Kapitola 16

Vychovávejme děti ve světle a v pravdě

„Prvořadá zodpovědnost za výchovu dětí v Církvi spočívá na rodině.“

Ze života Josepha Fieldinga Smitha

President Joseph Fielding Smith popsal svého otce, presidenta Josepha F. Smitha, jako člověka, „kterému jsem důvěřoval více, než komukoli jinému, koho … na tomto světě znal“.¹ Vzpomínal, že jeho otec často rodinu shromažďoval kolem sebe a „své děti učil zásadám evangelia. Všechny do jednoho byly rády v jeho přítomnosti a byly vděčné za rady a ponaučení, které jim uděloval. … Nikdy nezapomněly to, čemu byly učeny, a to, co jim bylo vštípeno, si uchovaly, a nejspíše tak tomu bude navěky.“² Také řekl: „Můj otec byl ten nejlaskavější člověk, jakého jsem kdy poznal. … Mezi mé nejoblíbenější vzpomínky patří hodiny, které jsem trávil po jeho boku, kdy jsme diskutovali o zásadách evangelia a on mě učil tak, jak to dokázal jen on. Tímto způsobem byl v podstatě položen pravdivý základ mého vlastního poznání, takže i já mohu říci, že vím, že můj Vykupitel žije a že Joseph Smith je, byl a vždy bude prorokem živého Boha.“³

Joseph Fielding Smith také s láskou hovořil o své matce Julině L. Smithové a o tom, jak ho učila. Řekl: „Na klíně své matky jsem se učil milovat Proroka Josepha Smitha a svého Vykupitele. … Jsem vděčný za poučení, kterého se mi dostalo, a snažil jsem se řídit radami, které mi dal otec. Ale nemohu říci, že to byla jen jeho zásluha. Myslím, že podstatná, velmi významná, část zásluhy náleží mé matce, u níž jsem jako malý sedával a naslouchal jsem jejímu vyprávění o pionýrech. … Učívala mě, a když jsem byl starší a uměl jsem číst, dávala mi do rukou knihy, kterým jsem dokázal rozumět. Učila mě modlit se [a] být věrný smlouvám a závazkům a plnit své povinnosti jako jáhen a učitel … a později jako kněz. … Měl jsem matku, která dohlížela na to, abych četl, a já jsem četl moc rád.“⁴

Když se Joseph Fielding Smith stal otcem, řídil se příkladem svých rodičů. Jeho dcera Amelia vyprávěla:

„Otec byl skvělý student i učitel, který nás nejen učil z bohaté zásoby svých znalostí, ale také nás povzbuzoval, abychom se učili sami. …

Ve vztahu ke svým dětem se řídil radou z NaS 93:40: ‚Ale já jsem vám přikázal, abyste vychovávali děti své ve světle a pravdě.‘

Učil nás u stolu při snídani tím, že nám vyprávěl příběhy z písem, a díky jeho schopnostem se nám každý příběh zdál nový a napínavý, i když jsme ho předtím slyšeli již mnohokrát. Dodnes si pamatuji, jak jsem byla napjatá, když jsem čekala, zda faraonovy vojáci najdou zlatý pohár v Beniaminově žoku s obilím. Učili jsme se o tom, jak Joseph Smith našel zlaté desky a jak ho navštívil Otec a Syn. Když měl otec čas jít s námi do školy, vyprávěl nám dál. Do školy jsme chodili kolem chrámu [Salt Lake] a on nám vyprávěl o andělu Moronim. Dozvěděli jsme se, že chrám je velmi výjimečné místo, že se musíme dobře chovat, abychom do něj mohli vstoupit, a že když tam uzavřeme sňatek, je to na věky. Učil nás tím, za co se modlil při rodinných modlitbách, když jsme před snídaní a znovu u večeře poklekli, každý u své židle. …

Dnes jeho učení povznáší a posiluje nejen jeho potomky, ale i bezpočet věrných členů Církve. Je pro mě velkou výsadou a požehnáním, že jsem jeho dcera.“⁵

President Joseph Fielding Smith a jeho pravnučka Shanna McConkieová

Učení Josepha Fieldinga Smitha

Rodiče musí své děti vychovávat ve světle a v pravdě, aby dokázaly odolávat vlivu protivníka.

