2014
Kau Fakamoʻoni Makehe ʻoku nau Fakamoʻoni ki he Kalaisi Moʻuí
ʻEpeleli 2014


Kau Fakamoʻoni Makehe ʻoku nau Fakamoʻoni ki he Kalaisi Moʻuí

Ko e Kau Mēmipa ʻo e Kau Palesitenisī ʻUluakí mo e Kōlomu ʻo e Kau ʻAposetolo ʻe Toko Hongofulu Mā Uá ko e kau palōfita ʻo e ʻaho ní, ko e kau tangata kikite, mo e kau tangata maʻu fakahā ʻoku nau hoko ko e “kau fakamoʻoni makehe ki he huafa ʻo Kalaisí ʻi he māmaní kotoa” (T&F 107:23). ʻI heʻene peheé, ʻoku nau maʻu ʻa e fatongia ke nau fakamoʻoni ki hono faka-ʻotua ʻo Sīsū Kalaisí pea mo ʻEne ngāue fakafaifekaú ko e Fakamoʻui mo e Huhuʻi ʻo e māmaní.

ʻI he ngaahi lea ka hoko maí, naʻe vahevahe ʻe he kakai tangata ne fili mo fakamafaiʻí ʻenau fakamoʻoni ki he Fakalelei ʻa e Fakamoʻuí, Toetuʻú, mo hono moʻoní.

Ko Hotau Huhuʻí ʻa Sīsū

ʻĪmisi
Palesiteni Thomas S. Monson

“ʻOku ou ʻohake hoku leʻó ʻi he kotoa ʻo hoku lotó mo e fakamātoato ʻo hoku laumālié, ko ha fakamoʻoni makehe, ʻo u fakahā ʻoku moʻui ʻa e ʻOtuá. Ko Sīsū Kalaisi ʻa Hono ʻAló, ko e ʻAlo Tofu pē Taha ʻo e Tamaí kuo Fakatupu ʻi he kakanó. Ko hotau Huhuʻí Ia, ko hotau Fakalaloa ki he Tamaí. Ko Ia naʻá Ne pekia he kolosí ke fakalelei maʻa ʻetau ngaahi angahalá. Ko e ʻuluaki fua Ia ʻo e Toetuʻú. Koeʻuhí ko ʻEne pekiá, ʻe toe moʻui ʻa e kakai kotoa pē. ʻMeʻa Fakafiefia moʻoni ko e leá ni: “ʻOku ou ʻilo ʻoku moʻui ʻa hoku Huhuʻí!”ʼ [“ʻOku Moʻui Hoku Huhuʻí,” Ngaahi Himi, fika 68].”

Palesiteni Thomas S. Monson, “ʻOku ou ʻIlo ʻOku Moʻui Hoku Huhuʻí!” Liahona, Mē 2007, 22.

Ko ha Fakamoʻoni Au

ʻĪmisi
Palesiteni Henry B. Eyring

“Ko ha fakamoʻoni au ki he Toetuʻu ʻa e ʻEikí ʻo hangē tofu pē naʻá ku ʻi ai tonu ʻi he efiafi ko iá mo e ongo ākongá ʻi he fale he hala ki ʻEmeasí. ʻOku ou ʻiloʻi ʻokú Ne moʻui pea hangē tofu pē ko Siosefa Sāmitá ʻi he taimi ne mamata ai ki he Tamaí mo e ʻAló ʻi he maama ʻo e pongipongi ngingila he vaoʻakau ʻi Palemailá. …

“… Ko ʻeku fakamoʻoní ia ʻi heʻeku hoko ko e fakamoʻoni ʻo e Fakamoʻui kuo toetuʻú pea mo hotau Huhuʻí.”

Palesiteni Henry B. Eyring, Tokoni ʻUluaki ʻi he Kau Palesitenisī ʻUluakí, “Haʻu Kiate Au,” Liahona, Mē 2013, 22.

