Lub Tuam Rooj Sab Laj
Vajtswv Ib tug Me Nyuam lub Neej
Plaub Hlis Ntuj xyoo 2021 lub tuam rooj sab laj


Vajtswv Ib tug Me Nyuam lub Neej

Vim peb yog Vajtswv cov me nyuam khi lus, peb hlub, hwm, tu, pov hwm, thiab txais cov ntsuj plig uas los ntawm lub ntuj ua ntej lub neej no.

Peb txhua tus raug phaum mob uas kis thoob ntiaj teb no, es muaj tsev neeg thiab cov phooj ywg uas tau tso lub ntiaj teb no tseg. Cia kuv hais txog peb tug uas peb nco heev, lawv sawv cev rau tag nrho cov uas peb hlub.

Daim Duab
Tij Laug thiab Muam Nsondi

Nov yog Tij Laug Philippe thiab Muam Germaine Nsondi. Tij Laug Philippe Nsondi yog tus yawg suab hauv Ceg Txheem Ntseeg Brazzaville Congo thaum nws tas sim neej no. Nws yog ib tug kws kho mob uas siv nws tej txuj ci kom pab lwm tus ntau heev.1

Daim Duab
Clara Ruano de Villareal

Tus no yog Muam Clara Elisa Ruano de Villareal los ntawm Tulcán, Ecuador. Nws tau koom siab ntseeg txoj moo zoo thaum nws muaj 34 xyoos thiab nws yog ib tug thawj coj uas lawv hlub heev. Nws tsev neeg tau hais sib ntsib dua rau nws thaum lawv hu zaj nkauj uas nws nyiam tshaj, “Kuv Paub Yexus Tseem Muaj txoj Sia.”2

Daim Duab
Ray Tuineau thiab nws tsev neeg

Tus no yog Tij Laug Ray Tuineau los ntawm Utah, nrog nws tsev neeg. Nws tus poj niam, Juliet, hais tias, “Kuv xav kom [kuv cov tub nco qab tias lawv txiv] yeej ib txwm xav tias Vajtswv yog tus thib ib hauv nws lub neej.”3

Tus Tswv tau hais tias, “Nej yuav tsum nyob ua ke nrog txoj kev sib hlub, nej thiaj yuav tsum quaj rau lawv cov uas tau ploj tuag.”4

Thaum peb los kua muag, peb kuj zoo siab vim peb tus Cawm Seej tau sawv rov los. Rau qhov Nws tau ua li ntawd, cov uas peb hlub thiab cov phooj ywg tseem yuav muaj txoj sia nyob mus ib txhis li. Ib yam li Thawj Tswj Hwm Joseph F. Smith piav hais tias: “Peb yeej yuav tsum nco ntsoov lawv; peb yeej yuav hlub lawv tsis tu tsis tseg. … Lawv tau mus tom ntej; peb yuav mus tom ntej thiab; peb loj hlob tuaj ib yam li lawv.”5 Thawj Tswj Hwm Russell M. Nelson tau hais tias, “Peb cov kua muag uas los vim peb tu siab … yuav hloov los ua kua muag vim peb zoo siab tos ntsoov.”6

Peb Paub txog lub Neej Ua Ntej Yug Los

Peb lub zeem muag mus ib txhis li yeej ua rau peb to taub ntxiv txog cov uas tseem ua neej tom qab lub neej no tiam sis kuj ua rau peb to taub ntxiv txog cov uas tseem tsis tau ua neej hauv lub ntiaj teb no.

Txhua tus neeg uas tuaj rau lub ntiaj teb no yog Vajtswv ib tug tub los yog tus ntxhais.7 Peb txoj sia tsis tau pib thaum peb yug los. Ua ntej peb yug los, peb tau nyob ua ke hauv ib lub ntuj rau peb npaj es nyob ntawd peb tau “txais [peb] thawj zaj lus kawm nyob hauv lub ntuj ntsuj plig.”8 Yehauvas tau qhia Yelemis tias, “Thaum koj tseem tsis tau xeeb rau hauv koj niam plab, kuv twb xaiv koj thiab thaum tsis tau yug koj, kuv twb tsa koj ua tug yaj saub rau txhua haiv neeg.”9

Tej zaum ib txhia yuav xav paub seb yog ib lub neej pib thaum ib tug me nyuam xeeb kiag, thaum nws lub plawv pib dhia, los sis thaum tus me nyuam txawj nyob tau nraum plab me nyuam, tiam sis raws li peb xav, peb paub tias Vajtswv cov ntxhais thiab cov tub ntsuj plig yeej xav los ua neej nyob hauv lub ntiaj teb kom txais ib lub cev.

