Lub Tuam Rooj Sab Laj
Kuv Ntseeg tias Muaj cov Tim Tswv
Kaum Hli Ntuj xyoo 2020 lub Tuam Rooj Sab Laj


Kuv Ntseeg tias Muaj cov Tim Tswv

Tus Tswv paub txog tej teeb meem uas nej raug. Nws paub nej, Nws hlub nej, thiab kuv cog lus tias, Nws yuav txib cov tim tswv los pab nej.

Cov kwv tij thiab cov muam, kuv ntseeg tias muaj cov tim tswv, thiab kuv xav qhia nej txog tej lub sij hawm uas kuv tau ntsib lawv. Thaum kuv ua li no, kuv cia siab tias peb yuav pom tias cov tim tswv tseem ceeb npaum li cas.

Nov yog Txwj Laug Jeffrey R. Holland tej lus los ntawm ib lub tuam rooj sab laj tas los: “Thaum peb hais txog cov uas Vajtswv siv kom pab lwm tus, peb nco qab tias tsis yog tag nrho cov tim tswv nyob ntawm daim ntaub thaiv sab tod. Lawv ib txhia nrog peb taug kev mus thiab sib tham—nyob no, txhua hnub. Lawv ib txhia nyob hauv peb zej zog. … Muaj tseeb tiag, lub ntuj ceeb tsheej yeej nyob ze thaum peb pom Vajtswv txoj kev hlub los ntawm tib neeg txoj kev ua siab dawb siab zoo uas ua rau peb tsis muaj peev xwm xav dab tsi tsuas yog lawv yog cov tim tswv xwb” (“The Ministry of Angels,” Liahona, Nov. 2008, 30).

Kuv xav hais txog cov tim tswv uas nyob daim ntaub thaiv sab hauv no. Cov tim tswv uas koom nrog peb hauv peb lub neej niaj hnub pab peb nco txog Vajtswv txoj kev hlub rau peb.

Thawj ob tug tim tswv uas kuv yuav hais txog yog ob tug ntxhais txib uas tau qhia txoj moo zoo rau kuv thaum kuv yog ib tug tub hluas: Muam Vilma Molina thiab Muam Ivonete Rivitti. Kuv tus muam thiab kuv wb tau mus rau lub Koom Txoos yam ntxim saib ntxim ua thaum wb ntsib ob tug tim tswv no. Kuv tsis tau paub tias lub sij hawm ntawd yuav hloov kuv lub neej npaum li cas.

Kuv niam kuv txiv thiab cov kwv tij thiab muam tsis xav kawm txog lub Koom Txoos thaum lub sij hawm ntawd. Lawv tsis kam muaj cov tub txib nyob hauv peb lub tsev, yog li ntawd ob tug ntxhais txib tau qhia kuv nyob hauv ib lub tsev Koom Txoos. Chav me me nyob haud yeej yog kuv “koog ntoo dawb ceev.”

Daim Duab
Txwj Laug Godoy nrog nws tus muam thaum nws tseem hluas

Ib lub hlis tom qab ob tug tim tswv tau qhia kuv txog txoj moo zoo, kuv tau ua kev cai raus dej. Kuv muaj 16 xyoo. Tu siab uas kuv tsis muaj ib daim duab txog lub sij hawm dawb ceev ntawd, tiam sis kuv muaj ib daim duab txog kuv tus muam thiab kuv thaum lub sij hawm wb mus rau yam ntxim saib ntxim ua ntawd. Tej zaum kuv yuav tsum qhia tias nej pom leej twg. Kuv yog tus uas siab me ntsis ntxiv nyob sab laug.

Nyaj nej paub tias yuav nyuaj heev rau ib tug tub hluas muaj siab ntseeg lub Koom Txoos thaum nws lub neej tau hloov tag nrho thiab nws tsev neeg tsis tau koom ib yam li nws.

Thaum kuv tau sim hloov kuv lub neej, ib txoj kab lig kev cai tshiab, thiab phooj ywg tshiab, ua rau kuv tsis txaus siab. Kuv kho siab thiab poob siab ntau zaus. Kuv paub lawm tias lub Koom Txoos muaj tseeb, tiam sis nyuaj rau kuv koom siab nrog cov mej zeej. Txawm yog kuv tsis paub meej kuv yuav ua li cas kom sib haum nrog kuv txoj kev teev ntuj tshiab, kuv tau ua siab loj mus rau ib cov tub hluas ntxhais hluas lub rooj sab laj, uas kuv xav tias yuav pab kuv muaj phooj ywg tshiab. Yog lub sij hawm no thaum kuv ntsib ib tug tim tswv ntxiv hu ua Mônica Brandão.