Význam rodinné jednoty – vzájemné lásky a ohleduplnosti mezi členy rodiny – nelze dostatečně zdůraznit. Duchovní soudržnost v rodinných vztazích je spolehlivým základem, na němž bude Církev i sama společnost vzkvétat. Tuto skutečnost protivník velmi dobře zná a uvědomuje si ji a jako nikdy předtím využívá každého důmyslného prostředku, vlivu a moci, které má v dosahu, aby tuto věčnou instituci podkopal a zničil. Toto ďábelské ničení může překazit jen evangelium Ježíše Krista uplatňované v rodinných vztazích.⁶

Musíme počítat s mnoha velkými a skutečnými nebezpečími a ty, které nás znepokojují více než všechny ostatní dohromady, mají co do činění s našimi dětmi. Jedinou skutečnou ochranu nebo náležitou obranu může poskytnout domov a jeho vliv.⁷

Naše děti se budou muset naučit rozlišovat mezi dobrem a zlem, jinak v mnoha ohledech nedokáží pochopit, proč jim není dovoleno oddávat se praktikám, které jsou u lidí kolem nich běžné. Pokud se nebudou učit naukám Církve, možná nepochopí, co je špatného na nedělním koncertu, nedělním divadelním nebo filmovém představení, sportovním utkání nebo na něčem podobném, když si jejich přátelé těmto činnostem, které Pán o svém svatém dni zakázal, věnují bez omezení a s nadšením. Rodiče jsou zodpovědni za řádnou výuku svých dětí [a] Pán tyto rodiče odsoudí, pokud jejich děti vyrostou, aniž by na ně působily zásady evangelia našeho Pána Ježíše Krista.⁸

Pán nám přikázal, každému z nás, abychom své děti vychovávali ve světle a v pravdě. Tam, kde je přítomen tento duch, se nemůže a nebude dařit nesouladu, neposlušnosti a zanedbání posvátných povinností.⁹

Rodiče jsou v prvé řadě zodpovědni za výuku svých dětí.

Otec se nikdy nezřekl svého nároku na děti, které se narodí na tento svět. Jsou to stále Jeho děti. Svěřil je do péče smrtelných rodičů s nabádáním, aby je vychovávali ve světle a v pravdě. Rodiče mají prvořadou a také zásadní zodpovědnost učit své děti ve světle a v pravdě.¹⁰

Prvořadá zodpovědnost za výchovu dětí v Církvi spočívá na rodině. Rodiče jsou zodpovědni za to, že své děti budou vychovávat ve světle a v pravdě, a Pán prohlásil, že pokud toto nebudou činit, budou se z toho zodpovídat před soudcovskou stolicí.¹¹

Ve zjevení daném Církvi v roce 1831 Pán řekl:

„A opět, nakolik rodiče mají děti v Sionu, nebo v kterémkoli jeho kůlu, jenž je organisován, kteří je neučí porozuměti nauce o pokání, víře v Krista, Syna živého Boha, a o křtu a daru Ducha Svatého vkládáním rukou, když je jim osm let, bude hřích na hlavě rodičů.

Nebo toto má být zákon obyvatelům Sionu nebo v kterémkoliv z jeho okrsků, jež jsou organisovány.“ [ NaS 68:25–26.]

… Toto od nás Pán požaduje.¹²

Rodiče se budou zodpovídat za skutky svých dětí, pokud své děti neučili příkladem a slovem.

Pokud rodiče učinili vše, co bylo v jejich silách, aby svým dětem poskytli správnou výuku, příkladem i slovem, a děti pak sejdou z cesty, rodiče za to nebudou voláni k zodpovědnosti a hřích bude na dětech.¹³

Církev pomáhá rodičům v jejich úsilí učit děti.

Hlavní zodpovědnost činit to, co vede ke spasení, spočívá na každém jednotlivci. Všichni jsme byli posláni na zem, abychom byli prověřeni zkušenostmi smrtelnosti. Jsme zde, aby se ukázalo, zda budeme dodržovat přikázání a přemůžeme svět, a my pro sebe musíme udělat vše, co můžeme.

Za naše spasení je dále zodpovědna naše rodina. Rodiče mají být pro své děti světlem a průvodcem a je jim přikázáno vychovávat je ve světle a v pravdě, učit je evangeliu a být jim správným příkladem. Od dětí se očekává, že budou své rodiče poslouchat a že je budou ctít a respektovat.

