Lub Tuam Rooj Sab Laj
Txoj Moo Zoo Qhov Kaj ntawm Qhov Tseeb thiab Kev Hlub
Plaub Hlis Ntuj xyoo 2021 lub tuam rooj sab laj


Txoj Moo Zoo Qhov Kaj ntawm Qhov Tseeb thiab Kev Hlub

Kuv hais lus tim khawv tias txoj moo zoo qhov kaj rau qhov tseeb thiab kev hlub niaj hnub ci ntsa iab thoob plaws ntiaj teb no.

Ib Tsoom Haiv Neeg Ntseeg hauv Hnub Nyoog Kawg zaj nkauj “Mloog, Nej Txhua Haiv Neeg!” qhia txog kev zoo siab thiab kev cia siab uas tag nrho txoj moo zoo no muab rau tag nrho lub ntiaj teb. Nyob hauv zaj nkauj no peb hu hais tias:

Mloog, Nej Txhua Haiv Neeg! Mloog ntuj lub suab

Kom nej zoo siab hauv txhua lub teb chaws!

Cov tim tswv qw ntshoo nrooj hu zaj no:

Qhov tseeb twb tau rov los!1

Louis F. Mönch, tus kws sau cov lus zoo kawg nkaus no, yog ib tug los ntseeg tshiab hauv Yelemis teb uas sau cov lus no thaum nws nyob hauv Switzerland teb thaum nws ua tub txib qhia txoj moo zoo hauv Europe.2 Txoj kev zoo siab ntawd los vim yus seb txoj Kev Txum Tim pom lub ntiaj teb zoo li cas thaum yus mloog cov lus hauv zaj nkauj no hais tias:

Nrhiav hauv qhov tsaus ntuj, sawv daws tau quaj;

Lawv tau muaj siab ntseeg tos ntsoov hnub tuaj.

Tsaus ntuj dhau lawm; sawv daws zoo siab kawg.

Qhov tseeb tau rov los lawm!3

Vim pib muaj Kev Txum Tim Rov Qab Los uas pib 200 tawm xyoo tas los no, tas sim no “txoj moo zoo qhov kaj rau qhov tseeb thiab kev hlub”4 yeej cia ntsa iab thoob plaws ntiaj teb no. Thaum xyoo 1820 tus Yaj Saub Joseph kawm, thiab txij li ntawd los neeg coob kawg kawm tias Vajtswv “yog tus muaj siab dawb siab zoo pub ib puas tsav yam rau sawv daws, nws tsis khuv xim li.”5

Tsis ntev tom qab tsim lub Koom Txoos hauv lub caij nyoog kawg no, tus Tswv hais lus rau Joseph Smith thiab qhia Nws txoj kev hlub rau peb thaum Nws hais tias:

“Yog li ntawd, kuv uas yog tus Tswv, vim kuv paub tej kev puas tsuaj uas yuav los rau cov neeg hauv lub ntiaj teb, kuv thiaj hu kuv tus tub qhe Joseph Smith, tus Hluas, thiab hais lus saum ntuj ceeb tsheej los rau nws, thiab muab tej lus txib rau nws; …

“Xwv kom yuav muab kuv txoj kev khi lus uas kav ib txhis tsa;

“Xwv kom cov neeg qaug zog thiab cov neeg dog dig yuav plov meej txhij txhua ntawm kuv txoj moo zoo mus kom thoob ntiaj teb.”6

Tsis ntev tom qab txais kev tshwm sim no, cov tub txib pib raug hu mus thiab xa mus rau ntau lub teb chaws hauv ntiaj teb no. Ib yam li tus yaj saub Nifais xav, twb pib tshaj tawm txoj moo zoo rau “txhua haiv neeg, txhua xeem neeg, txhua yam lus, thiab txhua yam neeg.”7

“Tau txhim tsa Yexus Khetos lub Koom Txoos ntawm Tsoom Haiv Neeg Ntseeg hauv Hnub Nyoog Kawg thaum lub Plaub Hlis Ntuj hnub tim 6, 1830 hauv ib lub tsev ntoo me me.

“Tau siv 117 xyoo—mus txog 1947—kom lub Koom Txoos tau loj hlob muaj ib plhom leej neeg txawm thaum pib tsuas muaj 6 tus mej zeej nkaus xwb. Cov tub txib ib txwm nyob hauv lub Koom Txoos, lawv tau tawm mus qhia cov neeg Qhab Amelikas, mus rau pem Canada teb, ces thaum xyoo 1837, tau tawm mus sab nraum Amelikas Sab Qaum Teb thiaj li mus rau Askiv teb. Tsis ntev tom qab ntawd, cov tub txib ua hauj lwm rau Europe thiab mus puag tom Khej teb thiab hauv cov Koog Pov Txwv hauv tus Dej Hiav Txwv Pacific.

