Lub Tuam Rooj Sab Laj
Kev Xyiv Fab Los ntawm Khetos
Kaum Hli Ntuj xyoo 2020 lub Tuam Rooj Sab Laj


Kev Xyiv Fab Los ntawm Khetos

Txoj kev nrhiav tau kev xyiv fab hauv lub neej no yog kev koom Khetos pab lwm tus.

Tus Tswv tsis hais kom peb cov tub hluas uas tuav lub lub Pov Thawj Hwj Aloos ua txhua yam, tiam sis qhov Nws hais kom lawv ua yeej tshoov peb lub siab.

Ob peb xyoos tas los, peb tsev neeg tau raug ib yam uas ntau tsev neeg raug hauv lub ntiaj teb poob no. Kuv tus tub ntxawg, Tanner Christian Lund, raug mob cancer. Nws yog ib tug tub zoo kawg, li cov me nyuam uas muaj cuaj xyoos feem coob. Nws yog ib tug uas khib dwb heev tiam sis, nws kuj txawj hnov tus Ntsuj Plig. Ib tug dab thiab tus tim tswv, txhoj pob thiab siab zoo. Thaum nws yog ib tug me nyuam yaus thiab txhnua hnub ua rau peb xav tsis thoob vim nws khib dwb ua luaj, peb tau xav seb nws puas yuav loj hlob tuaj los ua tus yaj saub los sis tus tub sab. Li cas los xij, zoo li peb xav tias nws yuav hloov lub ntiaj teb tiag.

Ces nws pib mob heev. Tau peb xyoo, cov kws kho mob muab tshuaj rau nws sim cawm nws txoj sia, tsis hais kev hloov hlwb pob txha ob zaug, uas ua rau nws raug mob ntsws muaj dej, nws thiaj li siv lub tshuab ua pa thaum nws pw 10 lub lim tiam es tsis tau tsim los. Yog ib qho txuj ci tseem ceeb, nws rov zoo rau ib lub caij, ces qhov mob cancer rov qab los.

Tsis ntev ua ntej nws tso lub nitaj teb no tseg, Tanner tus kab mob twb nkag hauv nws pob txha, thiab txawm nws noj tshuaj ntxim heev, nws tseem hnov mob. Nyuaj rau nws sawv hauv txaj los. Muaj ib hnub Sunday thaum sawv ntxov, nws niam, Kalleen, tau nkag los rau hauv nws ib txaj seb nws zoo li cas ua ntej peb tsev neeg yuav mus rau lub tsev koom txoos. Nws xav tsis thoob vim nws pom tias Tanner tau hnav khaub ncaws lawm thiab zaum saum nws lub txaj, sib zog khawm nws lub tsho. Kallen zaum nrog nws. Nws hais tias, “Tanner, koj puas muaj zog txaus mus rau lub koom txoos? Tej zaum tsim nyog koj nyob tsev thiab so hnub no.”

Nws ntsia hauv av. Nws yog ib tug dikas. Nws muaj ib pawg. Nws muaj hauj lwm ua.

“Kuv yuav tsum pab muab lub cim nco txog hnub no.”

“Nyaj lwm tus yuav pab koj ua qhov ntawd.”

Nws hais tias, “Yog mas, tiam sis … kuv pom tias tib neeg ntsia kuv thaum kuv muab lub cim nco txog rau lawv.” Kuv xav tias kuv pab lawv.”

Yog li ntawd Kalleen pab nws khawm nws lub tsho thiab khi nws txoj kalavav, thiab lawv tsav tsheb mus rau lub tsev koom txoos. Ib yam dab tsi tseem ceeb yeej tab tom yuav los.

Kuv tuaj rau lub tsev koom txoos tom qab lwm txoj kev sib ntsib yog li ntawd kuv xav paub seb vim li cas Tanner zaum nrog cov dikas. Kalleen qhia kuv vim li cas nws nyob ntawd thiab nws tau hais tias: “Nws pab neeg.”

