Smlouvy evangelia přinášejí zaslíbená požehnání

Dnes bych chtěl vyjádřit, jak hlubokou úctu a lásku pociťuji k našemu Nebeskému Otci, k Jeho Synu, Pánu Ježíši Kristu, a k Svatému Duchu. Dále vydávám svědectví o posvátném povolání presidenta Gordona B. Hinckleyho jako Pánova proroka, vidoucího a zjevovatele. Podporuji ho z celého srdce a veškerou silou.

Jsem vděčný za manželskou smlouvu uzavřenou v chrámu se svou laskavou a věčnou společnicí, kterou miluji a které si vážím. Neustále je příkladem toho, jak pečovat o ty, kteří jsou potřební. Naše manželství bylo požehnáno věrnými a energickými dětmi a vnoučaty, které nás mnohému naučily, a učí nás i nadále.

Uvědomuji se, že jsem obzvláště požehnaný díky tomu, že jsme se my, můj bratr, mé sestry a já, narodili spravedlivým rodičům, kteří zůstávají věrni svým chrámovým smlouvám a kteří ochotně obětovali vše, abychom my mohli být pevně ukotveni v plánu našeho Nebeského Otce. Své andělské matce mohu říci pouze jedno – děkuji ti, že dbáš na to, aby byl řetěz lásky a obřadů evangelia v našem životě pevný.

Zmiňuji se o těchto posvátných vztazích kvůli štěstí, které pociťuji díky tomu, že vím, že všechny tyto vztahy byly zpečetěny závaznou smlouvou ve svatém chrámu. Jsem hluboce vděčný za to, že vím, že bez ohledu na jakékoli překážky, které nás ještě čekají, existuje naděje a jistota ve znalosti, že zachováváním smluv evangelia mohou být všechny momentální zkoušky života překonány. Písma nás učí, že se nakonec vše v dobré obrátí, pokud budeme věrni svým smlouvám. Král Beniamin učil:

„Pro smlouvu, kterou jste učinili, budete nazýváni dětmi Kristovými…

Tudíž, chtěl bych, abyste na sebe vzali jméno Kristovo, vy všichni, kteří jste vstoupili do smlouvy s Bohem, že budete poslušni do konce života svého.

A stane se, že kdo toto učiní, bude shledán na pravici Boží.“ (Mosiáš 5:7–9.)

Bedlivá pozornost věnovaná uzavírání smluv má rozhodující význam pro naše věčné spasení. Smlouvy jsou dohody, které uzavíráme s naším Nebeským Otcem a ve kterých se zavazujeme srdcem, myslí a jednáním, že budeme dodržovat přikázání stanovená Pánem. Když věrně dodržujeme svou dohodu, On se zavazuje neboli slibuje, že nám bude žehnat, a nakonec nám dá vše, co má.

Ve Starém zákoně se z Noémova příběhu ve zlovolném světě a z Pánova plánu na očištění země dozvídáme o vzoru, kterým se řídí Pánovy smlouvy. Protože Noé byl věrný a vytrvale oddaný, Pán mu řekl:

„S tebou však učiním smlouvu svou; a vejdeš do korábu, ty i synové tvoji, žena tvá i ženy synů tvých s tebou…

Tedy učinil Noé všecko… jakž mu přikázal Hospodin.“ (Genesis 6:18; 7:5.)

Když vody opadly, oni vyšli z korábu.

„Tedy vzdělal Noé oltář Hospodinu,…

I mluvil Bůh k Noé a synům [jeho, kteří byli] s ním, řka:

Já zajisté vcházím v smlouvu svou s vámi, i s semenem vaším po vás.“ (Genesis 8:20; 9:8–9.)

I my uzavíráme s Pánem posvátné smlouvy, abychom mohli být ochraňováni před protivníkem. I my, stejně jako tomu bylo v době Noémově, žijeme ve dnech prorockých slibů a jejich naplňování. V uplynulých osmi letech bylo zasvěceno 71 nových chrámů – tento úspěch dosažený pod vedením Pánova proroka lze v určitých směrech přirovnat k postavení korábu ve dnech Noémových.

President Gordon B. Hinckley, náš žijící prorok, nás vyzývá, abychom vstupovali do chrámu, kde můžeme uzavírat smlouvy s Pánem.

