Kéž máte odvahu

Drahé mladé sestry, je na vás úžasný pohled. Uvědomuji si, že kromě tohoto velkolepého Konferenčního centra je mnoho tisíc dalších sester shromážděno v kaplích a na dalších místech téměř po celém světě. Využívám této možnosti k vám promluvit a modlím se přitom o nebeskou pomoc.

Vyslechli jsme si aktuální a inspirující poselství od vašich generálních vedoucích Mladých žen. Jsou to vynikající ženy, které byly povolány a ustanoveny, aby vás vedly a učily. Mají vás rády, stejně jako vás mám rád i já.

Přišly jste na tuto zem v úžasné době. Před vámi jsou téměř neomezené příležitosti. Téměř všechny žijete v pohodlném domově, máte milující rodinu a dostatek jídla a oblečení. Kromě toho má většina z vás přístup k úžasným technickým vymoženostem. Při komunikaci používáte mobily, esemesky, komunikátory v reálném čase, e-maily, blogy, Facebook a další podobné prostředky. Hudbu posloucháte na iPodech a na MP3 přehrávačích. Tento seznam samozřejmě představuje jen několik technologií, které jsou vám dostupné.

Toto vše trochu nahání strach člověku, jako jsem já, který vyrůstal v době, kdy rádia byla obvykle velkým kusem nábytku a kdy neexistovala televize, natož počítače nebo mobilní telefony. Když jsem byl ve vašem věku, telefonní linky byly většinou sdílené. Když jsme u nás doma chtěli někam zavolat, museli jsme zvednout sluchátko a nejprve si poslechnout, zda některá jiná rodina zrovna linku nepoužívá, protože jednu linku sdílelo několik rodin.

Mohl bych vám celý večer vyprávět o rozdílech mezi mou a vaší generací. Postačí říci, že se toho od doby, kdy jsem byl ve vašem věku, změnilo hodně.

Ačkoli je toto pozoruhodná doba oplývající nesčetnými možnostmi, čelíte také problémům, které jsou pro tuto dobu specifické. Například právě technologické vymoženosti, které jsem zmiňoval, umožňují protivníkovi, aby vás pokoušel a vlákal do své lstivé pavučiny s nadějí, že se zmocní vaší budoucnosti.

Když uvažuji o tom, čemu všemu v dnešním světě čelíte, napadá mě jedno slovo. Popisuje vlastnost, kterou potřebujeme všichni, ale kterou vy – v této době svého života a v tomto světě – budete zvláště potřebovat. Tou vlastností je odvaha.

Dnes večer bych s vámi rád mluvil o odvaze, kterou budete potřebovat ve třech aspektech svého života:

• Zaprvé – odvahu vyhýbat se souzení druhých;

• zadruhé – odvahu být cudné a ctnostné;

• a zatřetí – odvahu stát pevně za pravdou a spravedlivostí.

Rád bych nejprve promluvil o odvaze vyhýbat se souzení druhých. Možná se ptáte: „Vyžaduje to skutečně odvahu?“ A já odpovídám, že jsem přesvědčen, že vyhýbat se souzení druhých – nebo pomlouvání nebo kritiky, což se jistě souzení podobá – mnohdy odvahu vyžaduje.

Naneštěstí jsou lidé, kteří mají pocit, že je nutné druhé kritizovat a ponižovat. Bezpochyby jste takové lidi potkaly, a potkáte je i v budoucnu. Mé drahé mladé sestry, nemusíme přemýšlet nad tím, jak se máme v takových situacích zachovat. Spasitel v Kázání na hoře prohlásil: „Nesuďtež.“¹ A později nabádal: „Ustaňte vyhledávati chyby jeden druhému.“² Když jste obklopeny vrstevníky a pociťujete nátlak, abyste se do podobné kritiky nebo souzení druhých zapojily, bude to vyžadovat skutečnou odvahu, abyste se k nim nepřidaly.

Odvážím se říci, že kolem vás jsou mladé ženy, které kvůli vašim nelaskavým poznámkám a kritice často zůstávají stát stranou. Zdá se typické, zvláště v této době vašeho života, že se vyhýbáme těm, kteří jsou možná odlišní, těm, kteří nezapadají do našich představ nebo představ druhých, nebo že jsme k takovým lidem nelaskaví.

