Lub Tuam Rooj Sab Laj
Nco Qab Yuav Ua Li Cas Thiaj Rov Mus Tsev
Plaub Hlis Ntuj xyoo 2021 lub tuam rooj sab laj


Nco Qab Yuav Ua Li Cas Thiaj Rov Mus Tsev

Peb muaj Yexus Khetos tus yam ntxwv zoo tag nrho rau peb tau yoog, thiab txoj kev mus rau peb lub tsev nyob mus ib txhis tsuas muaj tau vim yog Nws tej kev qhia, Nws lub neej, thiab Nws txoj kev theej txhoj.

Thaum xyoo 1946, tus tub hluas uas tshawb nrhiav Arthur Hasler tab tom taug kev pem roob ze ib tug dej nws txawm pom ib yam dab tsi uas qhia seb cov ntses ua li cas thiaj nrhiav tau kev rov mus rau qhov chaw uas lawv yug los.

Thaum tab tom nce roob, tseem tsis tau txog tus dej tsaws tsag, Hasler txawm nco qab txog ib yam uas nws pom yav tas los lawm. Nws hais tias, “Hnov cua tshuab, hnov tej nroj tsuag tsw qab ntxiag, ib puag ncig pob tsuas ntawd, nws txawm pom tau hauv nws lub paj hlwb seb tus dej tsaws tsag ntawd zoo li cas.”1

Tej kev hnov tsw ua rau nws nco qab tej uas nws pom thaum nws ua me nyuam tub thiab ua rau nws nco txog nws lub tsev.

Yog tias kev hnov tsw li ntawd txawj ua rau nws nco qab, nws xav tias tej zaum cov ntses yuav muaj tib yam li ntawd, txawm lawv nyob hauv hiav txwv ntev lawm los, lawv rov los rau tib tug dej uas lawv yug los hauv thaum lawv yuav nteg qe.

Tam li nws pom, Hasler, nrog rau lwm cov neeg tshawb nrhiav, tau qhia hais tias cov ntses nco qab tej kev tsw qab ntawd lawv thiaj taug kev ntau txhiab mais rov los ntawm hiav txwv thiaj txog lawv lub qub chaw.

Zaj ntawd ua rau kuv xav txog ib yam tseem ceeb uas peb ua tau hauv lub neej no uas yog kom paub thiab nco qab txog txoj kev uas coj peb rov mus cuag peb Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej thiab rau siab ntseeg thiab muaj kev zoo siab nyiaj mus dhau lub neej no.

Kuv tau xav txog plaub yam uas pab peb nco, es thaum peb siv thiab nruab tej ntsiab cai no hauv peb lub neej, peb yuav nco qab ntsoov peb lub tsev nyob saum ntuj ceeb tsheej.

Qhov Thib Ib, Peb Nco Tau Hais Tias Peb Yog Vajtswv cov Me Nyuam

Peb los saum ntuj los. Thaum paub hais tias peb yog Vajtswv cov me nyuam thiab tias Nws xav kom peb yuav rov mus nrog Nws nyob yog thawj thawj yam peb yuav tsum ua kom peb yuav rov mus rau peb lub tsev nyob saum ntuj ceeb tsheej.

Qhia koj tus kheej seb koj muaj keeb kwm zoo li cas. Txhawb nqa koj sab ntsuj plig thaum koj nco qab txog tej koob hmoov uas tus Tswv twb muab rau koj lawm. Tso siab plhuav rau Nws txoj kev coj, tsis txhob tso siab rau lub ntiaj teb txoj kev ntsuas yus tus kheej seb yus puas muaj nuj nqi thiab nrhiav koj txoj hau kev.

Tsis ntev tas los no kuv tau xyuas ib tug neeg uas kuv hlub tom qab nws pw hauv lub tsev kho mob. Nws npo kua muag qhia kuv tias thaum nws pw hauv lub tsev kho mob, nws tsuas xav kom leej twg los hu zaj nkauj hu ua “Kuv yog Vajtswv ib tug Me Nyuam.” Nws hais tias tib txoj kev xav ntawd thiaj ua rau nws muaj kev thaj yeeb nyab xeeb thaum nws raug txom nyem ntawd.