Církev se svými institucemi tvoří vlastně jakousi podpůrnou organizaci, která má rodinám a jednotlivcům pomáhat.¹⁴

Naléhám na vás, drazí bratří a sestry, manželé a manželky, otcové a matky, abyste využili každé příležitosti, kterou Církev nabízí, k tomu, aby se vašim dětem dostalo vzdělání v různých organizacích, které jsou pro ně zajištěny skrze zjevení od Pána: v Primárkách, v Nedělní škole, v organizacích Vzájemného osvětového sdružení [v Mladých mužích a Mladých ženách] a v kvorech nižšího kněžství pod vedením našich biskupstev. …

… Všude v Církvi, kde máme tu možnost, máme semináře a instituty. … Bratří a sestry, posílejte děti do těchto seminářů. Ti, kteří studují na vysoké škole, budou mít, pokud se jim dostalo řádného vzdělání v mládí, dostatečný věk na to, aby mohli navštěvovat církevní instituty.¹⁵

Rodiče mají udělat vše, co je v jejich silách, aby svým dětem pomáhali porozumět evangeliu Ježíše Krista a žít podle něho.

Síla Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů vždy byla a bude spočívat v osobním svědectví jednotlivců. Svědectví se nejlépe pěstuje v rodinném prostředí. … Získání a udržení svědectví má být společným rodinným úkolem. Nezanedbávejte nic, co pomůže posílit svědectví kteréhokoli člena vaší rodiny.¹⁶

[Děti] musíme co nejvíce chránit před hříchy a zly světa, aby nebyly svedeny z cest pravdy a spravedlivosti.¹⁷

Pomáhejte svým dětem, jak jen můžete, vyrůstat s poznáním evangelia Ježíše Krista. Učte je modlit se. Učte je dodržovat Slovo moudrosti, kráčet před Pánem věrně a pokorně, aby vám, až vyrostou v muže a v ženy, mohly poděkovat za to, co jste pro ně udělali, a ohlédnout se za svým životem s vděčným srdcem a s láskou k rodičům za to, jak o ně tito rodiče pečovali a jak je učili evangeliu Ježíše Krista.¹⁸

Buďte spravedlivým příkladem

Žádáme rodiče, aby byli ve svém životě příkladem spravedlivosti a aby své děti shromažďovali kolem sebe a učili je evangeliu, při domácích večerech i jindy.¹⁹

Rodiče se musí snažit být takoví – nebo musí alespoň věnovat veškeré úsilí tomu, aby takovými byli –, jaké chtějí mít své děti. Není možné být příkladem něčeho, čím nejste.²⁰

Máte učit jak slovem, tak příkladem. Máte se svými dětmi poklekat k modlitbě. Máte je ve vší pokoře učit o poslání našeho Spasitele Ježíše Krista. Máte pro ně být příkladem, a otec, který je svému synovi příkladem, neřekne: „Chlapče, jdi na Nedělní školu nebo jdi na schůzku Vzájemného sdružení nebo jdi na kněžské shromáždění,“ ale řekne: „Pojď se mnou.“ Bude učit svým příkladem.²¹

Začněte učit děti, když jsou ještě malé

Nikdo nemůže začít sloužit Pánovi příliš brzy. … Mladí lidé se řídí tím, čemu je učili rodiče. Dítě, které je od narození učeno ve spravedlivosti, bude s největší pravděpodobností vždy následovat spravedlivost. Dobré návyky lze snadno vytvořit a člověk se podle nich snadno řídí.²²

Doma má vládnout modlitba, víra, láska a poslušnost vůči Bohu. Je povinností rodičů, aby své děti učili těmto spásným zásadám evangelia Ježíše Krista, aby mohly rozumět tomu, proč mají být pokřtěny, a aby v srdci pociťovaly touhu dál dodržovat přikázání Boží i poté, co jsou pokřtěny, aby se tak mohly vrátit zpět do Jeho přítomnosti. Chcete, drazí bratří a sestry, svou rodinu, své děti; chcete být připečetěni ke svému otci a matce, kteří vás předešli, chcete, aby tato rodinná jednotka byla úplná, až vstoupíte, bude-li vám to dovoleno, do celestiálního království Božího? Pokud ano, pak musíte začít učit děti již od kolébky.²³