“Thaum xyoo 1963, 16 xyoo tom qab ntawd lub koom txoos loj hlob muaj ob plhom leej neeg, ces yim xyoo tom qab ntawd txawm muaj peb plhom leej neeg lawm.”8

Hais los txog qhov uas lub Koom Txoos loj hlob sai npaum, tsis ntev tas los no Thawj Tswj Hwm Russell M. Nelson hais tias: “Niaj hnub no, tus Tswv tej hauj lwm hauv Yexus Khetos Lub Koom Txoos ntawm Tsoom Haiv Neeg Ntseeg hauv Hnub Nyoog Kawg tseem mus tom ntej sai kawg nkaus. Lub Koom Txoos yuav zoo kawg nkaus yav tom ntej no, tsis muaj dab tsi zoo li nws.”9

Txoj kev muab Yexus Khetos txoj Moo Zoo Tag Nrho Txum Tim Rov Qab los, txoj kev txhim tsa tus Tswv lub Koom Txoos uas muaj sia nyob rov qab los nyob hauv ntiaj teb no dua, thiab qhov uas nws loj hlob li no tau muab lub pov thawj hwj tej koob hmoov rau tag nrho lub ntiaj teb Tej kab ke dawb ceev thiab kev khi lus uas muab peb khi rau Vajtswv thiab cia peb pib taug txoj kev khi lus yeej yog vim muaj “Vajtswv lub hwj chim.”10 Thaum peb pab ua tej kab ke dawb ceev no rau cov neeg uas muaj sia nyob thiab cov uas twb tuag lawm, peb tab tom sau haiv neeg Ixayees ntawm ob sab daim ntaub thaiv los ua ke thiab npaj lub ntiaj teb rau tus Cawm Seej txoj Kev Los Zaum Thib Ob.

Thaum lub Plaub Hlis Ntuj xyoo 1973, kuv thiab kuv niam txiv taug kev deb ntawm Argentina teb ua kev sib khi hauv lub tuam tsev. Vim hais tias lub sij hawm ntawd tsis muaj ib lub tuam tsev hlo li hauv Amelikas Sab Qab Teb, peb thiaj tau ya dav hlau deb tshaj 6,000 mais (9,700 kilaumev) mus rau lub Tuam Tsev hauv Salt Lake. Txawm hais tias thaum ntawd kuv tsuas muaj ob xyoo xwb thiab kuv tsis nco qab txhua yam li, kuv tseem cim ntsoov peb yam ntawm txoj kev taug kev ntawd.

Daim Duab
Saib ntawm lub nyab hoom qhov rais

Yam thib ib, kuv nco qab tias kuv zaum ze lub qhov rais hauv lub dav hlau thiab pom cov huab uas dawb paug.

Cov huab zoo nkauj ntawd tseem nyob ruaj nrees rau hauv kuv lub paj hlwb tej ntawd zoo li tej pob paj rwb loj loj.

Lwm yam uas tseem nyob hauv kuv lub paj hlwb yog tej tus tsiaj txawv txav hauv qho chaw ua si hauv lub nroog Los Angeles. Yus yeej nco qab ntsoov cov no.

Tiam sis qhov tseem ceeb tshaj plaws yog qhov zoo nkauj thiab cia ntsa iab no:

Daim Duab
Lub Tuam Tsev Salt Lake lub chav ua kev cai sib khi

Kuv nco qab ntsoov nyob hauv chav sib khi hauv lub Tuam Tsev Salt Lake uas yog qhov chaw uas muab ib khub niam txiv khi ua ke nrog rau lawv tsev neeg rau lub sij hawm no thiab rau tas mus ib txhis li. Kuv nco qab lub thaj zoo nkauj hauv lub tuam tsev thiab nco qab tias lub hnub ci ntsa iab los rau hauv lub qhov rais. Ces kuv txawm hnov, thiab tseem niaj hnub hnov, qhov sov siab so, kev nyab xeeb, thiab kev thaj yeeb nyab xeeb uas los ntawm txoj moo zoo qhov kaj rau qhov tseeb thiab kev hlub.

Kuv kuj muaj tej kev xav li ntawd 20 xyoos tom qab no, thaum kuv rov qab mus hauv lub tuam tsev yuav ua kev sib khi—zaum no yog kuv thiab kuv tus me poj niam thaum wb raug muab khi ua ke rau lub sij hawm no thiab tas mus ib txhis. Tiam sis, lub sij hawm no, peb tsis tau taug kev ntau txhiab mais vim twb txhim tsa thiab fij lub Tuam Tsev hauv Buenos Aires Argentina tseg lawm, ces tsav tsheb tsis deb ntawm wb tsev xwb.

Daim Duab
Tsev neeg Walker

Nees nkaum ob xyoo tom qab wb rooj tshoob thiab kev sib khi ntawd, wb muaj hmoov rov qab mus rau tib lub tuam tsev ntawd, tiam sis zaum no yog nrog wb tus ntxhais, ces peb raug muab khi ua ke ua ib tse neeg rau lub sij hawm no thiab tas mus ib txhis li.