Vim peb yog Vajtswv cov me nyuam khi lus, peb hlub, hwm, tu, pov hwm, thiab txais cov ntsuj plig uas los ntawm lub ntuj ua ntej lub neej no.

Cov Poj Niam txoj Kev Pab Zoo Kawg Nkaus

Rau ib tug poj niam, ib tug me nyuam yog ib txoj kev txi loj heev ntawm sab cev nqaij daim tawv, lub siab ntsws, thiab kev nyiaj txiag. Peb hlub thiab hwm cov poj niam zoo kawg ntawm lub Koom Txoos no. Nej siv nej txoj kev txawj ntse thiab lub tsev yim ris nej tsev neeg tej nra. Nej hlub lawv. Nej ua hauj lwm pab lawv. Nej ua kev txi. Nej txhawb kev ntseeg, txhawb pab lwm tus, nej pab txhawb nqa peb lub sawm fem heev.

Kev Lav Ris Dawb Ceev Pov Hwm txoj Sia

Ntau xyoo tas los, vim nws txhawj heev vim muaj kev rho me nyuam ntau heev nyob hauv lub ntiaj teb, Thawj Tswj Hwm Gordon B. Hinckley tau hais lus rau cov poj niam ntawm lub Koom Txoos uas muaj nqis rau peb hnub no. Nws hais tias: “Nej cov uas yog cov niam tsev yog cov ruaj nrees ntawm nej tsev neeg. Nej tu cov me nyuam. Yeej yog ib txoj kev lav ris loj thiab dawb ceev heev. … Peb puas saib ib tug neeg txoj sia rau nqi ntxiv? Kev rho me nyuam yog ib yam phem, ib yam uas ntxim ntxub thiab tsis zoo, uas ntshe muaj thoob ntiaj teb no. Kuv thov kom cov poj niam hauv lub Koom Txoos no tsis txhob ua li ntawd thiab tsis txhob ua tej yam kom nej hloov siab xav tias yog ib yam zoo. Tej zaum muaj ob peb qhov xwm txheej uas tsim nyog ua, tiam sis tej lub sij hawm ntawd yeej tsawg thiab feem ntau yuav tsis muaj.”10 … Nej yog cov niam rau Vajtswv cov tub thiab ntxhais, cov uas lawv lub neej dawb ceev. Kev pov hwm lawv yog ib txoj kev lav ris uas Vajtswv muab rau nej ntshe tsis yooj yim rau nej tso tseg.”11

Txwj Laug Marcus B. Nash tau hais ib zaj dab neeg rau kuv txog ib tug poj niam uas muaj 84 xyoos, thaum nws ua xam phaj ua kev cai raus dej, tus poj niam hais tias, “nws tau rho me nyuam [ntau xyoo tas los].” Nws yeej tu siab, hais tias: “Kuv tau ris lub nra uas yog txoj kev rho ib tug me nyuam txhua hnub ntawm kuv lub neej rau plaub caug rau xyoo. … Tsis muaj dab tsi uas tau tshem kuv txoj kev nyuaj siab thiab kuv lub txim. Kuv tsis muaj kev cia siab mus txog thaum lawv qhia kuv txog Yexus Khetos txoj moo zoo. Kuv tau kawm hloov siab lees txim … ces kuv cia li muaj kev cia siab puv npo. Kuv tau kawm tias kuv yuav txais kev zam txim yog tias kuv hloov siab lees txim rau kuv tej kev txhaum tiag tiag.”12

Peb ua Vajtswv tsaug rau lub txiaj ntsim uas Nws pub rau peb, kev hloov siab lees txim thiab kev zam txim.

Peb Ua Tau Li Cas?