Qhov uas yus paub hais tias yus yog leej twg pab seb koj xav li cas thiab koj ua dab tsi.

Txoj kev to taub seb koj yog leej twg tiag tiag yuav pab koj pom thiab nco qab koj txoj kev rov mus rau peb lub tsev saum ntuj ceeb tsheej thiab ua rau yus muaj lub siab xav nyob ntawd.

Qhov Thib Ob, Peb Nco Tau Hais Tias lub Hauv Paus Twg Yuav Tiv Thaiv Peb

Peb tau dag zog thaum peb ua ncaj ncees, ua qhov tseeb, thiab rau siab ntseeg Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej thiab Yexus Khetos, tab txawm luag tej sawv daws tsis quav ntsej cov lus txib thiab tej ntsiab cai ntawm txoj kev cawm dim2.

Nyob hauv Phau Ntawv Maumoos, Hilamas qhia nws cov tub hais tias lawv yuav tsum txhim tsa lawv lub hauv paus rau ntawm Yexus Khetos kom thiaj muaj zog txaus tiv taus dab ntxwg nyoog tej kev haub ntxias. Dab Ntxwg Nyoog tab tom xa cua nplawm thiab cua daj cua dub los tsim txom peb, tiam sis tej ntawd yuav kov tsis yeej yog tias peb tso siab plhuav rau qhov chaw ruaj khov tshaj plaws—uas yog peb tus Txhiv Dim.3

Hauv kuv lub neej kuv tau kawm paub hais tias thaum peb xaiv los mloog Nws lub suab thiab raws Nws qab, peb yuav txais Nws txoj kev pab. Peb yuav kawm dav dav txog peb lub neej thiab haj yam to taub lub ntsiab rau lub neej no. Peb yuav hnov tej kev tshoov siab uas yuav coj peb rov qab mus tsev saum ntuj ceeb tsheej.

Qhov Thib Peb, Peb Nco Tau kom Rau Siab Thov Vajtswv

Peb nyob hauv ib lub caij uas yog peb kov los sis hais ib lo lus, peb pib tshawb tau cov lus teb txog ib yam dab tsi los tau vim muaj tej ntaub ntawv qhia txog txhua yam tsav hauv cov computer.

Qhov fab ntxeev mas, peb yeej muaj lus caw peb los nrhiav lus teb los ntawm lub ntuj ceeb tsheej. “Thov Vajtswv tas mus li, thiab kuv mam pub kuv tus Ntsuj Plig nplua mias los rau koj.” Ces tus Tswv cog lus tias, “Thiab koj yuav tau tej koob hmoov ntau heev—muaj tseeb tiag, twb ntau tshaj li uas koj tau tej nyiaj tej kub ntawm lub ntiaj teb.”4

Vajtswv yeej paub peb txhua leej txhia tus thiab npaj siab mloog peb cov lus thov. Thaum peb nco qab thov Vajtswv, peb txais tau Nws txoj kev hlub, thiab thaum peb haj yam thov rau peb Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej nyob hauv Khetos lub npe, ces peb tsuas haj yam coj tus Cawm Seej los rau hauv peb lub neej thiab peb yuav haj yam pom tau txoj hau kev uas Nws pua tseg rau peb taug rov qab mus rau peb lub tsev saum ntuj ceeb tsheej.

Qhov Thib Plaub, Peb Nco Tau kom Pab Lwm Tus Neeg

Thaum peb sim ua raws li Yexus Khetos es pab thiab ua siab ncaj rau lwm tus neeg, peb yuav pab lub ntiaj teb ua ib qho chaw xis nyob dua.

Peb tej hauj lwm foom tau koob hmoov rau cov neeg uas nyob ntawm peb ib ncig thiab rau peb lub neej thiab. Txoj kev pab lwm tus neeg yeej ntxiv tej yam zoo rau tus neeg uas pab thiab tus neeg uas txais kev pab ntawd tib si.