Ces kuv saib thaum cov dikas sawv rau ntawm lub rooj rau lub cim nco txog. Nws ib ntawm tus dikas thaum cov pov thawj muab tej phaj rau lawv. Ces Tanner taug mus rau nws qhov chaw thiab tuav ib sab ntawm lub rooj zaum ntev kom nws sawv khov thaum nws muab lub cim nco txog rau ib tug neeg.

Zoo li txhua leej txhua tus ntsia nws, hnov nws qhov mob thaum nws ua txoj hauj lwm no. Tiam sis Tanner tej kev siv zog mus ib lub rooj zaum rau lwm lub—nws do do hau tawm hws tas—ua rau txhua tus pom meej tias cov dikas sawv cev rau tus Cawm Seej li cas. Tus dikas uas dhau los muaj zog thiab tam sim no qaug zog heev nws yuam nws lub cev uas mob thiab tawg tas, txaus siab raug mob li no kom pab lawv thaum nws muab lub cim ntawm tus Cawm Seej txoj Kev Theej Txhoj rau lawv.

Qhov uas nws xav txog kev ua ib tug dikas zoo li cas ua rau peb xav txawv thiab—txog lub cim nco txog, txog tus Cawm Seej, thiab txog cov dikas thiab cov xib hwb thiab cov pov thawj.

Kuv xav txog qhov txuj ci tseem ceeb uas ua rau nws ua siab loj mloog lub suab yau yau uas hais kom nws mus pab lwm tus, thiab txog lub zog thiab tej txuj ci ntawm peb cov tub hluas ntxhais hluas thaum lawv ua raws li tus yaj saub tej lus qhia kom lawv sawv hauv Vajtswv pawg tub rog thiab koom ua Nws txoj hauj lwm cawm seej thiab kev tsa nto.

Txhua zaus ib tug dikas tuav ib phaj, peb nco txog zaj dab neeg dawb ceev hais txog Pluas Mov Zaum Kawg, txog Khexemanes, txog Khaulakhauthas, thiab txog lub ntxa. Thaum tus Cawm Seej hais rau Nws cov Thwj Tim, “Nej ua li no, nej thiaj yuav nco ntsoov kuv,” 1 Nws kuj hais txog peb txhua tus. Nws hais txog qhov txuj ci tseem ceeb uas Nws yuav ua thaum cov dikas, cov xib hwb, thiab cov pov thawj yuav muab nws tej lub cim thiab caw Nws cov me nyuam txais Nws lub txiaj ntsim uas yog Nws txoj kev tsheej txhoj.

Txhua lub cim nco txog qhia peb txog lub txiaj ntsim ntawd. Peb xav txog cov mov mog uas Nws tau muab tais—thiab cov mov mog uas cov pov thawj muab tais rau peb pom. Peb xav txog lub ntsiab ntawm cov dej uas fij tseg, thaum ntawd thiab tam sim no, thaum cov pov thawj hluas hais zaj lus thov Vajtswv rau lub cim nco txog uas nkag los rau hauv peb lub siab, peb thiaj li rov qab khi lus kom peb yuav txais tau lub hwj chim ntawm Khetos txoj kev cawm seej. Tej zaum peb yuav xav txog qhov uas ib tug dikas nqa tej lub cim tuaj rau peb, nws sawv cev rau Yexus zoo ib yam li Yexus nyob ntawd tiag, muab kev pab rau peb ris peb tej nra.

Zoo siab uas cov tub hluas ntxhais hluas tsis tas muaj mob kom nrhiav tau kev xyiv fab los ntawm kev ua hauj lwm rau tus Cawm Seej.

