Lub Tuam Rooj Sab Laj
Koj Muaj Peev Xwm Sau Ixayees Los Ua Ke!
Plaub Hlis Ntuj xyoo 2021 lub tuam rooj sab laj


Koj Muaj Peev Xwm Sau Ixayees Los Ua Ke!

Kuv paub tseeb hais tias nej cov hluas muaj peev xwm ua li no vim yog ib yam ntawm qhov saib nej yog leej twg tiag thiab qhov uas nej muaj hwj chim ntau nyob hauv nej.

Kwv yees li peb xyoos dhau los, Thawj Tswj Hwm Russell M. Nelson tau caw tag nrho cov tub hluas ntxhais hluas ntawm Yexus Khetos Lub Koom Txoos ntawm Tsoom Haiv Neeg Ntseeg hauv Hnub Nyoog Kawg kom sau npe koom “tus Tswv cov tub rog hluas koom tes pab muab Ixayees sau los ua ke” nyob ntawm ob sab daim ntaub thaiv tib si. Thawj Tswj Hwm Nelson hais tias, “Txoj kev sau los ua ke ntawd yog qhov tseem ceeb tshaj plaws uas muaj los hauv lub ntiaj teb hnub no.”1 Kuv paub tseeb hais tias nej cov hluas muaj peev xwm ua li no—thiab ua zoo heev li—vim yog (1) ib yam ntawm qhov saib nej yog leej twg tiag thiab (2) qhov uas nej muaj hwj chim ntau nyob hauv nej.

Daim Duab
Tij Laug thiab Muam Corbitt

Plaub caug ib xyoos dhau los lawm, ob tug tub txib los ntawm peb lub Koom Txoos tau hnov kev tshoov siab kom mus xyuas ib lub tsev hauv New Jersey, lub Teb Chaws Amelikas. Nyob nyob, yeej yog ib qho txuj ci tseem ceeb, kuv niam kuv txiv thiab tag nrho nkawd cov me nyuam 10 leej tau ua kev cai raus dej. Ua tus yaj saub cov lus, lawv “cia Vajtswv yeej”2 hauv lawv lub neej. Tsim nyog kuv hais “peb lub neej.” Kuv yog tus me nyuam thib peb. Thaum ntawd kuv muaj hnub nyoog 17 xyoo thaum kuv khi lus khov khov kom ua raws li Yexus Khetos hais. Tiam sis kuv kuj txiav txim siab txog lwm yam thiab, yog dab tsi ne? Kuv yuav tsis mus ua tub txib qhia txoj moo zoo. Ua li ntawd yeej ntau dhau. Tsis tsim nyog hais kom kuv mus ua tub txib, puas yog? Kuv nyuam qhuav los ntseeg lub Koom Txoos tshiab. Kuv tsis muaj nyiaj. Tsis tas li ntawd xwb, txawm hais tias kuv nyuam qhuav kawm ntawv tiav nyob ntawm lub tsev kawm ntawv theem nrab uas nyuaj heev hauv West Philadelphia thiab kuv kov yeej ntau yam kev cov nyom, kuv kuj ntshai ncaim kuv lub tsev mus ua tub txib rau ob xyoos tag nrho.

