčitky kvůli tomu, že jako apoštol nosil kuchyňskou zástěru.“⁵ Jessie o svém manželovi často říkávala: „Je to ten nejlaskavější muž, kterého znám. Nikdy jsem ho neslyšela pronést jediné nelaskavé slovo.“ A on s úsměvem odpovídal: „Žádná nelaskavá slova totiž neznám.“⁶

Životopisec John J. Stewart napsal o laskavosti a něžnosti presidenta Smitha k Jessie toto: „Od řečnického pultu často nabádal manžele, aby se chovali ke své manželce s láskou a oddaností. Avšak kázání, které mě skutečně dojímá, pronesl tím, že se jednoho horkého červencového dne v roce 1971 pěšky vydal přes devět obytných bloků nahoru po příkrých severních ulicích Salt Lake City do nemocnice Latter-day Saint Hospital a strávil své 95. narozeniny tím, že seděl u lůžka své nemocné manželky Jessie. Když se její stav zhoršoval, zůstal tam s ní několik týdnů dnem i nocí a bděl u ní a až do samotného konce jí udílel tu největší útěchu a povzbuzení, které byl schopen jí dát.“⁷

Jessie zemřela 3. srpna 1971. O dva měsíce později president Smith pronesl úvodní proslov na generální konferenci. Svým svědectvím ukázal, že jeho zármutek je zmírněn důvěrou v Pána a nadějí na věčný život.

„Chce se mi říci s Jobem z dávných dob, jehož poznání vyšlo ze stejného zdroje jako to mé: ‚Já vím, že vykupitel můj živ jest, a že v den nejposlednější nad prachem se postaví‘ a ‚v těle svém uzřím Boha. Kteréhož já uzřím sobě, a oči mé spatří jej. …‘ (Job 19:25–27.)

A zatímco se svým svědectvím připojuji k tomu Jobovu, dovolte mi připojit se s díkůvzdáním i k jeho zvolání vyřčenému z jeho ztrápené a zarmoucené duše: ‚… Hospodin dal, Hospodin též odjal. Buď požehnáno jméno Hospodinovo.‘ (Job 1:21.)

Modlím se o to, abychom mohli být všichni vedeni mocí Svatého Ducha, abychom mohli kráčet zpříma před Pánem a abychom mohli zdědit věčný život v příbytcích a královstvích, která pro ty, kteří jsou poslušní, Pán připravil.“⁸

Po proslovu presidenta Smitha president Harold B. Lee, který shromáždění vedl, řekl: „Jsem si jist, že všichni členové Církve po celém světě, vědomi si okolností, v nichž bylo toto mocné poselství proneseno, jsou nanejvýš pozvednuti mocí a silou, kterou zde dnes dopoledne před námi projevil. Presidente Smithe, z hloubi srdce vám děkujeme.“⁹

Učení Josepha Fieldinga Smitha

Celestiální sňatek je vrcholným obřadem evangelia Ježíše Krista.

Neexistuje obřad spojený s evangeliem Ježíše Krista, který by byl důležitější, který by měl závažnější a posvátnější podstatu a který by byl pro [naši] věčnou radost nezbytnější, než je … sňatek.¹⁰

Z celestiálního sňatku vyplývá plnost a požehnání kněžství a evangelia. Toto je vrcholný obřad evangelia a vrcholný obřad chrámu.¹¹

Snažně vás prosím, moji dobří bratří a sestry, dobří členové Církve, jděte do chrámu, abyste tam uzavřeli sňatek na čas a celou věčnost.¹²

V plánu evangelia, na rozdíl od světských zvyklostí, trvá manželství na věky.

Mnoho lidí považuje manželství za pouhou občanskou smlouvu nebo dohodu mezi mužem a ženou, že budou žít spolu jako manželé. Ve skutečnosti je to ale věčná zásada, na níž závisí samotná existence lidstva. Pán dal tento zákon člověku na samém počátku světa v rámci zákona evangelia a toto první manželství mělo trvat na věky. Podle zákona Páně má každé manželství trvat na věky. Pokud by všichni lidé byli striktně poslušni evangelia a žili v lásce, kterou plodí Duch Páně, všechna manželství by byla věčná. …

… Manželství, jak mu rozumějí Svatí posledních dnů, je smlouvou určenou k tomu, aby byla věčná. Je to základ pro věčné oslavení, protože bez něj by v království Božím nebylo žádného věčného pokroku.¹³