Txwj Laug David A. Bednar tau qhia hais tias yog peb xav hloov los ua cov tub txib tiag, peb yuav tsum ua tej yam uas cov tub txib ua, ces “ib nqe lus ntxiv rau ib nqe lus, ib ntsiab cai ntxiv rau ib ntsiab cai, … [peb] yuav hloov los ua ib tug tub txib zuj zus tuaj … raws li tus Cawm Seej xav tau.” 2

Ib yam li ntawd, yog tias peb xav “ua neeg zoo li Yexus,” 3 peb yuav tsum ua li Yexus ua, thiab nyob hauv ib kab lus xwb, tus Tswv piav tias Nws ua dab tsi: Nws hais tias, “Vim saib seb, qhov no yog kuv txoj hauj lwm thiab kuv lub yeeb koob—ua kom tib neeg tsis txawj tuag thiab tau txoj sia nyob mus ib txhis.” 4

Tus Cawm Seej ntiag tug hauj lwm yeej yog kom ua hauj lwm rau Nws Leej Txiv cawm Nws cov me nyuam.

Thiab txoj kev nrhiav tau kev xyiv fab hauv lub neej no yog kev koom tes nrog Khetos mus pab lwm tus.

Nov yog qhov tseeb uas pab peb tsim lub txheej xwm rau cov Me Nyuam thiab cov Tub Hluas Ntxhais Hluas.

Txhua yam ntxim saib ntxim ua thiab tej lus qhia los ntawm lub txheej xwm rau cov Me Nyuam thiab cov Tub Hluas Ntxhais Hluas no yog kom pab lawv hloov los ua neeg zoo li Yexus ntxiv thaum lawv koom nrog Nws ua Nws txoj hauj lwm cawm seej thiab kev tsa nto.

Cov Me Nyuam thiab cov Tub Hluas Ntxhais Hluas yog ib qho cuab yeej pab txhua tus me nyuam yuav kawm ua ib tug thwj tim thiab muaj kev ntseeg pom tias txoj kev xyiv fab zoo li cas. Lawv yuav xav nrhiav tej lub cim thiab tej qhov chaw so uas nyob ntawm txoj kev no , thaum lawv yuav ua kev cai raus dej thiab ua kev pom zoo kom txais lub txiaj ntsim Vaj Ntsuj Plig Dawb Huv thiab tsis ntev yuav koom nrog lawv tej pawg, nyob ntawd lawv yuav muaj kev xyiv fab uas los ntawm kev pab lwm tus li Yexus Khetos tau ua. Lawv yuav cuab hom phiaj, tsis hais cov loj thiab cov me, uas yuav; mam pab lawv hloov los ua neeg zoo li tus Cawm Seej. Tej rooj sab laj Ntxiv Dag Zog rau cov Tub Hluas Ntxhais Hluas thiab tej phau xov xwm, phau Phooj Ywg, thiab qhov app Ua Neej Raws Li Txoj Moo Zoo yuav pab lawv nrhiav tau kev xyiv fab los ntawm Khetos. Lawv yuav tau cov koob hmoov vim lawv muaj ib daim ntawv tso cai nkag tuam tsev thiab lawv feem coob yuav hnov Eliyas lub hwj huam los ntawm tus Vaj Ntsuj Plig Dawb Huv thaum lawv ua hauj lwm hauv lub tuam tsev thiab nrhiav tsev neeg zaj keeb kwm. Lawv yuav tau kev coj los ntawm lawv yawg suab cov koob hmoov. Yav tom ntej lawv mam li mus rau hauv lub tuam tsev txais lawv lub vaj txiaj ntsim hwj chim, nrhiav tau kev xyiv fab, thiab nyob ua ke mus ib txhis, nrog lawv tsev neeg.

Vim tau pib ua lub txheej xwm rau cov Me Nyuam thiab cov Tub Hluas Ntxhais Hluas thaum muaj phaum mob no, tseem muaj hauj lwm uas yuav tsum ua—thiab peb yuav tsum ua sai sai li. Peb cov tub hluas ntxhais hluas tos tsis tau kom lub ntiaj teb rov qab zoo li qub ua ntej lawv los paub tus Cawm Seej. Ib txhia txiav txim siab uas tej yam tam sim no uas lawv yuav tsis ua yog tias lawv to taub lawv yog leej twg tiag tiag—thiab paub tias lawv yog Nws li.