Naše snaha žít podle těchto smluv může být často, tak jako ve dnech Noémových, doprovázena určitou mírou oběti. Tato oběť, bez ohledu na to, zda je velká nebo malá, často určuje, jak pevně jsme zavázáni v mysli a v srdci podvolit se vůli našeho Nebeského Otce. Vzor, kterým se řídí přinášení obětí, často zahrnuje období zápasu, v němž musíme vyhodnocovat a zvažovat důsledky svých rozhodnutí. Rozhodnutí nemusejí být vždy jasná nebo jednoduchá, a tak se probíjíme dál. Když se nakonec rozhodneme zápas ukončit a obětovat svou vůli vůli Pánově, jsme pozvednuti na novou úroveň porozumění. Tento proces v našem životě je zpravidla nápadnější, když prožijeme něco velmi tragického nebo obtížného.

Právě před několika týdny byl jeden mladý muž, když byl na skautském táboře v horách na východ od Salt Lake City, zasažen bleskem, který ho usmrtil. Jeho rodiče, sklíčeni zármutkem a zničeni náhlou ztrátou svého syna, se s tím tiše potýkali a ptali se, proč se to stalo. Protože jejich srdce bylo poddajné a jejich víra silná, zaplavily je od Pána mocné projevy lásky. Během svého zármutku dospěli k tichému a jemnému rozhodnutí přijmout beze zloby to, co se stalo. S tímto přijetím získali zřetelnější vizi smyslu života a připomenuli si smlouvy, které uzavřeli. I když jsou stále kvůli náhlé ztrátě naplněni bolestí, uvědomují si, že stojí na vyšší úrovni se závazkem držet se ještě pevněji svých smluv a žít tak, aby mohli být ujištěni o tom, že se radostně shledají se svým synem.

Uzavírání smluv v této dispensaci získává nový smysl, který je jiný než za dnů Noémových. Nejsme zodpovědni pouze za uzavírání smluv pro sebe, ale byla nám navíc dána zodpovědnost vyhledávat své zemřelé příbuzné a otevírat dveře všem těm, kteří si přejí uzavírat smlouvy a jsou hodni přijímat obřady evangelia.

Dílo probíhající mezi těmi, kteří žili dříve, postupuje mocně kupředu pomocí nebeských sil, které jsou pověřeny Pánem. President Joseph F. Smith ve svém vidění o zemřelých zaznamenal:

„Ale vizte, z prostředku spravedlivých zorganisoval své síly a určil posly oděné mocí a pravomocí a pověřil je, aby vyšli…

Spatřil jsem, že věrní starší této dispensace, když opustí smrtelný život, pokračují ve své práci kázání evangelia pokání a vykoupení.“ (NaS 138:30, 57.)

Písma nás dále učí, že k těmto poslům patřili i „[proroci], již svědčili o [Vykupiteli] v těle“. (NaS 138:36.) Mezi tyto posly možná patří Petr, Pavel, Alma, Jan, Jozef a Nefi.

Když si člověk přečte vidění presidenta Smitha a když zná misionáře pověřené k této práci, pomyslel by si, že toto vidění bude silně motivovat každého z nás k tomu, aby dodržoval smlouvu, v níž slíbil, že bude vyhledávat jména zesnulých členů rodiny a že bude využívat všechny volné hodiny v každém chrámu. Mohu, s určitou jistotou, prohlásit, že je ještě volno v mnoha chrámech, a že můžeme přijmout radu Prvního předsednictva a vzdát se části volného času a více času věnovat vykonávání chrámových obřadů. Modlím se, abychom byli vstřícní k tomuto pozvání přicházet do chrámu.

Příležitost sloužit v tomto svěřeném povolání mě pokořuje a modlím se, abych dokázal jednat podle svých smluv s Pánem a abych byl poddajný vůči vedení Ducha. Vydávám své posvátné svědectví o Pánu Ježíši Kristu a o znovuzřízení Jeho evangelia prostřednictvím proroka Josepha Smitha. Vyjadřuji svou lásku k chrámovým smlouvám a obřadům a zavazuji se zdvojnásobit své úsilí navštěvovat tyto svaté domy Boží. Vím, že když budeme uzavírat posvátné smlouvy a když je budeme dodržovat, Pán nás uvede do své posvátné přítomnosti. O tom svědčím ve jménu Ježíše Krista, amen.