Vim peb yog Yexus Khetos cov thwj tim, peb txoj kev lav ris yog dab tsi? Cia peb ua raws li Vajtswv cov lus txib, qhia cov lus txib rau peb cov me nyuam, thiab qhia cov neeg uas txaus siab mloog.13 Cia peb qhia txog peb txoj kev xav tias txoj sia yog ib yam dawb huv rau cov uas txiav txim ua tej yam hauv peb lub sawm fem. Tej zaum lawv yuav tsis pom zoo rau tej yam uas peb ntseeg, tiam sis peb thov kom lawv yuav xav to taub ntxiv vim li cas, peb xav tias tej kev txiav txim siab no tsis nyob ntawm seb ib tug neeg xav kom nws lub neej zoo li cas xwb.

Yog tias muaj ib tug me nyuam uas ib tug poj niam tsis xav tau, thov cia peb ncav tes hlub, txhawb nqa, thiab yog tias xav tau, muab nyiaj pab, kom txhawb ib tug niam tsev lub zog cia nws tus me nyuam yug los thiab cia tus me nyuam ua neej hauv lub ntiaj teb no.14

Kev Txais Yuav Me Nyuam Yeej Zoo

Nyob hauv peb tsev neeg, peb tau koob hmoov heev thaum 20 xyoo tas los, ib tug ntxhais hluas uas muaj 16 xyoo kawm tias nws yuav muaj ib tug me nyuam. Nws thiab tus me nyuam txiv tsis tau sib yuav, thiab nkawd tsis pom tias muaj ib txoj kev rau nkawd ua neej nyob ua ke. Tus ntxhais hluas no ntseeg tias tus me nyuam txoj sia muaj nqis heev. Nws tau yug ib tug me ntxhais thiab cia ib tsev neeg ncaj ncees yuav tus ntxhais ua lawv tus me nyuam. Rau Bryce thiab Jolinne, tus me nyuam yog ib txoj kev teb nkawd tej lus thov. Nkawd tau tis nws npe ua Emily thiab tau qhia nws tso siab rau nws Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej thiab Leej Tub, Yexus Khetos.

Daim Duab
Emily thiab Christian

Emily loj hlob tuaj. Peb zoo siab kawg uas Emily thiab wb tus tub xeeb ntxwv, Christian, tau sib hlub thiab sib yuav nyob hauv tus Tswv lub tsev. Tam sim no Emily thiab Christian nkawd muaj ib tug me ntxhais thiab.

Daim Duab
Emily nrog tus ntxhais

Emily tau sau ntawv hais tias: “Nyob hauv cuaj hlis thaum kuv lub cev xeeb me nyuam, kuv tau muaj sij hawm xav txog thaum kuv yug los thiab. Kuv tau xav txog kuv niam uas yug kuv, nws tsuas muaj 16 xyoo. Thaum txoj kev xeeb me nyuam ua rau kuv raug mob thiab kuv lub cev hloov, kuv tau xav tias qhov no yuav nyuaj heev rau ib tug ntxhais hluas uas muaj 16 xyoo xwb. … Ua rau kuv los kua muag tam sim no thaum kuv xav txog kuv niam uas yug kuv, nws paub tias nws tsis muaj peev xwm tu kuv [li nws xav ua thiab nws ua siab dawb] cia lwm tus yuav kuv ua nkawd tus me nyuam. Kuv tsis paub xav txog tej yam uas nws tau raug cuaj lub hlis ntawd—lwm tus txiav txim rau nws thaum nws lub cev hloov, tej yam uas nws ua tsis tau nrog cov tub hluas ntxhais hluas, qhov uas paub tias thaum kawg tom qab nws tau ua hauj lwm hlub tus me nyuam, nws yuav pub tus ntawd rau lwm tus niam tsev puag. Kuv ua nws tsaug vim nws tsis xav txog nws tus kheej thiab xaiv ua li ntawd, nws tsis tau siv nws txoj kev ywj siab xaiv kom nws rho kuv pov tseg.” Emily xaus lus hais tias, “Kuv ua tsaug rau Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej txoj hau kev, rau kuv niam kuv txiv uas [hlub thiab saib xyuas] kuv, thiab rau cov tuam tsev uas peb muaj cib fim ua kev cai sib khi nrog peb tsev neeg mus ib txhis li.”15

Daim Duab
Cov duab

Tus Cawm Seej tau “coj ib tug me nyuam yaus los sawv ntawm cov thwj tim xub ntiag. Yexus puag tus me nyuam yaus ntawd thiab hais rau cov thwj tim hais tias, Tus uas lees yuav cov me nyuam yaus no ib tug los ntawm kuv lub npe kuj yog tus ntawd lees yuav kuv.”16