Ko e Fakaleleí pea mo e Fakamoʻuí

ʻĪmisi
Palesiteni Dieter F. Uchtdorf

“Ko e ongoongolelei ʻeni ʻa e ʻOtua ko e Tamaí; ko ha konga mahuʻinga ia ʻo e Palani ʻa e ʻOtuá pe palani ʻo e fakamoʻuí pe palani ʻo e huhuʻí. ʻOku ui ia ko e ongoongolelei ʻo Sīsū Kalaisí he ko e Fakalelei ʻa Sīsū Kalaisí ʻoku lava ai ke fakahoko ʻa e huhuʻí mo e fakamoʻuí. ʻOku huhuʻi ʻa e kakai tangata, fefine mo e fānau kotoa pē mei he mate fakatuʻasinó tuʻunga ʻi he Fakalelei ʻa Kalaisí, pea ʻe huhuʻi ʻa kinautolu kotoa pē mei heʻenau ngaahi angahalá ʻo kapau te nau tali mo talangofua ki he ongoongolelei ʻo Sīsū Kalaisí… .

“Ko ʻeku fakamoʻoní ia ʻaki ʻa e kotoa ʻo hoku lotó mo e ʻatamaí.”

Palesiteni Dieter F. Uchtdorf, Tokoni Ua ʻi he Kau Palesitenisī ʻUluakí, “Ikai ʻOku ʻi ai Haʻatau ʻUhinga ke Fiefia?” Liahona, Nōvema 2007, 19

Ko e Kalaisí ʻa Sīsū

ʻĪmisi
Palesiteni Boyd K. Packer

“ʻOku ou ʻilo ko e ʻOtuá ʻa ʻetau Tamaí. Naʻá Ne fakafeʻiloaki mai Hono ʻAló, ko Sīsū Kalaisí kia Siosefa Sāmita. ʻOku ou fakamoʻoni ʻoku ou ʻiloʻi ko e Kalaisí ʻa Sīsū. ʻOku ou ʻilo ʻokú Ne moʻui. Naʻe ʻaloʻi mai Ia ʻi he vahevahenga ʻo taimí. Naʻá Ne akoʻi ʻa ʻEne ongoongoleleí pea naʻe ʻahiʻahiʻi Ia. Naʻá Ne mamahi pea tutuki Ia pea naʻá Ne toetuʻu ʻi he ʻaho hono tolú. ʻOkú Ne tatau pē mo ʻEne Tamaí, ʻo maʻu ʻa e sino kakano mo e hui. Naʻá Ne fakahoko ʻa ʻEne Fakaleleí. ʻOku ou fakamoʻoni kiate Ia. ʻOku ou hoko ko ha fakamoʻoni kiate Ia.”

Palesiteni Poiti K. Peeka, Palesiteni ʻo e Kōlomu ʻo e Kau ʻAposetolo ʻe Toko Hongofulu Mā Uá, “Ko e Toko Hongofulu Mā Uá,” Liahona, Mē 2008, 83.

Ko ha Totongi Maʻamoutolu ki he Fāmili ʻo e Tangatá

ʻĪmisi
ʻEletā L. Tom Perry

“Ko ia [Sīsū Kalaisí] ʻa e uho ʻo e palani taʻengata ʻa e Tamaí, ko e Fakamoʻui naʻe foaki mai ko e totongi huhuʻi maʻá e faʻahinga ʻo e tangatá. Naʻe fekau mai ʻe he ʻOtuá ʻa Hono ʻAlo ʻOfaʻangá ke Ne ikunaʻi ʻa e Hinga ʻa ʻĀtama mo ʻIví. Naʻá ne haʻu ki he māmaní ko hotau Fakamoʻui mo hotau Huhuʻi. Naʻá Ne ikunaʻi maʻatautolu ʻa e nunuʻa ʻo e mate fakatuʻasinó ʻaki ʻEne foaki ʻEne moʻuí. ʻI Heʻene pekia ʻi he kolosí, naʻe mavahe Hono Laumālié mei Hono sinó. ʻI he ʻaho hono tolú naʻe toe fakataha Hono laumālié mo Hono sinó, ke ʻoua naʻá na toe mavahevahe ʻo taʻengata.”