Spasitel řekl:

„Přikázaní nové dávám vám, abyste se milovali vespolek …

Po tomť poznají všickni, že jste moji učedlníci, budete-li míti lásku jedni k druhým.“³

Matka Tereza, katolická jeptiška, která většinu svého života působila mezi chudými obyvateli Indie, pronesla tuto pravdu: „Když soudíte druhé, nemáte čas je milovat.“

Jedna má přítelkyně mi vyprávěla o tom, co prožila před mnoha lety, když byla dospívající dívkou. V jejím sboru byla jedna mladá žena, jmenovala se Sandra. Při jejím narození došlo k určitým poškozením, a v důsledku toho byla trochu mentálně postižená. Sandra toužila po tom, aby se zapojila mezi ostatní dívky, ale její postižení nešlo přehlédnout. Její chování nešlo přehlédnout. Žádné oblečení jí nikdy neslušelo. Občas pronášela nevhodné poznámky. I když Sandra chodila na akce Vzájemného sdružení, vždy se jen učitelka starala o to, aby měla společnost, a pomáhala jí cítit se vítaná a oceňovaná, protože dívky se o to nesnažily.

Pak se něco přihodilo – do sboru se přistěhovala nová dívka jejich věku. Nancy byla hezká, sebevědomá a oblíbená rusovláska, která snadno zapadla mezi ostatní. Všechny dívky se s ní chtěly kamarádit, ale Nancy okruh svých přátel neomezovala. Zvláště se snažila spřátelit se se Sandrou a dbala na to, aby se vždy cítila součástí kolektivu. Zdálo se, že Nancy má Sandru upřímně ráda.

Samozřejmě, že si toho ostatní dívky všimly a začaly přemýšlet, proč se vlastně ony se Sandrou nikdy nepřátelily. Teď to bylo nejen přijatelné, ale dokonce žádoucí. Nakonec si začaly uvědomovat, čemu je Nancy svým příkladem učí – že Sandra je drahocennou dcerou Nebeského Otce, že má čím přispět a že si zaslouží, aby se k ní lidé chovali s láskou a laskavě a věnovali jí skutečnou pozornost.

Když se pak Nancy a její rodina asi po roce z oné oblasti odstěhovala, Sandra již byla trvalou součástí skupiny mladých žen. Kamarádka mi pak vyprávěla, že od oné doby ona i ostatní dívky dbaly na to, aby nikdy žádná dívka nezůstala stát stranou, nehledě na to, čím se mohla odlišovat. Získaly cenné a věčné ponaučení.

Opravdová láska může změnit lidský život a proměnit lidskou povahu.

Mé vzácné mladé sestry, prosím vás, abyste měly odvahu vyhýbat se souzení a kritizování těch, kteří jsou kolem vás, a abyste také měly odvahu dbát na to, že každého přijmete mezi sebe a že se bude cítit milovaný a oceňovaný.

Nyní budu mluvit o odvaze, kterou musíte mít, abyste byly cudné a ctnostné. Žijete ve světě, kde jsou mravní hodnoty ve velké míře zavrhovány, kde hřích bije do očí a kde vás obklopují pokušení usilující o to, abyste sešly z těsné a úzké cesty. Mnozí vám říkají, že jste až příliš staromódní nebo že jste divné, pokud si dosud myslíte, že existuje něco takového jako nemorální chování.

Izaiáš prohlásil: „Běda těm, kteříž říkají zlému dobré, a dobrému zlé, kladouce tmu za světlo, a světlo za tmu.“⁴

Máte-li zůstat cudné a ctnostné uprostřed názorů přijímaných v současné době, bude to vyžadovat velkou odvahu.

V pohledu dnešního světa se jen málo očekává, že mladí muži a mladé ženy zůstanou před manželstvím morálně čistými a neposkvrněnými. Je kvůli tomu nemorální chování přijatelné? Zcela jistě ne!

O přikázáních našeho Nebeského Otce nelze smlouvat!

Výstižný je tento citát od televizního komentátora Teda Koppela, mnohaletého moderátora pořadu Nightline společnosti ABC: Řekl:

„Ve skutečnosti přesvědčujeme sami sebe, že nás zachrání slogany. ,Píchni si drogu, pokud musíš, ale používej čisté jehly.‘ ,Užívej si sexu kdykoli a s kýmkoli, ale [snaž se chránit].‘

Tak tomu není. Odpověď zní ne. Ne kvůli tomu, že to není skvělé nebo chytré nebo že byste mohli skončit za mřížemi nebo umírat na oddělení pro pacienty s AIDS – ale ne proto, že to není správné. …

To, co Mojžíš přinesl z hory Sinai, nebylo Desatero doporučení, je to Desatero přikázání. A stále je, nikoli bylo.“⁵

Mé drahé mladé sestry, uchovávejte si náhled z hlediska věčnosti. Dávejte si pozor na cokoli, co by vás mohlo připravit o požehnání věčnosti.

