Konifelenisi Lahi
Manatuʻi ʻa e Meʻa ʻOku Mahuʻinga Tahá
konifelenisi lahi ʻo ʻEpeleli 2023


Manatuʻi ʻa e Meʻa ʻOku Mahuʻinga Tahá

Ko e meʻa ʻoku mahuʻinga tahá ko hotau vā fetuʻutaki mo e Tamai Hēvaní mo Hono ʻAlo ʻOfaʻangá, ko hotau ngaahi fāmilí, mo e ngaahi kaungāʻapí, pea mo hono fakaʻatā ʻa e Laumālié ke tataki kitautolu.

ʻI heʻetau manatua ʻa e fakaʻosinga ʻo e uike ní ʻi he hāʻele langilangiʻia ʻa e Fakamoʻuí ki Selusalema kimuʻa pē ʻi Heʻene feilaulau fakaleleí, ʻoku ou manatu ki Heʻene ngaahi folofola fakatuʻamelie mo fakafiemālié: “Ko au ko e toetuʻu, mo e moʻui: ko ia ʻoku tui kiate aú, ka ne mate ia, ʻe moʻui pē ia.”1

ʻOku ou ʻofa ʻiate Ia. ʻOku ou tui kiate Ia. ʻOku ou fakamoʻoni ko Ia ʻa e Toetuʻú mo e Moʻuí.

Kuo fakanonga mo fakamālohia au ʻe he fakamoʻoni ko ʻení ʻi he taʻu ʻe fā mo e konga kuo maliu atú talu ʻa e pekia hoku uaifi ko Papulaá. ʻOku ou ‘ofa kiate ia.

Kuó u faʻa fakakaukauloto ki heʻema mali taʻengatá mo ʻema moʻui fakatahá.

Kuó u vahevahe kimuʻa ʻa e founga ʻeku fuofua fetaulaki mo Papulaá mo e founga naʻe akoʻi ai au ʻe he aʻusia ko iá ke fakaʻaongaʻi ʻa e taukei ʻo e “muimuiʻí” ʻa ia kuó u ako ʻi heʻeku ngāue fakafaifekaú. Naʻe pau ke u muimuiʻi vave ia hili pē ʻema fuofua fetaulakí koeʻuhí naʻá ne talavou, ʻiloa, mo femoʻuekina ʻaupito. Naʻe toʻoa vave hoku lotó koeʻuhí naʻá ne fakamaheni ngofua mo anga fakakaumeʻa. Naʻá ku saiʻia ʻi hono ʻulungaanga leleí. Ne u ongoʻi ʻoku totonu ke ma fakataha. Naʻe ngali faingofua pehē ʻi he anga ʻeku fakakaukaú.

Naʻá ku kaumeʻa mo Papulā, pea kamata ke tupulaki homa vā fetuʻutakí, ka naʻá ne veiveiua pe naʻe totonu ke ne mali mo au.

Naʻe ʻikai feʻunga pē ʻeku ʻiloʻí; ka naʻe fiemaʻu ke ʻiloʻi ia ʻe Papulā ʻiate ia pē. Naʻá ku ʻiloʻi kapau te ma tuku ha taimi ke ʻaukai mo lotua ia, ʻe lava ʻe Papulā ʻo maʻu ha fakapapau mei langi.

Naʻe ʻikai ke ma teiti ʻi ha fakaʻosinga uike ʻe taha kae lava ke ma ʻaukai mo lotua fakafoʻituitui ke ma takitaha ʻiloʻi ʻiate kimaua pē. Ko e meʻa mālié, naʻá ne maʻu ʻa e fakapapau tatau mo ia naʻá ku maʻú. Hangē ko e laú, ʻoku fakahisitōlia ʻa e toengá.

ʻI he taimi naʻe pekia ai ʻa Papulaá, naʻe tohi ʻe heʻema fānaú ʻi hono maka fakamanatú ha ngaahi lēsoni naʻe loto ʻa Papulā ke nau manatuʻi. Ko e taha ʻo e ngaahi lēsoni ko iá ʻoku pehē “ko e meʻa ʻoku mahuʻinga tahá ʻa e meʻa ʻoku tuʻuloá.”

Te u vahevahe ʻi he ʻahó ni mei hoku lotó ha ngaahi ongo mo e fakakaukau ʻi he meʻa ʻoku mahuʻinga tahá.

ʻUluakí, ko e mahuʻinga tahá ko ha vā fetuʻutaki mo ʻetau Tamai Hēvaní mo Hono ʻAló, ʻa e ʻEiki ko Sīsū Kalaisí. ʻOku mahuʻinga taha ʻa e vā fetuʻutaki ko ʻení ʻi he taimí ni pea ʻi he nofo taʻengatá.