Daim Duab
Muam Godoy

Nws yog ib tug tshiab, vim nws tsiv tsev los ntawm lwm cheeb tsam hauv Brazil tuaj. Kuv xav xav ntsib nws thiab, zoo siab heev, nws cia kuv ua nws tus phooj ywg. Kuv xav tias nws saib kuv lub siab ntau tshaj nws saib kuv sab nraud.

Vim nws ua kuv tus phooj ywg, kuv tau ntsib nws cov phooj ywg tag nrho, es lawv tau los ua kuv cov phooj ywg thaum peb mus rau yam ntxim saib ntxim ua rau cov tub hluas ntxhais hluas ua ke. Tej yam ntxim saib ntxim ua ntawd yeej tseem ceeb rau kuv lub neej tshiab no.

Daim Duab
Txwj Laug Godoy cov phooj ywg

Cov phooj ywg zoo no yeej tau pab kuv heev, tiam sis qhov uas kuv tsev neeg tsis tau txhawb nqa kuv txoj kev kawm txog txoj moo zoo yeej tab kaum kuv txoj kev hloov siab los ntseeg. Yog li ntawd kuv txoj kev kawm txoj moo zoo hauv lub Koom Txoos tseem ceeb tshaj rau kuv txoj kev hloov siab los ntseeg. Ces muaj ob tug tim tswv ntxiv uas tus Tswv txib los pab kuv.

Ib tug yog Leda Vettori, kuv tus xib hwb qhia seminary thaum sawv ntxov. Los ntawm nws txoj kev hlub thaum nws qhia kuv, nws tau qhia “Vajtswv txoj lus zoo” (Maulaunais 6:4) rau kuv txhua hnub, uas kuv yeej xav tau ib hnub dhau ib hnub. Qhov no tau pab kuv muaj zog ntawm sab ntsuj plig txaus mus rau yav tom ntej.

Ib tug tim tswv ntxiv uas Vajtswv txib los pab kuv yog lub Koom Haum Tub Hluas tus thawj tswj hwm, Marco Antônio Fusco. Nws kuj yog kuv tus khub mus qhia tom tsev. Txawm yog kuv tsis tau paub ua thiab kuv txawv heev, nws tau hais kom kuv qhia nyob hauv peb pawg pov thawj tej kev sib ntsib thiab thaum peb mus qhia tom tsev. Nws tau muab cib fim rau kuv kawm thiab ua thiab tsis tau cia kuv saib txoj moo zoo xwb. Nws tso siab rau kuv, ntau tshaj kuv tso siab rau kuv tus kheej.

Ua tsaug ntau rau tag nrho cov tim tswv no, thiab lwm tus uas kuv tau ntsib hauv tej xyoo tseem ceeb no, kuv thiaj li tau muaj zog txaus taug txoj kev ntawm kev khi lus thaum kuv txais kev ua pov thawj ntawm sab ntsuj plig txog qhov tseeb.

Tsis tas li ntawd, tus tim tswv uas yog ib tug ntxhais hluas, Mônica nev? Tom qab wb mus ua tub txib thiab ntxhais txib, nws tau los ua kuv tus poj niam.

Kuv xav tias cov phooj ywg zoo, kev ua hauj lwm hauv lub Koom Txoos, thiab kev txhawb pab los ntawm Vajtswv txoj lus zoo tau pab kuv heev. Thawj Tswj Hwm Gordon B. Hinckley qhia hais tias: “Yeej tsis yog ib qho yooj yim hloov los ua ib tug hauv lub Koom Txoos no. Yus yuav tsum txiav tej kev sib raug zoo. Yuav tsum tso cov phooj ywg tseg. Tej zaum yuav tsum tso tej yam yus ntseeg tseg thiab. Tej zaum yus yuav tsum hloov tej cuj pwm thiab tso tej yam yus nyiam tseg. Feem ntau ua rau yus kho siab thiab ntshai yuav muaj li cas. Yuav tsum muaj neeg los tu thiab txhawb pab thaum lub sij hawm nyuaj no nyob hauv cov neeg hloov siab los ntseeg lub neej” (“There Must Be Messengers,” Ensign, Kaum Hli Ntuj 1987, 5)

Tom qab ntawd nws tau qhia tias, “Lawv txhua tus xav tau peb yam: ib tug phooj ywg, ib txoj kev lav ris, thiab kev tu zoo zoo ‘los ntawm Vajtswv txoj lus zoo’” (“Converts and Young Men,” Ensign, Tsib Hlis Ntuj 1997, 47).

Vim li cas kuv hais tej zaj no rau nej?

Qhov thib ib, yog hais ib zaj lus rau cov uas hloov siab los ntseeg li no tam sim no. Tej zaum nej yog ib tug neeg hloov siab los ntseeg tshiab, los sis nej rov qab los rau lub Koom Txoos tom qab nej tau mus lwm qhov rau ib ntus, los yog nyuaj rau nej sib haum nrog lwm tus. Kuv thov nej, tsis txhob tso tseg thaum nej siv zog nrog tsev neeg loj no koom ua ke. Nov yog Yexus Khetos lub Koom Txoos tseeb!

