Videoprezentace: Nástroje v rukou Božích
Toto je přepis videoprezentace promítané během generálního shromáždění Pomocného sdružení, ve které president Gordon B. Hinckley vylíčil historii Pomocného sdružení. Ve videoprezentaci jsme viděli proroka Josepha Smitha, Emmu Smithovou, Lucy Mack Smithovou a první sestry Pomocného sdružení, jak se shromáždili v obchodě z červených cihel.
President Hinckley: Pomocné sdružení od doby, kdy bylo 17. března 1842 v pohraničním městě Nauvoo zorganizováno, se za 160 let rozrostlo z tehdejších 18 členek na více než pět milionů členek žijících ve velkých i malých městech po celém světě a tento růst tvoří neobyčejný a zároveň pozoruhodný příběh.
Ony základní prvky, na kterých Pomocné sdružení vyrostlo, zde byly dříve, než bylo toto sdružení zorganizováno. Mezi tyto prvky patří přirozené ženské instinkty spočívající ve snaze pomáhat při podporování všeobecného blaha, pomáhat těm, kteří jsou v tísni, a zušlechťovat svůj vlastní intelekt a talenty. A při této příležitosti je Joseph Smith zorganizoval do sdružení.
Joseph Smith: Toto „sdružení sester může podněcovat bratry k dobrým skutkům tím, že se budou starat o potřeby chudých – hledajíce příležitosti k dobročinnosti a sloužíce jejich potřebám – a že jim budou pomáhat; tím, že budou napravovat mravy a posilovat ctnosti tohoto společenství“.1
President Hinckley: Z tohoto skromného začátku vznikla organizace, kterou považuji za tu největší a nejefektivnější organizaci svého druhu na celém světě.
Emma H. Smithová na tomto prvním shromáždění, na kterém byla zvolena presidentkou, řekla, že „každá členka má dychtivě usilovat o konání dobra“.2 Takový byl duch práce tehdy, a takový je duch i nyní. A musí být i nadále stěžejní zásadou po všechna pokolení, která jsou před námi – totiž, že „každá členka má dychtivě usilovat o konání dobra“.
Emma Smithová: „Chystáme se vykonat něco neobyčejného… Očekáváme neobyčejné příležitosti a naléhavé výzvy.“3
Joseph Smith: „Toto Sdružení má získávat pokyny [skrze] řád, který ustanovil Bůh – [prostřednictvím] těch, kteří jsou ustanoveni jako vedoucí.“4
„Pro ženy je přirozené mít dobročinné pocity – nyní jste v situaci, kdy můžete jednat podle této náklonnosti, kterou vám Bůh zasadil do srdce. Budete-li žít podle těchto zásad, jak úžasné a nádherné to bude! – budete-li žít podle svých výsad, andělům nebude možné zabránit v tom, aby nebyli vašimi společníky… Ne válka, ne hašteření, ne spory, nýbrž mírnost, láska, čistota – to je to, co nás má zvelebovat…
A požehnání nebe pak poplynou…
Až se vrátíte domů, nemluvte nikdy hrubě, ale nechť laskavost, pravá láska a láska korunuje vaše skutky od nynějška nadále…
Zatímco budete růst v nevinnosti a ctnosti, zatímco budete růst v dobrotivosti, nechť se vaše srdce rozprostře – nechť se otevře vůči ostatním – musíte mít strpení a snášet chyby a omyly lidstva. Jak drahocenné jsou duše lidské! …
… A nyní vám předávám klíč ve jménu Božím, a toto Sdružení se bude radovat, a poznání a inteligence bude od nynějška plynout shůry – toto je počátek lepších dnů pro toto Sdružení.“5
President Hinckley: Toto prorocké prohlášení přetrvalo jako stanovy Pomocného sdružení Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů během celého půldruhého století.
Když Lucy Mack Smithová, Prorokova matka, promlouvala k sestrám v Nauvoo, řekla:
Lucy Mack Smithová: „Musíme se o sebe vzájemně starat, bdít nad sebou, vzájemně se utěšovat a získávat ponaučení, abychom mohly všechny společně zasednout v nebi.“6
President Hinckley: Historie této organizace ukazuje, že ženy Církve nemusely čekat na to, až spolu zasednou v nebi, aby tak ochutnaly sladké plody oněch činností, které popisovala.
Prožívají mnohé z onoho nebe na zemi, neboť se v tomto životě o sebe vzájemně starají, vzájemně se utěšují a vzájemně se poučují. Kdo může změřit ony zázračné účinky na život milionů žen, jejichž poznání vzrostlo, jejichž vize se rozšířila, jejichž život se rozhojnil a jejichž chápání věcí Božích se obohatilo v důsledku nespočetných lekcí, které jsou působivě vyučovány i přijímány na shromážděních Pomocného sdružení?
Kdo může změřit onu radost, která vstupuje do života těchto žen, když se sdružují a setkávají v prostředí svého sboru nebo odbočky a vzájemně se obohacují laskavým a drahocenným přátelstvím? Kdo může postihnout, byť v tom nejdivočejším snu, nespočetné dobročinné skutky, které byly vykonány, potraviny, které byly přineseny na prázdné stoly, víru, která byla rozvíjena i v zoufalém čase nemoci, rány, které byly obvázány, bolesti, které byly zmírněny láskyplnou rukou a tichými, uklidňujícími slovy, útěchu, která byla nabídnuta v době úmrtí a následné samoty?
President Joseph F. Smith při jedné příležitosti o Pomocném sdružení řekl: „Tato organizace byla božsky vytvořena, božsky oprávněna, božsky ustavena, božsky ustanovena Bohem, aby sloužila pro spásu duší žen i mužů. Neexistuje tedy žádná organizace, která by se s ní mohla srovnávat,… která by kdy mohla zaujmout stejné postavení a platformu, již může zaujímat ona…
… Učiňte [Pomocné sdružení] prvním, učiňte ho nejpřednějším, učiňte ho nejvyšším, nejlepším a nejhlubším ze všech organizací, které na světě existují. Jste povolány hlasem proroka Božího, abyste tak učinily, abyste byly na nejpřednějších místech, abyste byly největšími a nejlepšími, nejčistšími a nejoddanějšími tomu, co je správné.“7
Bůh žehnej Pomocnému sdružení Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů. Kéž duch lásky, který motivuje její členky po více než půldruhého století, se i nadále rozrůstá a je pociťován po celém světě. Kéž jejich dobročinné skutky, ať již jsou vykonány kdekoli, působí pro dobro v životě nespočetných lidí. A kéž světlo a porozumění, vzdělání a poznání a věčná pravda zdobí celá pokolení žen, které ještě povstanou, ve všech národech světa, díky této jedinečné a božsky ustanovené instituci. Kéž si každá z nich uvědomí svou velikou zodpovědnost a požehnání být „nástrojem v rukou Božích, [aby uskutečnily] toto veliké dílo“. (Alma 26:3.)