Uá, ʻoku kau ʻa e ngaahi vā fetuʻutaki fakafāmilí ʻi he ngaahi meʻa ʻoku mahuʻinga tahá.

ʻI he kotoa ʻeku ngāué, kuó u ʻaʻahi ki ha niʻihi fakafoʻituitui mo e ngaahi fāmili tokolahi naʻe uesia ʻe he ngaahi fakatamaki fakanatula fakamamahí. Ne tukuhāusia, fiekaia, mo manavahē ʻa e tokolahi. Naʻa nau fiemaʻu ha tokoni fakafaitoʻo, meʻatokoni, mo e nofoʻanga.

Naʻa nau fiemaʻu foki honau ngaahi fāmilí.

ʻOku ou ʻiloʻi mahalo ʻoku ʻikai maʻu ʻe ha niʻihi ʻa e tāpuaki ʻo ha fāmili ofí, ko ia ʻoku ou fakakau ai ʻa e kāingá, kaungāmeʻá, naʻa mo e ngaahi fāmili fakauōtí ke lau pē ko ha “fāmilí.” ʻOku mahuʻinga ʻa e ngaahi vā fetuʻutaki ko ʻení ki he moʻui lelei fakaelotó mo fakatuʻasinó.

ʻE lava foki ke ʻomi ʻe he ngaahi vā fetuʻutaki ko ʻení ʻa e ʻofá, fiefiá, nēkeneká, mo ha ongoʻi ʻo e kau maí.

Ko hono tanumaki ʻo e ngaahi vā fetuʻutaki mahuʻingá ni ko ha fili ia. Ko ha fili ko ia ke hoko ko ha konga ʻo ha fāmilí ʻoku fiemaʻu ki ai ʻa e tukupaá, ʻofá, faʻa kātakí, fetuʻutakí, mo e faʻa fakamolemolé.2 Mahalo ʻe ʻi ai ʻa e ngaahi taimi he ʻikai ke tau fakakaukau tatau ai mo ha taha, ka te tau lava ʻo fakahoko ia ʻo ʻikai ha fakakikihi. ʻI he faikaumeʻá mo e nofomalí, ʻoku ʻikai hoko noa pē ʻetau feʻofaʻakí pe mole ʻa e feʻofaʻakí ʻo hangē ko e feʻunuʻaki holo ʻa e pate veimaú. ʻOku tau fili ke feʻofaʻaki mo fepoupouʻaki. ʻOku tau fakahoko ʻa e meʻa tatau ʻi he ngaahi vā fetuʻutaki fakafāmili kehé pea mo e ngaahi kaungāmeʻa ʻoku hangē hatau fāmilí.

ʻOku pehē ʻe he fanongonongo ki he fāmilí “ʻoku fakangofuaʻi ai ʻe he palani fakalangi ʻo e fiefiá ʻa e feohi fakafāmilí ke tolonga atu ʻo ʻoua naʻa ngata pē ʻi he faʻitoká. ʻOku fakaʻatā foki ʻe he ngaahi ouau mo e ngaahi fuakava toputapu ʻi he ngaahi temipale toputapú ki he tokotaha kotoa pē ke ne foki ki he ʻao ʻo e ʻOtuá pea mo e ngaahi fāmilí ke fakatahaʻi ʻo taʻengata.”3

Ko e meʻa ʻe taha ʻoku mahuʻinga tahá ko e muimui ki he ngaahi ueʻi ʻa e Laumālié ʻi hotau ngaahi vā fetuʻutaki mahuʻinga tahá pea ʻi heʻetau ngaahi feinga ke ʻofa ki hotau kaungāʻapí ʻo hangē pē ko kitautolú, kau ai ʻetau ngāue fakaetauhi fakafoʻituituí pea ʻi he kakaí. Naʻá ku ako vave ʻa e lēsoni ko ʻení ʻi heʻeku moʻuí lolotonga ʻeku hoko ko ha pīsopé.

ʻI ha efiafi sinou momoko ʻe taha ʻi he faʻahitaʻu momokó, naʻá ku mavahe ai mei hoku ʻōfisi fakapīsopé mo ʻeku maʻu ha ongo mālohi ke ʻaʻahi ki ha uitou toulekeleka ʻi he uōtí. Naʻá ku sio ki heʻeku uasí—ko e 10:00 p.m. ia. Naʻá ku kumi ʻuhinga naʻe fuʻu tuai ke fai ha ʻaʻahi pehē. Pea ʻikai ngata aí ka naʻe sinou. Naʻá ku fakakaukau ke u tomuʻa ʻaʻahi ki he tuofefine ʻofeina ko ʻení ʻi he pongipongí pē kae ʻoua ʻe fakahohaʻasi iá he kuo fuoloa ʻa e poʻulí. Naʻá ku lele ki ʻapi peá u tokoto ke u mohe ka naʻe ʻikai ke u lava ʻo mohe ʻi he pō ko iá koeʻuhí naʻe ueʻia au ʻe he Laumālié.