Pomoc při uchovávání správného náhledu v této mravně uvolněné době můžete získat z mnoha zdrojů. Jedním z drahocenných zdrojů je vaše patriarchální požehnání. Čtěte ho často. Studujte ho pečlivě. Řiďte se jeho varováními. Žijte tak, abyste si zasloužily jeho zaslíbení. Pokud jste dosud patriarchální požehnání neobdržely, připravte se na dobu, kdy ho obdržíte, a pak o něj s láskou pečujte.

Pokud jste některá na své pouti klopýtla, existuje cesta zpět. Tento proces se nazývá pokání. Náš Spasitel zemřel, aby poskytl tento požehnaný dar vám i mně. I když ta cesta může být obtížná, zaslíbení je skutečné: „Budou-li hříchové vaši jako červec dvakrát barvený, jako sníh zbělejí.“⁶ „A… nezpomenu [na ně] více.“⁷

Před několika lety jiné První předsednictvo učinilo toto prohlášení, a vaše nynější První předsednictvo tuto prosbu opakuje. Cituji: „Mladí lidé,… prosíme vás, abyste vedli čistý [život], neboť nečistý život vede jen k utrpení, neštěstí a strasti fyzické – a duchovně je to cesta ke zkáze. Jak vznešení a podobni andělům jsou mladí lidé, kteří jsou čistí; tito lidé mají nevýslovnou radost zde i věčné štěstí po tomto životě. Sexuální čistota je tím nejvzácnějším majetkem mladých; je základem veškeré spravedlivosti.“⁸

Kéž máte odvahu být cudné a ctnostné.

Má poslední dnešní prosba se týká toho, abyste měly odvahu stát pevně za pravdou a spravedlivostí. Vzhledem k tomu, že dnešní společenské trendy se vzdalují od hodnot a zásad, které nám Pán dal, budete téměř jistě vyzvány, abyste hájily to, čemu věříte. Nebudou-li však kořeny vašeho svědectví pevné, bude pro vás těžké odolávat posměchu těch, kteří vaši víru zpochybňují. Když bude vaše svědectví o evangeliu, o Spasiteli a o našem Nebeském Otci pevně zakořeněno, bude mít vliv na vše, co děláte, po celý váš život. Protivník si nepřeje nic jiného, než abyste dopustily, aby vás posměšky a kritizování Církve přiměly k pochybnostem. Budete-li svědectví neustále vyživovat, ochrání vás.

Vzpomeňte si se mnou na Lehiovo vidění o stromu života. Viděl, že mnozí, kteří se drželi železné tyče, prošli mlhou temnoty a nakonec dospěli ke stromu života a pojedli z ovoce onoho stromu, se pak „rozhlíželi… kolem, jako by se styděli“⁹. Lehi se podivoval nad příčinou jejich studu. Když se rozhlédl kolem, „spatřil… na druhé straně řeky s vodou velikou a prostornou stavbu. …

A byla plná lidí, jak starých, tak mladých, jak mužů, tak žen; a jejich způsob odívání byl nesmírně vybraný; a oni se posmívali a ukazovali prstem na ty, kteří… pojídali z ovoce“.¹⁰

Tato veliká a prostorná stavba v Lehiově vidění představuje ty, kteří se ve světě posmívají Božímu slovu a kteří zesměšňují ty, kteří ho přijímají a kteří milují Spasitele a žijí podle přikázání. Co se stává těm, kteří se stydí, když jsou zesměšňováni? Lehi nám říká: „A poté, co ochutnali z ovoce, styděli se kvůli těm, kteří se jim vysmívali; a odpadli na zakázané cesty a byli ztraceni.“¹¹

Milované mladé sestry, kéž s odvahou svého přesvědčení prohlašujete s apoštolem Pavlem: „Nestydím [se] za evangelium Kristovo; moc zajisté Boží jest k spasení.“¹²

Abyste neměly pocit, že na úkoly, které jsou před vámi, nestačíte, připomínám vám další inspirující prohlášení apoštola Pavla, z něhož můžeme čerpat odvahu: „Nedal nám Bůh ducha bázně, ale moci, a milování, a mysli způsobné.“¹³

Na závěr mi dovolte podělit se s vámi o příběh jedné statečné mladé ženy, jejíž zážitek je po celé věky příkladem odvahy stát za pravdou a spravedlivostí.