Daim Duab
Tsev neeg Corbitt

Saib Nej Yog Leej Twg Tiag Tiag

Tiam sis kuv nyuam qhuav kawm hais tias kuv thiab tag nrho cov neeg nyob hauv lub ntiaj teb tau nrog peb Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej nyob ua Nws cov tub thiab cov ntxhais ntsuj plig ua ntej peb yug los hauv lub ntiaj teb no. Lwm tus neeg yuav tsum paub, ib yam li kuv paub, hais tias Nws xav kom tag nrho Nws cov me nyuam nrog Nws nyob ua ke dua ib zaug ntxiv mus ib txhis li. Yog li ntawd, ua ntej ib tug neeg twg nyob hauv lub ntiaj teb, Vajtswv tau qhia sawv daws txog Nws lub tswv yim ntawm txoj kev cawm seej thiab kev zoo siab uas muaj Yexus Khetos ua peb tus Cawm Seej. Ntxim tu siab, Ntxwg Nyoog tawm tsam Vajtswv lub tswv yim.3 Raws li phau Tshwm Sim hais, “muaj kev tsov rog saum ntuj ceeb tsheej”!4 Ntxwg Nyoog dag tau ib feem peb ntawm Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej cov me nyuam ntsuj plig kom cia Ntxwg Nyoog yeej tsis yog Vajtswv.5 Tiam sis nej tsis ntseeg nws cov lus dag ntawd! Tus Thwj Tim Yauhas tau pom tias nej kov yeej Ntxwg Nyoog “dhau ntawm txoj lus ntawm [nej] cov lus tim khawv.”6

Thaum kuv paub tias kuv yog leej twg tiag, thiab kuv txoj koob hmoov yawg suab kuj pab thiab, paub li ntawd ua rau kuv muaj siab loj thiab muaj siab ntseeg los txais yuav Thawj Tswj Hwm Spencer W. Kimball’s lo lus caw kom sau Ixayees los ua ke.7 Yeej yuav zoo ib yam li ntawd rau nej, kuv cov phooj ywg. Thaum nej paub tias nej kov yeej tau Ntxwg Nyoog dhau ntawm nej cov lus tim khawv puag thaum ub, qhov paub ntawd yuav pab nej hlub, qhia, thiab caw8 lwm tus neeg hnub no thiab mus ib txhis li—kom caw lawv los saib, los pab, los koom, vim tib txoj kev tsov rog sib tawm tsam txog Vajtswv cov me nyuam cov ntsuj plig tseem yeej meem muaj tiag.

Daim Duab
Txwj Laug Corbitt

Kev Ntseeg Muaj Hwj Chim uas Nyob hauv Nej

Puas yog nej muaj ib lub hwj chim loj heev hauv nej? Xav txog qhov no: nej qw nrov nrov vim yog kev xyiv fab9 vim nej yuav los rau hauv ib lub ntiaj teb uas poob lawm es uas muaj kev tuag ntawm sab cev nqaij daim tawv thiab ntawm sab ntsuj plig. Peb yuav tsis muaj peev xwm kov yeej tau ob txoj kev tuag no peb tus kheej. Peb yuav raug txom nyem vim yog peb tej kev txhaum thiab vim yog lwm tus neeg kev txhaum thiab. Kev ua neej hauv lub ntiaj teb no tib neeg yuav raug ntau yam kev txom nyem nyuaj siab10—es tag nrho tej no tseem muaj ib daim ntaub thaiv uas ua rau peb tsis nco qab lub neej ua ntej no thiab lub ntiaj teb tus yeeb ncuab phem tshaj plaws tsom ntsoov peb kom dag ntxias peb. Qhov uas peb cia siab tias peb yuav sawv rov los thiab raug ntxuav huv txaus nkag rau hauv Vajtswv lub xub ntiag nyob ntawm ib tug Neeg xwb ceev Nws txoj lus cog tseg.11

Muaj dab tsi uas muab hwj chim rau koj mus lawm tom ntej? Thawj Tswj Hwm Henry B. Eyring tau qhia hais tias, “Yuav tsum muaj kev ntseeg Yexus Khetos thiaj txhawb nqa tau txoj kev cawm seej thiab Yexus Khetos txoj hauj lwm thaum nej tsis tshua paub txog tej teeb meem uas nej yuav muaj hauv lub neej no.”12 Thaum Yexus Khetos cog lus tias Nws yuav los rau hauv lub ntiaj teb no thiab muab Nws txoj sia txi tseg kom thiaj sau13 thiab cawm peb, nej tsis yog lam tau lam ntseeg Nws xwb. Nej cov uas yog “ntsuj plig zoo kawg nkaus”14 tau muaj “kev ntseeg loj heev” npaum li tias nej saib Yexus txoj lus cog tseg ntawd ua ib yam uas yeej yuav muaj los tiag tiag.15 Yexus dag tsis tau, ces nej saib Nws ib yam li Nws twb tau txo Nws txoj sia rau nej, puag thaum ub ua ntej Nws yug los hauv lub ntiaj teb.16