ʻI he pongipongi pē hono hokó, naʻá ku fakaʻuli hangatonu ki he ʻapi ʻo e uitoú. Naʻe fakaava mai ʻe hono ʻofefiné ʻa e matapaá naʻá ne loʻimataʻia mo pehē mai, “Pīsope, mālō siʻi lava maí. Naʻe mālōlō ʻa e fineʻeikí ʻi he houa ʻe ua kuo hilí”—naʻá ku loto-mamahi. He ʻikai teitei ngalo ʻiate au ʻa e ngaahi ongo ʻi hoku lotó. Naʻá ku tangi. Ko hai ia ʻe toe laka ange ʻene fiemaʻú ʻi he siʻi uitoú ni ke puke ʻe heʻene pīsopé hono nimá, ʻo fakanonga ia, pea mahalo mo tuku hano tāpuaki fakaʻosi? Naʻe mole meiate au ʻa e faingamālie ko iá koeʻuhí naʻá ku fili ke tukunoaʻi ʻa e ueʻi mālohi ko ʻeni mei he Laumālié.4

ʻE kāinga, kau talavou mo e kau finemui, mo e fānau Palaimeli, ʻoku ou fakamoʻoni ko e muimui ko ia ki he ngaahi ueʻi ʻa e Laumālié ko e taha ia ʻo e ngaahi meʻa ʻoku mahuʻinga taha ʻi hotau ngaahi vā fetuʻutaki kotoa pē.

Fakaʻosí, ʻi he fakaʻosinga ʻo e uiké ʻi he Sāpate Paame ko ʻení, ʻoku ou fakamoʻoni ko e ului ko ia ki he ʻEikí, fakamoʻoni kiate Iá, mo e tauhi kiate Iá, ʻoku kau foki ia ʻi he ngaahi meʻa ʻoku mahuʻinga tahá.

Ko e tui kia Sīsū Kalaisí ko e makatuʻunga ia ʻo ʻetau ngaahi fakamoʻoní. Ko e fakamoʻoní ko ha fakamoʻoni pe fakapapau ia ʻo e moʻoni taʻengatá naʻe ueʻi ʻe he Laumālie Māʻoniʻoní ki he loto mo e laumālie fakafoʻituituí. Ko ha fakamoʻoni kia Sīsū Kalaisi, ʻoku maʻu mo fakamālohia ʻe he Laumālié, ʻoku liliu ai ʻa e moʻuí—ʻoku liliu ai ʻa e anga ʻo ʻetau fakakaukaú mo ʻetau tōʻonga moʻuí. ʻOku tataki kitautolu ʻe he fakamoʻoní ki heʻetau Tamai Hēvaní mo Hono ʻAlo fakalangí.

Naʻe ʻakoʻi ʻe ʻAlamā:

“Vakai, ʻoku ou fakamoʻoniʻi kiate kimoutolu ʻoku ou ʻiloʻi ko e ngaahi meʻá ni ʻa ia kuó u lea ki aí ʻoku moʻoni ia. Pea ʻoku mou pehē ʻoku fēfē ʻeku ʻiloʻi honau moʻoní?

“Vakai, ʻoku ou pehē kiate kimoutolu kuo fakahā ia kiate au ʻe he Laumālie Māʻoniʻoni ʻo e ʻOtuá. Vakai, kuó u ʻaukai mo lotu ʻi he ngaahi ʻaho lahi koeʻuhí ke u ʻiloʻi ʻa e ngaahi meʻá ni ʻe au. Pea ko ʻeni ʻoku ou ʻiloʻi ʻe au ʻoku moʻoni ia; he kuo fakahā ia ʻe he ʻEiki ko e ʻOtuá kiate au ʻaki hono Laumālie Māʻoniʻoní.”5

ʻOku ʻikai feʻunga hono maʻu pē ha fakamoʻoní. ʻI he tupulaki ʻetau ului kia Sīsū Kalaisí, ʻoku fakanatula pē ʻetau fie fakamoʻoni kiate Iá—ki Heʻene leleí, ʻofá, mo e angaʻofá.

ʻOku tau faʻa fanongo ʻi heʻetau ngaahi houa fakamoʻoni ʻi he Sāpate ʻaukaí ki he ngaahi kupuʻi lea ko e “ʻOku ou fakamālō” mo e “ʻOku ou ʻofa” ʻo lahi ange ia ʻi heʻetau fanongo ki he “ʻOku ou ʻilo” mo e “ʻOku ou tuí.”