Učte děti modlit se

Co je to za domov, který je bez ducha modlitby? To není domov Svatých posledních dnů. Máme se modlit; nemáme vynechat ani jedno ráno, kdy bychom na kolenou v rodinném kruhu Pánu nepoděkovali a nevzdali Mu díky za Jeho požehnání a nepožádali Ho o vedení. Nemáme vynechat ani jeden večer, nemáme se uložit k spánku, dokud opět neshromáždíme členy rodiny a nepoděkujeme Pánu za Jeho ochranu a nepožádáme Ho o vedení pro každý den našeho života.²⁴

Doufám, že své děti doma učíte, aby se modlily. Doufám, že máte rodinné modlitby ráno i večer a že vaše děti jsou slovem i příkladem učeny zachovávat přikázání, která jsou tak vzácná a tak posvátná a která mají pro naše spasení v království Božím tak velký význam.²⁵

Seznamte děti s písmy

Na celém světě nemá být jediný domov, kde by chyběla Bible. Nemá být jediný domov, kde by chyběla Kniha Mormonova. Mám na mysli domovy Svatých posledních dnů. Nemá být jediný domov, kde by chyběla Nauka a smlouvy a Drahocenná perla. Nenechávejte je na polici nebo ve skříni, ale nechávejte je otevřené tam, kde k nim členové rodiny mají snadný přístup, aby je našli a sedli si a četli je a sami studovali zásady evangelia.²⁶

Pořádejte rodinné domácí večery

Děti, které vyrůstají v rodině, kde se účastní rodinných domácích večerů a kde panuje láska a jednota, si budují pevné základy pro to, aby byli dobrými občany a aktivně se zapojovali v Církvi. Rodiče svým dětem nemohou zanechat větší odkaz než vzpomínku na šťastný, sjednocený a láskyplný domov a na požehnání z něho plynoucí.

Dobře naplánované rodinné domácí večery mohou být zdrojem dlouhodobé radosti a vlivu. Tyto večery jsou příležitostí pro společné činnosti, pro to, aby se rodina zorganizovala, pro vyjádření lásky, vydávání svědectví, studium zásad evangelia, rodinnou zábavu a odpočinek a především pro rodinnou jednotu a vzájemnost.

Otcům a matkám, kteří věrně pořádají rodinné domácí večery a kteří všemi možnými způsoby budují rodinnou jednotu, se daří úspěšně plnit tu největší zodpovědnost – zodpovědnost být rodičem.²⁷

Otcové nemohou v království Božím poskytnout lepší vedení, než když vedou svou rodinu při pořádání rodinného domácího večera. Když jsou součástí rodinného života takovéto zážitky, posiluje to v rodině jednotu a úctu, což každého ovlivňuje k tomu, aby byl spravedlivější a šťastnější.²⁸

Rodiče, kteří přehlížejí, jak moc jim tento program [rodinného domácího večera] může pomoci, riskují budoucnost svých dětí.²⁹

Učte ctnosti, cudnosti a mravnosti

Své děti máte učit ctnosti a cudnosti a máte je tomu učit od nejútlejšího dětství. A máte jim pomáhat uvědomovat si nástrahy a nebezpečí, které jsou v tomto světě tak rozšířené.³⁰

Máme velký zájem na duchovním a morálním blahu každého mladého člověka, ať žije kdekoli. Mravnost, cudnost, ctnost, svoboda od hříchu – to je a musí být základem našeho životního stylu, chceme-li zcela naplnit jeho smysl.

Prosíme otce a matky, aby učili osobní čistotě slovem i příkladem a aby se s dětmi ve všech těchto záležitostech radili. …

Máme důvěru v mladé nastupující pokolení v Církvi a prosíme mladé lidi, aby nepřejímali styly a zvyky světa, aby se nepodíleli na duchu vzdoru a aby neopouštěli cesty pravdy a ctnosti. Věříme v jejich základní dobro a očekáváme, že se stanou pilíři spravedlivosti a že budou pokračovat v díle Církve s rostoucí vírou a účinností.³¹

