2009
Toto je váš telefonát
Květen 2009


Toto je váš telefonát

Nyní se obracíme na vás, abyste zmobilizovali naše kněžská kvora a zareagovali na problémy týkající se zaměstnání a na problémy finanční, jimž čelí naši členové.

Obrázek
Bishop Richard C. Edgley

Bratří v kněžství, v posledních letech jsme byli svědky mnoha mimořádných událostí a přírodních katastrof po celém světě. Byly mezi nimi hurikány, požáry, zemětřesení a ničící tsunami.

Církev zareagovala na tyto i na jiné katastrofy úžasným způsobem. Rychle se zmobilizovaly skupiny členů, kteří šli a pomáhali potřebným. Všichni se cítili dobře, neboť věděli, že svou službou přinášejí požehnání do života druhých.

Jednotlivci, kteří nejsou naší víry – členové jiných církví, dobročinných organizací, představitelé vlád a sdělovacích prostředků – často mluví o tom, jak rychle je Církev schopna zmobilizovat tak velké množství těch, kteří jsou ochotni pomoci. Ptají se: „Jak to děláte?“ Odpověď na tuto otázku lze formulovat jednoduše: „Jsme připraveni, máme organizaci, máme empatii a máme pravou lásku.“ Obvykle to obnáší jen několik telefonátů předsedajících autorit místním vedoucím – tím se zmobilizují stovky, a občas i tisíce, jednotlivců, kteří se pustí do záchrany svých bratrů a sester, kteří jsou v nouzi.

Dnes večer bych rád hovořil o jiném problému, na který máme možnost zareagovat. A bratří, toto je váš telefonát. Příčinou tohoto problému není příroda; nicméně jeho následky jsou vážné a jsou pociťovány po celém světě. A ačkoli jsme, pokud jde o budoucnost, optimisté, hlásáme i nadále – jako tomu bylo po desetiletí – základní zásadu, že jsme „strážnými bratra svého“.

Starší Robert D. Hales nedávno poznamenal: „Ekonomická mračna, jež dlouho ohrožovala svět, jsou nyní přímo nad námi. Dopady této ekonomické bouře na děti našeho Nebeského Otce dnes vyžadují přístup k sociální péči zakládající se na evangeliu více než kdykoli předtím.“1 Nezaměstnanost a finanční dopady této bouře se dotýkají každého kůlu a každého sboru v celé Církvi. Domnívám se, že je nějakým způsobem pocítil každý z nás, ať už osobně – u členů rodiny nebo vzdálených příbuzných – či u někoho, koho známe.

Bratří, neexistuje organizace, která by byla schopna zareagovat na lidské problémy lépe než kněžstvo Boha nejvyššího. My tuto organizaci máme. Presidenti kůlů, biskupové, presidenti kvora starších a vedoucí skupiny vysokých kněží – nyní se obracíme na vás, abyste zmobilizovali naše kněžská kvora a zareagovali na problémy týkající se zaměstnání a na problémy finanční, jimž čelí naši členové. Považujte to za svůj osobní telefonát. Nyní je čas podpořit a pozvednout v našem kvoru rodiny, které mohou být v nouzi, a pomoci jim.

Příležitostí je mnoho, a vaší příležitostí a zodpovědností je uspořádat Pánovy zdroje a využívat je. Mezi členy svého kvora pravděpodobně naleznete někoho, kdo ví o pracovních příležitostech, a někoho jiného, kdo je zkušený v psaní životopisů nebo kdo by pomohl s přípravou na pohovor. Nehledě na tituly či schopnosti, naleznete bratrstvo, jež je zavázáno nést si navzájem svá břemena.

President Monson vyprávěl příběh o jednom řídícím pracovníkovi v důchodu, jmenoval se Ed, který byl v životě příkladným členem kvora. Při jedné příležitosti mluvil president Monson s Edem a zeptal se ho: „‚Ede, co děláš v Církvi?‘ On odpověděl: ‚Mám ten nejlepší úkol ve sboru. Mojí zodpovědností je pomáhat nezaměstnaným mužům najít si trvalé zaměstnání. Letos jsem pomohl 12 svým bratřím, kteří byli bez práce, získat dobré zaměstnání. Nikdy v životě jsem nebyl šťastnější.‘“ President Monson pokračuje: „‚Malý Ed‘, jak jsme ho kvůli jeho tělesné výšce s láskou nazývali, stál onoho večera zpříma, oči se mu leskly a hlas se mu chvěl. Projevoval svou lásku tím, že pomáhal potřebným. Obnovoval lidskou důstojnost. Otevíral dveře těm, kteří nevěděli, jak si je mají otevřít sami.“2

Existuje mnoho způsobů, jak mohou biskupové a členové kvora pomoci zmírnit trápení a úzkost nezaměstnaného. „Philova opravna aut“ v Centervillu v Utahu je svědectvím toho, co mohou dokázat vedoucí kněžství a kvorum. Phil byl členem kvora starších a pracoval jako mechanik v místní autoopravně. Opravna, kde Phil pracoval, se naneštěstí dostala do finančních nesnází a byla nucena Phila propustit. Phil byl tímto sledem událostí zničen.

Když se jeho biskup, Leon Olsen, a předsednictvo jeho kvora starších doslechli, že Phil ztratil práci, s modlitbou v srdci přemýšleli nad způsoby, jak by mohli Philovi pomoci postavit se znovu na nohy. Byl ostatně členem kvora, bratrem, a potřeboval pomoc. Došli k závěru, že Phil má schopnosti k tomu, aby provozoval svou vlastní živnost. Jeden ze členů kvora navrhl, že má starou garáž, která by se možná dala využít jako opravna. Ostatní členové kvora by mohli pomoci shromáždit materiál a nástroje potřebné k vybavení nové opravny. Téměř každý v kvoru by mohl alespoň pomoci vyklidit onu starou garáž.