Thaum Twg Tsis Muaj Raws Li Yus tej Kev Xav uas Ncaj Ncees

Kuv hlub tshua tej khub niam txiv ncaj ncees uas sib yuav thiab tsis txawj muaj me nyuam uas lawv xav tau heev thiab rau cov poj niam thiab cov txiv neej uas tsis tau muaj cib fim sib yuav raws li Vajtswv txoj kev cai. Tej yam yus ua tsis tau hauv lub neej no yeej nyuaj to taub yog tias yus pom tau lub neej hauv ntiaj teb no xwb. Vim kuv yog tus Tswv tus tub qhe, kuv cog lus rau nej tias yog nej rau siab ntseeg Yexus Khetos thiab nej tej kev khi lus, nej yuav txais cov koob hmoov hauv lub neej no thiab tej yam ncaj ncees uas nej xav tau los nej yuav tau raws li tus Tswv tau teem tseg rau nej txoj sia nyob mus ib txhis.17 Peb tseem yuav muaj kev zoo siab hauv lub neej no tsis hais thaum peb tsis muaj raws li peb tej kev cia siab txog tej yam ncaj ncees.18

Tom qab lawv yug los, cov me nyuam xav tau peb txoj kev pab ntxiv. Ib txhia xav tau ntau heev. Txhua xyoo nej pub cov nyiaj yoo mov rau cov npisov saib xyuas thiab tej pob nyiaj pab tib neeg, cov me nyuam coob tsis coob thiaj li tau koob hmoov. Tsis ntev tas los Thawj Pawg Thawj Tswj Hwm tau tshaj tawm tias yauv muab 20 plhom duas kom pab UNICEF thaum lawv sim txhaj tshuaj rau ob txhiab plhom tus neeg nyob thoob plaws lub ntiaj teb.19 Vajtswv hlub cov me nyuam.

Kev Txiav Txim Dawb Ceev Kom Muaj Ib tug Me Nyuam

Ua rau kuv txhawj hais tias nyob hauv tej teb chaws uas vam meej tshaj plaws, muaj tsawg tus me nyuam uas yug los.20 “Peb tshaj tawm hais tias Vajtswv lo lus txib uas hais kom nws cov me nyuam huaj vam mus puv tas lub ntiaj teb tseem muaj ceem lawm.”21 Qhov uas yus muaj ib tug me nyuam thaum twg thiab muaj pes tsawg tus me nyuam yeej nyob ntawm ib tus txiv tsev thiab niam tsev thiab tus Tswv. Thaum yus muaj siab ntseeg thiab thov Vajtswv, txoj kev txiav txim dawb ceev no yeej yuav ua rau yus txais kev tshwm sim zoo nkauj.22

Kuv xav qhia zaj dab neeg txog tsev neeg Laing nyob hauv California sab Qab Teb. Muam Rebecca Laing sau hais tias:

Daim Duab
Tsev neeg Laing

“Nyob hauv lub caij sov xyoo 2011, zoo li peb tsev neeg zoo tag nrho lawm. Kuv thiab kuv tus txiv wb muaj plaub tug me nyuam—muaj 9, 7, 5, thiab 3 xyoos. …

Thaum kuv muaj me nyuam thiab yug me nyuam [yeej ib txwm] pheej hmoo … [thiab] peb xav tias peb tau koob hmoov [heev] vim peb muaj plaub tug me nyuam, es [peb xav tias] peb tsev neeg twb puv lawm. Nyob hauv lub Kaum Hli Ntuj thaum kuv mloog lub tuam rooj sab laj, kuv tau xav tias kuv yuav tsum muaj ib tug me nyuam ntxiv. Thaum LeGrand thiab kuv wb xav thiab thov Vajtswv, … wb paub tias Vajtswv tau npaj ib yam txawv ntawm qhov wb xav.

“Tom qab kuv muaj me nyuam thiab yug nws uas nyuaj heev thiab, wb tau ib tug me ntxhais zoo nkauj kawg. Wb hu nws ua Brielle. Nws yog ib qho txuj ci tseem ceeb. Ib me npliag tom qab nws yug los, thaum kuv tseem nyob hauv [hoob yug me nyuam], kuv tau hnov tus Ntsuj Plig lub suab hais lus: ‘Tshuav ib tug ntxiv.’