Většina z vás zná starozákonní příběh o Ester. Je to velmi zajímavý a inspirující záznam o krásné mladé židovské dívce, jejíž rodiče zemřeli, a tak ji vychovával její starší bratranec Mardocheus se svou ženou.

Mardocheus pracoval pro perského krále, a když král pro sebe hledal královnu, Mardocheus vzal Ester do paláce a představil ji jako kandidátku na královnu a řekl jí, aby neprozrazovala, že je Židovka. Králi se Ester zalíbila více než všechny ostatní a učinil ji svou královnou.

Aman, hlavní kníže královského dvora, začal být čím dál tím více rozzloben na Mardochea, protože Mardocheus se mu nechtěl klanět a vzdávat mu hold. Aman, ve snaze pomstít se, přesvědčil krále – dosti prohnaným způsobem – že „jakýsi lid“ ve všech 127 královských provinciích, který má jiné zákony než všichni ostatní, nechce královy zákony dodržovat a že má být tudíž zničen.¹⁴ Aniž by je Aman zmínil králi jménem, měl samozřejmě na mysli Židy, včetně Mardochea.

Aman pak, s královým svolením ujmout se této záležitosti, rozeslal místodržitelům všech provincií dopis, v němž jim nařizoval, aby „hubili, mordovali a vyhladili všecky Židy, od mladého až do starce, děti i ženy,… třináctého [dne], měsíce dvanáctého“.¹⁵

Mardocheus po svém služebníkovi poslal Ester zprávu ohledně tohoto nařízení proti Židům a žádal ji, aby šla za králem a prosila za svůj lid. Ester se nejprve zdráhala a připomínala Mardocheovi, že je protizákonné, aby kdokoli bez vyzvání vstoupil do vnitřní síně královy. Následkem byl trest smrti – pokud král nevztáhl své zlaté žezlo, aby tím danému člověku umožnil žít.

Mardocheova odpověď na Esteřino zdráhání šla přímo k jádru věci. Odpověděl jí takto:

„[Nemysli] sobě, [že bys] zachována býti mohla v domě královském ze všech Židů.

Nebo jestliže se umlčíš v tento čas,… ty pak a dům otce tvého zahynete.“¹⁶

A pak přidal tuto zpytující otázku: „A kdo ví, ne pro tento-lis čas přišla k tomu království?“¹⁷

Ester ve své odpovědi požádala Mardochea, aby shromáždil tolik Židů, kolik jen dokáže, a požádal je, aby se za ni tři dny postili, a také řekla, že ona i její služebné udělají totéž. Pak prohlásila: „Vejdu k králi, což však [není v souladu se zákonem], a jestližeť zahynu, nechť zahynu.“¹⁸ Ester sebrala odvahu a stála pevně a neochvějně za tím, co bylo správné.

Ester se fyzicky, duševně i duchovně připravila a postavila se do vnitřní síně králova domu. Když ji král spatřil, vztáhl své zlaté žezlo a řekl jí, že jí splní jakékoli přání. Ona pozvala krále na hostinu, kterou připravila, a během hostiny mu prozradila, že je Židovka. Také mu odhalila Amanův pokoutný plán vyhladit všechny Židy v království. Esteřina prosba zachránit sebe i její lid byla vyplněna.¹⁹

Ester díky půstu, víře a odvaze zachránila celý národ.

Pravděpodobně nebudete vyzvány, abyste kvůli tomu, čemu věříte, riskovaly svůj život, jako to udělala Ester. Pravděpodobně se však ocitnete v situacích, kdy bude zapotřebí velké odvahy, zatímco budete stát pevně za pravdou a spravedlivostí.

Opakuji, mé drahé mladé sestry – ačkoli byly ve světě problémy vždy, mnohé z těch, kterým čelíte, jsou pro tuto dobu specifické. Jste však jedny z nejsilnějších dětí Nebeského Otce, a On vás uchovával, abyste mohly přijít na zem „pro [tento] čas“.²⁰ S Jeho pomocí budete mít odvahu zvládat cokoli, co přijde. Ačkoli se svět může občas zdát zlověstným, máte světlo evangelia, které bude jakoby majákem, jenž vás povede.

Modlím se upřímně o to, abyste měly odvahu potřebnou k tomu, abyste se zdržely souzení druhých, abyste měly odvahu být cudné a ctnostné a abyste měly odvahu stát pevně za pravdou a spravedlivostí. Když tak budete činit, budete „příkladem [věřících]“²¹, a váš život bude naplněn láskou, pokojem a radostí. Kéž tomu tak je, mé milované mladé sestry, o to prosím ve jménu Ježíše Krista, našeho Spasitele, amen.