Řekli o svých záměrech Philovi; pak představili svůj plán členům kvora. Garáž byla vyklizena a zrenovována, nářadí shromážděno a vše bylo dáno do pořádku. „Philova opravna aut“ byla úspěšná a časem se přestěhovala do lepších a stálých prostor – to vše díky bratrům jeho kvora, kteří poskytli pomoc v čase krize. Kněžská kvora mohou, a musejí, měnit věci k lepšímu.

Mnoho sborů a kůlů povolalo specialisty pro podporu zaměstnanosti, aby biskupům a vedoucím kvor poskytovali další podporu. Neváhejte je požádat o pomoc.

V mnoha oblastech Církve jsme zřídili střediska pro podporu zaměstnanosti. Pracovníci v těchto střediscích byli vyškoleni, aby vám ve vašem kvoru, sboru či kůlu pomáhali s potřebami, které se týkají zaměstnanosti. Jejich úzké vztahy se zaměstnavateli budou přispívat k profesnímu rozvoji a k zaměstnanosti.

Levné obchody církevní organizace Deseret Industries nabízejí příležitosti k zaměstnání a vzdělávání lidem z každého prostředí. Těm, kteří mají zvláštní potřeby, je dána příležitost k nápravě, k zaškolení a k pracovnímu umístění. Tam, kde je organizace Deseret Industries dostupná, je cenným zdrojem.

Biskupové, toto úsilí se týká i sester. Kvůli ekonomické situaci mnoho matek zjišťuje, že je nutné poopravit rozpočet a učinit další změny v životě. Některé dokonce považují za nutné opustit domov a najít si práci. Sestry Pomocného sdružení se svým zvláště obdařeným a soucitným srdcem mohou pomoci. Mohou pomoci najít potřebné. Mohou učit. Mohou pohlídat děti, mohou utěšit, posílit a povzbudit. Mohou změnit věci k lepšímu.

Nyní mi dovolte, abych pronesl několik slov k vám, kteří jste v současné době nezaměstnaní. Zodpovědnost za hledání zaměstnání či zlepšení vašeho zaměstnání leží na vás. Prostřednictvím pravidelného půstu a modlitby přichází od Pána stálé vedení. Vaši vedoucí kvora, biskup, specialista a pracovníci střediska pro podporu zaměstnanosti vám budou ve vašem úsilí pomáhat. Obáváme se ale, že vedoucí kněžství často o vaší situaci nevědí. Řekněte jim o tom! Ať vědí, že hledáte práci. A biskupové a vedoucí kněžství, povstaňte a nechte bratrstvo kněžství, aby se podílelo na úžasné příležitosti být vskutku kvorem, bratrstvem a „strážným bratra svého“.

Když byl president Gordon B. Hinckley členem Kvora Dvanácti apoštolů, řekl:

„Jsem přesvědčen, bratří, že v každém kněžském kvoru je k dispozici dostatek kvalifikace, vědomostí, síly i zájmu, aby bylo možno pomoci ustaraným členům onoho kvora, jsou-li tyto zdroje náležitě využívány.

… Je povinností kněžského kvora uvést do pohybu tyto síly a prostředky, které vybaví potřebného člena tak, aby mohl trvale zaopatřovat sebe i svou rodinu.“3

V říjnu 1856 se během generální konference president Young dověděl, že dvě výpravy ručních vozíků, Martinova výprava a Willieho výprava, jsou na cestě v tomto pozdním období a na pláních na západě Spojených států je zaskočilo kruté zimní počasí. Postavil se k řečnickému pultu jako prorok Boží a prohlásil:

„Mnoho našich bratří a sester s ručními vozíky je na pláních … a musejí být přivedeni sem, musíme jim poslat pomoc. … Úkolem tohoto společenství je poslat pro ně a přivést je. …

Toto je moje náboženství; toto mi diktuje Duch Svatý, kterého vlastním – zachránit tyto lidi. …

Říkám vám všem, že vaše víra, náboženství a náboženské vyznání nikdy nespasí duši nikoho z vás v celestiálním království našeho Boha, pokud neuskutečníte právě ty zásady, kterým vás nyní učím. Jděte a přiveďte ty lidi, kteří jsou nyní na pláních!“4

Výsledkem této výzvy presidenta Younga k činu bylo, že byly ihned vyslány vozy s mulovými spřeženími, muži, kteří je řídili, a mouka a další materiál, aby byli zachráněni lidé uvízlí na pláních.

Bratří, toto je váš telefonát. Toto je náš telefonát. Kéž nám všem Pán požehná jako těm, kteří zachraňovali výpravy ručních vozíků, abychom se stejným pocitem naléhavosti zareagovali na dnešní výzvu vyvést naše lidi z těchto ekonomických problémů – o to se modlím ve jménu Ježíše Krista, amen.

ODKAZY

  1. Robert D. Hales, „A Gospel Vision of Welfare: Faith in Action“, Basic Principles of Welfare and Self-Reliance (brožurka, 2009), 1.

  2. Thomas S. Monson, „Záchranná akce“, Liahona, červenec 2001, 59.

  3. Gordon B. Hinckley, „Welfare Responsibilities of the Priesthood Quorums“, Ensign, Nov. 1977, 85–86.

  4. Brigham Young, Deseret News, Oct. 15, 1856, 252.