ʻEletā L. Tom Perry ʻo e Kōlomu ʻo e Kau ʻAposetolo ʻe Toko Hongofulu Mā Uá, “The Plan of Salvation,” Liahona, Nov. 2006, 71.

Ko e Uho ʻo e Hisitōlia ʻo e Tangatá

ʻĪmisi
ʻEletā Russell M. Nelson

“Naʻe fakahoko ʻEne Fakaleleí ʻi Ketisemani, ʻa ia naʻá Ne tautaʻa ʻi ha tulutā toto lalahi (vakai Luke 22:44), pea ʻi Kolokota (pe Kālevale), ʻa ia ne hiki hake ai Hono sinó he ʻakaú ʻi he ‘potu ʻo e ʻulupokó,’ ko e fakaʻilonga ʻo e maté (Maʻake 15:22; Mātiu 27:33; vakai foki 3 Nīfai 27:14). ʻE fakaʻatā ʻe he Fakalelei taʻefakangatangatá ni ʻa e tangatá mei he mate taʻefakangatangatá (vakai 2 Nīfai 9:7). Kuo fakahoko ʻe he Fakalelei ʻa e Fakamoʻuí ke hoko ʻa e toetuʻú ko ha foʻi moʻoni pea malava ai ke maʻu ʻe he kakai kotoa pē ʻa e moʻui taʻengatá. Naʻe hoko ʻEne Fakaleleí ko e ʻelito ia ʻo e hisitōlia kotoa ʻo e faʻahinga ʻo e tangatá.”

ʻEletā Lāsolo M. Nalesoni ʻo e Kōlomu ʻo e Kau ʻAposetolo ʻe Toko Hongofulu Mā Uá, “Ko e Melino mo e Fiefia ʻI hono ʻIloʻi ʻOku Moʻui ʻa e Fakamoʻuí,” Liahona, Tīsema 2011, 19.

Ha Feilaulau koeʻuhí ko e Angahalá

ʻĪmisi
ʻEletā Dallin H. Oaks

“Na‘e kātekina ‘e Sīsū Kalaisi e mamahi taʻefaʻalauá, koe‘uhí ke Ne hoko ai ko ha feilaulau ma‘á e ngaahi angahala ‘a e kakai kotoa pē. Na‘e ‘oatu ‘e he feilaulau tuʻumoʻunga lelei ko iá—‘a e Lami haohaoa ta‘e hano melé—ke fetongi ʻaki e kovi fulikivanu tahá— ‘a ia ko e ngaaahi angahala ‘a e māmaní kotoa. …

“Ko e feilaulau ko iá—‘a e Fakalelei ‘a Sīsū Kalaisí—ko e uho ia ‘o e palani ‘o e fakamo‘uí. …

‘Oku ou ‘ilo‘i ko Sīsū Kalaisí, ko e ‘Alo Tofu Pē Taha ʻo e ‘Otua ko e Tamai Ta‘engatá. ‘Oku ou ‘ilo‘i ne tu‘unga ‘i He‘ene feilaulau fakaleleí, ‘a ʻetau ma‘u ai ‘a e fakapapau te tau ma‘u ‘a e mo‘ui ta‘e-fa‘a-maté mo e faingamālie ke ma‘u ‘a e mo‘ui ta‘engatá. Ko hotau ‘Eiki, mo hotau Fakamo‘ui, mo hotau Huhu‘í Ia.”

ʻEletā Dallin H. Oaks ʻo e Kōlomu ʻo e Kau ʻAposetolo ʻe Toko Hongofulu Mā Uá, “Feilaulaú,” Liahona, Mē 2012, 22.