Ua Yauhas cov lus paj, nej “kov yeej [Ntxwg Nyoog] los ntawm tus Me Nyuam Yaj cov ntshav.”17 Thawj Tswj Hwm Dallin H. Oaks qhia tias hauv lub ntuj ntawd “[nej] pom txhua yam qhov chiv keeb mus rau qhov kawg.”18

Muab xav hais tias muaj ib hnub ua ntej nej mus tom tsev kawm ntawv nej ib tug niam txiv cog lus tseeb rau nej hais tias nej noj tau khoom noj uas nej nyiam tshaj plaws thaum nej los tsev! Nej zoo siab heev! Thaum nej nyob tom lub tsev kawm ntawv nej xav txog qhov uas nej yuav noj qhov khoom ntawd thiab nej twb saj tau lawm thiab. Nej kuj qhia lwm tus neeg txog qhov ntawd thiab. Thaum nej xav txog qhov uas nej yuav mus tsev ces nej zoo siab thiab li ntawd ua rau tej kev xeem ntawv thiab lwm txoj kev cov nyom ntawm kev kawm ntawv sib heev. Tsis muaj dab tsi uas yuav ua rau nej tsis xyiv fab los yog tsis ntseeg vim nej paub tseeb tias txoj lus cog tseg yuav muaj los tiag! Ib yam li ntawd, ua ntej nej cov uas yog ntsuj plig zoo kawg yug los, nej kawm saib Khetos txoj lus cog tseg ua ib yam ruaj kho, thiab nej twb saj19 Nws txoj kev cawm dim lawm. Nej txoj kev ntseeg zoo nkaus li thooj nqaij uas muaj zog zuj zus tuaj thaum yim kom tes taw, tiam sis twb muaj nyob hauv nej lawm.

Nej yuav ua li cas tsa nej txoj kev ntseeg rau ntawm Khetos loj loj ntawd thiab siv txoj kev ntseeg ntawd kom sau Ixayees los ua ke thiab kov yeej Ntxwg Nyoog dua ib zaug ntxiv? Los ntawm qhov uas nej saib tom hauv ntej thiab pom qhov tseeb tias tus Tswv txoj lus cog tseg kom sau thiab cawm niaj hnub nim no. Khetos siv Phau Ntawv Maumoos thiab Nws cov yaj saub kom qhia peb saib peb yuav tsum ua li cas. Ntev heev ua ntej Khetos, cov Neeg Nifais “cov yaj saub, thiab … cov pov thawj, thiab … cov xib hwb … yaum kom lawv tos ntsoov tus Mexiyas, thiab ntseeg tias nws yuav los kom zoo li nws twb los lawm.”20 Tus yaj saub Anpinadais qhia tias, “Thiab nim no yog hais tias Khetos tsis tau los rau hauv lub ntiaj teb, kuv hais txog tej uas tseem yuav muaj los yav tom ntej zoo li tej ntawd twb muaj tas los lawm, ces twb tsis muaj kev txhiv dim.”21 Zoo li Amas cov lus, Anpinadais “tsa qhov muag muaj kev ntseeg”22 thiab pom Vajtswv tej lus cog tseg txog txoj kev cawm seej ua ib yam uas twb muaj tiag lawm. Lawv “kov yeej Dab Ntxwg Nyoog dhau ntawm tus Me Nyuam Yaj cov ntshav thiab nws txoj lus tim khawv” ntev ntev lawm ua ntej Khetos yug los, ib yam li nej. Thiab tus Tswv tau muab hwj chim rau lawv kom caw thiab sau Ixayees los ua ke. Nws yuav ua ib yam li ntawd rau nej thaum nej tsa qhov muag muaj kev ntseeg, pom tias Ixayees yuav sib sau ua ke—thoob ntiaj teb thiab “nyob ze” nej23—thiab caw txhua tus neeg!