Připravujte děti na to, aby se staly svědky pravdy a aby sloužily na misii

Naši mladí lidé patří mezi nejpožehnanější a nejoblíbenější Otcovy děti. Jsou to ušlechtilé děti nebes, vybrané a vyvolené pokolení, které má božské určení. Tito duchové byli uchováváni, aby vyšli v této době, kdy je evangelium na zemi a kdy Pán potřebuje statečné služebníky, aby dál nesli Jeho veliké dílo posledních dnů.³²

Musíme [děti] připravovat na to, aby byly žijícími svědky pravdy a božskosti tohoto velikého díla posledních dnů, a především v případě svých synů musíme dohlédnout na to, aby byli způsobilí a schopni jít na misii, aby tak mohli kázat evangelium ostatním dětem našeho Otce.³³

Pomozte dětem připravit se, aby měly vlastní věčnou rodinu

Vychováváte [své děti] tak, aby chtěly jít do domu Páně, až budou uzavírat sňatek? Učíte je, aby chtěly přijmout ono nádherné obdarování, které má Pán pro ně připravené? Vštěpujete jim, že mohou být zpečetěni jako manžel a manželka a že mohou obdržet každý dar a každé požehnání, které přináleží k celestiálnímu království?³⁴

Musíme … [děti] směrovat a vést tak, aby si vybraly vhodného společníka a aby uzavřely sňatek v domě Páně, a staly se tak dědici všech velkých požehnání, o nichž jsme hovořili.³⁵

S pokorou se snažme uchovat svou rodinu neporušenou, udržet ji pod vlivem Ducha Páně a vyškolenou v zásadách evangelia, aby mohla růst ve spravedlivosti a v pravdě. … [Děti] nám jsou dány proto, abychom je učili cestám života, věčného života, aby se tak mohly znovu vrátit do přítomnosti Boha, svého Otce.³⁶

Náměty ke studiu a k výuce

Otázky

V oddíle „Ze života Josepha Fieldinga Smitha“ si všimněte příkladů toho, jak rodiče projevují svým dětem lásku. Zamyslete se nad tím, jak se můžete těmito příklady řídit, ať již jsou vaše zodpovědnosti v rodině jakékoli. Jak se rodiče mohou zorganizovat, aby dokázali s dětmi trávit více času?
President Smith se zmínil o duchovních nebezpečích, která existovala za jeho života. (Viz 1. oddíl.) Jaká další nebezpečí hrozí v dnešní době? Jak mohou rodiče a prarodiče dětem pomáhat, aby těmto vlivům odolaly?
Zamyslete se nad tím, jakou důvěru Nebeský Otec vkládá v rodiče, když jim umožňuje starat se o Jeho děti. (Viz 2. oddíl.) Jaké vedení a jakou pomoc Nebeský Otec rodičům nabízí?
V jakém smyslu je Církev podpůrná organizace, která má pomáhat rodinám a jednotlivcům? (Viz 3. oddíl.) Jak církevní organizace pomáhají vám a vaší rodině? Jak můžeme pomáhat dětem a mladým lidem zapojovat se plně do dění v Církvi?
Ve 4. oddíle je uvedeno několik námětů, jak můžeme dětem a mládeži pomáhat žít podle evangelia. Až si je budete procházet, zamyslete se nad těmito otázkami: Co vy a vaše rodina děláte dobře? V čem byste se mohli zlepšit? Co můžete dělat pro to, abyste mladým lidem v Církvi pomohli posílit jejich svědectví?

Související verše z písem

Deuteronomium 6:1–7; Žalm 132:12; Mosiáš 1:4; 4:14–15; NaS 68:25–28; 93:36–40; viz také „Rodina – prohlášení světu“

Pomůcka k výuce

„Dbejte na to, abyste ve snaze přednést veškerý materiál, který jste si připravili, neukončovali dobré diskuse příliš brzy. Ačkoli je důležité probrat učební látku, je důležitější pomoci studentům pocítit vliv Ducha, zodpovědět jejich otázky, prohloubit jejich znalost evangelia a posílit jejich závazek dodržovat přikázání.“ Je však také „důležité ukončit diskuse v pravý čas. Když povznášející diskuse trvá příliš dlouho, mnohé z jejího ducha se ztrácí. … Zacházejte správně s časem. Mějte na paměti, kdy má lekce končit. Ponechte si dost času na to, abyste shrnuli, co bylo řečeno, a abyste vydali svědectví.“ (Učení – není většího povolání [2000], 64, 65.)