Tataki ʻe he Fakamoʻuí Hono Siasí he ʻAhó ni

ʻĪmisi
ʻEletā M. Russell Ballard

“Ko e Fakalelei ʻa Sīsū Kalaisí ko ha konga mahuʻinga ia ʻo e palani ʻa ʻetau Tamai Hēvaní maʻá e misiona ʻa Hono ʻAló ʻi he māmaní pea mo hotau fakamoʻuí. ʻOku totonu ke tau fakafetaʻi naʻe ʻikai ke ala mai ʻa ʻetau Tamai Hēvaní ʻi Heʻene ʻofa fakatamaí ke fakahaofi ʻa Hono ʻAlo ʻOfaʻangá. Naʻá Ne tukuange pē ke fakakakato ʻe Sīsū ʻa e misiona naʻe tomuʻa fakanofo Ia ki aí, ke Ne hoko ko hotau Huhuʻí, koeʻuhi pē ko ʻEne ʻofa taʻengata kiate koe mo aú. …

“ʻOku ʻikai ke pekia ʻa Sīsū Kalaisi, ko e Fakamoʻui mo e Huhuʻi ʻo e faʻahinga kotoa ʻo e tangatá. ʻOkú Ne moʻui—ʻoku moʻui ʻa e ʻAlo ʻo e ʻOtuá kuo toetuʻú—ko ʻeku fakamoʻoní ia, pea ʻokú Ne tataki ʻa e ngaahi ngāue ʻa Hono Siasí he ʻahó ni.”

ʻEletā M. Lāsolo Pālati ʻo e Kōlomu ʻo e Kau ʻAposetolo ʻe Toko Hongofulu Mā Uá, “The Atonement and the Value of One Soul,” Liahona, May 2004, 85, 86.

Ko ʻetau ʻAmanakí, Hotau Fakalaloá, mo Hotau Huhuʻí

ʻĪmisi
ʻEletā Richard G. Scott

“Ko hotau maluʻangá [ko ʻetau Tamai Hēvaní] pea mo Hono ʻAlo ʻofaʻanga, ko Sīsū Kalaisí. ʻOku ou ʻilo ʻoku ʻofa ʻa e Fakamoʻuí ʻiate koe. Te ne fakapapauʻi ko hoʻo ngaahi feinga ke fakamālohia hoʻo fakamoʻoní koeʻuhí ke hoko ia ko ha mālohi taupotu tahá ki he leleí ʻi hoʻo moʻuí, ʻa ia ko ha mālohi ia te ne poupouʻi koe ʻi he taimi kotoa pē ʻo e faingataʻá pea ʻoatu kiate koe ʻa e nonga mo e fakafiemālie ʻi he ngaahi taimi taʻepaú.

“Ko e taha ʻo ʻene Kau ʻAposetolo kuo ʻosi fakamafaiʻi ke fakamoʻoni ʻo kau kiate Iá, ʻoku ou fakamoʻoni fakamātoato atu ʻoku ou ʻiloʻi ʻoku moʻui ʻa e Fakamoʻuí, kuó Ne toetuʻu, mo ha sino nāunauʻia ʻi he ʻofa haohaoa. Ko ia ʻetau ʻamanaki leleí, ko hotau Fakalaloá, mo hotau Huhuʻí.”

ʻEletā Richard G. Scott ʻo e Kōlomu ʻo e kau ʻAposetolo ʻe Toko Hongofulu Mā Uá, “The Power of a Strong Testimony,” Liahona, Jan. 2002, 103.

Inu e Ipu Koná

ʻĪmisi
ʻEletā Robert D. Hales

“ʻI he Ngoue ko Ketisemaní, naʻe ʻikai fakafisi ai hotau Fakamoʻuí mo e Huhuʻí ke Ne inu ʻa e vai mahi ʻo e Fakaleleí [vakai, T&F 19:16–19]. Pea naʻá Ne toe mamahi ʻi he kolosí ke fai e finangalo ʻo ʻEne Tamaí, kae ʻoua kuó Ne folofola, ‘[Kuo lava]’ [Sione 19:30]. Naʻá ne kātaki ʻo aʻu ki he ngataʻangá. Kuo folofola ʻetau Tamai Hēvaní, ʻo kau ki he talangofua haohaoa ʻa e Fakamoʻuí ʻi Heʻene tuʻu ʻaliʻaliaki mo taʻeueʻiá, ʻVakai ki hoku ‘Alo ʻOfaʻangá, ʻa ia ʻoku ou fiemālie lahi aí, ʻa ia kuó u fakaongoongoleleiʻi ai ʻa hoku hingoá.’ [3 Nīfai 11:7].