“Peb xyoos tom qab ntawd, ib qho txuj ci tseem ceeb ntxiv, Mia. Brielle thiab Mia yeej ua rau peb tsev neeg muaj kev xyiv fab heev.” Nws xaus lus hais tias, “Qhov uas peb qhib siab rau tus Tswv txoj peb thiab ua raws li Nws txoj hau kev rau peb yeej yuav ua rau peb zoo siab tshaj … peb tso siab rau peb tus kheej xwb.”23

Daim Duab
Brielle thiab Mia Laing

Tus Cawm Seej hlub txhua tus me nyuam uas muaj nqis heev.

“Nws muab lawv cov me nyuam yaus, ib tug dhau ib tug, thiab foom koob hmoov rau lawv. …

“Thiab … lawv tau ntsia lawv … mus rau saum ntuj, thiab … lawv tau pom tej tim tswv tau nqis tawm saum ntuj ceeb tsheej los … nyob hauv plawv hluav taws; thiab [cov tim tswv] tau nqis los thiab tau vij ib puag ncig cov me nyuam ntawd, … thiab tej tim tswv tau muab kev pab rau lawv.”24

Kuv ua tim khawv rau nej tias vim nej yog Vajtswv ib tug me nyuam nej tsis tau pib thawj lub sij hawm uas cov pa nkag rau hauv nej lub ntsws thiab nej txoj sia yuav tsis tu thaum nej ua pa zaum kawg hauv lub neej no.

Thov kom peb yuav nco ntsoov tias Vajtswv txhua tus me nyuam ntsuj plig yuav los rau hauv lub ntiaj teb kom ua nws lub neej.25 Thov kom peb yuav tos txais lawv, pov hwm lawv, thiab hlub lawv tas mus li. Thaum nej txais cov me nyuam uas muaj nqis los ntawm tus Cawm Seej lub npe thiab pab lawv ua neej mus ib txhis li, kuv cog lus rau nej tias tus Tswv yuav foom koob hmoov rau nej thiab hlub nej thiab pom zoo rau nej. Los ntawm Yexus Khetos lub npe, amees.

Lus Cim

  1. Kev sau tsab ntawv ntawm tus kheej.

  2. Kev sau tsab ntawv ntawm tus kheej. Saib “Kuv Paub Yexus Tseem Muaj txoj Sia,” Cov Nkauj Qhuas Vajtswv, zaj 53.

  3. Kev sau tsab ntawv ntawm tus kheej.

  4. Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 42:45.

  5. Joseph F. Smith, nyob hauv Conference Report, Plaub Hlis Ntuj 1916, 3.

  6. In Trent Toone, “‘A Fulness of Joy’: President Nelson Shares Message of Eternal Life at His Daughter’s Funeral,” Church News, Ib Hlis Ntuj 19, 2019, thechurchnews.com.

  7. Saib “Tsev Neeg: Ib zaj Lus Tshaj Tawm rau lub Ntiaj Teb,” ChurchofJesusChrist.org.

  8. Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 138:56.

  9. Yelemis 1:5. Phau Tshiab qhia txog Yauhas tus Muab Neeg Ua Kev Cai Raus Dej thaum nws tseem tsis tau yug los nws txawm nti hauv Elixanpes thaum nws ntsib Maivliag, tus uas muaj tus me nyuam Yexus hauv plab (saib Lukas 1:41).

  10. Yog lub tswv yim raug cai ntawm Yexus Khetos lub Koom Txoos ntawm Tsoom Haiv Neeg Ntseeg hauv Hnub Nyoog Kawg

    “Yexus Khetos lub Koom Txoos ntawm Tsoom Haiv Neeg Ntseeg hauv Hnub Nyoog Kawg ntseeg tias txhua tus neeg txoj sia yeej dawb huv. Yog li ntawd, lub Koom Txoos tsis pom zoo rau kev xaiv rho me nyuam kom yooj yim rau yus tus kheej los yog lub sawm fem, thiab ntuas cov mej zeej kom tsis txhob cia rho, ua kev rho, yaum lwm tus ua, them nqi rau, los yog npaj kev rho me nyuam li no.