Thaum kuv xav mus xav los txog tej yam dawb ceev no hauv kuv lub neej, kuv xav tsis thoob vim kuv muaj kev zoo siab ntau kawg uas kav tas mus li. Kuv tau hnov thiab tseem hnov peb Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej txoj kev hlub tshua, nws yog tus uas paub seb peb xav tau dab tsi thiab peb lub siab xav li cas.

Hais los txog txoj kev sau haiv neeg Ixayees los ua ke thaum lub caij nyoog kawg, tus Tswv Yehauvas hais tias, “Kuv yuav ua kom lawv nco ntsoov kuv tej kev cai rau nruab siab, thiab kuv yuav ua lawv tus Vajtswv thiab lawv yuav ua kuv haiv neeg.”11 Kuv muaj kev ris txiaj heev vim txij thaum kuv ua me nyuam tub los tus Tswv txoj kev cai raug muab khaws cia hauv kuv nruab siab vim kuv tau ua tej kab ke dawb ceev hauv Nws lub tsev dawb huv ntawd. Lub hauv paus rau peb twb yog qhov uas peb paub tias Nws yog peb tus Vajtswv, tias peb yog Nws haiv neeg, thiab tab txawm peb lub neej zoo li cas los xij, yog peb rau siab ntseeg thiab ua raws li peb tej khi lus, peb yuav tau “nws txoj kev hlub los puav peb ib ncig.”12

Hauv txoj kev sib ntsib rau cov poj niam hauv lub tuam rooj sab laj thaum lub Kaum Hlis Ntuj xyoo 2019, Thawj Tswj Hwm Nelson hais tias, “Peb tej hauj lwm kom ib leeg txhawb pab ib leeg, tshaj tawm txog txoj moo zoo, pab Haiv Neeg Ntseeg ua zoo tag nrho, thiab txhiv cov tuag dim yeej koom ua ke hauv lub tuam tsev dawb huv.”13

Thiab, hauv tib lub tuam rooj sab laj ntawd, Thawj Tswj Hwm Nelson qhia tias: “Muaj tseeb tiag, lub hlaws muaj nqis tshaj ntawm Kev Muab Txoj Moo Zoo Txum Tim Rov Qab Los yog lub tuam tsev dawb huv. Cov kab ke thiab kev khi lus ntawm lub tuam tsev tseem ceeb heev rau kev npaj ib haiv neeg uas tos txais tus Cawm Seej txoj Kev Los Zaum Thib Ob.”14

Qhov uas pheej muaj Kev Txum Tim Rov Qab Los kuj muaj txoj kev ua thiab fij cov tuam tsev tseg sai kawg nkaus li. Thaum peb sau cov neeg ua ke ntawm ob sab daim ntaub thaiv, peb txi ntau yam los ua hauj lwm pab lwm tus neeg thiab muab lub taum tsev uas qhov tseem ceeb hauv peb lub neej, tus Tswv yeej tab tom txhim tsa peb—Nws tab tom tsa peb los ua Nws haiv neeg ntawm kev sib khi lus.

Qhov tseeb yog qhov kaj ntawm txoj moo zoo

Uas ci lug los ntawm Vajtswv lub rooj!

Kev tshav ntuj no zoo li lub hnub ci

Ci thoob ntiaj teb ib txhis.15

Kuv hais lus tim khawv tias txoj moo zoo qhov kaj rau qhov tseeb thiab kev hlub niaj hnub ci ntsa iab thoob plaws ntiaj teb no. Txoj “hauj lwm zoo kawg nkaus thiab qhov txuj ci tseem ceeb” uas tus yaj saub Yaxayas qhia tseg16 thiab raws li Nifais twb pom17 yeej khiav ceev kawg nkaus, tab txawm lub caij nyoog no muaj kev kub kev ntxhov los xij. Yam li Joseph Smith tshaj tawm hais tias, “Twb tau tsa tus Chij rau Qhov Tseeb lawm; tsis muaj ib txhais tes uas tsis dawb huv yuav nres tau txoj hauj lwm no … mus txog thaum Vajtswv tej lub hom phiaj twb tiav tas, thiab tus Yehauvas zoo kawg nkaus yuav hais tias txoj hauj lwm tiav lauj.”18

Cov kwv tij thiab cov muam, hnub no kuv thov kom peb yuav kam thiab txiav txim siab los ua tej hauj lwm thiab pab peb tsev neeg hnov lub ntuj ceeb tsheej lub suab hu, uas yeej yog peb tus Cawm Seej lub suab. Thov kom peb yuav ua raws li peb tej kev sib khi lus nrog Vajtswv uas yuav pab peb nyob ruaj nrees hauv txoj kev uas coj peb rov mus cuag Nws, xwv kom peb yuav tau tej koob hmoov uas los ntawm qhov kaj thiab qhov tseeb hauv Nws txoj moo zoo no. Los ntawm Yexus Khetos lub npe, amees.