“… Tau fakalangilangiʻi muʻa e huafa ʻo e ʻOtuá ʻaki haʻatau tuʻu ʻaliʻaliaki mo e Fakamoʻui ko Sīsū Kalaisí. ʻOku ou fakamoʻoni makehe atu ʻokú Ne moʻui.”

ʻEletā Robert D. Hales ʻo e Kōlomu ʻo e Kau ʻAposetolo ʻe Toko Hongofulu Mā Uá, “Tuʻu Maʻu ʻi he ngaahi Potu Toputapú,” Liahona, Mē 2013, 48.

Ko e Fānau Haohaoa Pē ʻa e ʻOtuá

ʻĪmisi
ʻEletā Jeffrey R. Holland

“ʻOku ou ʻilo ko e ʻOtuá ko ʻetau Tamai Hēvani ʻofa, mo faʻa fakamolemole Ia ʻi he taimi kotoa pē mo e fonongaʻanga kotoa pē pea mo e tūkunga kotoa pē. ʻOku ou ʻilo ko Sīsuú ko Hono ʻAlo haohaoa pē Ia ʻe tahá, naʻá Ne foaki angaʻofa ʻEne moʻuí he ko e finangalo ia ʻo e Tamaí mo e ʻAló fakatouʻosi ke huhuʻi ʻa kitautolu kotoa ʻoku ʻikai haohaoá. ʻOku ou ʻilo naʻá Ne toe tuʻu mei he maté ʻo toe moʻui, te tau toe tuʻu foki mo kitautolu tuʻunga Heʻene fakahoko iá.”

ʻEletā Jeffrey R. Holland ʻo e Kōlomu ʻo e Kau ʻAposetolo ʻe Toko Hongofulu Mā Uá, “ʻEiki, ʻOku ou Tui,” Liahona, Mē 2013, 94.

ʻOku ou ʻilo ʻoku Moʻui ʻa e Fakamoʻuí

ʻĪmisi
ʻEletā David A. Bednar

“ʻOku ou fakahā ʻeku fakamoʻoni mo e fakamālō ki he feilaulau taʻefakangatangata mo taʻengata ʻa e ʻEiki ko Sīsū Kalaisí. ʻOku ou ʻilo ʻoku moʻui ʻa e Fakamoʻuí. Kuó u aʻusia fakatouʻosi Hono ivi huhuʻí mo Hono ivi tokoní, pea ʻoku ou fakamoʻoni ʻoku moʻoni e ongo mālohi ko ʻení pea ʻatā ke tau takitaha maʻu ia. Ko hono moʻoní, te tau lava ke fai pea ikunaʻi ʻa e meʻa kotoa pē ‘ʻi he mālohi ʻo e ʻEikí’ ʻi heʻetau laka atu kimuʻa heʻetau fononga fakamatelié.”

ʻEletā Tēvita A. Petinā ʻo e Kōlomu ʻo e Kau ʻAposetolo ʻe Toko Hongofulu Mā Uá, “Ko e Fakaleleí pea mo e Fononga Fakamatelié,” Liahona, ʻEpeleli 2012, 12.

Naʻe Fakakakato ʻe Kalaisi ʻa ʻene Ngāue Fakafaifekaú

ʻĪmisi
ʻEletā Quentin L. Cook

“[Ko e Fakamoʻuí] toʻo kiate Ia e ‘mafatukituki ʻo e ngaahi angahala ʻa e faʻahinga ʻo e tangatá’ mo e ʻmeʻa fakamanavahē kātoa naʻe malava… ʻe Sētanéʼ [James E. Talmage, Jesus the Christ, 613]. Naʻá Ne kātekina ai e ngaahi fakamāu taʻe-totonú mo e ngaahi meʻa fakatuʻutāmaki, mo fakamamahi ne iku ki Hono Tutukí. Ko hono tumutumú ko e Toetuʻu ikuna ʻa Kalaisi Hono misiona toputapu ko e Fakamoʻui mo e Huhuʻí. Te tau toetuʻu mei he maté pea fakataha hotau laumālié mo hotau sinó. …

“ʻOku ou fakamoʻoni fakaʻaposetolo ko Sīsū Kalaisí ko e Fakamoʻui mo e Huhuʻi ʻo e māmaní. Kuó Ne fakahā mai ʻa e hala ki he fiefia moʻoní.”