    “Lub Koom Txoos cia nws cov mej zeej ua thaum:”

    “Kev xeeb me nyuam yog los ntawm kev yuam deev los sis”

    “Ib tug kws kho mob txawj heev qhia tias leej niam txoj sia los sis kev noj qab nyob zoo yeej yuav raug xwm txheej ceev, los sis

    “Ib tug kws kho mob txawj heev qhia tias tus me nyuam tseem nyob hauv plab muaj qhov puas ntawm lub cev uas yuav tsis cia tus me nyuam nyob tau tom qab yug los.

    “Lub Koom Txoos qhia cov mej zeej tias txawm yog muaj tej xwm txeej li no ces tseem tsis tsim nyog rho me nyuam kiag xwb. Kev rho me nyuam yeej yog ib qho xwm txheej tseem ceeb thiab tsim nyog xav txog qhov no tsuas yog tom qab cov neeg tau sib tham nrog lawv cov thawj coj hauv lub koom txoos thiab xav tias tom qab lawv thov Vajtswv lawv txoj kev txiav txim yog lawm.

    “Lub Koom Txoos tsis tau pom zoo los yog tawm tsam tej tsab cai los yog cov pej xeem tej kev nthuav tawm txog kev rho me nyuam” (“Abortion,” Newsroom, newsroom.ChurchofJesusChrist.org; kuj saib General Handbook: Serving in The Church of Jesus Christ of Latter-day Saints, 38.6.1, ChurchofJesusChrist.org).

  11. Gordon B. Hinckley, “Walking in the Light of the Lord,” Ensign, Kaum Ib Hlis Ntuj 1998, 99; Liahona, Ib Hlis Ntuj 1999, 117.

    Thawj Tswj Hwm Gordon B. Hinckley hais tias:

    “Kev rho me nyuam yog ib yam phem heev, ib yam poob ntsej muag, ib yam uas ua rau yus raug kev tu siab thiab kev nyuaj siab.

    “Txawm yog peb tsis pom zoo, peb cia kom ua li ntawd thaum muaj xwm txheej xws li thaum ib tug poj niam raug yuam deev thiaj li muaj me nyuam, thaum ib tug kws kho mob uas txawj heev txiav txim tias tus poj niam lub neej los sis txoj kev nyob zoo yuav raug xwm txheej ceev, los sis thaum ib tug kws kho mob pom tias tus me nyuam hauv plab muaj tej qho puas loj heev uas yuav tsis cia tus me nyuam ua tau neej tom qab nws yug los.

    “Tiam sis tej xwm txheej li no muaj tsawg xwb, thiab yeej yuav tsis muaj li no ntau heev. Thaum muaj xwm txheej li no ces cov uas yuav tsum txiav txim siab mas xav kom lawv nrog lawv cov thawj coj hauv lub koom txoos tham thiab thov Vajtswv kawg siab kawg ntsws, kom txais kev pom zoo los ntawm kev thov Vajtswv ua ntej lawv ua” (“What Are People Asking about Us?,” Ensign, Nov. 1998, 71; Liahona, Ib Hlis Ntuj 1999, 83–84)

  12. Saib Neil L. Andersen, The Divine Gift of Forgiveness (2019), 25.

    Muaj ib zuag nyob Fabkis Teb, thaum kuv xam phaj ib tug poj niam uas yuav ua kev cai raus dej, nws hais lus rau kuv txog nws txoj kev rho me nyuam uas nws ua ntau xyoo tas los. Kuv ua Vajtswv tsaug rau nws txoj kev zoo. Nws tau ua kev cai raus dej. Ib xyoo tom qab ntawd, nws hu xov tooj rau kuv. Txij thaum nws tau ua kev cai raus dej tus Vaj Ntsuj Plig Dawb Huv tau qhia tus poj niam zoo no. Nws quaj quaj heev: “Koj puas nco qab … thaum kuv qhia koj txog kev rho me nyuam uas kuv ua ntau xyoo tas los? Kuv thov txim rau qhov uas kuv tau ua. Tiam sis xyoo tas los [no] twb hloov kuv lub siab. … Kuv lub siab tau tig mus rau tus Cawm Seej. … Ua rau kuv lub siab mob mob heev vim kuv tau txhaum loj kawg kuv thiaj li tsis muaj kev rov los zoo li qub.”