ʻOku ou fakaafeʻi kimoutolu ke vahevahe lahi ange hoʻomou fakamoʻoni kia Sīsū Kalaisí. Fakamoʻoni ki he meʻa ʻokú ke ʻilo mo tui ki aí mo e meʻa ʻokú ke ongoʻí, kae ʻikai ko e meʻa pē ʻokú ke fakamālō aí. Fakamoʻoni ki hoʻo ngaahi aʻusiá ʻi hoʻo ʻiloʻi mo ʻofa ʻi he Fakamoʻuí, ko hono moʻui ʻaki ʻEne ngaahi akonakí, pea mo Hono mālohi huhuʻi mo fakaivia ʻi hoʻo moʻuí. ʻI hoʻo fakamoʻoni ki he meʻa ʻokú ke ʻilo, tui ki ai, mo ongoʻí, ʻe fakapapauʻi ʻe he Laumālie Māʻoniʻoní ʻa e moʻoní kiate kinautolu ʻoku fakafanongo fakamātoato ki hoʻo fakamoʻoní. Te nau fakahoko ia koeʻuhí kuo nau mamata ki hoʻo hoko ko ha tokotaha muimui melino ʻo Sīsū Kalaisí. Te nau mamata ki he ʻuhinga ʻo e hoko ko ʻEne ākongá. Te nau ongoʻi foki ha meʻa mahalo naʻe ʻikai ke nau ongoʻi kimuʻa. ʻOku maʻu ʻa e fakamoʻoni haohaoá mei ha loto kuo liliu pea ʻe lava ʻo ʻave ia ʻe he mālohi ʻo e Laumālie Māʻoniʻoní ki he loto ʻo e niʻihi kehe ʻoku nau tali tauʻatāina iá.

Ko kinautolu ʻoku nau ongoʻi ha meʻa koeʻuhí ko e ola ia ʻo hoʻo fakamoʻoní, te nau lava leva ʻo kole ki he ʻEikí ʻi he lotu ke fakapapauʻi ange ʻa e moʻoni ʻo hoʻo fakamoʻoní. Te nau lava leva ʻo ʻiloʻi ia maʻanautolu.

ʻE kāinga, ʻoku ou fakamoʻoni atu kiate kimoutolu ʻoku ou ʻilo ko Sīsū Kalaisí ko e Fakamoʻui mo e Huhuʻi Ia ʻo e māmaní. ʻOkú Ne moʻui. Ko Ia ʻa e ʻAlo ʻo e ʻOtuá naʻe toetuʻú, pea ko Hono Siasí ʻeni ʻoku tataki ʻe Heʻene palōfitá mo e kau ʻaposetoló. ʻOku ou lotua ʻa e ʻaho ko ia te u hiki atu ai ki he maama ka hokó, ke kei mālohi fau ʻeku fakamoʻoní.

Kuó u ako ʻi heʻeku ngāué, ko e meʻa ʻoku mahuʻinga tahá ko hotau vā fetuʻutaki mo e Tamai Hēvaní mo Hono ʻAlo ʻOfaʻangá, ko hotau ngaahi fāmilí, mo e ngaahi kaungāʻapí, pea mo hono fakaʻatā ʻa e Laumālie ʻo e ʻEikí ke tataki kitautolu ʻi he ngaahi vā fetuʻutaki ko iá ke tau lava ʻo fakamoʻoni ki he ngaahi meʻa ko ia ʻoku mahuʻinga taha mo tuʻuloá. ʻI he huafa ʻo Sīsū Kalaisí, ʻēmeni.

Maʻuʻanga Fakamatalá

  1. Sione 11:25.

  2. Vakai ki he ngaahi fakamatala “Fāmilí,” “Uouangatahá,” mo e “ʻOfá” ʻi he Ngaahi Tefito ʻo e Ongoongoleleí he Gospel Library (ʻi he ChurchofJesusChrist.org pe ko e polokalama ki he telefoni toʻotoʻó) ke lau ʻa e ngaahi potufolofolá mo e ngaahi lea mei he kau palōfitá, kau ʻaposetoló, mo e kau taki kehe ʻo e Siasí ʻi he kaveingá ni.

  3. Ko e Fāmilí: Ko ha Fanongonongo ki Māmani,” ChurchofJesusChrist.org.

  4. Ko ha fakamatala ki he aʻusiá ni ʻi he Susan Easton Black and Joseph Walker, Anxiously Engaged: A Biography of M. Russell Ballard (2021), 90–91.

  5. ʻAlamā 5:45–46.