Yog li ntawd peb hu cov neeg uas tseem kawm hauv Vajtswv pawg tub rog hais tias “sawv daws koom ua ke!”

Cov niam tsev txiv tsev, nej cov tub xav kom nej txhawb nqa lawv npaum li nej tau pab lawv dhau los thaum lawv xav tau tej yam xws li tej lub yeem thiab tej khawm. Cov niam tsev txiv tsev, cov thawj coj pov thawj hwj thiab Koom Haum Ntxhais Hluas, yog tias lub neej no nyuaj rau cov tub hluas ntxhais hluas, cov Me Nyuam thiab cov Tub Hluas Ntxhais Hluas yuav pab lawv los cuag tus Cawm Seej, thiab tus Cawm Seej yuav pab lawv nyob kaj siab lug. 5

Tej pawg thawj tswj hwm, thov cia li rau siab thiab pab ua tus Tswv txoj hauj lwm.

Cov npisov, cia li muab nej tej yawm sij txuas rau tej pawg cov thawj tswj hwm, thiab nej tej pawg—thiab nej tej pawg ntseeg—yuav hloov mus ib txhis.

Thiab rau nej cov nyob hauv tiam neeg uas tab tom loj hlob tuaj, kuv ua tim khawv tias nej yog Vajtswv cov tub thiab ntxhais uas Nws hlub, thiab Nws muaj ib txoj hauj lwm rau nej ua.

Thaum nej ua tej yam uas Nws hu kom nej ua, kawg siab kawg ntsws kawg dag kawg zog, ces nej yuav hlub Vajtswv thiab ua raws li nej tej kev khi lus thiab tso siab rau Nws lub pov thawj hwj thaum nej foom koob hmoov rau lwm tus, pib nyob hauv nej lub tsev.

Kuv thov kom nej yuav sib zog, ob npaug, siv sij hawm ua hauj lwm pab lwm tus, muab siab rau ntseeg, hloov siab lees txim, thiab ua zoo dua txhua hnub, kom tsim nyog txais cov koob hmoov hauv lub tuam tsev thiab txais kev xyiv fab kav ntev uas los ntawm Yexus Khetos txoj moo zoo xwb. Kuv thov kom nej yuav npaj ua ib tug tub txib los sis ntxhais txib rau siab, ua ib tug poj niam los txiv zoo, ib tug niam tsev los sis txiv tsev uas hlub, vim tau cog lus tias nej ua tau li no yog nej los ua Yexus Khetos cov thwj tim tiag tiag.

Thov kom nej yuav pab npaj lub ntiaj teb rau tus Cawm Seej txoj kev rov qab los, thaum nej caw txhua tus los cuag Khetos thiab txais cov koob hmoov los ntawm Nws txoj Kev Theej Txhoj. Los ntawm Yexus Khetos lub npe, amees.

Lus Cim

  1. Lukas 22:19.

  2. David A. Bednar, “Becoming a Missionary,” Liahona, Kaum Ib Hlis Ntuj 2005, 46.

  3. “Kuv sim ua neeg zoo li Yexus; kuv coj raws li Nws txoj kev. Kuv sim hlub lwm tus li nws hlub, rau txhua yam uas kuv ua thiab hais” (“I’m Trying to Be like Jesus,” Children’s Songbook, 78–79).

  4. Mauxes 1:39.

  5. Kuv xav hais ua tsaug rau cov niam tsev txiv tsev thiab cov thawj coj uas rau siab ntseeg pab cov tub hluas ntxhais hluas kom loj hlob tuaj. Kuv lees paub tias lub txheej xwm rau cov Me Nyuam thiab cov Tub Hluas Ntxhais Hluas yeej zoo vim tau ua tej yam ntxim saib ntxim ua hauv lub txheej xwm ua ntej.