Ib tsoom tub txib muaj siab ntseeg rau ntawm Khetos thaum lawv saib hauv lawv lub paj hlwb saib cov neeg uas lawv ntsib los sis qhia hnav tej ris tsho ua kev cai raus dej los sis tej ris tsho ntawm lub tuam tsev. Hauv ib zaj lus hais tias “Cuab Hom Phiaj thiab Ncav Kom Cuag,”24 Thawj Tswj Hwm Nelson qhia txog ib qho uas muaj los rau nws thaum nws ua li no thiab tau qhia cov thawj coj ntawm tej qhov chaw qhia txoj moo zoo kom qhia cov tub txib ua ib yam. Thaum lawv paub hais tias lawv tau muaj kev ntseeg heev rau ntawm Yexus Khetos hauv lub ntuj ua ntej txawj tuag qhov ntawd paub peb cov tub txib “mloog Nws”25 thiab muaj siab ntseeg muab Ixayees los sib sau ua ke raws li tus Tswv cog lus tseg.

Ham tsis, thaum peb xav txog tej lus dag ua li ntawd ua rau peb txoj kev ntseeg puas tsuaj mus thiab.26 Kuv cov phooj ywg, thaum nej xav txog los yog saib tej yam uas yog qhov fab ntxeev ntawm tus neeg uas nej yog tiag, twb yog saib tej duab liab qab, ua li ntawd yuav ua rau nej txoj kev ntseeg rau ntawm Khetos tsis muaj zog thiab yog tias tsis hloov siab lees txim yuav ua rau nws puas tsuaj mus. Thov siv nej lub paj hlwb kom xav txog tej yam uas ntxiv dag zog rau nej txoj kev ntseeg Khetos, tsis ua rau nws puas tsuaj mus.

Lub Txheej Xwm rau cov Me Nyuam thiab cov Tub Hluas Ntxhais Hluas

Lub txheej xwm rau cov Me Nyuam thiab cov Tub Hluas Ntxhais Hluas yog ib rab cuab yeej uas yuav pab nej ntxiv hwj chim rau nej txoj kev ntseeg. Thawj Tswj Hwm Oaks qhia tias, “Lub txheej xwm yog tsim kom pab nej rais los mus ua zoo li peb tus Cawm Seej hauv plaub yam: sab ntsuj plig, kev nrog tib neeg sib raug zoo, cev nqaij daim tawv, thiab kev txawj ntse.”27 Thaum nej cov hluas coj —coj—ua raws li txoj moo zoo, pab saib xyuas lwm tus neeg, caw txhua tus txais txoj moo zoo, pab khi tsev neeg ua ke nyob mus ib txhis li, thiab npaj tej yam ntxim saib ntxim ua,28 txoj kev ntseeg Khetos uas nej muaj hauv lub neej ua ntej txawj tuag yuav sawv tuaj thiab muab hwj chim rau nej ua tus Tswv tej dej tej num hauv lub neej no!

Tsis tas li ntawd, kev cuab hom phiaj, “twb yog hom phiaj rau ib lub sij hawm luv luv,”29 kuj pab yus txoj kev ntseeg loj hlob tuaj. Thaum nej cuab ib lub hom phiaj zoo nej saib qhov tom hauv ntej, ib yam li nej ua yav tas los, thiab pom qhov uas Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej xav kom nej los yog lwm tus neeg rais los mus ua.30 Ces yus npaj ua thiab khwv ua hauj lwm kom muaj li ntawd. Txwj Laug Quentin L. Cook qhia tias, “Yeej tseem ceeb heev uas yuav tsum npaj zoo zoo, cuab hom phiaj … thiab [caw lwm tus neeg]—ua tag nrho tej no tsa qhov muag muaj kev ntseeg.”31