ʻEletā Quentin L. Cook ʻo e Kōlomu ʻo e Kau ʻAposetolo ʻe Toko Hongofulu Mā Uá, “ʻOku Tau Muimui ʻia Sīsū Kalaisi,” Liahona, Mē 2010, 83–84, 86.

Huhuʻi Kitautolu ʻe he Fakamoʻuí

ʻĪmisi
ʻEletā D. Todd Christofferson

ʻOku hanga ʻe he mamahi ʻa e Fakamoʻuí ʻi Ketisemaní pea mo ʻEne faingataʻaʻia ʻi he funga kolosí ʻo huhuʻi kitautolu mei heʻetau angahalá ʻaki hono fakalato e ngaahi fie maʻu ʻa e fakamaau totonú kiate kitautolú. ʻOkú Ne ʻaloʻofa mo fakamolemoleʻi kinautolu ʻoku fakatomalá. ʻOku toe fakalato foki ʻe he Fakaleleí ʻa e moʻua ʻo e fakamāú kiate kitautolu ʻaki hono fakamoʻui mo totongi huhuʻi kitautolu ʻi ha mamahi ne tau fuesia ka ʻoku tau tonuhia ai. “Vakai, ʻokú ne kātakiʻi ʻa e ngaahi mamahi ʻa e kakai kotoa pē, ʻio, ʻa e ngaahi mamahi ʻa e kakai moʻui kotoa pē, ʻa e kakai tangata mo e kakai fefine fakatouʻosi, pea mo e fānau ʻa ia ʻoku kau ʻi he fāmili ʻo ʻĀtamá (2 Nīfai 9:21; vakai foki ʻAlamā 7:11–12). …

“… Ko e tumutumu ʻo e huhuʻí ko Sīsū Kalaisi tokotaha pē. ʻOku ou fakamoʻoniʻi ʻi he loto fakatōkilalo mo e fakafetaʻi ko Ia ʻa e Huhuʻí.”

ʻEletā D. Todd Christofferson ʻo e Kōlomu ʻo e Kau ʻAaposetolo ʻe Toko Hongofulu Mā Uá, “Huhuʻí,” Liahona, Mē 2013, 109, 112.

Ko e Toetuʻú mo e Moʻuí

ʻĪmisi
ʻEletā Neil L. Andersen

“Kae meʻatēpuú, ke tau malangaʻaki ʻa hotau Fakamoʻuí mo e Huhuʻí, ko Sīsū Kalaisi. Ko e tuʻunga kotoa pē kuo tau aʻusiá—pe te tau aʻusia ʻi he moʻuí—ne ʻikai ke mei pehē ka ne taʻeʻoua Ia. …

“Kuo laui senituli e ongo mai ʻa Hono leʻó:

“‘Ko au ko e toetuʻu, mo e moʻui: ko ia ʻoku tui kiate aú, ka ne mate ia, ʻe moʻui pē ia:

“‘Pea ko ia ʻoku moʻui mo tui kiate aú ʻe ʻikai ʻaupito mate ia’ (Sione 11:25–26).

“Siʻi kāinga ʻofeina, ʻokú Ne moʻui. Kuó Ne toetuʻu. ʻOkú Ne tataki ʻa ʻEne ngāue maʻoniʻoní ʻi he funga ʻo e māmaní.”

ʻEletā Neil L. Andersen ʻo e Kōlomu ʻo e Kau ʻAposetolo ʻe Toko Hongofulu Mā Uá, “Haʻu Kiate Ia,” Liahona, Mē 2009, 78.