Nám všem, kteří čtou noviny, kteří poslouchají zprávy v rozhlase a kteří sledují vysílání v televizi, je nanejvýš zřejmé, že až příliš mnoho lidí nechová manželství a rodinu v takové úctě, jak to Pán zamýšlí.¹⁴

Manželství je posvátná smlouva, a přesto je v mnoha případech terčem hrubých vtipů, šprýmů a pomíjivých vrtochů ze strany vulgárních a nečistých lidí i mnohých, kteří se domnívají, že jsou kultivovaní, ale kteří nemají ohledy na posvátnost této vznešené zásady.¹⁵

Pán nám dal své věčné evangelium, aby pro nás bylo světlem a měřítkem, a toto evangelium zahrnuje Jeho svatý řád manželství, který je ve své podstatě věčný. Pokud jde o manželství, nemáme a nesmíme následovat světské zvyklosti. Máme více světla, než má svět, a Pán toho od nás očekává více než od nich.

Víme, jaký je správný řád manželství. Známe místo, které rodinná jednotka v plánu spasení zaujímá. Víme, že máme uzavřít sňatek v chrámu a že se musíme uchovávat čistými a neposkvrněnými, aby náš manželský svazek mohl získat onu schvalující pečeť Svatého Ducha zaslíbení.

Jsme duchovní děti našeho Věčného Otce, který ustanovil plán spasení, díky němuž jsme mohli přijít na zem, růst, činit pokrok a stát se takovými, jako je On; neboli poskytl nám plán evangelia, díky němuž jsme schopni mít vlastní věčné rodinné jednotky a můžeme se těšit věčnému životu.¹⁶

Pán nikdy neměl v úmyslu, aby manželství skončilo úmrtím smrtelného těla; ale aby obě smluvní strany a pokračující a věčná rodinná jednotka v království Božím získaly čest, panství a moc. Tato požehnání jsou připravena v záloze pro ty, kteří jsou ochotni dodržovat tuto smlouvu tak, jak ji Pán zjevil. Nejedná se o pouhé partnerství mezi mužem a ženou, neboť Pán řekl, že v manželství se stanou jedním tělem a vstoupí do partnerství s Bohem.¹⁷

Věrnost manželské smlouvě přináší štěstí a vede k požehnáním věčné slávy.

Jsem vděčný Pánu za poznání věčné podstaty manželské smlouvy, která dává manželovi právo činit si nárok na svou manželku a manželce právo činit si nárok na svého manžela ve světě, který přijde, za předpokladu, že vstoupili do domu Páně a byli spojeni na čas a celou věčnost někým, kdo drží tuto pečeticí moc, neboť žádným jiným způsobem tohoto velkého požehnání dosáhnout nelze. Jsem také vděčný za poznání, že rodinné vztahy a rodinná jednota budou, jsou-li náležitě uspořádány, pokračovat ve spravedlivosti v životě, který přijde.¹⁸

Naléhavě žádám ty, kteří již byli v chrámu a uzavřeli tam sňatek, aby byli věrní a upřímní vůči svým smlouvám a závazkům, neboť v domě Páně uzavřeli posvátné smlouvy.¹⁹

Nic nepřipraví lidstvo na slávu v království Božím tak snadno jako věrnost manželské smlouvě. …

Je-li tato smlouva náležitě přijata, stává se prostředkem k dosažení toho největšího štěstí. Mezi požehnání, která z této smlouvy vyplývají, patří ta největší pocta v tomto životě a pocta, panství a moc v dokonalé lásce v životě, který přijde. Tato požehnání věčné slávy jsou připravena v záloze pro ty, kteří jsou ochotni dodržovat tuto i všechny ostatní smlouvy evangelia.²⁰

„Rodinné vztahy a rodinná jednota budou, jsou-li náležitě uspořádány, pokračovat ve spravedlivosti v životě, který přijde.“

Co sňatek znamená pro členy Církve? Znamená to, že tímto obřadem získávají to největší a vrcholné požehnání – požehnání věčných životů. Právě tak to Pán nazývá – „věčné životy“ –, což znamená, že do věčného života nevstoupí jen manžel a manželka, ale i jejich děti, které se narodily ve smlouvě, budou mít díky své spravedlivosti rovněž nárok na věčný život. A dále, že manžel a manželka nebudou mít po vzkříšení z mrtvých konce. Tímto má Pán na mysli, že budou mít pokračování semene na věky a že rodinná organizace nedojde konce. [Viz NaS 132:19–24.]²¹

Aby se mohly naplnit záměry našeho Věčného Otce, musí existovat určitý svazek – manželé a manželky musí obdržet požehnání, která jsou slíbena těm, kteří jsou věrní a pravdiví, a která je oslaví až k Božství. Muž nemůže získat plnost požehnání v království Božím sám, ani ho nemůže získat žena, ale oba společně mohou získat veškerá požehnání a výsady, které přináležejí k plnosti Otcova království.²²

Každý člověk, jehož srdce je spravedlivé, bude mít příležitost obdržet požehnání věčného manželství, ať již v tomto životě, nebo v životě, který přijde.