Nej yog cov xaiv! Tus Tswv hais txog nej hais tias, “Lub hwj chim [xaiv] nyob hauv lawv.”32 Txwj Laug Neil L. Andersen piav hais tias, “Nej txoj kev ntseeg yuav loj hlob tuaj tsis yog lam tau lam tuaj tiam sis yog thaum nej xaiv.”33 Nws hais lus ntxiv hais tias, “[Nej muaj] lus nug [twg] … yuav teb tau thaum rub siab ntev thiab tsa qhov muag kev ntseeg.”34

Kuv ua tim khawv hais tias (1) saib nej yog leej twg thiab tiag thiab (2) lub hwj chim kev ntseeg Khetos nyob hauv nej yuav “pab npaj lub ntiaj teb rau tus Cawm Seej txoj kev rov qab los thaum nej caw txhua tus neeg los cuag Khetos thiab txais tej koob hmoov ntawm Nws txoj Kev Theej Txhoj.”35 Thov kom peb txhua tus koom txoj kev xyiv fab ntawm Phau Ntawv Maumoos txoj lus cog tseg ruaj khov hais tias:

“Cov neeg ncaj ncees uas mloog cov yaj saub tej lus, thiab … nyob khov khov cia siab tos ntsoov Khetos nrhiav tej cim uas muab los, txawm hais tias raug tag nrho kev tsim txom … lawv yog cov uas yuav tsis piam sij.

“Tiam sis [Khetos] … yuav kho lawv, thiab lawv yuav muaj kev kaj siab lug nrog rau nws.”36

Los ntawm Yexus Khetos lub npe, amees.

Lus Cim

  1. Russell M. Nelson, “Hope of Israel” (kev tshaj tawm rau cov neeg hluas thoob ntiaj teb, Rau Hli Ntuj 3, 2018), HopeofIsrael.ChurchofJesusChrist.org.

  2. Saib Russell M. Nelson, “Cia Vajtswv Yeej,” Liahona, Kaum Ib Hlis Ntuj 2020, 92–95.

  3. Saib Gospel Topics, “Plan of Salvation,” topics.ChurchofJesusChrist.org; kuj saib Henry B. Eyring, “Lub Hwj Chim Vim Muaj Kev Ntseeg uas Txhawb Nqa,” Liahona, Tsib Hlis Ntuj 2019, 58.

  4. Saib Tshwm Sim 12:7–8.

  5. Saib Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 29:36–37.

  6. Tshwm Sim 12:11.

  7. Saib Spencer W. Kimball, “It Becometh Every Man,” Ensign, Kaum Hli Ntuj 1977, 2–7.

  8. Sharing the Gospel,” ChurchofJesusChrist.org/share.

  9. Saib Yauj 38:4–7.

  10. Saib Gospel Topics, “Plan of Salvation”; kuj saib “Be Still, My Soul,” Hymns, zaj 124, nqe 3.

  11. Saib Gospel Topics, “Plan of Salvation”; kuj saib Dallin H. Oaks, “Txoj Hau Kev Zoo Kawg Nkaus,” Liahona, Tsib Hlis Ntuj 2020, 93–94, 96.

  12. Henry B. Eyring, “The Power of Sustaining Faith,” 58.

  13. Saib 3 Nifais 27:14.

  14. Russell M. Nelson, “Hope of Israel,” HopeofIsrael.ChurchofJesusChrist.org; kuj saib Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 138:55–56.

  15. Saib Amas 13:2–4; kuj saib Tshwm Sim 12:11; Tej Nqe Kev Ntseeg 1:5. Phau Ntawv Maumoos qhia meej tias “kev ntseeg loj heev” pom tau tias twb muaj raws li Vajtswv cov lus cog tseg lawm. Saib 1 Nifais 5:5; Mauxiyas 3:11–13; 4:1–3; Amas 27:28; 28:12 (“lawv raug tsa” thaum 77–76 ua ntej Yexus yug los; ntxiv qhov uas ntawv qaij); kuj saib Khiav Dim 3:13; Yaxayas 53; Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 130:7; Mauxes 7:47.