Tsis txhob xav hais tias koj pab tsis tau lwm tus neeg, koj yeej ua tau tej yam zoo thiab ua tau ib tug yam ntxwv zoo rau lwm tus saib.

Txoj kev pab lwm tus neeg yuav coj peb kev thaum peb tab tom rov mus rau peb lub tsev saum ntuj ceeb tsheej—txoj kev uas pab peb rais los mus ua neeg zoo li peb tus Cawm Seej.

Thaum xyoo 1975, vim muaj kev tsov rog hauv nkawd lub teb chaws, Arnaldo thiab Eugenia Teles Grilo thiab nkawd cov me nyuam tau khiav ntawm lawv lub tsev thiab tso lawv tej qub txeeg qub teg tseg uas lawv khwv tau lawm. Nyob hauv nkawd lub teb chaws Portugal, Tij Laug thiab Muam Teles Grilo tau rov qab pib ib lub neej tshiab. Tiam sis yav tom ntej, tom qab lawv los koom Yexus Khetos Lub Koom Txoos ntawm Tsoom Haiv Neeg Ntseeg hauv Hnub Nyoog Kawg, nkawd hais tias, “Peb tau xiam ib puas tsav yam uas peb muaj, tiam sis yeej yog ib qho zoo rau qhov li ntawd peb thiaj tau xav txog tej yam tseem ceeb uas yog tej koob hmoov uas nyob mus ib txhis.”5

Lawv tau xiam lawv lub tsev hauv ntiaj teb no, tiam sis txawm nrhiav tau txoj kev uas yuav coj lawv rov qab mus rau lawv lub tsev saum ntuj ceeb tsheej.

Txawm koj yuav tau tso dab tsi tseg kom taug txoj kev mus tsev saum ntuj ceeb tsheej los xij yuav muaj ib hnub twg koj yuav xav tias tej ntawd tsis muaj qab hau dab tsi li.

Peb muaj Yexus Khetos tus yam ntxwv zoo tag nrho rau peb tau yoog, thiab txoj kev mus rau peb lub tsev nyob mus ib txhis tsuas muaj tau vim yog Nws tej kev qhia, Nws lub neej, thiab Nws txoj kev theej txhoj—kuj hais txog Nws txoj kev tuag thiab Nws txoj Kev Sawv Rov Los.

Kuv caw nej los muaj kev zoo siab vim peb nco hais tias peb yog Vajtswv cov me nyuam thiab tias Nws hlub neeg ntiaj teb kawg nkaus Nws thiaj txib Nws Leej Tub los6 qhia peb txoj kev uas yuav tsum taug. Kuv caw nej los ua neeg rau siab ntseeg, tig nej lub neej rau tus Cawm Seej thiab txhim tsa nej lub hauv paus rau saum Nws. Nco qab ntsoov rau siab thov Vajtswv thaum nej taug kev thiab ua hauj lwm pab lwm tus neeg.

Cov kwv tij thiab cov muam, thaum Hnub Caiv Easter no, kuv hais lus tim khawv hais tias Yexus Khetos yog tus Txhiv Dim thiab tus Cawm Seej rau lub ntiaj teb. Nws yog tib tug neeg uas coj tau kev zoo siab los rau hauv peb lub neej thiab coj peb txoj hau kev. Thov kom peb yuav nco ntsoov thiab raws Nws qab mus tsev. Los ntawm Yexus Khetos lub npe, amees.

Lus Cim

  1. Arthur Davis Hasler, nyob hauv Gene E. Likens, “Arthur Davis Hasler: January 5, 1908–March 23, 2001,” nyob hauv National Academy of Sciences, Biographical Memoirs, phau 82 (2003), 174–75.

  2. Saib Book of Mormon Student Manual (2009), 268–73.

  3. Saib Hilamas 5:6–12.

  4. Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 19:38.

  5. Saib Don L. Searle, “Discovering Gospel Riches in Portugal,” Ensign, Kaum Hli Ntuj 1987, 15.

  6. Saib Yauhas 3:16.