Dary, které nám pomáhají řídit náš život

Náš Nebeský Otec pro nás má plán, je to plán štěstí. Středem Jeho plánu je Pán Ježíš Kristus a Jeho Usmíření. Když následujeme učení Ježíše Krista a Jeho příklad, umožní nám to lépe porozumět naší úloze v tomto plánu.

V první kapitole knihy Mojžíšovy se nalézá krátké, ale drahocenné prohlášení, které stručně vystihuje Boží dílo. Zní – „uskutečniti nesmrtelnost a věčný život člověka“.¹

Na cestě životem, kdy se snažíme vrátit se ke svému Otci a stát se více takovým, jako je On, nejsme osamoceni. Bůh nám dává potřebné dary, které nám v našem pozemském životě pomáhají.

„Duchovní dary jsou požehnání nebo schopnosti, které Bůh dává svým dětem.“² Tyto dary nám pomáhají řídit náš život k věčným cílům.

Vědět, že existuje plán, který nám zajišťuje Spasitele, Ježíše Krista, přináší velkou útěchu.³ Jeho oběť umožňuje, aby všem lidem, kteří žijí podle učení Jeho evangelia, bylo skrze pokání odpuštěno. Vědět, že je nám dostupná pomoc, která nám umožní uspět v našem úsilí vrátit se k našemu Otci v nebi a žít s Ním, přináší velkou útěchu. Vědět, že při plavbě neprobádanými vodami, kdy získáváme životní zkušenosti, nejsme sami, přináší velkou útěchu.

Jeden dar, který nám pomůže řídit náš život, je dar, který Bůh dal všem – schopnost a moc rozhodovat se.

Naše rozhodnutí mají nepopíratelnou moc změnit nám život. Tento dar je mimořádným výrazem důvěry v nás, ale dává nám také drahocennou osobní zodpovědnost, kterou máme používat moudře. Náš Otec v nebi ctí naši svobodu rozhodování a nikdy nás nebude nutit dělat to, co je správné, ani nám nebude bránit činit rozhodnutí průměrná.⁴ Avšak Jeho výzva týkající se tohoto životně důležitého daru je jasně vyjádřena v písmech: „Ale vizte, to, co je od Boha, vyzývá a nutká činiti dobro neustále; pročež každá věc, která vyzývá a nutká činiti dobro a milovati Boha a sloužiti mu, je inspirována Bohem.“⁵

Slova „činiti dobro neustále“ dobře vyjadřují zásadu, kterou máme aplikovat při používání svobody jednání.

K rozhodnutím se váží důsledky, které se mohou, ale nemusejí, projevit hned poté, co rozhodnutí učiníme. Používání duchovních darů, které jsme obdrželi, je pro udržení správného kursu nezbytné.

Nedávno jsem použil kapesní přijímač GPS; je to neuvěřitelné zařízení, které se skládá z antény naladěné na frekvence vysílané satelity vysoko nad zemí a z obrazovky zobrazující mou současnou polohu na zemi.

V několika posledních desetiletích se zařízení tohoto druhu začala hojně používat pro vědecké účely, tvorbu map, zeměměřičství a v poslední době slouží i k tomu, aby lidé nebloudili při jízdě autem!

V průběhu dějin lidstvo vždy usilovalo o to, aby nebloudilo. Například v patnáctém století, ve věku objevů, v mé rodné zemi, v Portugalsku, používali mořeplavci „plující od břehů Lisabonu přes moře, na kterých ještě žádná plachta nebyla rozvinuta“ k nalezení svého cíle nejlepší dostupné mapy, dále k tomu využívali hvězdy na noční obloze a ty nejmodernější plachetnice tehdejší doby.⁶ A přesto pro tyto mořeplavce nebylo snadné plout proti nepříznivému větru a mnohokrát nekonečně bloudili, než se jim na širém moři podařilo nalézt správnou cestu.

Na rozdíl od nich mohu já dnes získat díky přijímači GPS okamžité odpovědi na otázky typu:

• Kde jsem?

• Kam směřuji?