Ve velikém plánu spasení se nic nepřehlédlo. Evangelium Ježíše Krista je tou nejkrásnější věcí na světě. Zahrnuje každého člověka, jehož srdce je spravedlivé a jenž pilně vyhledává Pána a chce dodržovat Jeho zákony a smlouvy. Pokud je tudíž někomu z nějakého důvodu odepřena výsada žít v souladu s jakoukoli smlouvou, Pán ho bude posuzovat podle úmyslů jeho srdce. Existují tisíce členů Církve [kteří nemají přístup do chrámu], kteří uzavřeli sňatek a vychovávají rodinu v Církvi a kterým byla odepřena výsada být „zpečetěni“ na čas a celou věčnost. Mnozí z nich již zemřeli, a požehnání jsou jim dána v zastoupení. Evangelium je zástupné dílo. Ježíš pro nás všechny v zastoupení vykonal určité dílo, protože my sami bychom to pro sebe udělat nemohli. Podobně umožnil i žijícím členům Církve, aby mohli jednat jako zástupci pro mrtvé, kteří zemřeli bez možnosti vykonat to sami pro sebe.

Navíc existují tisíce mladých mužů i mladých žen, kteří odešli do světa duchů, aniž by měli příležitost tato požehnání získat. Mnozí z nich položili život v boji; mnozí zemřeli v útlém mládí; a mnozí zemřeli v dětství. Pán ani na jednoho z nich nezapomene. Všechna požehnání, která přináležejí oslavení, jim budou dána, neboť taková je cesta spravedlnosti a milosrdenství. Totéž platí i pro ty, kteří žijí v kůlech Sionu a ve stínu našich chrámů; jsou-li jim odepřena požehnání v tomto životě, budou jim tato požehnání dána během milénia.²³

Nikomu, kdo zůstává věrný, nemůže být odepřeno oslavení. … Nehodný manžel nemůže zabránit věrné manželce, aby získala oslavení, a naopak.²⁴

Děti a mládež se na věčné manželství připravují tím, že se učí o manželské smlouvě, rozvíjejí neochvějnou víru a uchovávají se čistými a neposkvrněnými.

Kéž všichni otcové a matky Svatých posledních dnů dbají na to, aby učili své děti posvátnosti manželské smlouvy. Nechť svým dětem vštěpují, že požehnání věčných životů nelze získat jinak, než tím, že budou ctít smlouvy Boží, mezi nimiž je smlouva věčného manželství jednou z nejdůležitějších a nanejvýš povinných.²⁵

Tento život je krátký a věčnost je dlouhá. Když rozjímáme o tom, že manželská smlouva potrvá na věky, uděláme dobře, když se nad tím pozorně zamyslíme. … Správná rada našim mladým lidem zní, aby k tomu přistupovali s pečlivostí a snažili se dobře si vybrat společníka nebo společnici s neochvějnou vírou v evangelium. Je pravděpodobnější, že takový člověk zůstane věrný každému slibu a každé smlouvě. Když jsou mladý muž a mladá žena pevně zakotveni v božském poslání našeho Pána a věří evangeliu tak, jak bylo zjeveno skrze Proroka Josepha Smitha, je velmi pravděpodobné, že jejich šťastný svazek potrvá na věky.²⁶

Naléhavě žádám vás, mladé v Sionu, ať jste kdekoli, abyste se uchovali čistými a neposkvrněnými, abyste měli právo vstoupit do domu Páně a abyste se se společníkem, kterého si vyberete, mohli těšit ze všech těchto úžasných požehnání, která vám Pán nabízí.²⁷

Na něco … bych rád upozornil – mladí lidé, když se vezmou, nejsou spokojeni s tím, že mají začít s málem a skromně, ale chtějí toho dostat právě tolik, kolik toho mají jejich rodiče v době, kdy se oni, jakožto jejich děti, vzali. … Chtějí mít hned na začátku veškeré vymoženosti pod sluncem, aby měli pohodlný život. Myslím, že to je chyba. Myslím, že by měli začít skromně, že by měli vkládat víru v Pána, že by měli budovat zde trochu a tam trochu, podle toho, jak budou moci, a postupně střádat, dokud nedosáhnou takové míry prosperity, jakou si přejí mít.²⁸

Pokud manžel a manželka věrně dodržují všechny obřady a zásady evangelia, jejich radost v manželství se prohlubuje.