Hais txog nej txoj kev zoo siab thiab txoj kev cawm seej, yeej tsim nyog siv zog ua ntxiv tas mus li. Yeej tsim nyog uas yus siv zog hloov yus lub neej thiab tej kab lig kev cai. Tus Tswv paub txog tej teeb meem uas nej raug. Nws paub nej, Nws hlub nej, thiab kuv cog lus tias, Nws yuav txib cov tim tswv los pab nej.

Ib yam li tus Cawm Seej tau hais tias: “Kuv yuav ua nej ntej mus. Kuv yuav nyob ntawm nej sab xis thiab nyob ntawm nej sab laug, … kuv tus Ntsuj Plig yuav nyob hauv nej lub siab, thiab kuv cov tim tswv nyob ib puag ncig nej, los txhawb nqa nej” (Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 84:88).

Qhov thib ob vim li cas kuv qhia tej zaj no rau nej yog hais rau tag nrho cov mej zeej ntawm lub Koom Txoos—hais rau peb txhua tus. Peb yuav tsum nco ntsoov tias yeej tsis yooj yim rau cov neeg hloov siab los ntseeg, cov phooj ywg uas rov qab los, thiab cov uas ua neej txawv kom sib haum nrog peb. Tus Tswv paub txog lawv tej teeb meem, thiab Nws xav muaj cov tim tswv uas txaus siab los pab lawv. Tus Tswv yeej nrhiav cov neeg uas muaj siab dawb xav ua cov tim tswv pab lwm tus.

Cov kwv tij thiab cov muam, nej puas txaus siab ua ib tug cuab yeej hauv tus Tswv txhais tes? Nej puas txaus siab ua ib tug tim tswv li no? Ua ib tug uas Vajtswv txib mus, los ntawm daim ntaub thaiv sab no, mus rau ib tug uas Nws txhawj txog? Nws xav tau nej. Lawv xav tau nej.

Muaj tseeb tiag, peb yeej cia siab rau peb cov tub txib ntxhais txib. Lawv yeej nyob tas li, yog thawj cov uas sawv los ua tim tswv txoj hauj lwm no. Tiam sis tsis muaj coob txaus.

Yog nej ua tib zoo saib nej yuav nrhiav tau neeg coob uas xav tau cov tim tswv txoj kev pab. Tej zaum cov neeg no tsis hnav tsho dawb, hnav tiab, los yog khaub ncaws rau Hnub Sunday li lwm tus. Tej zaum lawv zaum lawv ib leeg, nyob nram qab me ntsis hauv lub tsev teev ntuj, tej lub sij hawm lawv xav tias tsis muaj leej twg pom lawv. Tej zaum lawv cov plaub hau txawv dhau los yog lawv hais lus txawv heev, tiam sis lawv nyob ntawd, thiab lawv sim ua zoo.

Tej zaum ib txhia xav tias, “Puas tsim nyog kuv rov qab los? Puas tsim nyog sim ua ntxiv?” Tej zaum lwm tus xav paub seb puas muaj ib hnub thaum lwm tus mam li hlub lawv. Peb xav tau cov tim tswv tam sim no; cov tim tswv uas txaus siab mus puag lawv; “[tib neeg uas] ua siab dawb siab zoo ua rau peb tsis muaj peev xwm xav dab tsi tsuas yog lawv yog cov tim tswv xwb” (Jeffrey R. Holland, “The Ministry of Angels,” 30).

Cov kwv tij thiab cov muam, kuv ntseeg tias muaj cov tim tswv! Peb txhua tus nyob no, ib pawg tim tswv loj heev uas Vajtswv tau tseg cia rau hnub nyoog kawg no, kom txawb pab lwm tus zoo li Vajtswv. Kuv cog lus tias yog peb txaus siab ua hauj lwm pab, tus Tswv yuav muab cib fim rau peb ua cov tim tswv uas txhawb pab. Nws paub tias leej twg xav tau kev pab, thiab Nws yuav ua rau peb ntsib tau lawv. Tus Tswv coj cov neeg uas xav tau cov tim tswv txoj kev pab mus kom lawv ntsib peb niaj hnub.

Kuv yeej zoo siab rau cov tim tswv coob uas tus Tswv tau coj los ntsib kuv. Kuv yeej xav tau lawv txoj kev pab. Kuv kuj ua Nws tsaug vim Nws txoj moo zoo pab peb hloov siab ua neeg zoo dua ntxiv.

Nov yog ib txoj moo zoo ntawm kev hlub, ib txoj moo zoo ntawm kev txhawb pab. Kuv ua tim khawv txog qhov no los ntawm Yexus Khetos lub npe, amees.