    Kuv tau hnov tus Tswv txoj kev hlub rau tus poj niam no. Thawj Tswj Hwm Boyd K. Packer tau qhia tias: “Lub hom phiaj ntawm Khetos txoj kev theej txhoj yog kom kho qhov mob uas yus tsis muaj peev xwm kho thiab muab tej yam uas yus twb ua piam tas kom rov zoo li qub. Thaum nej lub siab xav ruaj nrees thiab nej kam them tus nqi tag nrho huv tib si, [saib Mathais 5:25–26], ces txoj kev cai kom them nqi rau kev txhaum los raug tshem tawm. Twb muab nej tus nqi rau tus Tswv. Nws yuav them nej tej nqi tag nrho” (“The Brilliant Morning of Forgiveness,” Ensign, Kaum Ib Hlis Ntuj 1995, 19–20). Kuv tau qhia nws txog tus Cawm Seej txoj kev hlub. Tus Tswv tsis tau tshem nws tej kev txhaum xwb, Nws kuj txhawb nws lub zog thiab kho nws sab ntsuj plig kom zoo. (Saib Neil L. Andersen, The Divine Gift of Forgiveness, 154–56.)

  13. Saib Dallin H. Oaks, “Protect the Children,” Liahona, Kaum Ib Hlis Ntuj 2012, 43–46.

  14. Kev pov hwm Vajtswv tus ntxhais los yog Vajtswv tus tub los kuj yog leej txiv txoj kev lav ris thiab. Txhua tus txiv tsev muaj kev lav ris ntawm lub siab lub ntsws, sab ntsuj plig, thiab kev nyiaj txiag kom txais tos, hlub, thiab tu tus me nyuam uas tuaj rau lub ntiaj teb no.

  15. Kev sau tsab ntawv ntawm tus kheej.

  16. Malakaus 9:36–37.

  17. Saib Neil L. Andersen, “A Compensatory Spiritual Power for the Righteous” (Brigham Young University kev sib ntsib hawm Vajtswv, Yim Hli Ntuj 18, 2015), speeches.byu.edu.

  18. Saib Dallin H. Oaks, “The Great Plan of Happiness,” Ensign, Kaum Ib Hlis Ntuj 1993, 75; kuj saib Russell M. Nelson, “Choices,” Ensign, Kaum Ib Hlis Ntuj 1990, 75.

  19. Saib “Bishop Caussé Thanks UNICEF and Church Members for COVID-19 Relief,” Newsroom, Peb Hlis Ntuj 5, 2021, newsroom.ChurchofJesusChrist.org.

  20. Piv txwv hais tias, yog tias Teb Chaws Amelikas tseem tau yug me nyuam raws li xyoo 2008, tsuas yog 13 xyoos ua ntej, ces yuav muaj 5.8 plhom tus me nyuam ntxiv nyob hauv ntiaj teb no tam sim no (saib Lyman Stone, “5.8 Million Fewer Babies: America’s Lost Decade in Fertility,” Institute for Family Studies, Ob Hlis Ntuj 3, 2021, ifstudies.org/blog).

  21. Tsev Neeg: Ib zaj Lus Tshaj Tawm rau lub Ntiaj Teb,” ChurchofJesusChrist.org. Cov vaj lug kub qhia tias “me nyuam yog tej paj tshab uas tus Tswv pub rau neeg” (Phau Ntawv Nkauj 127:3). Saib Russell M. Nelson, “How Firm Our Foundation,” Liahona, Xya Hli Ntuj 2002, 83–84; kuj saib Dallin H. Oaks, “Qhov Tseeb thiab Txoj Hau Kev,” Liahona, Kaum Ib Hlis Ntuj 2018, 27.

  22. Saib Neil L. Andersen, “Children,” Liahona, Kaum Ib Hlis Ntuj 2011, 28.

  23. Kev sau tsab ntawv ntawm tus kheej, Peb Hlis Ntuj 10, 2021.

  24. 3 Nifais 17:21, 24.

  25. “Muaj tseeb tiag, peb txhua tus yog cov neeg ncig teb chaws—yog cov neeg uas ncig hauv lub neej no. Peb tsis tau muaj ib lub neej hauv lub ntiaj teb no dua. Peb yuav tsum hla tej phab ntsa tsua thiab cov dej ntxhov nyob hauv peb txoj kev ncig lub neej hauv ntiaj teb no” (Thomas S. Monson, “The Bridge Builder,” Liahona, Kaum Ib Hlis Ntuj 2003, 67).