• Jak se tam nejlépe dostanu?

• Kdy se tam dostanu?

Toto malé zařízení mi při řízení dává značný pocit bezpečí, a já věřím, že mne s neobyčejnou přesností a pečlivostí dovede tam, kam se chci dostat.

Vzpomínám si však na jeden den, kdy jsem vjel do podzemní garáže a seznámil se s novou funkcí tohoto zařízení – překvapil mě tam varovný hlas: „Ztráta signálu GPS.“ Betonová stavba, která mě obklopovala, přerušila satelitní signál a způsobila, že zařízení ztratilo spojení.

Když jsem pak vyjel ven, uvědomil jsem si, že zařízení potřebuje určitý čas na to, aby signál znovu zachytilo.

I my v sobě máme „navigaci GPS“, která nám vždy umožňuje vědět, co je správné a co je špatné, a také nám pomáhá činit správná rozhodnutí.

„Každý se narodí s přirozenou schopností rozlišovati mezi správným a špatným skrze světlo Kristovo, které je dáno každé osobě (NaS 84:46). Tato schopnost se nazývá svědomí. To, že máme svědomí, z nás činí zodpovědné bytosti.“⁷

Jako členové Církve jsme navíc obdrželi dar Ducha Svatého, aby nás utěšoval, ochraňoval a vedl.⁸

Svědomí však skrze hřích nebo nesprávné používání může být otupeno, podobně jako jiné schopnosti.⁹ Pokud se ve svém životě staneme méně citlivými k věcem Božím, i my ztratíme signál nezbytný pro naše vedení. Dodržování přikázání je naší nejlepší zárukou na udržení „silného signálu“ s Božstvím.

President Thomas S. Monson, náš milovaný prorok, řekl: „Náš život bude záviset na rozhodnutích, která učiníme – neboť rozhodnutí určují budoucnost.“¹⁰

Vydávám své svědectví, že správná rozhodnutí nakonec vedou ke štěstí, zatímco ta špatná nás stáhnou do neštěstí.¹¹ Když se naučíme volit dobro a dodržovat přikázání, vytvoříme si tak návyk, který nám pomůže:

• dosáhnout smysluplného života;

• stát se více takovým, jako jsou Otec v nebi a Jeho Syn, Ježíš Kristus; a

• být způsobilými zdědit všechna požehnání slíbená věrným.

Další dar, který nám pomůže řídit náš život, je schopnost uvěřit slovům těch, již svědčí o Ježíši Kristu.¹²

Bůh skrze naše proroky zjevuje svůj plán štěstí pro jednotlivce a pro rodiny v každé době, včetně té naší. Ti, kteří proroky následují, obdrží požehnání, která Bůh slíbil.

Žijícím prorokům můžeme vždy důvěřovat; jejich učení vyjadřuje slovo a vůli Páně. „Nečiníť zajisté Panovník Hospodin ničeho, leč by zjevil tajemství své služebníkům svým prorokům.“¹³

Slova jedné písně z Primárek nás nabádají:

Svědčím, že náš Otec v nebi pamatuje na každého z nás, že slyší naše modlitby a odpovídá na ně a že komunikuje se svými proroky, aby nás vedl. Když budeme posilovat svou víru ve slova proroků a když budeme podle nich žít, budeme tím posilovat své svědectví o plánu štěstí a o ústřední roli Ježíše Krista v tomto plánu.

Mocí rozhodování a vrozenou schopností uvěřit slovům těch, kteří svědčí o Ježíši Kristu, budeme schopni přeplout velké vody života a dosáhnout svého věčného cíle.

Tento víkend nás učili proroci, vidoucí a zjevovatelé. Jsem vděčný za vedení, které nám poskytl náš Otec v nebi, a za Jeho Syna, Ježíše Krista, našeho Spasitele a Vykupitele. Svědčím, že Oni žijí a že nás milují, a budeme-li se řídit učením, které jsme obdrželi, budeme činit správná rozhodnutí, neztratíme se a dosáhneme našeho věčného domova. Ve jménu Ježíše Krista, amen.