  16. Saib 2 Nifais 31:15; Ethaws 3:6–9, 11–13. Peb yuav tsum paub tias Khetos dag tsis taus yog peb yuav muaj kev ntseeg Khetos tias yuav muaj raws li Nws cog lus tias peb yuav txais txoj kev cawm seej. Kev ntseeg yog ib qho cwj pwm ntawm cov uas rau siab ntseeg ua ntej lawv yug los, qhov tseem ceeb yog peb cov tub hluas ntxhais hluas. “Peb Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej tau tshwj Nws cov me nyuam ntsuj plig zoo tshaj tseg—tej zaum, kuv hais tias, Nws pawg me nyuam zoo tshaj plaws—rau lub caij nyoog kawg no. Cov me nyuam ntsuj plig—cov zoo tshaj plaws, cov pha-ej thiab na-ej—yog nej sawv daws!” (Russell M. Nelson, “Hope of Israel,” HopeofIsrael.ChurchofJesusChrist.org). Kuj saib Yauhas 1:1; 14:6, 17.

  17. Tshwm Sim 12:11; kuj saib Ethaws 3:6–9.

  18. Dallin H. Oaks, “Txoj Hau Kev Zoo Kawg Nkaus,” 93.

  19. Saib Amas 36:24–26; kuj saib Phau Ntawv Nkauj 34:8; Yakhauj 3:2; Mauxiyas 4:11.

  20. Yaloos 1:11.

  21. Mauxiyas 16:6.

  22. Amas 5:15.

  23. Saib “Gospel Living: Circles,” New Era, Kaum Hli Ntuj 2020, 15.

  24. Saib Russell M. Nelson, “Cuab Hom Phiaj thiab Ncav Kom Cuag” (zaj lus rau tej qhov chaw tshaj tawm txoj moo zoo cov thawj tswj hwm tshiab, Rau Hli Ntuj 22, 2014).

  25. Russell M. Nelson, “Mloog Nws Hais,” Liahona, Tsib Hlis Ntuj 2020, 88–92.

  26. Piv txwv hais tias, Amas hais lus rau nws cov neeg txog qhov uas lawv yuav tsum saib mus tom ntej nrog ib lub qhov muag ntawm kev ntseeg rau lub sij hawm thaum lawv yuav sawv rau ntawm Vajtswv xub ntiag, tiam sis ceeb toom tias lawv yuav tsis muaj cuab kav ua li ntawd yog tias lawv tsis tau hloov siab lees txim rau lawv tej kev txhaum ua ntej (saib Amas 5:15–17).

  27. Face to Face with President and Sister Oaks (kev tshaj tawm rau cov tub hluas ntxhais hluas thoob ntiaj teb, Ob Hlis Ntuj 23, 2020), facetoface.ChurchofJesusChrist.org.

  28. Saib General Handbook: Serving in The Church of Jesus Christ of Latter-day Saints, 1.2; 10.2.1.3; 11.2.1.3, ChurchofJesusChrist.org.

  29. Face to Face with President and Sister Oaks, facetoface.ChurchofJesusChrist.org.

  30. Saib Qhia Kuv txoj Moo Zoo: Phau Ntawv Qhia cov Tub Txib (2018), 156, ChurchofJesusChrist.org; kuj saib Amas 5:15–17.

  31. Quentin L. Cook, “Purpose and Planning” (lub rooj sab laj rau cov thawj tswj hwm rau tej qhov chaw tshaj tawm txoj moo zoo tshiab, Rau Hli Ntuj 2019).

  32. Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 58:28.

  33. Neil L. Andersen, “Tsis Lam Tau Kev Ntseeg, Xaiv Muaj Kev Ntseeg,” Liahona, Kaum Ib Hlis Ntuj 2015, 66.

  34. Neil L. Andersen, “Qhov Muag ntawm Kev Ntseeg,” Liahona, Tsib Hlis Ntuj 2019, 36.

  35. Aaronic Priesthood Quorum Theme,” ChurchofJesusChrist.org.

  36. 2 Nifais 26:8–9.