Pánův kompas

Bratři a sestry, jak jsem zde seděl, pocítil jsem velikou touhu vyjádřit vám svou lásku a ujistit všechny v dosahu svého hlasu o lásce jejich Nebeského Otce. Jménem bratří vám vyjadřuji vděčnost za vaši ochotu dnes přijít, abyste byli vyživováni dobrým slovem Božím.

Rád chodím po horách, a když jdu divočinou, často používám kompas, mapu a značky, aby mne dovedly k cíli. Tyto nástroje se osvědčily jako užitečné, ba neocenitelné, když narazím na neznámé cesty a stezky rozbíhající se do všech směrů.

Život je plný protínajících se cest a stezek. Můžeme si vybrat z mnoha cest, mnoho hlasů k nám volá „aj, tuto“ nebo „aj, tamto“.¹ Náš život zaplavuje obrovské množství různorodých mediálních vlivů a většina z nich se nás snaží svést na cestu, která je široká a frekventovaná.

Když jste rozjímali nad tím, který z těchto hlasů poslechnout nebo která z těch mnoha cest je ta správná, zeptali jste se někdy sebe jako Joseph Smith: „Co se má učiniti? Které z těchto všech [hlasů a cest] jsou správné; nebo jsou všechny společně na omylu? Jestliže některá z nich je správná, která to je, a jak to rozeznám?“² Dosvědčuji vám, že Ježíš Kristus nám nadále ukazuje cestu, vede nás po ní a určuje nám každý bod našeho putování. Jeho cesta je těsná a úzká a vede ke světlu, k „životu a ke dni bez konce“.³ Dovolte mi, abych se s vámi podělil o příklad z písem.

Lehi se svými dětmi opustil na Pánův příkaz Jeruzalém a zahájil historickou cestu do země zaslíbení. Jedné noci poté, co nějakou dobu stanovali v údolí u řeky, Pán řekl Lehimu, že je čas pokračovat v cestě pustinou. Příštího rána vyšel zamyšlený Lehi ze stanu a ke svému velikému úžasu před sebou na zemi našel předmět, který tam mohla umístit jen ruka Boží. Byl to kompas, v jejich jazyce Liahona, jejíž ukazatele byly zkonstruovány tak, aby je na cestě vedly úrodnějšími oblastmi, kde se jim bude během jejich putování dobře dařit a kde budou v bezpečí. Ale to nebylo všechno. Na tomto kompasu se objevoval nápis, jejž bylo možné snadno číst a který byl čas od času měněn, aby rodině pomohl lépe porozumět cestám Páně.⁴

Po cestě se ukázalo, že tato Liahona, neboli kompas, byla neocenitelná v tom, jak pomohla Lehiově rodině k prosperitě a k dosažení jejich cíle. Je však důležité povšimnout si Nefiova postřehu, že kompas pracoval jen na základě víry, píle a pozornosti, kterou mu věnovali. O tomto podivuhodném pomocníkovi, který je vedl pustinou, Nefi jednoduše poznamenal: „A tak vidíme, že malými prostředky může Pán uskutečniti věci veliké.“⁵

Nefiovy závěry neunikly Almovi, který důležitost Liahony připomněl o 500 let později svému synovi. Alma vysvětlil Helamanovi, že Pán připravil tento kompas, aby jejich otcům ukazoval směr, kterým mají putovat v pustině, ale protože tento zázračný vynález pracoval skrze malé prostředky, jejich otcové byli nedbalí a zapomněli uplatňovat svou víru a píli. Následkem toho přestal tento podivuhodný vynález pracovat, a oni ve svém putování nepostupovali, ani neputovali přímým směrem, nýbrž setrvávali v pustině a byli pro své přestupky sužováni.⁶

„Ó synu můj,“ pokračoval Alma, „nebuďme nedbalí proto, že cesta je snadná; neboť tak tomu bylo s našimi otci; neboť tak to pro ně bylo připraveno, že kdyby pohlédli, mohli žíti; právě tak je tomu s námi. Cesta je připravena, a jestliže na ni budeme hleděti, můžeme žíti na věky. A nyní, synu můj, hleď, aby ses staral o tyto posvátné věci, ano, hleď, abys pohlížel k Bohu a žil.“⁷

Pán dnes poskytuje radu a vedení jednotlivcům a rodinám, stejně jako je poskytoval Lehimu. Tato generální konference je moderní Liahonou, časem a místem k obdržení inspirovaných rad a vedení, které nám pomáhají prosperovat a následovat cestu Boží při putování úrodnějšími částmi smrtelnosti. Pomyslete na to, že jsme se shromáždili, abychom vyslechli radu proroků a apoštolů, kteří se mocně modlili a pozorně připravovali, aby věděli, co Pán chce, aby řekli. Modlili jsme se za ně i za sebe, aby nás Utěšitel naučil mysli a vůli Boží. Jistě neexistuje vhodnější čas nebo místo, na němž by Pán udával pokyny svému lidu, než na této konferenci.

Učení z této konference je kompasem Páně. V příštích dnech vyjdete možná ze dveří, stejně jako kdysi Lehi, a najdete ve své poštovní schránce Liahonu, Ensign nebo jinou církevní publikaci, která bude obsahovat proslovy z této konference. I tento nový zápis bude možné snadno číst, stejně jako Liahonu za stara, a dá vám a vaší rodině porozumění způsobům a cestám Páně.

Jak nám Nefi i Alma připomněli, Pán nám na naší cestě poskytuje vedení na základě víry, píle a pozornosti, kterou tomuto vedení věnujeme. Není pravděpodobné, že nám Pán zjeví nové cesty, pokud Jej věrně nenásledujeme na těch, které nám již ukázal. Obezřetná prosperita během putování přichází k těm, kteří věrně následují inspirované vedení a osvojí si je, dokud se neobjeví nový nápis, který jim pomůže pokračovat na cestě do země zaslíbení.

Bratři a sestry, proroci a apoštolové jsou po celé věky naším kompasem od Pána. Jeho vedení, přicházející jejich prostřednictvím, je jednoduché; jimi určený směr je zaručený. Jeho cesta, i Jeho jho, jsou lehké. Nedejte se však zmýlit Jeho prostými způsoby domnívaje se, že to je jen maličkost nebo něco bezcenného, ale pečujte raději o tyto posvátné věci a vzhlížejte k Němu, abyste mohli být jako On a žít s Ním – na vždy.

Stojím zde dnes jako svědek, že všechny sliby našeho Otce budou splněny; že poslal svého Jednorozeného na zem, aby nám vytýčil cestu a první po ní šel; že se Otec a Syn zjevili jednoho krásného jasného dne na začátku jara 1820 Josephu Smithovi a poté znovuzřídili vše potřebné k úspěšnému zakončení lidské pouti na zemi; a že současný prorok, president Gordon B. Hinckley, ukazuje cestu těm, kteří pohlédnou a budou žít na vždy. Modlím se, abychom projevili svou víru a pilně naslouchali vedení a ukazatelům Liahon posledních dnů. Ve jménu Ježíše Krista, amen.