Manželství bylo ustanoveno Bohem. Pokud je přijímáno a praktikováno ve svatosti, je to spravedlivá zásada. Pokud by v dnešní době muži a ženy uzavírali tuto smlouvu v duchu pokory, lásky a víry, jak jim to je přikázáno, a kráčeli by spravedlivě po cestách věčného života, neexistoval by rozvod a rozpadlé rodiny, ale štěstí a radost, které ani nelze slovy vyjádřit.²⁹

Chtěl bych vštípit všem svým dobrým bratřím a sestrám, kteří byli oddáni v chrámu, aby nikdy nezapomínali na ona veliká požehnání, kterých se jim tam dostalo – že jim Pán, skrze jejich věrnost, dal právo stát se Jeho syny a Jeho dcerami, spoludědici s Ježíšem Kristem, a vlastnit vše, jak je zde uvedeno, co má Otec. [President Smith zde odkazoval na Římanům 8:13–19 a Nauku a smlouvy 76:54–60.]

A přesto toto někteří členové Církve nechápou a poté, co jsou oddáni na čas a celou věčnost, … poté, co obdrží zaslíbení plnosti Otcova království, dopouštějí, aby do jejich života vstupovalo to, co způsobuje třenice a co je rozděluje. A zapomínají, že mezi sebou uzavřeli smlouvu na čas a celou věčnost; a nejen to – že uzavřeli smlouvu se svým Otcem v nebi.³⁰

Když manžel s manželkou společně věrně žijí podle evangelia, jejich radost a štěstí v manželství se prohlubuje.

Pokud muž a jeho manželka upřímně a věrně dodržují všechny obřady a zásady evangelia, nemůže vzniknout žádný důvod k rozvodu. Radost a štěstí se v tomto manželském vztahu budou prohlubovat a manžel a manželka budou, jak dny poplynou, stále oddanějšími jeden druhému. Nejen že manžel bude milovat manželku a manželka manžela, ale i děti, které se jim narodí, budou žít v ovzduší lásky a harmonie. Láska každého z nich vůči ostatním nebude ničím narušena, a navíc láska všech vůči našemu Věčnému Otci a Jeho Synu Ježíši Kristu jim v duši pevněji zakoření.³¹

Náměty ke studiu a k výuce

Otázky

Na začátku této kapitoly jsou zmíněny příklady radosti i zármutku, které mohou být součástí manželského a rodinného života. Jak nám může nauka o věčných rodinách pomáhat v radostných i smutných obdobích našeho života?
Díky čemu je celestiální sňatek „vrcholný obřad chrámu“? (Viz 1. oddíl.)
President Smith porovnal Pánův náhled na manželství s pohledem světským. (Viz 2. oddíl.) Co je podle vás na tomto rozdílu mezi těmito dvěma náhledy významného? Jak můžeme v dnešním světě chránit a posilovat manželství a rodinu?
Ve 3. oddíle president Smith uvádí nejméně pět požehnání, která získávají ti, kteří jsou „věrní a pravdiví“ manželské smlouvě. Co podle vás znamená být věrný a pravdivý manželské smlouvě?
Co mohou rodiče dělat pro to, aby „učili své děti posvátnosti manželské smlouvy“? (Některé náměty jsou uvedeny v 5. oddíle.)
V 6. oddíle president Smith vysvětluje, jak se může manželský vztah prohloubit. Jaké znáte příklady této zásady? Pokud jste již uzavřeli sňatek, zamyslete se nad tím, co můžete dělat pro to, abyste do manželství vnesli více radosti a lásky.

Související verše z písem

1. Korintským 11:11; NaS 42:22; 131:1–4; Mojžíš 3:18–24

Pomůcka k výuce

„Otázky, které jsou před začátkem výuky napsány na tabuli, pomohou studentům začít přemýšlet o tématech ještě před zahájením lekce.“ (Učení – není většího povolání [2000], 93.)